Blíží se konec školního roku a s ním i různé školy v přírodě, školní zájezdy nebo výlety. Právní úprava se dlouhodobě příliš nezměnila. Základem právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách je § 29 školského zákona, zákon o ochraně veřejného zdraví, který upravuje pravidla pro zotavovací akce a školy v přírodě z hlediska ochrany zdraví, a stále platný Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT z roku 2005.

Pro členy dobrovolných hasičů a osoby vykonávající vzdělávání dětí na téma připravenost na mimořádné události na lokální úrovni řešitelský tým projektu Komplexní snižování rizik katastrof epidemiologického, přírodního a technického charakteru budováním resilience na lokální úrovni (REZIMAS) zpracoval edukativní plakát VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ V OBLASTI RESILIENCE NA LOKÁLNÍ ÚROVNI a dotazník PŘIPRAVENOST DĚTÍ V PŘÍPADĚ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ NA LOKÁLNÍ ÚROVNI.

V rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025 s názvem Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku se 21. června 2023 konal online seminář Bezpečnost práce a ochrana zdraví ve školství z pohledu legislativy a duální vzdělávání.

Je to poněkud zvláštní a nekoncepční, ale žákům a studentům škol – základních, základních uměleckých, středních škol, konzervatoří, jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, vyšších odborných a vysokých škol – odpovídá za škodu vzniklou při vyučování, resp. studiu nebo v přímé souvislosti s ním škola stejně jako zaměstnavatel zaměstnancům, tedy podle zákoníku práce. Třeba za věcnou škodu nebo za škodu na zdraví. Určuje to § 391 zákoníku práce. Rozsah odpovědnosti není vždy stejný. Odpovědnost studentům základních škol a základních uměleckých škol (dle § 391 odst. 2zákoníku práce) je přísnější, objektivní, nezáleží, zda škola něco zavinila, kdežto odpovědnost ostatních škol – např. středních a vysokých – nastává za podmínky, že škoda vznikla porušením právních povinností (§ 391 odst. 3 a 4 zákoníku práce).