Chemické faktory

Nebezpečné látky se nacházejí v zemědělství, zdravotnictví, stavebnictví a dalších odvětvích průmyslu. Mezi povolání vzbuzující stále větší obavy a při nichž zaměstnanci čelí vysokému riziku, že přijdou do kontaktu s nebezpečnými látkami, patří zpracování odpadů a stavebnictví.

Úvod

V Evropské unii je přibližně 167 000 úmrtí připisovaných pracovním úrazům a nemocem související s prací, z toho, 160 000 úmrtí je následkem nemocí související s prací (téměř z 50 % se jedná o expozici nebezpečným látkám, včetně azbestu) a 7 000 úmrtí následkem pracovních úrazů.

Z provedených průzkumů vyplývá, že cca 20 % zaměstnanců v EU nakládá s nebezpečnými látkami a že často vzhledem k nedostatečným informacím, je riziko práce s těmito látkami a směsmi v rámci hodnocení rizik vyhodnoceno nedostatečně nebo zcela opominuto.

Právní požadavky v oblasti chemických látek a směsí

Vybraná chemická legislativa EU

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, ... (nařízení REACH)
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, ... (nařízení CLP)
  • Směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (Směrnice CAD – „Chemicals Agent Directive“),
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (Směrnice CMD – „Carcinogens and Mutagens Directive“).

DŮLEŽITÉ: Při určování povinností, vyplývajících z právních předpisů, nesmíme opominout skutečnost, že nařízení EU jsou „přímo platná“, včetně jejich změn a v zákonech ČR jsou tak pouze odkazy na tyto právní akty EU. Z uvedeného důvodu je nutné rovněž sledovat požadavky stanovené těmito nařízeními EU přímo v nich.

Vybraná chemická legislativa ČR

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
  • Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • Nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů,
  • Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon),
  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci,
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
  • Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, ...,
  • Vyhláška č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích,
  • Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách,
  • Vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Poznámka:

Právní předpisy ve znění pozdějších předpisů.

Vybrané požadavky zákona č. 258/2000 Sb.

  • § 44a odst. 3:

nikdo nesmí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat nebezpečné chemické látky a směsi (NCHLaS)

klasifikované jako vysoce toxické nebo látky a směsi, které mají přiřazenou třídu a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 jiným osobám, nejsou-li tyto osoby oprávněny k nakládání s nimi (nakládání zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou).

Vysoce toxické:

T+ (R26, R27, R28 nebo kombinace),

Acute Tox. 1, Acute Tox. 2 (H300, H310, H330).

  • § 44a odst. 4 a 5:

nikdo nesmí prodávat osobám mladším 18 let NCHLaS klasifikované jako vysoce toxické, toxické, látky a směsi, které mají přiřazenou třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 a 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1, žíravé nebo které mají přiřazenou třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmějí prodávat NCHLaS klasifikované jako vysoce toxické, toxické nebo žíravé v prodejních automatech a do přinesených nádob.

Toxické:

T (R23, R24, R25 nebo kombinace), Acute Tox. 3 (H301, H311, H331), STOT SE 1 (H370), STOT RE 1 (H372).

Žíravé:

C (R34, R35) Skin Corr. 1, Skin Corr. 1A, Skin Corr. 1B, Skin Corr. 1C (H314).

  • § 44a odst. 6:

nakládat s NCHLaS klasifikovanými jako vysoce toxické se smí jen tehdy, jestliže nakládání je zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou (zkouška odborné způsobilosti pro NCHLaS jako vysoce toxické nebo které mají přiřazenu třídu a kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2), jednotlivé činnosti v rámci nakládání může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila, opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za 2 roky, o školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam (uchovávat po dobu 3 let).

  • § 44a odst. 7:

vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s NCHLaS klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní kategorie 1 nebo 2, mutagenní kategorie 1 nebo 2, toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 (původně podle chemického zákona č. 350/2011 Sb.) a dále látkami a směsmi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 nebo 3, žíravost kategorie 1 (se standardní větou nebezpečnosti H 314), toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1, karcinogenita kategorie 1A nebo 1B, mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1A nebo 1B a toxicita pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nimi.

Pravidla u nebezpečných vlastností (podle CLP):

CMR 1A a 1B

Acute Tox. 1 a Acute Tox. 2

Acute Tox. 3

STOT SE 1

STOT RE 1

Skin Corr. 1 (1A, 1B, 1C) – větou H314

Poznámka:

STOT SE 1 – Toxicita pro specifické cílové orgány (jednorázová expozice)

STOT RE 1 – Toxicita pro specifické cílové orgány (opakovaná expozice)

  • § 44a odst. 7:

pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech látek a směsí výše uvedených, se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při nehodě, text pravidel je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti. [1]

Požadavky na bezpečnostní listy

Formát BL je předepsán přílohou II nařízení EP a Rady č. 1907/2006/ES – nařízení REACH (příloha BL změněna 1.6.2015 nařízením Komise č. 830/2015/EU).

