Vibrací se rozumí mechanické kmitání a chvění prostředí. Vibrace vzniká pohybem pružného tělesa nebo prostředí, jehož jednotlivé body kmitají kolem své rovnovážné polohy. Konkrétně chodem strojů a přístrojů, motorů dopravních či jiných prostředků, ale i třeba lodní paluby vlivem mořských vln. Z těchto zdrojů se přenášejí vibrace na člověka přímo nebo prostřednictvím dalších materiálů, médií a zařízení (sedadlem traktoru, palubou lodi, plošinou vrtné soupravy, podlahou bytu v blízkosti zdrojů vibraci apod.).

Vibrace jsou určovány frekvencí (kmitočtem), amplitudou (rozkmitem), rychlostí, zrychlením, časovým průběhem a směrem.

K hodnocení vibrací jsou nejčastěji používány:

• směnová vážená hladina zrychlení vibrací vyjadřovaná v decibelech (dB) za 8 hodin;
• směnová vážená efektivní hodnota zrychlení vyjadřovaná v m.s-2 za 8 hodin.

U vibrací přenášených na ruce jsou povolené hodnoty 123 dB za 8 hodin (směnu) nebo 1,4 m.s-2 za 8 hodin a jsou stanoveny tak, že při jejich dodržení nedojde při každodenní práci k poškození zdraví z vibrací (za dobu zhruba 42 roků). Naproti tomu hodnoty 137 dB za 8 hodin nebo 7,1 m.s-2 nelze překročit ani krátkodobě, neboť hrozí i při expozici menší než 20 minut poškození zdraví.

Obecně lze říci, že každá část těla a tkáně rezonuje s jinou frekvencí vibrací a při určitém kmitočtu dochází v orgánech a tkáních k zesílení účinku. Účinek je vázán na druh vibrací, které se dělí podle způsobu přenosu:

• celkové vibrace přenášené na sedící či stojící osobu z vibrujícího sedadla nebo plošiny způsobují rezonance části těla nebo tkání, zvýšené napětí svalů udržujících tělo ve stabilní poloze, mají nepříznivý vliv na páteř;
• celkové vibrace v budovách - působí především rušivě, a to i vtom případě, že se nepřenášejí přímo. Stačí pohyb zavěšených předmětů apod.;
• celkové vertikální vibrace o frekvenci nižší než 1 Hz, zejména pak o kmitočtu 0,3 - 0,6 Hz, vyvolávají tzv. kinetózy, které se projevují nevolností, zvracením, bledostí apod.;
• místní vibrace přenášené na ruce při práci s vibrujícími nástroji jsou nejčastější a z hlediska zdravotního nejzávažnější. Způsobují poškození:a) kostí, kloubů, šlach a svalů,b) onemocnění cév, c) postižení nervů;
• místní vibrace přenášené zvláštním způsobem na část těla, k němuž zdroj přiléhá a kam se vibrace přenášejí. Např. křovinořez - stehno, malá pánev; motorový nosič - páteř, případně hlava apod.

Upozornění! Pro ženy a těhotné ženy platí zákaz prací spojených s působením vibrací. (Vyhláška č. 180/20015 Sb.)

Hodnocení vibrací
Základním deskriptorem pro hodnocení vibrací přenášených na člověka je průměrná (energeticky ekvivalentní) hladina zrychlení vibrací, která se podle způsobu a směru působení vibrací kmitočtově váží příslušným váhovým filtrem, zabudovaným ve vibrometru.
U celkových vibrací, vibrací přenášených zvláštním způsobem a vibrací v budovách je základem hodnocení dominantní směr vibrací. Přípustné expoziční limity vibrací jsou stanoveny v nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Výše expozice vibracím závisí na intenzitě a délce trvání vibrací.
Riziko expozice vibrací vůči zaměstnancům musí být vylučováno nebo alespoň omezováno na minimum v souladu s dostupností technických opatření, technologických opatření a náhradních opatření (organizační opatření, OOPP, zdravotnická prevence).

Možnosti prevence:

Kolektivní ochrana
- výběr strojů a nástrojů s nízkými hodnotami vibrací;
- vývoj a změny technologií zkracující dobu expozice a umožňující její častější přerušování;
- snížení vibrací stavebních, zemních, lesnických a zemědělských strojů odpružením sedadel apod.

Osobní ochrana
- osobní ochranné pracovní prostředky, např. rukavice, poskytují pouze malou ochranu;
- zajištění ochrany před prochladnutím rukou i těla u prací spojených s působením vibrací, které mohou překračovat nejvyšší přípustné hodnoty.