Pro nakládání s chemickými látkami a směsmi na pracovištích jsou v EU základem Směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (tzv. směrnice CAD) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (tzv. směrnice CMD), které vychází z Rámcové směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. V ČR se oblasti BOZP týkající se nakládání s chemickými látkami a směsmi věnuje řada právních aktů. Aktuální přesné znění právních předpisů je nutné si dle potřeby dohledat ve Sbírce zákonů.

Podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce, což se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Dále je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům, jejich odstraňování nebo minimalizací působení neodstranitelných rizik.

Dále je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje; na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu. Není-li možné rizika odstranit, je nutno je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. O této činnosti je třeba vést dokumentaci. Východiskem pro tato opatření (technická, organizační a jiná) jsou všeobecné preventivní zásady, jako jsou:

• omezování vzniku rizik;
• odstraňování rizik u zdroje jejich původu;
• přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví;
• nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy;
• nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky;
• omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu;
• plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí;
• přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany;
• provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení;
• udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Dále je zaměstnavatel povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí. Další povinností je přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek. Zaměstnavatel je také povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.

Pro splnění těchto požadavků je základem identifikovat přítomnost nebezpečných látek a směsí na pracovištích a poznat jejich vlastnosti na základě příslušných bezpečnostních listů, popř. dalších relevantních informací z dalších informačních zdrojů. Pokud v předmětném pracovním procesu nelze nebezpečnou látku nebo směs nahradit méně nebezpečnou látkou nebo směsí, pak na základě patřičných znalostí se vyhodnotí rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, a stanoví se a realizují opatření k řízení rizika použití nebezpečných chemických látek nebo směsí.

Zákon o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.) předepisuje podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a jejich rizikovosti pro zdraví, provést kategorizaci prací do 4 kategorií. Dále definuje rizikové práce, přičemž zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je povinen kromě evidence rizikových prací za určených situací zabezpečit měření faktorů pracovních podmínek, zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů, zabezpečit její odstranění a neprodleně informovat o těchto skutečnostech zaměstnance.

Jsou stanoveny povinnosti při používání biologických činitelů a azbestu. Povinnosti zaměstnavatele při nakládání (výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava) s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (nově směsmi; protože zákon nebyl novelizován, v dalším textu jsou provedeny adekvátní změny dle nařízení CLP): Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi (dále NCHLS) je každý povinen chránit zdraví lidí a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení. Pro některé stanovené třídy a kategorie nebezpečnosti NCHLS jsou stanovena pravidla:

• zákaz nebo omezení prodeje;
• darování a jiného způsobu poskytnutí jiným definovaným fyzickým nebo právnickým osobám;
• omezení prodeje v prodejních automatech a do přinesených nádob;
• úprava nakládání u určitých věkových kategorií, v rámci přípravy na povolání, včetně specifikace dohledu při tomto nakládání;
• zabezpečení nakládání osobou odborně způsobilou;
• seznámení s nebezpečnými vlastnostmi chemických látek a směsí, zásadami ochrany zdraví a životního prostředí a zásadami první pomoci;
• vydání písemných pravidel o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí pro dané pracoviště.

Další pravidla jsou uzákoněna pro skladování NCHLS a evidenci. Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákon č. 309/2006 Sb.) uvádí povinnosti týkající se:

• umístění bezpečnostní značky a značení a zavedení signálů, které poskytují informace nebo instrukce týkající se BOZP, a seznámení zaměstnanců na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, s těmito skutečnostmi;
• zjišťování, kontrolování a omezování rizikových faktorů pracovních podmínek (mj. chemické látky);
• zřízení, práce a její evidence v kontrolovaných pásmech při vyjmenovaných pracích.

Dále je uveden taxativní výčet zákazu výkonu některých prací s NCHLP a náležitosti pro odbornou způsobilost a zvláštní odbornou způsobilost. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, se věnuje rizikovým faktorům pracovních podmínek, jejich členění, metodám a způsobům jejich zjišťování a hygienickým limitům, dále způsobu hodnocení rizikových faktorů z hlediska ochrany zdraví zaměstnance (hodnocení zdravotního rizika), dále minimálnímu rozsahu opatření k ochraně zdraví zaměstnance, a konečně podmínkám poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jejich údržbě při práci s olovem, chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží nebo sliznicemi, a chemickými látkami, směsmi nebo prachem, které mají dráždivý účinek na kůži, karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci, s azbestem, biologickými činiteli a v zátěži chladem nebo teplem. Příloha č. 2 uvádí hygienické limity některých chemických látek - přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) a postup při jejich stanovení.

Dalšími právními předpisy jsou:

• Vyhláška č. 428/2004 Sb. o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické;
• Nařízení vlády č. 375/2017 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění značek a zavedení signálů;
• Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení (zásady při práci s nebezpečnými látkami, bezpečnostní označení, seznámení pracovníků s účinky těchto látek, způsoby zacházení, ochrannými opatřeními, zásadami první pomoci, asanačními postupy a postupy při likvidaci poruch a havárií; dále zásady při skladování nebezpečných látek a při pracích se žíravinami);
• Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
• Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.