Článek 31 nařízení RECH stanovuje požadavky na bezpečnostní listy (specifikuje, pro které látky a směsi se BL požaduje, kdy je nutné jej poskytovat v rámci dodavatelského řetězce a specifikuje jeho položky). Článek 31 nařízení REACH odkazuje na přílohu II nařízení REACH Pokyny pro sestavení bezpečnostních listů, která obsahuje podrobnější informace o jednotlivých částech BL.

Bezpečnostní list je jedním z významných zdrojů informací o nebezpečné látce a směsi, který usnadňuje zaměstnavateli provádění hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich minimalizaci.

Bezpečnostní list obsahuje informace týkající se oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, požární ochrany a ochrany životního prostředí, vztahující se k dané nebezpečné látce nebo směsi.

Vybrané body článku 31:

Bod 1: Dodavatel látky nebo směsi poskytne příjemci látky nebo směsi bezpečnostní list sestavený v souladu s přílohou II, pokud látka nebo směs splňuje kritéria pro klasifikaci jako nebezpečná podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (látka nebo směs je nebezpečná podle CLP) nebo je látka perzistentní, bioakumulativní a toxická nebo vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní podle kritérií stanovených v příloze XIII (látka je PBT nebo vPvB) nebo je látka z důvodů jiných než těch, které jsou výše uvedeny, zahrnuta do seznamu vytvořeného podle čl. 59 odst. 1 (látka je zahrnuta do seznamu SVHC – látky vzbuzující velké obavy, „Substances of Very High Concern“).

Bod 3: Za stanovených podmínek dodavatel poskytne příjemci na jeho žádost bezpečnostní list sestavený v souladu s přílohou II, pokud směs nesplňuje kritéria pro klasifikaci jako nebezpečná podle hlav I a II nařízení (ES) č. 1272/2008 (uvedeny v čl. 31, bodu 3 nařízení REACH).

Bod 4: Bezpečnostní list nemusí být dodán, jsou-li nebezpečné látky nebo směsi nabízeny nebo prodávány široké veřejnosti společně s dostatečnými informacemi, které uživatelům umožní přijmout nezbytná opatření s ohledem na ochranu lidského zdraví, bezpečnost a životní prostředí, a pokud jej následný uživatel nebo distributor nevyžaduje.

Bod 5: Nerozhodne-li daný členský stát jinak, dodává se bezpečnostní list v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků každého členského státu, v němž je látka nebo směs uvedena na trh.

Bod 6:

Bezpečnostní list je opatřen datem a obsahuje tyto položky (oddíly):

  1. identifikace látky/směsi a společnosti/podniku
  2. identifikace nebezpečnosti
  3. složení/informace o složkách
  4. pokyny pro první pomoc
  5. opatření pro hašení požáru
  6. opatření v případě náhodného úniku
  7. zacházení a skladování
  8. omezování expozice/osobní ochranné prostředky
  9. fyzikální a chemické vlastnosti
  10. stálost a reaktivita
  11. toxikologické informace
  12. ekologické informace
  13. pokyny pro odstraňování
  14. informace pro přepravu
  15. informace o předpisech
  16. další informace

Bod 8: Bezpečnostní list se poskytuje zdarma v tištěné nebo elektronické podobě nejpozději v den, kdy je látka nebo směs poprvé dodána.

Bod 9: Dodavatelé bezpečnostní list neprodleně aktualizují:

  • jakmile jsou k dispozici nové informace, které mohou ovlivnit opatření k řízení rizik, nebo nové informace o nebezpečnosti,
  • po udělení nebo zamítnutí povolení,
  • po uložení omezení.

Nová verze opatřená datem a označená jako „Revize: (datum)“ se poskytuje zdarma v tištěné nebo elektronické podobě všem předchozím příjemcům, kterým byly látka nebo směs dodány během předchozích dvanácti měsíců. Veškeré aktualizace provedené po registraci obsahují registrační číslo.

Článek 35 Přístup k informacím pro pracovníky

Zaměstnavatelé umožní pracovníkům a jejich zástupcům přístup k informacím poskytnutým v souladu s články 31 a 32 ohledně látek nebo směsí, které pracovníci používají nebo jejichž účinkům mohou být během své práce vystaveni.

