Ergonomie

Prací se zrakovou zátěží se rozumí trvalá práce:

  • spojená s náročností na rozlišení detailů,
  • vykonávaná za zvláštních světelných podmínek,
  • spojená s používáním zvětšovacích přístrojů, sledováním monitorů nebo se zobrazovacími jednotkami,
  • spojená s neodstranitelným oslňováním.

Prací spojenou s náročností na rozlišení detailů se rozumí práce, při níž je vidění zaměstnance ztíženo tvarem detailu, jeho barvou, jasem nebo jeho pohybem.

Prací vykonávanou za zvláštních světelných podmínek se rozumí práce vykonávaná při určené barvě světla nebo při neodstranitelném kolísání jasu v prostoru zrakového úkolu nebo jeho okolí.

Úroveň zrakové zátěže je dána jednak stavem zrakového analyzátoru jako je zraková ostrost, schopností rozlišovat barvy, schopnosti adaptace na různé zrakové podněty, rozsahem prostorového vidění, každého jedince, jednak podmínkami, za nichž zrakové úkoly probíhají.

Prací na zařízeních se zobrazovacími jednotkami se rozumí práce na soustavě zařízení obsahujících zobrazovací jednotku, klávesnici či jiné vstupní zařízení, software a další volitelné příslušenství včetně pracovního stolu nebo pracovní plochy, pracovního sedadla a bezprostředního pracovního okolí.

Nedostatky v osvětlení jako je např. nedostatečná intenzita, oslňování, práce s přetěžováním akomodace apod. se mohou jak v souvislosti s trváním, zejména pak u lidí s nedostatečnou korekcí zraku či s některými zrakovými vadami projevovat řadou zrakových obtíží jako pálení očí, zarudlé oči, slzení, což jsou velmi časté příznaky zrakové únavy. Velká zraková únava se projevuje dvojitým viděním a trvalejšími bolestmi hlavy, bolestivými spasmy svaly v obličeji, zánětem spojivek.

Vyskytují-li se obtíže jen u některých osob na pracovišti, mohou být příčinou nekorigované zrakové vady, proto je nutné odborné vyšetření a současné zhodnocení osvětlení.

Možnost nepříznivého vlivu práce na zrak, psychická zátěž jakož i možnosti vzniku obtíží pohybového aparátu z nevhodně uspořádaného pracovního místa - současné působení jednotlivých faktorů může zvyšovat závažnost výsledného působení.
Práce se zrakovou zátěží musí být v zájmu omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.

Pro hodnocení náročnosti zrakového úkolu na daném pracovišti (pracovním místě) je rozhodující osvětlení.
To může být denní, umělé či sdružené.
Stejně jako při určování minimálních požadavků pro denní osvětlení i umělé musí zabezpečit minimální světelně-technické požadavky pro osvětlení pracoviště nebo místnosti.

Denní osvětlení 
Minimální činitel denní osvětlenosti pouze při bočním osvětlení Dmin 1.5 % 0.5 %
Průměrná hodnota činitele denní osvětlenosti při horním nebo kombinovaném osvětlení Dm 3.0 % 1.0 %
Celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností Em 200 lx 200 lx
Hodnoty celkového umělého osvětlení se použijí za předpokladu, že příslušná technická norma nestanoví s ohledem na zrakovou náročnost jinou hodnotu.

Jako kriterium hodnocení zrakové namáhavosti se zřetelem na osvětlení lze použít stupeň splnění normových hodnot.
1. stupeň: parametry osvětlenosti, kontrast, rovnoměrnost atd. zcela odpovídají normovým hodnotám
2. stupeň: intenzita osvětlení je nižší o 20 – 50 % než hodnoty pro danou práci (zrakové nároky) kontrast jasů je malý (špatná rozlišitelnost předmětů), nerovnoměrné osvětlení a případně okolnosti mírně zvyšující zátěž
3. stupeň: závažné nedostatky, např. osvětlenost pod 50 % podle normy, velké kontrasty, atd. – značná zraková zátěž.