Ergonomie

Cílem ergonomie je dosažení optimálních pracovních podmínek ve vztahu k anatomickým a výkonnostním možnostem člověka. Ergonomie se zabývá také návrhem a optimalizací pracovního prostředí, pracoviště, strojů, pracovních nástrojů a vykonávaných činností.

Nerespektování nebo zanedbávání ergonomie v pracovních procesech může způsobit:

  • snížení efektivity a pracovní výkonnosti,
  • zvýšení nákladů na zajištění činnosti,
  • přetížení svalů a kosterního aparátu,
  • zhoršení úrovně tělesné regenerace,
  • nárůst nepozornosti a zvýšení počtu skoronehod a nehod,
  • možnost zvýšeného vzniku pracovních úrazů a poškození zdraví,
  • vznik zdravotních obtíží a vznik predispozic MSD - muskuloskeletálních onemocnění,
  • možnost vzniku nemocí z povolání.

Vznik poruch pohybového aparátu a MSD

  • Většina muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací se vyvine postupem času.
  • Většinou neexistuje jen jedna příčina muskuloskeletálních poruch, neboť se často jedná o kombinaci různých faktorů, jako jsou např.:
  • Působení negativních vlivů na pracovníky je taktéž velmi úzce spjato s typem práce a způsobem plnění pracovních povinností a zadaných úkolů.
  • Vznik predispozicí a obtíží spojených s MSD je déle trvající záležitostí.
  • Prvotní příznaky vzniku MSD zahrnují především běžné příznaky, jako jsou:
    • bolest svalů, šlach nebo kloubů,
    • celková slabost, nebo zhoršená schopnost regenerace určitých částí těla,
    • ztuhlost a ztráta svalové pružnosti,
    • omezení svalové, nebo snížený rozsah kloubní pohyblivosti
  • V mnoha případech jsou z důvodu špatné prevence a neznalosti tyto příznaky ignorovány a zlehčovány, přestože právě v tomto prvotním stádiu je možné zajistit velmi účinnou nápravu, prevenci a eliminaci potenciálních obtíží.

Nejčastěji identifikované rizikové faktory poruch pohybového aparátu a MSD jsou:

  • nevhodný pohyb těla nebo jednotlivých částí těla,
  • dlouhodobé setrvání v jedné pozici,
  • nesprávná pracovní poloha nebo špatné sezení,
  • nesprávný proces manipulace,
  • nesprávné postupy při zvedání nebo manipulaci těžkých břemen,
  • opakované pohyby při pracovní činnosti, ruce/ paže/ končetiny,
  • špatné rozložení / střídání pracovních aktivit.

Důsledky přetěžování pohybového aparátu

V souladu s výsledky provedených studií realizovaných v rámci členských států EU zaměřených na sledování poruch pohybového aparátu zjištěné obtíže pohybového aparátu nesouvisejí pouze s běžně známými příčinami, jako:

  • jednostranné zatěžování organismu,
  • poškození z přetěžování vyvolané opakovanými pohyby,
  • vlivy jednorázového namáhání, spojení s extrémní psychickou zátěží,
  • špatná úroveň regenerace a odpočinku organismu především,
  • doba výkonu práce/ směnnost,
  • chybějící možnost fyzické přípravy,
  • nápravných, protahovacích a relaxačních cviků a rekonvalescence zaměstnanců.
  • Poruchy pohybového aparátu souvisejí často s povahou pracovní činnosti, pracovním prostředím a celkovou fyzickou a psychickou zátěží.
  • Běžné příznaky poruch a nemocí svalové a kosterní soustavy jsou v mnoha případech spojeny s projevy a změnami v oblasti kloubů, kostí, svalů, vazů a šlach.

Vznik poruch pohybového aparátu a MSD

Mezi běžné MSD patří:

  • Syndrom karpálního tunelu
  • Záněty šlach
  • Napětí svalů / šlach
  • Podvrtnutí vazů
  • Tenze krční páteře
  • Komprese hrudního koše
  • Tendonitida rotátorové manžety
  • Laterální Epikondylitida
  • Radiální tunelový syndrom
  • Záněty nervů (neuritida/polyneuritida )
  • Poškození funkce ukazováčku a palce
  • DeQuervainův syndrom/ bolesti palce
  • Syndrom mechaniky zad
  • Degenerativní onemocnění disku
  • Prasklý / herniovaný disk

Pojmem MSD se obecně označuje jakékoli poškození nebo onemocnění kloubů a dalších tkání souvisejících s funkčností a výkonností pohybového aparátu.

Muskuloskeletální poruchy obvykle zasahují záda, krk, ramena a horní končetiny, mohou se však týkat i dolních končetin.

Možnosti analýzy pracovních činností a ergonomie práce

V souvislosti s výkonem pracovních činností obvykle provádíme řadu analýz jako například:

Možnosti detailní analýzy pracovní zátěže:

  • Posturální analýza
  • Analýza tělesná zátěž a svalovépráce
  • Analýza manipulačních zátěže
  • RULA analýza (Rapid Uper LimbAssessment) - ergonomický nástroj pro hodnocení rizik na pracovišti, který umožňuje zhodnotit riziko muskuloskeletálního zatížení horních končetin a krku
  • REBA analýza (Rapid Entire BodyAssessment) - ergonomický nástroj, který umožňuje hodnotit riziko muskuloskeletálního zatížení celého těla a dalších rizik souvisejících s pracovními úkoly

Pro analýzu celkové pohybové zátěže využíváme nejnovějších nástrojů pro sledování pohybu lidského těla MoCap (MotionCapture) společně s 3D Kinematickou analýzu pohybu.

Video Ergonomická analýza tahání osoby

Workshop - formát pdf, mp4

 

Tento materiál je výstupem výzkumného úkolu 04-2020-VUBP Prevence muskuloskeletálních poruch v důsledku manipulace s břemeny – správná manipulace s břemeny u specifické vybrané skupiny zaměstnanců, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., v letech 2020–2021, v rámci institucionální podpory Ministerstva práce a sociálních věcí.