Zdravotnictví

Domácí péče představuje náročné pracovní prostředí z hlediska bezpečnosti domácích pečovatelů z řady důvodů.

  1. V domácím prostředí se mohou vyskytovat nebezpečí související s domácností, jako je špatná kvalita vnitřního ovzduší nebo toxické látky, které jsou spojené s řadou negativních účinků na zdraví.
  2. Mnohá ze známých nebezpečí souvisejících se zdravotní péčí v klinickém prostředí, jako je šíření infekcí, vývoj rezistentních organismů a chyby při podávání léků, se vyskytuje také v domácí péči.
  3. Domácí péče může být poskytována za nekontrolovaných podmínek.
  4. Poskytovatelé zdravotní péče mohou mít nedostatečnou odbornou přípravu nebo odborné znalosti týkající se bezpečnosti pacientů a často pracují pod nedostatečným nebo žádným přímým dozorem.
  5. Řízení rizik je při domácí péči obzvláště problematické, jelikož každá domácnost v zásadě představuje „pracoviště“, avšak všechna nezbytná opatření pro ochranu na pracovišti při poskytování zdravotní péče jak pro pracovníky, tak pro pacienty nemusí být zavedená nebo okamžitě dostupná. Z těchto důvodů může být kontrola nebezpečí při domácí péči obtížná.

Existuje mnoho rizikových faktorů, které jsou společné pro zdravotnické pracovníky pracující ve zdravotnických zařízeních a pro domácí pečovatele. Domácí péče však může představovat zvláštní výzvu v oblasti bezpečnosti pro pečovatele, kteří pracují v domácnostech pacientů a cestují mezi nimi.

  • zranění způsobená při autonehodách,
  • přepínání se (a opakované pohyby) při pomáhání pacientům a uklouznutí,
  • zakopnutí a pády uvnitř domácností i mimo ně jsou hlavní příčiny zameškané pracovní doby u pečovatelů
  • expozice nebezpečným chemickým látkám (žíraviny, dráždivé nebo toxické látky nebo alergeny),
  • údery předměty,
  • napadení a násilné činy nebo chování.

Domácí pečovatelé mohou být dále vystaveni infekčním chorobám (jako je hepatitida, HIV, chřipka, tuberkulóza, spalničky a plané neštovice) při poskytování přímé péče klientům, jako je oblékání a mytí nebo úklid a vaření pro nakažené klienty. Různé pracovní podmínky mohou také způsobit duševní nebo emocionální únavu pečovatelů. Stres může těmto pracovníkům způsobovat například jednání s klienty a rodinnými příslušníky, kteří mohou být ve stresu a s nimiž se může obtížně pracovat, a nutnost pracovat nezávisle v neznámých a nekontrolovaných situacích.

Ergonomická rizika:

  • Místnosti v domácnostech pacientů bývají často malé nebo přeplněné. Domácí ošetřovatelé mohou strávit zhruba 40–48 % času ve špatných pozicích, včetně naklánění se dopředu a vytáčení trupu, s nimiž jsou spojeny potíže v oblasti ramen, krku a zad. Nedostatečný prostor pro osprchování/vykoupání klienta přináší ergonomická rizika a rizika při ruční manipulaci.
  • Nejzávažnějším problémem v domácnostech pacientů jsou postele, které nelze polohovat (problémy s výškou, šířkou a umístěním postele). Domácnosti pacientů zpravidla postrádají pomocné vybavení k přemísťováním pacientů. Běžné pomůcky a vybavení, které se obvykle vyskytují v nemocnicích, nejsou v domácnostech pacientů k dispozici.
  • Domácí ošetřovatelé musí často dlouho stát nebo chodit.
  • Zvedání těžkých břemen, zvedání v nepřirozených polohách a zvedání bez pomoci jsou významné prediktory trvalé pracovní neschopnosti domácích ošetřovatelů. Muskuloskeletální poruchy spojené s prací způsobené přemísťováním pacientů na postel a z postele nebo pomocí pacientům při chůzi nebo stání představují vážný problém v odvětví domácí zdravotní péče (specifická rizika v této oblasti zahrnují změny mobility klientů, které od pracovníka vyžadují nadměrnou námahu, používání nevhodného vybavení, nedostatek prostoru pro přemísťování pacienta a nutnost zvedat pacienta bez cizí pomoci). V roce 2007 byly nejčastějšími zraněními způsobujícími zameškanou pracovní dobu u domácích ošetřovatelů vymknutí a natažení a v porovnání s jinými pracovníky byli domácí pečovatelé častěji v pracovní neschopnosti v důsledku muskuloskeletálních poruch spojených s prací.
  • Poskytování pomoci s činnostmi každodenního života (oblékání, jedení, chůze, používání toalety) může být spojeno s riziky muskuloskeletálních poruch v důsledku hmotností pacienta.