Článek 37 (5) ... povinnost stanovit, použít a doporučit opatření ke snížení rizika

Každý následný uživatel určí, uplatňuje a případně doporučuje vhodná opatření k náležitému omezení rizik identifikovaných

  1. v bezpečnostních listech, které mu byly poskytnuty,
  2. ve svém vlastním posouzení chemické bezpečnosti,
  3. v jakýchkoli informacích o opatřeních k řízení rizik, které mu byly poskytnuty v souladu s článkem 32.

Vybrané oddíly a části BL:

ODDÍL 7: Zacházení a skladování

Tento oddíl BL uvádí pokyny pro bezpečné zacházení. Informace v tomto oddíle BL pomáhají zaměstnavateli navrhnout vhodné pracovní postupy a organizační opatření v souladu s článkem 5 směrnice 98/24/ES a článkem 5 směrnice 2004/37/ES.

7.1 Opatření pro bezpečné zacházení konkrétní doporučení pro bezpečné zacházení s látkou nebo směsí, zabránění manipulace s neslučitelnými látkami nebo směsmi, snížení úniku látky nebo směsi do životního prostředí, pokyny týkající se obecné hygieny při práci (nejíst, nepít a nekouřit na pracovišti), atd.

7.2 Podmínky pro bezpečné skladování látek a směsí včetně neslučitelných látek a směsí teploty, sluneční světlo, vlhkost, požadavky na větrání, atd.

ODDÍL 8: omezování expozice/osobní ochranné prostředky

Tento oddíl bezpečnostního listu popisuje platné limity expozice na pracovišti a nezbytná opatření pro řízení rizik.

8.2 Omezování expozice

Uvedou se informace požadované v tomto pododdíle, není-li scénář expozice obsahující tyto informace připojen k bezpečnostnímu listu.

8.2.1 Vhodné technické kontroly

Popis vhodných opatření pro omezování expozice se vztahuje na určené/určená použití látky nebo směsi podle pododdílu 1.2. Informace musí být dostatečné, aby zaměstnavateli umožnily provést posouzení rizika pro bezpečnost a zdraví pracovníků plynoucího z přítomnosti látky nebo směsi v souladu s články 4 až 6 směrnice 98/24/ES a popřípadě s články 3 až 5 směrnice 2004/37/ES.

Tyto informace doplňují skutečnosti již uvedené v oddíle 7.

8.2.2 Individuální ochranná opatření včetně osobních ochranných prostředků

8.2.2.1 Informace o používání osobních ochranných prostředků musí odpovídat správným postupům ochrany zdraví při práci a musí být spojeny s dalšími opatřeními pro omezování expozice včetně technických kontrol, větrání a izolace. V případě potřeby konkrétních pokynů týkajících se protipožárních/chemických osobních ochranných prostředků se odkazuje na oddíl 5.

8.2.2.2 S ohledem na směrnici Rady 89/686/EHS a s odkazem na příslušné normy CEN se přesně uvede, které ochranné prostředky poskytnou náležitou a vhodnou ochranu, včetně těchto případů:

Ochrana očí a obličeje:

Uvede se požadovaný typ vybavení pro ochranu očí a obličeje na základě nebezpečnosti látky nebo směsi a možnosti kontaktu, jako jsou ochranné brýle, bezpečnostní ochranné brýle, ochranný štít).

Ochrana kůže:

Ochrana rukou (na základě nebezpečnosti látky nebo směsi a možnosti kontaktu a s ohledem na intenzitu a dobu trvání dermální expozice se musí jasně specifikovat typ rukavic, které je třeba použít při manipulaci s látkou nebo směsí, včetně druhu a tloušťky materiálu, typické nebo minimální doby průniku materiálem rukavic.

Jiná ochrana (je-li nutné kromě rukou chránit i jinou část těla, musí se na základě nebezpečnosti látky nebo směsi a možnosti kontaktu specifikovat typ a kvalita požadovaného ochranného prostředku, jako jsou vysoké rukavice, obuv, oděv.

V případě potřeby se uvedou další opatření pro ochranu kůže a specifická hygienická opatření.

Ochrana dýchacích cest:

V případě plynů, par, aerosolu nebo prachu se specifikuje typ ochranného prostředku, který se má použít, a to na základě nebezpečnosti a možnosti expozice, včetně dýchacích přístrojů se vzduchovým filtrem s určením vhodného filtračního prvku (náplň nebo nádoba), odpovídajících filtrů částic a odpovídajících masek nebo samostatného dýchacího přístroje.

Tepelné nebezpečí:

Při specifikaci ochranných prostředků používaných na ochranu proti materiálům, jež představují tepelné nebezpečí, se musí věnovat zvláštní pozornost konstrukčnímu provedení osobních ochranných prostředků.

Bezpečnostní list a scénáře expozice

Pokud používáte nebezpečné látky registrované podle nařízení REACH, musí vám vaši dodavatelé, ve většině případů, poskytnout nový, rozšířený bezpečnostní list, který obsahuje scénáře expozice. Je to jedna z hlavních novinek nařízení REACH, která umožňuje, abyste používali tyto látky bezpečně.

Scénářem expozice je soubor podmínek, včetně provozních podmínek a opatření k řízení rizik, které popisují, jak je látka vyráběna nebo používána během svého životního cyklu a jak výrobce nebo dovozce kontroluje nebo doporučuje následnému uživateli kontrolovat expozici člověka a životního prostředí. Tyto scénáře expozice mohou zahrnovat jeden konkrétní proces nebo jedno konkrétní použití anebo více procesů nebo použití.

Následným uživatelem je fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství jiná než výrobce nebo dovozce, která používá látku samotnou nebo obsaženou ve směsi při své průmyslové nebo profesionální činnosti. Následným uživatelem není distributor ani spotřebitel

Rozšířený bezpečnostní list shrnuje hlavní informace z posouzení chemické bezpečnosti, které provedla společnost vašeho dodavatelského řetězce v souladu s nařízením REACH. Ve scénáři expozice naleznete, na která použití se vztahuje. Pokud se vztahuje na vaše použití, měl by vám scénář expozice poskytnout informace o příslušných podmínkách bezpečného použití („provozní podmínky a nezbytná opatření k řízení rizik“).

Postup po obdržení bezpečnostního listu:

Po obdržení rozšířeného bezpečnostního listu a registračního čísla látky je doporučený následující postup:

  • shromáždit informace o tom, jak danou látku používáte,
  • zkontrolovat, zda jsou vaše použití uvedena v oddíle 1.2 bezpečnostního listu a ve scénářích expozice,
  • posoudit, zda neexistuje jasný rozpor mezi vašimi použitími a tím, co je uvedeno ve scénářích expozice,
  • pokud jsou vaše použití v daných oddílech bezpečnostního listu uvedena, porovnejte podmínky bezpečného použití popisované ve scénářích expozice se skutečnými podmínkami použití ve vaší společnosti,
  • posoudit, zda neexistuje jasný rozpor mezi vašimi podmínkami použití a tím, co popisují scénáře expozice.

DŮLEŽITÉ: Pokud zjistíte v bodě 2 či 3 jasný rozpor, musíte jednat! Vždy komunikujte s dodavatelem.

V nařízení REACH je zakotven prvek povinnosti vzájemné komunikace a to jak ve směru, tak proti směru dodavatelského řetězce. Samozřejmě i vy máte povinnosti proti směru dodavatelského řetězce. [2]

Hodnocení rizik chemických látek a směsí na pracovištích

Hodnocení rizik je proces posouzení pracovních rizik, jež vznikají v důsledku výskytu nebezpečí na pracovišti.

Hodnocení rizik zahrnuje systematické zkoumání všech aspektů práce a zvažují se v rámci něj tyto otázky:

  • Co by mohlo být příčinou poškození zdraví nebo újmy?
  • Zda je možné nebezpečí zamezit?, a pokud nikoli,
  • Jaká preventivní nebo ochranná opatření by měla být přijata, aby bylo možné mít rizika pod kontrolou?

Hodnocení rizik musí být provedeno pro všechny nebezpečné chemické činitele přítomné na pracovišti. Chemický činitel je každý chemický prvek nebo sloučenina, samostatně nebo ve směsi, které se vyskytují v přirozeném stavu nebo jsou vyrobeny, použity nebo uvolněny, včetně vyloučení ve formě odpadu, jakoukoliv pracovní činností, bez ohledu, zda byly vyrobeny záměrně nebo ne úmyslně a zda byly uvedeny na trh (definice ze směrnice CAD).

Tato definice je širší než definice látky v nařízení REACH. Nařízení REACH se nevztahuje na všechny chemické činitele přítomné na pracovišti, např. látky vznikající během procesu, jako je prach.

Bezpečnostní listy a scénáře expozice obsahují informace týkající se jednotlivých látek nebo směsí, zatímco hodnocení rizik na pracovišti se musí provádět pro všechny přítomné nebezpečné chemické činitele dohromady.

Na úrovni EU nejsou stanovena žádná závazná pravidla, jak provádět hodnocení rizik na pracovišti (v roce 1996 vydala Evropská Komise Pokyny k hodnocení rizik na pracovišti a v roce 2005 Nezávazné praktické pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci)

Hodnocení rizik v pěti krocích

Pro většinu organizací je dostačující jednoduché hodnocení rizik v pěti krocích:

  1. krok: Určení rizik a ohrožených osob
  2. krok: Vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit
  3. krok: Rozhodnutí o preventivním opatření
  4. krok: Přijetí opatření
  5. krok: Sledování a přezkum

DŮLEŽITÉ: Hodnocení rizik by nemělo být „slohovým cvičením“, bez vypovídací schopnosti, pouze pro splnění zákonné povinnosti, případně pro kontrolní nebo dozorové orgány. Hodnocení rizik musí být přehledné a odrážet daná rizika na pracovišti.

