Bezpečnostní zásady a další důležité informace týkající se BOZP specifické pro vybraná odvětví:

Stavebnictví je specializované hospodářské odvětví zabývající se stavbami. Je to hospodářský obor, pomocí kterého je zajišťována výstavba, údržba, modernizace, rekonstrukce a demolice stavebních objektů. Stavebnictví plní pro společnost několik funkcí - sociální (bydlení, kultura, zdravotnictví, vzdělávání, sport), průmyslová výroba, zemědělská výroba,  doprava a energetika. Hlavním a nejdůležitějším cílem musí být vytváření vhodného pracovního a životního prostředí pro existenci lidí, zvířat a rostlin a zároveň maximální zachování všech přírodních a kulturních památek. Stavebnictví tak představuje velmi komplexní obor lidské činnosti, zahrnující v sobě nejenom složky technické, technologické a ekonomické, ale i estetické a ekologické. Ve stavebnictví dochází k nejvíce pracovních úrazů - v roce 2015 šlo o 31 případů (23,5%).

Lesnictví je obor lidské činnosti, který se zabývá udržením a zvelebením lesů a plným využitím jejich užitků ve prospěch vlastníků i společnosti. Dalším cílem lesnictví je pak produkce dříví, jako důležité obnovitelné suroviny, prostřednictvím trvale udržitelného hospodaření v lese. Při tomto hospodaření les zároveň poskytuje významné kladné externality.

Dřevozpracující průmysl má velmi široké zaměření, od výroby řeziva, přes nábytek, až po výrobu papíru a buničiny. Nabízí tisíce pracovních míst a z ekonomického hlediska je pro stát významnou složkou hospodářství. V současné době dřevozpracující průmysl v ČR zaměstnává více než 207 000 pracovníků, což činí 16 % podílu na zaměstnanosti celého zpracovatelského průmyslu. Lesní hospodářství zaměstnává kolem 24 000 lidí.

Zemědělství patří mezi odvětví s vysokou úrazovou četností, tj. počtem pracovních úrazů na 100 zaměstnanců. Na pracovní úrazovosti se v zemědělství podílejí především úseky živočišné výroby a rostlinné výroby. V posledních letech se však zvyšuje podíl úrazů vzniklých při stavební údržbě objektů v zemědělství a při silniční dopravě.

Potravinářství je odvětví výroby potravin a nápojů patří k nosným odvětvím zpracovatelského průmyslu v České republice. Jeho význam je dán především tím, že zajišťuje výživu obyvatelstva. Vyskytuje se úplně všude, je to nejdůležitější obor lehkého průmyslu v ČR. Součástí jsou mlékárny, pivovarnictví, čokoládovny, pekárny a vše, co se týká potravin. Výchozími surovinami českého potravinářského průmyslu jsou tuzemské zemědělské produkty, produkty lesního a vodního hospodářství a dovážené suroviny. V ČR se výroba potravin spolu s výrobou nápojů podílí na HDP 2,7 %.

HORECA je ekonomický pojem, který označuje segment hotelnictví a různých druhů gastronomických provozů (restaurace, kavárny, bary, pivnice, kluby, catering atd.). Zkratka byla vytvořena ze slov HOtel/REstaurace/Kavárna (CAfé) či HOtel/REstaurace/CAtering. Pracovní podmínky v tomto odvětví jsou obtížné a zahrnují nepravidelnou pracovní dobu, atypické formy zaměstnaneckých poměrů, relativně nízké mzdy a malou stabilitu pracovních míst. Bezpečnost a zdraví při práci jsou těmito podmínkami ohroženy. Úrazovost v sektoru HORECA (3041 úraz na 100 000 pracovníků), s více než třídenní pracovní neschopností, je srovnatelná s ostatními odvětvími ekonomiky (3176 úrazů na 100 000 pracovníků).

Zdravotnictví je soubor opatření, postupů a zařízení tvořící systém organizace zdravotní péče. Zdravotní péčí se rozumí prevence, ošetřování a zvládání chorob a ochrana duševního a fyzického zdraví využitím služeb zdravotního, ošetřujícího a pomocného personálu. Mezi zdravotnická zařízení patří nemocnice, polikliniky, ordinace lékařů, zdravotnická záchranná služba, hygienická služba, lékárny, specializované léčebné ústavy, výzkumné ústavy, laboratoře a doprava nemocných, raněných a rodiček. Zdravotnictví je hned po stavebnictví oborem s druhým nejvyšším výskytem muskuloskeletálních onemocnění.

Školství v České republice zahrnuje  síť mateřských škol (preprimární vzdělávání) a základních škol (primární vzdělávání), dále síť sekundárního vzdělávání, tedy síť středních škol (sekundární vzdělávání). Postsekundární vzdělávání zajišťují vyšší odborné školy a terciární vzdělávání zajišťuje síť veřejných vysokých škol a univerzit.

Údržba (zařízení, vybavení, strojů, pracovišť) je nezbytná pro vyloučení rizik na pracovišti a vytvoření bezpečného pracovního prostředí. Údržba musí být prováděna bezpečně a musí být zajištěna přiměřená ochrana pracovníků údržby a ostatních osob přítomných na pracovišti.

Ve skladech může dojít například k pracovním úrazům při práci se skladovaným materiálem, ve výškách nebo při provozu vysokozdvižných vozíků.

Profesionální zahradníci by měli zvládat veškerou odbornou činnost spojenou s péčí o zahrady. To zahrnuje práci s nářadím, elektrickým zařízením, přírodními materiály i chemikáliemi. Základní informace najdete v následujícím desateru bezpečnosti práce.

Práce v sociálních službách je zajímavá, různorodá, ale také náročná a nedostatečně ohodnocená. Jaká je však sociální práce z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví? Může být vykonávána ve ztížených prostředích, kde je řada rizik. O tom vědí své Kateřina Dosoudilová, vedoucí sociálních služeb z organizace Člověk v tísni, a Tomáš Rejman, odborně způsobilá osoba v prevenci rizik a požární ochraně, pracující pro organizaci Naděje, kteří redakci BOZPinfo poskytli rozhovor.

Pojem administrativní pracovník je velice široký, ale obvykle si pod ním představíme pracovníka v kanceláři vykonávajícího práci převážně u stolu za počítačem. Většinou se zařazují do kat. práce I. Ale i těmto pracovníkům se stávají pracovní úrazy. Za rok 2021 jich bylo 1264 s pracovní neschopností nad 3 dny*. Nejčastější bývají dopravní nehody a pády. Co tedy udělat pro zvýšení bezpečnosti práce administrativních pracovníků?