V současné době je v Evropské unii (EU) zaměstnána přibližně polovina ze 42,8 milionu osob se zdravotním postižením v produktivním věku. Lidé se zdravotními problémy nebo zdravotním postižením by měli mít možnost i nadále pracovat, nastoupit do zaměstnání nebo se do něj vrátit. Proto je nezbytný přístupný a inkluzivní pracovní model schopný přizpůsobit se různorodé pracovní síle a usnadnit její (opětovný) vstup do zaměstnání a udržení se v něm.

Zaměstnávání zdravotně postižených osob upravuje zákon o zaměstnanosti, některé povinnosti zaměstnavatelů v této souvislosti jsou zmiňovány v zákoníku práce. Po novele zákona o zaměstnanosti zákonem č. 206/2017 Sb. dojde ke změnám v oblasti plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením s účinností od 1. října 2017.

Dnem 1. ledna 2017 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 336/2016  Sb., kterým se změnilo nařízení vlády č, 56712006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších  předpis6. Nová právní úprava zvýšila základní sazbu minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin předchozích 9900 Kč a u poživatel invalidního d6chodu z předchozích 9300 Kč na 11 000 Kč a základní hodinovou sazbu z 8,70 Kč a u poživatelů invalidního důchodu z 55,10 Kč na 66 Kč. Úplně byly zrušeny nižší sazby minimální mzdy pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu, a nyní je stanovena jedna (základní) sazba minimální mzdy i shodné sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy pro všechny zaměstnance bez rozdílu.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Část třetí: Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

§ 67

  • (1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.
  • (2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány
    • invalidními ve třetím stupni (dále jen „osoba s těžším zdravotním postižením“),
    • invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo
    • zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoba zdravotně znevýhodněná“).
Postupy pro hodnocení kvality pracovního místa osob se zdravotním postižením

Pro zhodnocení plnění ergonomických požadavků a vhodnosti pracovních podmínek na pracovištích lze využít jednoduché checklisty, které budou zahrnovat jednotlivá kritéria pracovních podmínek vycházející z legislativně doporučených hodnot (např. rozměry, vlastnosti, limity rizikových faktorů, režim práce) a zohlední dalších údaje charakterizující vlastní pracoviště i vykonávanou práci.

Vyhodnocení rizik na pracovišti by mělo obsahovat:

  • úkol, na příklad návrh pracovního místa, pracovní činnosti;
  • hledisko jednotlivce, na příklad všechny specifické potřeby s ohledem na zdravotní postižení;
  • pracovní vybavení, např. pomocné technologie, pokud jsou pracoviště a zařízení přizpůsobena individuálním požadavkům;
  • pracovní prostředí, např. rozvržení budov, osvětlení, topení, vchody, východy;
  • organizaci práce, např. jak je práce organizována a s jakým časovým rozvrhem;
  • fyzické nebezpečí, jako jsou nebezpečné látky; např. astmatici mohou citlivěji reagovat na chemické látky a přípravky používané při práci;
  • psychické a sociální nebezpečí, jako je stres nebo šikanování; např. zdravotní postižení může být použito jako výmluva pro šikanování;
  • potřeba informovanosti a vzdělávání, např. poskytování informací a vzdělávání na téma bezpečnosti na různých nosičích;
  • zapojení zaměstnanců a zástupců pracovníků, a to včetně konzultací ohledně rizik a preventivních opatření.