1. krok: Určení rizik a ohrožených osob

Pro určení rizik a ohrožených osob je vhodný následující postup:

  • projděte pracoviště a vyhledávejte možné zdroje nebezpečí (hledejte látky, které mohou způsobit újmu na zdraví, a určete všechny zaměstnance, kteří mohou být těmto látkám vystaveni),
  • vytvořte si seznam látek, které se na pracovišti používají nebo vytvářejí,
  • shromažďujte informace o těchto látkách (informace o nebezpečnosti a vlastnostech můžeme získat například ze štítku na obalu látky a směsi nebo z dodaného bezpečnostního listu povinně poskytovaného dodavatelem chemické látky/směsi),
  • zkontrolujte u jednotlivých látek limitní hodnoty expozice při práci (limitní hodnoty expozice pomáhají kontrolovat expozici nebezpečným látkám na pracovišti tím, že stanovují maximální koncentraci látky v ovzduší),
  • zjistěte, zda používáte karcinogenní nebo mutagenní látky, na něž se vztahují přísnější pravidla,
  • komunikujte se zaměstnanci a/nebo jejich zástupci (můžou mít potřebné informace o rizicích na pracovišti),
  • zvažte dlouhodobé ohrožení zdraví (vystavení nebezpečným látkám/směsím, které mohou způsobit poškození zdraví až po několika letech od expozice),
  • nezaměřujte se pouze na zřejmá nebo bezprostřední rizika,
  • projděte si vaše záznamy o pracovních úrazech a poškozeních zdraví,
  • pokuste se získat informace z jiných zdrojů (např. z návodů nebo provozní dokumentace výrobců a dodavatelů).

Zjišťované nedostatky:

  • jsou opomíjeny některé kategorie rizik, např. psychosociální rizika,
  • nevěnuje se dostatečná pozornost rizikům způsobeným dlouhodobým vystavením nebezpečným látkám nebo směsím,
  • do hodnocení rizik nejsou dostatečně zapojováni vlastní zaměstnanci,
  • nejsou zahrnuty činnosti, jako je údržba nebo úklid,
  • chybí pokryti externích zaměstnanců nebo osob,
  • nezohledňují se rizikové skupiny, např. těhotné ženy nebo mladší zaměstnanci.

2. krok: Vyhodnocení rizik a seřazení podle jejich priorit

Pro stanovení, zda je riziko malé, střední nebo vysoké, zvažte:

  • do jaké míry je pravděpodobné, že nebezpečí způsobí zdravotní újmu,
  • jak vážné poškození zdraví by se pravděpodobně jed nalo,
  • jak často (a s jakou intenzitou) jsou zaměstnanci nebezpečí vystaveni.
  • Jednoduchý postup, který je založen na úsudku a nevyžaduje žádné zvláštní dovednosti ani složité metody, by měl postačovat:
  • u činností se zanedbatelným rizikem, na pracovištích, kde jsou rizika dobře známa nebo snadno určitelná.

V uvedeném kroku identifikujte, jaká je pravděpodobnost, že zaměstnanci budou postiženi poškozením zdraví nebo zraněním z důvodu jejich expozice nebezpečné látce/směsi, jaká jsou nejzávažnější rizika spojená s používáním nebezpečné látky/směsi, jak jsou zaměstnanci provádějící manipulaci a ostatní zaměstnanci ovlivňováni nebezpečnou látkou, a jaké jsou priority pro preventivní opatření z této identifikace vyplývající.

Zjišťované nedostatky:

  • nezohledňují se dlouhodobé účinky rizik,
  • vyhodnocením rizika může dojít k pocitu, že je riziko z pracoviště odstraněno nebo je kontrolováno,
  • rizika nejsou řazena podle priorit v souladu s hodnocením.

3. krok: Rozhodnutí o preventivním opatření

Při rozhodování o zavedení preventivních a ochranných opatření je zapotřebí zvážit:

  • zda je možné rizika odstranit (zamezit jim), a pokud nikoli jak je lze minimalizovat nebo dostat pod kontrolu tak, aby nesnižovala míru bezpečnosti a ochrany zdraví osob, které jsou jim vystaveny, a to odstraněním rizika u zdroje, přizpůsobením práce jednotlivci, přizpůsobením se technickému pokroku a změnám informací, nahrazením nebezpečných látek bezpečnými nebo méně nebezpečnými, upřednostněním organizačních nebo kolektivních ochranných opatření před opatřeními ochrany individuální (jež jsou až poslední možností), udělováním příslušných pokynů a poskytováním relevantních informací zaměstnancům.

Postup vychází ze všeobecných preventivních zásad uvedených v § 102 odst. 5 ZP.

Zjišťované nedostatky:

  • nedodržují se základní zásady prevence (rizikům předejít nebo je odstranit),
  • rizika se přenášejí, tj. kontrola jednoho rizika způsobuje rizika jiná,
  • při rozhodování o preventivních opatřeních nejsou konzultováni nebo zapojeni zaměstnanci.

4. krok: Přijetí opatření

K účinnému provedení opatření je třeba vypracovat plán, v kterém se stanoví:

  • kdo co dělá,
  • kdy má být opatření dokončeno,
  • prostředky vyčleněné na provedení opatření,
  • kdy a kdo provede revizi hodnocení.
  • Je důležité, aby byly upřednostněny činnosti, jejichž cílem je zamezení, nahrazení nebo kontrola rizik.

Zjišťované nedostatky:

  • provádění preventivních opatření není řazeno podle priorit,
  • není zaveden akční plán, v němž se mimo jiné uvádí opatření, která mají být provedena, kdo co kdy dělá, kdy má být opatření dokončeno,
  • opatření nejsou kontrolována,
  • nejsou konzultováni nebo zapojeni zaměstnanci.

5. krok: Sledování a přezkum

V tomto kroku je důležitým aspektem zajištění sledování účinnosti zavedených preventivních opatření.

Hodnocení se musí podle potřeby přezkoumávat a revidovat mimo jiné:

  • vždy, když v organizaci dojde k významným změnám,
  • v důsledku zjištění, která vyplynula z šetření úrazu nebo nehody,
  • v případech, kdy jsou zavedená preventivní opatření nedostatečná nebo již nejsou přiměřená, aby se zajistilo, že jsou zjištění týkající se hodnocení rizik stále platná.

Zjišťované nedostatky:

  • nejsou stanovena opatření pro přezkum a revizi hodnocení rizik,
  • není zajištěno, aby preventivní a ochranná opatření zohledňovala výsledky hodnocení rizik,
  • nesledují se opatření, která byla provedena, aby se zajistilo zachování jejich účinnosti,
  • zaměstnanci a/nebo jejich zástupci nejsou informováni o výsledcích hodnocení rizik a o zavedených opatřeních,
  • hodnocení rizik se považuje za jednorázovou povinnost a neprovádí se jeho pravidelný přezkum, aby se zajistila jeho aktuálnost.

DŮLEŽITÉ: Hodnocení rizik by mělo být přezkoumáno, nastanou-li v pracovním postupu změny, jsou-li zavedeny nové chemické látky/směsi nebo je upraven pracovní postup, dále při nehodě nebo poškození zdraví.

V každém případě by se mělo přezkoumání provádět v pravidelných intervalech, aby se zajistila aktuálnost zjištěných skutečností.

DŮLEŽITÉ: V mnohých případech si zaměstnavatelé nechají zpracovat příslušné hodnocení rizik a dále s tímto dokumentem již nepracují.

Hodnocení rizik lze použít jako základ pro:

  • informace, které mají být předány dotčeným osobám,
  • hodnocení, zda byla zavedena nezbytná opatření,
  • předkládání důkazů inspekčním orgánům,
  • revizi opatření v případě změny okolností.

Povinnost vedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních vychází z § 102 odst. 4 ZP.

Doporučuje se zaznamenat alespoň tyto údaje:

  • jméno (jména) a funkci (funkce) osoby (osob) provádějící (provádějících) šetření,
  • zjištěná nebezpečí a rizika,
  • skupiny zaměstnanců, které jsou vystaveny zvláštním rizikům,
  • odhad / vyhodnocení rizik,
  • nezbytná preventivní a ochranná opatření,
  • podrobnosti o zavedení opatření (kdo, co, a kdy dělá),
  • podrobnosti o účasti zaměstnanců a jejich zástupců na postupu hodnocení rizik.
  • Ve fázi plánování hodnocení rizik dochází k následujícím nedostatkům:
  • nejsou stanoveni zaměstnanci odpovědní za provedení vlastního hodnocení rizik,
  • hodnotitelům nejsou poskytnuty potřebné informace, školení, zdroje, čas a podpora.

Další zjišťované nedostatky:

  • hodnocení rizik není dokumentováno,
  • neposkytuje se přehled nebezpečí a rizik, ohrožených osob, zavedených preventivních opatření, podrobnosti zavádění opatření,
  • dokumentace se nevyužívá k informování dotčených osob (zaměstnanců) ani ke sledování provádění preventivních a ochranných opatření.

