Kategorie:

Mikroklima - označované také jako tepelně vlhkostní podmínky prostředí. Mikroklimatické podmínky jsou určeny teplotou, relativní vlhkostí a rychlostí proudění vzduchu, přičemž jsou tyto parametry na sobě závislé, neboť změna jednoho má za následek i změnu dalších dvou.
Parametry mikroklimatu určuji subjektivní pocit komfortu (pohody až nepohody), v krajních případech, tj. při překročení přípustných hodnot, jsou škodlivinou ohrožující
zdraví.
Tepelná pohoda člověka má významný vliv na jeho subjektivní pocit pohody, míry odpočinku i skutečnou produktivitu práce. Je prokázáno, že při lehké fyzické práci dochází k 100 % výkonu jedince při teplotě 22°C, při teplotě 27°C dochází k poklesu výkonu o 25% a při teplotě kolem 30oC dosahuje výkon jedince pouhých 50% původního výkonu. Důsledkem práce při vysokých teplotách je únava, zhoršená pozornost a s tím spojené riziko pracovních úrazu, včetně poruch a změn fyziologických funkcí, jako je zrychlení dechové frekvence, snížení diastolického krevního tlaku, bolesti svalů, hlavy atd. Naopak práce v chladném prostředí vede k omezení průtoku krve kůží, ke kolísání srdeční frekvence, ke zvýšení spotřeby kyslíku atd.

Kategorie:

Tepelnou pohodu lidského organismu zajišťuje termoregulační systém, udržováním stálé tělesné teploty. Kolísání je v rozmezí 36,5°C až 37,5°C tělesného jádra. 

Zvýšená teplota nad 38°C má za následek hypotermii (přehřátí). Při dlouhodobém působení diskomfortu prostředí se funkce termoregulačního systému může zlepšit a dochází tak k adaptaci, zejména prostřednictvím zvýšeného pocení. Pokud nejsou ztracené tekutiny průběžně nahrazovány, dochází ke snížení objemu krve. Klesá srdeční výkon, snižuje se průtok krve ledvinami a játry - je to součást centrálních regulačních opatření kardiovaskulárního systému. Zmenšuje se i průtok krve činnými svaly a plícemi. Snižuje se sycení krve kyslíkem, zhoršuje se nervosvalová koordinace. Negativně je ovlivněna i činnost centrální nervové soustavy. Jedním z projevů, zejména v zotavné fázi po tělesné zátěži, je snížená tvorba moči. V potu se ztrácí nejen voda, ale i minerální látky (ionty Na, K, CI, Ca, P, Mg a Fe).

Vnějším projevem dehydratace organismu a přehřátí mohou být křeče, průjmy, bolesti hlavy, ztráta orientace, nekoordinované chování, pokles pracovního výkonu a jeho kvality. Nebezpečí může individuálně nastat již při teplotách prostředí nad 28°C, vyslovené riziko je při teplotách 36°C a vyšších. 

Kategorie:

Zátěž chladem upravuje upravuje § 6 a § 7 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Minimální teplota na pracovišti je stanovená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2. Záleží, do jaké třídy práce podle tabulky č. 1 přílohy č. 1 tohoto nařízení vlády jsou zaměstnanci zařazeni. Minimální teplota na pracovišti je pro třídu práce I (např. práce v administrativě) 20 °C, pro IIa (lehká manuální práce) 18 °C, s těžší prací se snižuje až na 10 °C. Tuto požadovanou teplotu musí zaměstnavatel zajistit. Pokud ji z technologických důvodů nemůže zajistit, nastupují bezpečnostní opatření jako přestávky, které se počítají do pracovní doby, OOPP (oděv, obuv, rukavice), ochranné nápoje. Někteří zaměstnavatelé však problém nedostatečné teploty na pracovišti nechtějí řešit.

V takových případech se zaměstnanci mohou obrátit na odborovou organizaci, pokud u zaměstnavatele působí, na odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik nebo na místně příslušnou krajskou hygienickou stanici.