Při poranění ostrými kontaminovanými předměty hrozí ohrožení zdraví infekcemi přenášenými krví. Nejčastější příčinou poranění jsou bodná poranění způsobená injekčními jehlami. Lékaři a zdravotní sestry tvoří nejohroženější profesní skupinu. Prevence spočívá v dodržování bezpečných postupů při používání a likvidaci ostrých zdravotnických prostředků a kontaminovaného odpadu a v používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Riziko infekce

Nejvyšší riziko infekce přestavuje parenterální cesta přenosu spojená s bodným poraněním, píchnutím nebo říznutím o ostré předměty kontaminované biologickým materiálem, zejména krví. Nejrizikovější je rána způsobená píchnutím použitou jehlou. Riziko infekce ovlivňuje množství přenesené infikované krve a časový faktor; zvyšuje se s tloušťkou jehly a s dobou, která uplynula od potřísnění jehly krví. Vliv má odolnost virů na zevní prostředí. Viry infekčních hepatitid jsou velmi odolné, viry HIV/AIDS infekce jsou mnohem citlivější. Důležitou roli představuje množství a virulence virů v kontaminovaném biologickém materiálu.

Riziko poranění

Riziko poranění ostrým předmětem závisí na druhu vykonávané práce. Nejvíce rizikovou skupinou jsou zdravotní sestry, vysoká míra ohrožení je u lékařů a dále u ošetřovatelek, zaměstnanců záchranné zdravotní služby a pracovníků laboratoří. Z ostatních profesí se jedná o pracovníky úklidu. Do ohrožené skupiny patří také studenti vykonávající praxi při přípravě pro práci ve zdravotnických zařízeních. K poranění nejčastěji dochází v souvislosti s chybami při práci s ostrými pomůckami, při nedodržení standardních pracovních doporučení a postupů, před znehodnocením ostrého předmětu a při manipulaci se samotným ostrým odpadem.

Prevence poranění

Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Mezi opatření, která riziko poranění ostrými předměty významně snižují, zejména patří:

• vyloučení používání těch předmětů, které nejsou nezbytně nutné,
• zavedení bezpečných postupů při používání a likvidaci ostrých zdravotnických prostředků a pomůcek,
• bezpečné ukládání ostrého odpadu do označených, pevnostěnných, nepropíchnutelných obalů,
• likvidace jednorázových stříkaček a jehel bez ručního oddělování,
• zákaz vracení krytů na použité jehly,
• zlepšení kontroly nad odpadem,
• používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) v rozsahu, jaký určuje výkon a s ním spojené riziko.

Při práci s krví nebo tělními tekutinami je povinností vždy použít jednorázové rukavice, dále dle charakteru práce plášť, masku a brýle. Povinnost zaměstnavatele zajistit očkování zdravotnického personálu proti VHB je stanovena vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, podle které se provede zvláštní očkování proti VHB u všech osob pracujících na pracovištích s vyšším rizikem infekčních a u všech studujících na lékařských fakultách a zdravotnických školách a u dalších studujících, kteří se připravují na práci ve zdravotnictví nebo v sociálních službách. Do očkování nejsou zahrnuty osoby s prokazatelně prožitým onemocněním VHB a osoby, které mají titr protilátek anti HBs (proti HBsAg) přesahující 10 IU/l.

Vyšetření při poranění

V souladu se směrnicí č. 2010/32/EU, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních je zaměstnavatel povinen učinit okamžité kroky k zajištění péče o zraněného zaměstnance včetně poskytnutí postexpoziční profylaxe a nezbytných zdravotních testů, pokud je to indikováno z lékařských důvodů, jakož i vhodného lékařského dohledu, vyšetřit příčiny a okolnosti případu a nehodu či mimořádnou událost zaznamenat.

Zákonnou povinnost vyšetřit osoby, které se poranily o použitou injekční jehlu a systém epidemiologické bdělosti VHB, VHC a nákaz vyvolaných virem lidského imunodeficitu (HIV/AIDS) stanoví vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, ve znění pozdějších předpisů. Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni při poranění pracovníka, které bylo exponováno krvi pacienta nebo došlo k závažné kontaminaci kůže a sliznic:

• zajistit u poraněné osoby provedení odběrů krve k laboratornímu vyšetření a jejich transport do vyšetřující laboratoře;
• součástí vyšetření musí být zjištění subjektivních potíží a klinických příznaků, které mohou souviset s onemocněním virovou hepatitidou a laboratorní vyšetření aminotransferáz (ALT, AST).

Vyšetřování markerů VHB u poraněné osoby se ukončí, pokud v prvním odběru titr protilátek anti HBs (proti HBsAg) je minimálně 10 IU/l. Sledování poraněné osoby se ukončí v případě, že u známého potenciálního zdroje je výsledku markerů HBsAg, anti HCV a anti HIV. V případě, že zdravotnický pracovník, který se poranil, nebyl proti VHB očkován, byl očkován neúplně nebo je u něho známa neschopnost tvorby anti HBs protilátek, podá se jedna dávka specifického hyperimunního globulinu proti VHB, a to v souladu se souhrnem údajů o přípravku. Povinností je událost zaznamenat do zdravotnické dokumentace poraněné osoby a poranění hlásit orgánu ochrany veřejného zdraví (OOVZ).

OOVZ zajišťuje provedení epidemiologického šetření při každém poranění ostrými předměty a rozhoduje o nařízení lékařského dohledu u poraněné osoby.

Hlášení poranění

Do zákona č. 258/2000 Sb. (zákon o ochraně veřejného zdraví) byl vložen § 75b Postup při poranění ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem. Z této novelizace vyplynula pro poskytovatele zdravotních služeb zákonná povinnost bezodkladně oznámit příslušnému OOVZ každé poranění zdravotnického nebo jiného odborného pracovníka, které vzniklo při manipulaci s ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem použitým k provádění zdravotních výkonů během poskytování zdravotní péče a v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení zdraví.

Ke způsobu a rozsahu hlášení Ministerstvo zdravotnictví v souladu se směrnicí č. 2010/32/EU vydalo dne 6. 2. 2014 k postupu podle § 75b zákona č. 258/2000 Sb. a vyhlášky č. 473/2008 Sb. metodický návod, kterým se od ledna 2014 zavedl jednotný systém sběru a evidence dat o poraněních vzniklých v nemocnicích a v ostatních zdravotnických zařízeních v tomto rozsahu:

• identifikace osoby,
• datum a čas poranění,
• název a oddělení poskytovatele zdravotních služeb,
• pracovní zařazení poraněné osoby,
• popis mechanismu poranění (předmět, způsob, činnost).

Registrace a sumarizace poranění se provádí na odděleních epidemiologie územních pracovišť krajských hygienických stanic (KHS). Prostřednictvím KHS se údaje za celé území kraje a kalendářní rok zasílají na Ministerstvo zdravotnictví – Oddělení hygieny práce a pracovního lékařství k analýze za Českou republiku a pro hlášení příslušným evropským institucím.

CHALUPOVÁ, Vladimíra. Rizika při poranění zdravotnických pracovníků. Bezpečnost a hygiena práce. 2016, č. 10, s. 7-11.