Zaměstnanci přicházející do styku s nebezpečnými látkami a směsi by měli být minimálně informováni:

  • o zjištěních z hodnocení rizik,
  • o rizicích, jimž jsou vystaveni,
  • o tom, jak mohou být postiženi,
  • o tom, co mají dělat, aby zajistili bezpečnost sobě i ostatním,
  • o tom, co mají dělat v případě úrazu nebo když není všechno v pořádku,
  • o tom, jak poznat, že není všechno v pořádku,
  • o tom, komu by měli všechny problémy hlásit,
  • o tom, jak postupovat v případě údržby,
  • o výsledcích monitorování expozice nebo sledování zdravotního stavu.

Při hodnocení rizik by měly být využity následující informace (oddíly) z bezpečnostních listů:

  1. Pro identifikaci nebezpečnosti a ohrožených pracovníků

Oddíl 2: Klasifikace nebezpečnosti, prvky označení a standartní věty o nebezpečnosti

Oddíl 8: Limitní hodnoty expozice člověka (kontrolní parametry)

Oddíl 9: Fyzikální a chemické vlastnosti

Oddíl 11: Toxikologické informace a stručný popis toxikologických příznaků a účinků, které může expozice chemické látce vyvolat

POZNÁMKY:

oddíl 3 BL listu uvádí více informací o složení chemické látky a poskytuje informace o klasifikaci různých složek přítomných ve směsi,

nebezpečnost může také vyplývat z reakcí probíhajících mezi chemickými látkami nebo za určitých podmínek (informace o stabilitě a reaktivitě

chemické látky lze najít v oddíle 10 BL a informace o neslučitelných materiálech obsahuje i oddíl 7.2),

scénáře expozice popisují různé pracovní operace, které zaměstnanci při používání látky provádějí (tyto scénáře pomohou určit všechny zaměstnance, kteří s CHL nakládají a mohou jí být tedy potencionálně vystaveni).

  1. Pro vyhodnocení rizik a stanovení priorit

Je důležité zvážit a odhadnout pravděpodobnost expozice a závažnost následků. Závažnost následků závisí na vnitřních vlastnostech chemických látek a na možném vzájemném působení s dalšími používanými nebezpečnými látkami na pracovišti. Pravděpodobnost, že k expozici skutečně dojde, závisí na modelu používání (používaných množstvích, trvání, četností, obecné organizaci práce, používaném zařízení a technologii, pracovních postupech).

Oddíl 7: BL poskytuje pokyny pro bezpečné nakládání a skladování a oddíl 8.2 BL popisuje vhodná opatření na omezování expozice

POZNÁMKA:

scénáře expozice uvádí informace o provozních podmínkách a opatřeních k řízení rizik, které zajišťují dostatečné omezení rizika pro konkrétní použití látky.

  1. Pro rozhodnutí o preventivních opatřeních pro vyloučení nebo kontrolu rizik

Jsou výsledkem kroků 1 a 2. Užitečné jsou rovněž pokyny pro první pomoc uvedené v oddíle 4 BL (minimalizace následků v případě náhodné expozice). [2]

Metoda 5S a chemická bezpečnost na pracovištích

Existuje řada způsobů, jak docílit zvýšení bezpečnosti zaměstnanců na pracovišti. Jednou z možných řešení může být i metoda 5S. Po jejím zavedení v organizaci získáte přehledné a uspořádané pracoviště. S čistým a uspořádaným pracovištěm bude práce bezpečnější a příjemnější. V případě techniky 5S se v podstatě jedná o udělání si „pořádku na pracovišti“, což může zvýšit i ochranu zdraví zaměstnanců při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami/směsmi. Po zavedení 5S na pracovišti se zbavíme nepotřebných věcí a pokud bude její implementace provedena správně, dojde i ke změně chování zaměstnanců.

Program 5S a jeho zavedení v praxi

Metodika 5S pochází z Japonska. Metodika se sestává z pěti základních kroků, přičemž S je počáteční písmeno určitého slova (Seiri, Seiton, Seiso, Seiketsu, Shitsuke).

Vytlačil s Mašínem popisují metodu následovně:

  • Seiri – úklid, vše přebytečné odstranit, ponechat pouze používané a funkční prostředky,
  • Seiton – pořádek, uložit každý předmět na své místo, zvýšit přehlednost a funkčnost,
  • Seiso – čištění, dodržování pořádku na pracovišti jako základ vyšší kvality práce,
  • Seiketsu – standardizace, pomocí standardů podporovat návyky v pořádku, čištění, úklidu,
  • Shitsuke – disciplína, dodržovat předpisy a normy na pracovišti.

Na pracovištích časem dochází k vytvoření nepořádku a nahromadění již nepotřebných věcí. Pracoviště se tak stává potenciálně nebezpečným. Metoda 5S je v principu o zajištění systematického pořádku a jeho udržení. Na pracovišti se budou nacházet pouze věci potřebné k výrobě produktu nebo poskytnutí služby.

Cílem 5S je například:

  • určení rozmístění předmětů na pracovišti,
  • stanovení jasných pravidel na pracovišti,
  • zavedení čistoty a pořádku na pracovišti,
  • zlepšení pracovního prostředí,
  • zvýšení bezpečnosti pracoviště.
  1. krok – úklid, odstranění nepotřebných věcí

Na pracovištích se časem vyskytuje mnoho zbytečných věcí, které nejsou potřebné k zajištění aktuální výroby. V tomto kroku je tedy důležité určit předměty, které na pracovišti musí být, které nemusí být v bezprostřední blízkosti a které musí být odstraněny. Hodnocení se provádí v závislosti na frekvenci používání daného předmětu.

DŮLEŽITÉ: Posuzují se všechny předměty na pracovištích, včetně obsahu skříní, zásuvek a kufříků. Je vhodné si vytvořit soupis jednotlivých položek.

  1. krok – uspořádání, správné uložení

Nalezení vhodného místa pro předměty, a to podle frekvence jejich používání. Při umisťování dodržovat zásady ergonomie. Je vhodné podpořit toto umístění vizualizací (horizontální a vertikální) s barevným odlišením a příslušnou fotografií.

  1. krok – úklid, čištění

Zabezpečení a udržování čistoty na pracovišti. Předávání čistých a uklizených pracovišť v rámci jednotlivých směn. Čistota a úklid je definován standardem.

  1. krok – standardizace, kontrola

Všechny aktivity standardizované za účelem provádění předepsaných činnosti stejným způsobem (čistící aktivity). Standard součástí řízené dokumentace.

Standard podpořen vizualizací.

  1. krok – sebedisciplína, dodržování standardů

Jedná se o stálé zlepšování při dodržování stanovených standardů a zajištění neustálé kontroly. Předání a převzetí pracoviště ve standardním stavu. Podpořeno pravidelnými audity.

Bezpečnost na pracovišti může být podpořena:

  • používáním stanoveného osobního ochranného pracovního prostředku,
  • dostupností havarijních prostředků,
  • správným používáním nástrojů a nářadí,
  • správným chováním zaměstnanců,
  • zavedením vizualizace na pracovišti.

Bezpečné chování na pracovišti podpořené vizualizací (fotografie používaných OOPP na pracovišti, bezpečného chování na pracovišti, zakázaných činností, atd).

Vizuální management v systému 5S

Člověk vnímá nejvíce informací zrakem, vizuální management je o poskytování informací a instrukcí o jednotlivých pracovních krocích jasně viditelným způsobem. Prostřednictvím vizuálního řízení může každý zaměstnanec okamžitě jednoduše rozpoznat zavedený standard a odchýlení se od tohoto standardu.

DŮLEŽITÉ: Vizuální management podpořit informačními tabulemi a dokumentací s fotografiemi.

Zavedením programu 5S organizace optimalizuje své procesy na pracovišti. Program je v podstatě založen na pochopení důležitosti udržování pořádku na pracovišti, kdy každý předmět má své předem určené místo a na zvyšování zodpovědnosti všech zaměstnanců a změně jejich chování.

Na pracovištích se zavedeným programem 5S rovněž dochází ke zvýšení bezpečnosti a kultury práce. Zavádění tohoto systému by mělo být prováděno ve spolupráci se zaměstnanci. V programu 5S se jedná především o změnu chování zaměstnanců. [3]

Závěr

Zaměstnavatelé mají povinnost chránit zdraví a životy zaměstnanců. V případě, že se na pracovištích vyskytují nebezpečné látky nebo směsi je nutné rizika spojená s jejich nakládáním účinně řídit. Dodržování uvedených požadavků, zásad a pravidel umožní zaměstnavatelům vytvoření bezpečného prostředí na pracovištích pro jejich zaměstnance.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, ... (nařízení REACH).

[3] Vytlačil, M., Mašín, I. Týmová společnost: Podnik v globálním prostředí. 1. vyd. Liberec: Institut průmyslového inženýrství, 1998. 415 s. ISBN 80-902235-2-4.

 

VALA, Jiří. Chemická bezpečnost na pracovišti. Bezpečnost a hygiena práce, 2018, roč. 68, č. 9, s. 2-10.