Fyzická rizika:

  • Fyzické prostředí v domácnostech: dobrá péče o domácnost je důležitým faktorem při udržování bezpečného pracovního prostředí pro domácí pečovatele. Mnoho domácích pečovatelů se zraní, protože narazí, zakopnou nebo stoupnou na předměty, které se jim připletou do cesty. Aby pracovníci mohli pracovat bezpečně, je zapotřebí dostatečné osvětlení. Dále, pokud je domácnost přeplněná věcmi a špatně osvětlená, může být obtížné ji urychleně opustit v případě nebezpečí nebo útoku na domácího pečovatele.
  • Kyslík představuje jak předepsanou léčbu, tak nebezpečí požáru. Požár může vzniknout nečekaně a nejčastější příčinou požárů v domácnostech bývá kouření.
  • Domácnosti klientů velmi často nejsou uzpůsobené pro potřeby pečovatelů. Španělská studie, do níž bylo zařazeno 500 domácností pacientů, dospěla k závěru, že pouze 6,5 % z nich bylo vybaveno polohovatelnými postelemi a pouze 16,1 % mělo nastavitelnou sprchu; celkově pouze 12,9 % zkoumaných domácností poskytovalo dostatečné podmínky k tomu, aby uspokojily potřeby pečovatelů a umožnily jim pracovat zdravě a bezpečně.
  • Fyzické prostředí mimo domácnosti: fyzické prostředí může představovat nebezpečí; uklouznutí, zakopnutí a pády v domácnostech i venku jsou časté příčiny úrazů domácích pečovatelů. Chodníky, zejména nerovné, schody, dřevěné plochy, které jsou mokré, pokryté ledem, sněhem, listím nebo mechem, předměty zapomenuté na chodnících a cestách a špatné osvětlení představují další nebezpečí, která mohou být příčinou úrazů mimo domácnosti. Navíc pokud pečovatel jde s klientem ven, mohou být rizika pro pečovatele a klienta mnohem větší, než když je pečovatel venku sám.

Bezpečnostní rizika:

  • Uklouznutí, zakopnutí a pády: k úrazům může docházet například na cestách pro pěší, mokré podlaze nebo mokrém koberci (situace, které lze méně kontrolovat).
  • Cesta vozidlem do domácností pacientů: dopravní nehody jsou jednou z nejčastějších příčin pracovních úrazů domácích pečovatelů a nejzávažnější příčinou smrtelných úrazů. Takové nebezpečí a rizika lze minimalizovat například tak, že pracovník bude jezdit se zapnutými bezpečnostními pásy, kontrolovat opotřebení pneumatik, dbát na údržbu vozidla, sníží rychlost a bude se soustředit na jízdu, bude dávat velký pozor hlavně na křižovatkách a nebude řídit ospalý nebo pod vlivem alkoholu nebo jiných léků či drog
  • Popáleniny a opařeniny: pracovníci poskytující domácí péči jsou často vystaveni nebezpečím, která mohou způsobit popáleniny, jako jsou horká voda, konvice, elektrické spotřebiče a chemické látky. Popáleniny jsou nejčastěji způsobeny plameny, horkými předměty, horkými tekutinami, chemickými látkami nebo zářením. Opařeniny vznikají působením mokrého tepla, jako je vařící voda nebo horká pára

Biologická a chemická rizika:

  • Zvláštní pozornost je třeba věnovat nehygienickým podmínkám, jelikož infekční onemocnění se může, jak je dobře zdokumentováno, v domácnosti snadno šířit a různé procedury v rámci domácí péče mohou představovat riziko infekce. Rizikem pro domácí pečovatele může být křížová kontaminace, jako je přenos patogenů přímým a nepřímým kontaktem s kontaminovanými předměty. Nehygienické domácnosti mohou být také příznivým prostředím pro výskyt škůdců, včetně hlodavců, vší a svrabu. Problém může představovat také praní prádla v domácnosti, jelikož bylo prokázáno, že je to jeden ze způsobů šíření nemocí. Například bylo doloženo šíření bakterie Staphylococcus aureus při praní špinavého prádla. Studie domácí hygieny poukázala na to, že změny postupů při praní prádla v domácnostech – například nižší teploty, omezení používání bělidla a používání menšího množství vody – obecně měly negativní vliv na hygienu při praní prádla. Tyto změny by mohly pacienty v domácí péči a pečovatele vystavit vyššímu riziku infekce.
  • Zdravotní stav pacienta: domácí pečovatelé mohou přijít do styku s infekčními onemocněními, jako je hepatitida, HIV, chřipka, tuberkulóza, spalničky a plané neštovice. Většinou infekcí z povolání, které se přenášejí krví, se pracovníci nakazí při poranění ostrými předměty kontaminovanými krví v důsledku úrazů nebo nedostatečně bezpečných postupů.
  • Problémem může být v prostředí domácí péče také špatné nakládání se zdravotnickým odpadem, protože takový odpad může být zdrojem patogenních mikroorganismů.
  • Domácím pečovatelům může hrozit riziko zvířecího kousnutí nebo zranění způsobeného zvířaty.
  • Expozice ostrým předmětům: domácí ošetřovatelé odpovídají za používání a likvidaci všech ostrých předmětů. Pacienti a jejich rodiny často neprovádějí likvidaci ostrých předmětů správně (kontaminované ostré předměty mohou být ponechány volně doma nebo vyhozeny do odpadního koše), což je jeden z hlavních rizikových faktorů pro pracovníky. Navíc injekční stříkačky a skalpely jsou často ponechány bez ochranného krytu na různých místech v domácnosti.
  • Další problematickou oblastí je opakované používání předmětů na jedno použití. Bylo například hlášeno, že mnoho pacientů trpících diabetem používá inzulinové injekční stříkačky opakovaně, bez provedení dezinfekce, dokud se jehla neotupí. Podobně může v prostředí domácí péče docházet k tomu, že jsou drenážní vaky dezinfikovány a opakovaně používány, což je postup, který se v nemocnicích používá jen zřídka.
  • Nedostatek vody: domácí ošetřovatelé se mohou setkat s domácnostmi bez tekoucí vody nebo s vodou špatné kvality.
  • V rámci povinností v domácnosti mohou být pracovníci vystaveni působení chemických látek: rizika expozice chemickým látkám jsou v prostředí domácí péče vyšší, protože není vždy možné dodržovat správný postup manipulace s chemickými látkami. Dále mnoho domácích pečovatelů vždy neví, jaké léky pacient užívá nebo jaké jsou důsledky expozice takovým lékům.

Psychosociální rizika:

  • Může dojít k nesouladu mezi tím, jakou pomoc klient vyžaduje a jakou mu může pečovatel poskytnout.
  • Žádný dozor: práce domácích pečovatelů není pod přímým dohledem, obvykle pracují sami, mohou se pohybovat po nebezpečných čtvrtích a mohou být svědky rodinných hádek, setkávat se s alkoholiky nebo narkomany, nebezpečnými psy nebo silným provozem. Z některých studií vyplývá, že u nich může být stres při práci mnohem vyšší než u učitelů nebo vychovatelů, jelikož uvádějí, že mají menší kontrolu nad svojí prací a práce je pro ně méně motivující. Domácí ošetřovatelé vykazovali nejdelší pracovní neschopnost (přes 30 dní ročně) a druhou nejvyšší míru nepřítomnosti v práci.
  • Nebezpečné chování lidí: domácnost se může nacházet v oblasti s vysokou kriminalitou nebo v nebezpečné oblasti či na izolovaném místě. V takových lokalitách může zdravotnickým pracovníkům hrozit napadení. Přítomnost gangů, narkomanů nebo alkoholiků může představovat zvýšené riziko napadení při práci.
  • Rodinní příslušníci a návštěvníci (násilí): k násilí vůči pečovatelům může dojít ze strany pacientů a příležitostně ze strany nepřátelsky naladěných rodinných příslušníků a návštěvníků, kteří jsou ve stresu, ustaraní, frustrovaní, zranitelní nebo se neovládají. Rodinní příslušníci se mohou začít hádat vlivem své frustrace způsobené stavem klienta nebo způsobem poskytování péče.

NÁVRH METODICKÉHO DOPORUČENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY VZNKAJÍCÍMI PŘI DOMÁCÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI