Tuto studii zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), a to na základě poskytnutých dat ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu. Studie je součástí zprávy o pracovní úrazovosti v ČR, kterou zpracovává SÚIP. Najdete zde podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2022 včetně tabulkové části v příloze.

1 ÚVOD

V roce 2022 došlo k mírnému poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2021. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2013–2022 došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 4 %, zatímco u žen o 10 %. Pojištěné osoby byly tak v roce 2022 evidovány v poměru ženy 50,3 % - muži 49,7 %. V roce 1993 (vznik ČR) činil tento poměr ženy 45,0 % - muži 55,0 % a postupně se počet žen přibližoval počtu mužů až v roce 2021 došlo k vyrovnání počtu na 50,0 % - 50,0 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2022 vyznačovala podobným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty ukazatelů celkové pracovní úrazovosti se meziročně lišily nepatrně a hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti byly stejné. Od roku 1998 byl nejvyšší počet poijištěnců evidován v roce 2019 a nejnižší v roce 2011, rozdíl činil 0,5 milionu osob.

V roce 2022 bylo vykázáno 88 smrtelných pracovních úrazů, což je stejný počet případů jako v roce 2021 a jedná se o historické minimum. V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok. Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100–200 případů za rok. V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval (95 případů). Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben značným počtem hromadných úrazů způsobených jen třemi událostmi. V roce 2020 a 2021 byly evidovány také tři události s hromadnými případy, ale následky nebyly tak fatální jako v roce 2018. V roce 2022 se hromadný případ udál jen jeden (dopravní nehoda).

K největšímu nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Zpracovatelský průmysl (C.), Velkoobchod, maloobchod; opravy motorových vozidel (G.) a Doprava a skladování (H.). Klesl procentní podíl smrtelných pracovních úrazů ve skupině zdrojů úrazu „Nebezpečné látky“ a „Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky”.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti roku 2021 o 0,7 %. Počet pojištěnců meziročně stoupl jen mírně, což se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 1,1 %. Snížil se i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 3,6 %) a také průměrný denní stav práce neschopných o stejné procento. Průměrné procento pracovní neschopnosti kleslo o 4,6 %.

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2020 maxima 62,5 kalendářního dne. V roce 2021 došlo k poklesu na hodnotu 58,0 dne a v roce 2022 na 56,4 dne.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2022 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (39 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina „Pozemní vozidla“ (25 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle závažnosti bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2022 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu, a proto zcela převládá, a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 93 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 78 % a u pracovních úrazů smrtelných 75 %.

2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

2.1. Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2022

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2022 vztahují k 4,748 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2022 bylo v České republice nově hlášeno celkem 44 608 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 14 704 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,514 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2022 k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 0,7 %. U absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy tím došlo k poklesu o 3,6 %.

Celkově 43 561 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 14 421 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2022 k poklesu  četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 0,95 na hodnotu 0,94 (tj. o 1,1 %).

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2022 kleslo o 4,6 %, a to na hodnotu 0,145 %. Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz klesla z hodnoty 58,03 na hodnotu 56,35 kalendářních dnů, tj. o rekordních 7,2 %. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 6 887 osob, tj. o 256 osob méně než v roce 2021.

2.2. Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2022

V roce 2022 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 88 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

• 83 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce ─ OIP) a
• 5 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady ─ OBÚ).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2022 byl stejný jako v roce 2021. Hodnota četnosti případů tím zůstala stejná (0,19). Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností se take nezměnil (0,20 %).

Český statistický úřad již od roku 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr, a tak tyto počty obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy, které nejsou odškodňovány. Je třeba přihlédnout i k tomu, že počty případů ještě nejsou konečné, mohou se změnit z důvodu probíhajícího vyšetřování a bude jim věnována samostatná analýza.

2.3. Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2022, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V letech 2001 až 2011 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sledoval počet pracovních úrazů, u kterých pracovní neschopnost nevznikla. To umožňovalo stanovit celkový počet pracovních úrazů. V grafu č. 2.1 je znázorněn počet pracovních úrazů s pracovní neschopností a s pracovní neschopností nad 3 dny.

V roce 2014 stoupl počet případů o 5,0 % a četnost o 4,1 % a v roce 2015 došlo k nárůstu počtu případů o 2,8 % a četnosti o 2,0 %. V roce 2016 stoupl počet případů o 2,3 % a četnost o 1,0 %. V roce 2017 se trend obrátil, neboť počet případů stagnoval a četnost klesla o 1,9 % a v roce 2018 počet případů klesl o 2,7 % a četnost o 3,9 %. V roce 2019 pokles těchto ukazatelů pokračoval a v roce 2020 klesal ještě strměji, u počtu případů to bylo až o 7,2 % a u četnosti o 6,4 %. V roce 2021 došlo k opačnému trendu, neboť počet případů stoupl o 8,6 % a četnost o 8,0 %. V roce 2022 ukazatele mírně klesly, počet případů o 0,7 % a četnost o 1,1 % (graf č. 2.2). U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny byl zaznamenán podobný průběh.

Průměrné procento pracovní neschopnosti v letech 2013–2022 je znázorněno v grafu č. 2.3. Průměrná doba trvání jednoho případu v letech 2014–2019 střídavě klesala a stoupala, a to přibližně o 2 %. Výjimkou byl rok 2017, kdy ukazatel stagnoval. V roce 2020 rostla strměji (o 10 %) a dosáhla extrémní hodnoty 62,51 dne. V roce 2021 byl ale zaznamenán pokles o 7,2 % a v roce 2022 o 2,9 % (graf č. 2.4). Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. Do roku 2013 počet dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy klesal. V letech 2014–2017 počet dnů zase narůstal, v letech 2018 a 2019 opět klesal, v letech 2020 a 2021 narůstal a v roce 2022 klesl. Vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů v České republice měl jiný průběh. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2013 postupně vzrostl o 159,7 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ klesla v těchto třech důvodech pracovní neschopnosti souhrnně o 17,7 dne (o 40,1 %) na hodnotu 26,3 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 0,6 dne (o 1,1 %). Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bazickými indexy. Počet pojištěnců v roce 2022 stoupl od roku 2013 o 7 % a průměrná doba trvání případu o 1 %. Počet případů v tomto období stoupl o 4 % a četnost případů naopak klesla o 3 %.

2.4. Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

V grafech č. 2.6 a 2.7 je znázorněn vývoj počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů. V roce 2013 byly zaznamenány shodné hodnoty s rokem 2012. V roce 2015 byl zaznamenán nárůst obou ukazatelů, a to stejný jako v roce 2010, kdy počet vzrostl o 16 případů a četnost o 0,03. V roce 2017 dosáhl počet případů historického minima, stejně jako v roce 2019. Dalšího historického minima bylo dosaženo v letech 2021 a 2022. V letech 2015 a 2018 byl evidován vyšší počet případů vlivem hromadných úrazů. V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. V grafu č. 2.9 je dokumentován obdobný trend vývoje četností pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů.

3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

• Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 a v tabulce č. 3.1. Na jeden kraj připadalo v roce 2022 průměrně cca 339 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno více pojištěnců než tato průměrná hodnota a v deseti krajích bylo vykázáno pojištěnců méně. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (téměř čtyřnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (cca čtvrtinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

• Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

3.1. Pracovní úrazovost v roce 2022 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší četnost, než je republikový průměr (0,94), vykázaly kraje: Vysočina (1,35), Plzeňský (1,30), Jihočeský (1,28), Karlovarský (1,27), Ústecký (1,25), Pardubický (1,17), Královéhradecký (1,11),
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Zlínský (1,10), Olomoucký (1,08), Liberecký (1,04), Moravskoslezský (0,96), Středočeský (0,92) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Jihomoravský (0,85) a Hl. m. Praha (0,58), viz graf č. 3.3.2.

Pořadí krajů v žebříčku četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstalo podobné s roky předchozími.

3.2. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2022 v krajích

V následujícím grafu  č. 3.2  je znázorněn  podíl  počtu  smrtelných  pracovních  úrazů  v ČR
v jednotlivých krajích v roce 2022 (tabulka č. 3.2).

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,19), vykázaly kraje: Karlovarský (0,62), Ústecký (0,37), Plzeňský (0,35), Jihočeský (0,30), Vysočina (0,28), 
• přibližně  stejné  hodnoty jako republikový průměr  vykázaly kraje: Liberecký (0,20), Pardubický (0,20), Jihomoravský (0,19) Moravskoslezský (0,19), Zlínský (0,13) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Středočeský (0,09), Královéhradecký (0,09), Olomoucký (0,09) a Hl. m. Praha (0,06), viz graf č. 3.4.2.

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech  č. 3.1,  3.2  a 3.3  jsou  znázorněny  podíly  počtů  pojištěnců,  pracovních  úrazů  s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

3.3. Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 0,7 %) se podílela většina krajů. Největší pokles byl zaznamenán v kraji Jihočeském (o 7,8 %), dále pak Středočeském (o 3,6 %) a Vysočině (o 3,6  %).

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností stoupla rovněž ve většině krajů. Největší pokles četnosti byl zaznamenán v kraji Královéhradeckém (o 7,5 %), v Jihočeském (o 7,2 %) a Středočeském (o 5,2 %). Celkem byl zaznamenán v ČR pokles četnosti případů o 1,1 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti s meziročním porovnáním hodnot ukazatele je zaznamenáno v grafu č. 3.3.3. K poklesu došlo v deseti krajích, k největšímu v kraji Jihočeském (o 10,3 %), Královéhradeckém (o 9,7 %) a Libereckém (o 9,1 %). Ve čtyřech krajích byl evidován nárůst hodnot tohoto ukazatele, největší v kraji Karlovarském (o 16,5 %). Celkem došlo v ČR k poklesu o 4,6 %.

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů meziročně klesla v deseti krajích ČR, nejvíce v kraji Libereckém (o 4,6 kalendářního dne, tj. o 8,1 %). Hodnota ukazatele naopak stoupla v kraji Karlovarském (o 5,7 kalendářního dne, tj. o 11,5 %). Celkem došlo v ČR k poklesu hodnoty tohoto ukazatele o 2,9 %, viz graf č. 3.3.4.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2013–2022, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2018–2022 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.

3.4. Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že v 5 krajích došlo k poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů, ve 4 krajích naopak k nárůstu počtu případů proti roku 2021 a v 5 krajích byl počet stejný. Velký pokles počtu případů byl evidován v kraji Středočeském a Zlínském. Shodný vývoj jako počet případů měla i četnost případů u jednotlivých krajů.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2013–2022, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2018–2022 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4.

Grafy č. 3.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech 2013–2022

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2013–2022

4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH

Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2022 jsou zpracovány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle Klasifikace ekonomických činností (dále jen CZ-NACE).

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byla některá odvětví sloučena do jediného (ostatní odvětví): Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.), Profesní, vědecké a technické činnosti (M.), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Administrativní a podpůrné činnosti (N.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.), Činnosti exteritoriálních organizací (U.) a nezjištěno. Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách.

4.1. Pracovní úrazovost v roce 2022 v odvětvích

V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce 2022. Nejvíce těchto pracovních úrazů vzniklo ve Zpracovatelském průmyslu (C.), a to 38,8 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnovalo 25,2 % pojištěnců (graf č. 4.3). Počty případů a pojištěnců jsou uvedeny v tabulce č. 4.1.2 a podrobně v tabulce č. 4.1.1. Tyto tabulky dále obsahují dny pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, četnost, průměrné procento pracovní neschopnosti a průměrnou dobu trvání jednoho případu.

4.2. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2022 v odvětvích

V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2022 v odvětvích (tabulka č. 4.4.1). Nejvíce případů (13, tj. 14,8 %) vzniklo v roce 2022 v odvětví Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) a stejně tolik v odvětví Doprava a skladování (H.). Na druhém místě byl Zpracovatelský průmysl (C.) s 12 případy a na třetím Stavebnictví (F.) a Velkoobchod, maloobchod; opravy motorových vozidel (G.), kde bylo evidováno shodně případů 10. Nejvyšší četnost případů vykázalo odvětví Těžba a dobývání (B.), a to 2,63 případu na 10 000 pojištěnců.

Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v letech 2013–2022 v ČR ve vybraných odvětvích CZ-NACE je znázorněn v grafech, z nichž některé jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR. Hodnoty ukazatelů za roky 2018–2022 jsou uvedeny v tabulce č. 4.3.

V grafu č. 4.3.1 (logaritmická  stupnice) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností. V polovině odvětví došlo k poklesu a v polovině k nárůstu počtu případů. Na poklesu počtu případů v ČR se nejvíce podílelo odvětví Výroba a rozvod elektřiny a jiných energií (D.).

Graf č. 4.3.2 dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců. Ve většině odvětví došlo k poklesu četnosti případů. Největší pokles četnosti proti roku 2021 byl evidován u odvětví Zdravotní a sociální péče (Q.) a činil 33 %. Také Výroba a rozvod elektřiny a jiných energií (D.) vykázala pokles, a to o 16 %. Naopak Vzdělávání (P.) zaznamenalo nárůst o 39 %.

V grafu č. 4.3.3 je zaznamenán vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Pokles hodnoty tohoto ukazatele o 10 % byl významný u odvětví Zemědělství, lesnictví, rybářství. Těžba a dobývání (B.) naopak zanamenala významný nárůst o 16 %.  

V grafu č. 4.3.4 je uveden vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. K poklesu tohoto ukazatele došlo ve většině odvětví. Největší pokles ukazatele vykázalo odvětví Vzdělávání (P.), a to o 8 %. Největší nárůst pak byl v odvětví Výroba a rozvod elektřiny a jiných energií (D.) o 17 %.

4.3. Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR ve vybraných odvětvích v letech 2013–2022. Hodnoty ukazatelů jsou uvedeny v tabulce č. 4.4.1 za roky 2018–2022.

V tabulce č. 4.4.2 je uveden vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v letech 2018–2022 v jednotlivých odvětvích podrobně (oddíly CZ-NACE).

Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č. 4.4.1 a 4.4.2. Největší počet smrtelných pracovních úrazů vykázala tato odvětví: Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.), Doprava a skladování (H.) a Zpracovatelský průmysl (C.). Počet případů meziročně nejvíce vzrostl v odvětví Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) a Vzdělávání (P.), naopak největší pokles byl zaznamenán u Stavebnictví (F.).

V grafu 4.4.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší, než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Zásobování vodou; činnosti s odpady (E.), Stavebnictví (F.), Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.), Těžba a dobývání (B.) a Doprava a skladování (H.). Na smrtelných pracovních úrazech mají dlouhodobě velký podíl pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky. Nejvyšší četnost případů v roce 2022 vykázala Těžba a dobývání (B.).

5 ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2022

Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2022, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v databázi SÚIP a ČBÚ. Klasifikace  zdrojů  úrazů  byla  od  roku  2011  provedena  podle  metodiky  ESAW a z důvodu dodržení kontinuity časových řad sloučena do tvaru původního národního číselníku. Soubor dat z roku 2022 obsahoval data připravená z 36 0291 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP2 a ČBÚ, z tohoto počtu bylo 797 případů závažných (s hospitalizací nad 5 dní). Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 88 případů, tj. včetně případů evidovaných ČBÚ. Smrtelné pracovní úrazy nepodléhaly již od roku 2012 statistickému zjišťování (ČSÚ). V grafech č. 5.0, 5.1 a 5.2 je znázorněn podíl počtu pracovních úrazů (smrtelných, závažných a s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny) v základních skupinách zdrojů úrazu. V tabulkách č. 5.1.3 a 5.1.4 jsou uvedeny případy podle zdrojů úrazu v krajích ČR. Zdroje pracovních úrazů žen jsou uvedeny v kapitole č. 6.

5.1. Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2022

Z grafů č. 5.1 a 5.0 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní
neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných:

• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 33,7 %;
• Budovy, konstrukce, povrchy 28,7 %;
• Ruční nářadí 8,5 %.

• Budovy, konstrukce, povrchy 39,3 %;
• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 15,7 %;
• Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky 13,9 %.

5.2. Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2022

Z grafu č. 5.2 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů:

• Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky 25,0 %;
• Ostatní zdroje a neuvedeno 17,0 %;
• Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly 15,9 %.

5.3. Nejčastější skupiny zdrojů úrazu podle závažnosti v letech 2013–2022

V letech 2013–2022 byla nejčastěji zastoupenou skupinou zdrojů pracovních úrazů:

s pracovní neschopností nad 3 dny

skupina „Materiály, předměty, výrobky, strojní součásti“

závažných

skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“

smrtelných

skupina „Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky“

5.4. Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů v letech 2013–2022

Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad  tři dny a zároveň nejmenší podíl na pracovních úrazech smrtelných

Ruční nářadí měla podíl na případech:

Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň největší podíl na pracovních úrazech smrtelných

Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky měly podíl na případech:

Menší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň větší podíl na pracovních úrazech závažných

Nebezpečné látky měly podíl na případech:

Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti v roce 2022.

5.5. Vývoj zdrojů úrazu u pracovních úrazů v letech 2013–2022

V grafu č. 5.5.1 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy podle zdrojů úrazu. Do roku 2010 činil počet těchto úrazů přibližně 1 000 za rok. V roce 2011 pak počty těchto případů dramaticky vzrostly (o 61 %). V následujících letech počet případů pozvolna klesal až na původních 1 000 případů za rok (2019). V dalších letech pokles pokračoval a v roce 2021 dosáhl historického minima, a to 788 případů. V roce 2022 došlo pouze k nepatrnému nárůstu počtu případů. Výrazný pokles u všech zdrojů úrazu je zřejmý zejména v roce 2020. Největší pokles byl zaznamenán u zdroje Ruční nářadí. Nejvíce se od společného trendu odchylují Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování.

U pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny zaznamenaly bazické indexy v letech 2013–2022 pokles u všech zdrojů úrazu. Největší pokles byl zaznamenán u zdroje Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (o 38 %). Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování zaznamenaly nárůst indexu extrémní v roce 2018, a to až na hodnotu 158 % (graf č. 5.5.2).

6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

Ve sledovaném období 2013–2022 došlo k nejvyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2017 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V roce 2013 hodnota četnosti těchto pracovních úrazů žen činila 59 % hodnoty celorepublikové četnosti. Toto procento každým rokem stoupalo až na hodnotu 66 % v letech 2019 a 2022. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.), kde ji měly vyšší, a odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (I.) a Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), kde ji měly stejnou. V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.), Těžba a dobývání (B.), Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) a Výroba a rozvod elektřiny aj. energie (D.) měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly rizikové činnosti typické pro daná odvětví. Tato četnost zde dosahovala jedné třetiny, u stavebnictví jen jedné šestiny, četnosti všech pojištěnců.

Z celkového počtu 36 029 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (k 14. 4. 2023), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, se jich 11 830  (tj. 32,8 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 797 (tj. 2,2 % z 36 029) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 157 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2013 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 10 % a současně k nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 18 % a četnosti těchto úrazů o 9 %.

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2013–2022 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém trendu, ale spíše o nahodilých událostech. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze, zachycení strojem, zasažení elektrickým proudem, otrava plyny a vražda. V roce 2013 bylo evidováno sedm případů, z toho dva při autonehodě. V roce 2014 došlo pouze k jednomu případu, a to pádu osoby z výšky, a jednalo se tak o historické minimum. V roce 2015 bylo evidováno případů 11, z toho byly čtyři dopravní nehody a dvě vraždy, a v roce 2016 to byly tři případy, z toho dvě dopravní nehody a přejetí vysokozdvižným vozíkem. V roce 2017 se udály čtyři případy, z toho dvě dopravní nehody, a v roce 2018 bylo evidováno případů šest, z toho byla jedna dopravní nehoda. V roce 2019 došlo k pěti případům, a to ke čtyřem při dopravní nehodě a jednomu nárazu do stromu při sportovní činnosti. V roce 2020 to byla autonehoda, zachycení vlakem a nakladačem. V roce 2021 došlo ke čtyřem případům při dopravní nehodě, k pádu z nákladního vozidla a k vraždě. V roce 2022 byly zaznamenány dva případy přiražení vysokozdvižným vozíkem, pád do prohlubně, zasažení elektrickým proudem a vražda.

Absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal v roce 2015 velký nárůst (na trojnásobek) počtu případů. V roce 2016 došlo pak k velkému poklesu o 49 % a v letech 2017 a 2018 počet případů opět narostl, vždy o 18 %.V letech 2019–2021 počet případů plynule klesal až na 120 případů za rok. V roce 2022 došlo k nárůstu počtu o 23 %. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Protože průměrný počet mladistvých pojištěnců rok od roku značně kolísá, má četnost případů lepší vypovídací schopnost než počet případů. V grafu č. 6.2 je znázorněn průběh četnosti těchto pracovních úrazů mladistvých v posledních 10 letech. Četnost případů mladistvých je nad celorepublikovým průměrem a v letech 2015–2020 byla i vyšší než u mužů. V roce 2015 pak extrémně stoupla (4,26) a přiblížila se hodnotě z let 1997 a 1998.

V grafech  č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2013–2022 odděleně pro ženy a muže (bazické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 4 % a u žen o 10 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vzrostl o 7 % (grafy č. 2.5 a 2.8, kapitola č. 2).

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2013 činil 49,1 % ku 50,9 %. Tento poměr se do roku 2022 postupně změnil na 50,3 % ku 49,7 % (o 1,2 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně „nahrazováni“ ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za posledních 10 let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů.

Tento poměr

• v roce 2013 činil 29,1 % : 70,9 % a v roce 2022 již 33,0 % : 67,0 %, tj. změna o 3,9 % u případů s pracovní neschopností,
• v roce 2013 činil 29,3 % : 70,7 % a v roce 2022 již 33,1 % : 66,9 %, tj. změna o 3,8 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny,
• v roce 2013 činil 19,0 % : 81,0 % a v roce 2022 již 19,7 % : 80,3 %, tj. změna o 0,7 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu,  počty zraněných  kolísají.  Poměr v roce  2013
činil 6,2 % : 93,8 % a v roce 2022 pak 5,7 % : 94,3 %.

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2022, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011. 

Závažné pracovní úrazy žen

Činnosti

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen došlo při chůzi (63 ze 157, tj. 40,1 %). K 95 případům došlo pádem osoby, z toho bylo 49 pádů na rovině, 20 pádů ze schodů či schůdků, 7 pádů na ledě a 7 na mokru, 5 pádů z předmětu, 4 pády ze židle, 2 pády ze žebříku a jeden pád ze stolu.

Další časté nehody byly autonehody (12), kontakt se stacionárním strojem (10), náraz vozíku, zejména vysokozdvižného (14), napadení zvířetem (5), úder hrubým předmětem (9), opaření (3) a také poranění páteře (ústřel) špatným pohybem nebo manipulací s předmětem (3).

Zdroje úrazu

• Povrchy na úrovni země (vnější i vnitřní, sportoviště, kluzké podlahy) 31 případů
• Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (schody, žebříky, výstupy)  47 případů

Průměrný věk závažně zraněných žen byl 50 let.

Průměrný věk závažně zraněných žen při pádech byl 55 let.

Ve věkové kategorii od 50 let (50–81 let) bylo evidováno 95 případů.

V grafu č. 6.9 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy, zvlášť pro muže a ženy. V roce 2011 došlo k dramatickému meziročnímu nárůstu počtu případů, u mužů k většímu než u žen. V letech 2011 a 2012 pak počty závažných pracovních úrazů u obou pohlaví dosáhly maxima. V následujících letech počty těchto úrazů postupně klesaly, u mužů plynuleji než u žen. V roce 2021 činila hodnota indexu u mužů 55 % a u žen 51 %. V roce 2022 se pokles zastavil. 

Podrobnější rozbor pracovní úrazovosti žen, závažných pracovních úrazů v členění podle pohlaví a věkových skupin a také smrtelné pracovní úrazovosti bude zpracován v dalších samostatných analýzách.

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen

V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů žen s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2022. Počty případů jsou uvedeny v tabulce č. 6.5. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:

• Budovy, konstrukce, povrchy 35,3 %
• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 23,8 %
• Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly 8,3 %

7 PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2022 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 92,7 % případů. Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (2,4 %), pak na druhém místě bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (1,8 %).

Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ – 1,3 %. Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.1.

Ostatní příčiny se na celkovém počtu těchto pracovních úrazů podílely nejvýše 0,5 %.

Příčiny závažných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2022 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 78,3 % případů. Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (5,6 %), pak jako druhé bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (8,0 %). Na třetím místě to byla „Nesprávná organizace práce“ (2,1 %). 

Ostatní příčiny se na celkovém počtu těchto pracovních úrazů podílely méně než 2,0 %. Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.2.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2022 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (75,0 %), potom „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (9,1 %). Dále to byla příčina „Ohrožení jinými osobami“ (2,3 %) a „Ohrožení zvířaty a přírodními živly” (2,3 %). U 8,0 % případů příčina nebyla zjištěna, zpravidla z důvodu dosud probíhajícího šetření.

Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, která zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u případů způsobených dopravními nehodami šetří policie. V následujícím přehledu jsou uvedeny nejčastěji porušené předpisy a zjištěné závady BOZP v letech 2012–2021 (za rok 2022 nejsou zatím k dispozici). Porušení předpisů bylo zaznamenáno zejména na straně zaměstnavatelů a zaměstnanců, v malé míře pak i jinou osobou.

Nejčastěji porušené předpisy v uplynulých letech:

• zákon č. 262/2006 Sb., (zákoník práce),
• zákon č. 361/2000 Sb., (silniční zákon),
• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP,
• nařízení vlády  č. 362/2005 Sb.,  o bližších  požadavcích  na  BOZP  na  pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
• nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu,
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích,
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
• vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí,
• vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu,
• vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem,
• nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
• nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků,
• zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Nejčastěji zjištěné závady BOZP v letech 2013–2022:

na straně zaměstnance:

• používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,
• nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu,
• nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP,

na straně zaměstnavatele:

• nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli,
• neprovedené školení zaměstnance, chybějící pravidelná lékařská prohlídka,
• nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika,
• chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění,

na straně jiné osoby:

• používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,

ostatní:

• selhání techniky, vada materiálu, sečtení několika negativních vlivů, ohrožení zvířaty.

8 ZRANĚNÍ ZAMĚSTNANCI, MÍSTO A ČINNOST

8.1. Zranění zaměstnanci

Zaměstnání

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2022 evidováno v třídě CZ-ISCO č. 72 „kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech“, a to 4 886 případů. Z nichž nejvíce zastoupená byla pak skupina č. 722 „kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci“, která vykázala 2 597 případů. V hlavní třídě č. 8 „obsluha strojů a zařízení, montéři“ (10 255 případů) byla nejpočetněji zastoupena skupina č. 834 „obsluha pojízdných zařízení“, kde došlo ke 2 205 případům. V hlavní třídě č. 9 (neboli třídy 90-96) „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“ (5 129 případů) byla nejpočetněji zastoupena skupina č. 932 „pomocní pracovníci ve výrobě“, kde došlo k 1 979 případům. U 2 434 případů nebylo zaměstnání známo. Počty případů za roky 2012–2018 jsou uvedeny v tabulkách č. 8.1.1 a 8.1.2 (hlavní třídy a třídy KZAM) a v tabulkách č. 8.1.3 a 8.1.4 hlavní třídy a třídy CZ-ISCO za roky 2019–2022. V tabulce č. 8.2 jsou pak uvedeny počty případů ve skupinách CZ-ISCO pouze v hlavních třídách č. 7, 8 a 9 za rok 2022.

Věk

V grafu č. 8 je uveden podíl počtu pracovních úrazů závažných a ostatních v závislosti na věku zraněného zaměstnance od 30 do 80 let. Graf znázorňuje, jak stoupá podíl (%) závažných případů se stoupajícím věkem. Od 53. roku věku zraněného zaměstnance byly následky úrazu větší, závažných případů bylo v tomto věku 4,4 % a jejich podíl se potom s rostoucím věkem stále zvětšoval. Ve věku 61 let zraněného zaměstnance tento podíl činil již 7,0 %. Obdobné výsledky byly vykázány i v letech  předchozích.

8.2. Místo a činnost při pracovním úrazu

Činnost

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2022 vykázáno při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“, a to celkem 15 431 případů. Na druhém místě byla „chůze“, kde bylo evidováno 7 421 případů. Na třetím místě to byla činnost „řezání“ s 1 212 případy a na čtvrtém místě činnost „opravy“ s 927 případy. Dohromady tyto čtyři činnosti zaznamenaly 24 991 případů, tj. 69,4 %.

Nejvíce případů bylo evidováno ve Zpracovatelském průmyslu (C.), kde činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ dominovaly (7 228 případů). Dále to byla činnost „chůze“ (2 122 případů) a „ukládání“ (165 případů).

Na druhém místě bylo odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.), kde činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ dominovaly (2 036 případů). Dále to byla činnost „chůze“ (609 případů) a „ukládání“ (100 případů).

Na třetím místě bylo odvětví Doprava a skladování (H.), kde činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ dominovaly (1 361 případů). Dále to byla činnost „chůze“ (1 141 případů) a „ukládání“ (92 případů).

V tabulce č. 8.2.1 je uvedeno 80,6 % případů z celku, činnosti jsou řazeny podle počtu případů a procentního podílu a doplněny o sumarizovaná procenta.

Místo

Nejvíce případů se událo v roce 2022 v místě úrazu „výrobní prostor atd.“, a to 12 338. Na druhém místě byla evidována „výroba, továrna, dílna“ s 2 648 případy. Na třetím místě to pak byl „prostor užívaný hlavně pro skladování, nakládku a vykládku“, kde bylo zaznamenáno 2 523 případů. Tato tři místa úrazu dohromady činila 17 509 případů, tj. 48,6 % z celku. Z toho jich připadlo na odvětví:

• Zpracovatelský průmysl (C.) 12 076;
• Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) 1 627;
• Doprava a skladování (H.) 945.

V tabulce č. 8.2.2 je uvedeno 80,8 % případů z celku, místa úrazu jsou řazena také podle počtu případů i procentního podílu a doplněna o sumarizovaná procenta.

9 PŘEHLED UKAZATELŮ

V tabulkách byly do roku 2011 uváděny absolutní a relativní ukazatele pracovní úrazovosti vykazované ve výkazu Nem Úr 1–02 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za běžný rok. Od roku 2012 byly tyto ukazatele uváděny ze Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice za běžný rok z dat administrativního zdroje Informačního systému ČSSZ.

9.1. Absolutní ukazatele

Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z nich vypočítat relativní ukazatele. Obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je uvedeno níže.

Průměrný počet nemocensky pojištěných osob

Ukazatel udává průměrný počet osob, které jsou povinně či dobrovolně nemocensky pojištěné podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (§ 5 Okruh pojištěných osob; § 6 až 13 Účast na pojištění). Zahrnuje všechny osoby, které byly alespoň po jeden den vykazovaného období nemocensky pojištěné. Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou započteni vojáci z povolání a příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních  sborů,  Bezpečnostní  informační  služby  a Úřadu  pro  zahraniční  styky a informace (dále též „příslušníci a vojáci“). V případě více překrývajících se pojistných vztahů pojištěnce v rámci jednoho zaměstnavatele a jedné mzdové účtárny se započítává pojištěnec pouze jedenkrát. V ostatních případech je pojištěnec započítáván tolikrát, kolik má pracovněprávních pojistných vztahů.

Průměrný počet nemocensky pojištěných mladistvých

Ukazatel udává průměrný počet nemocensky pojištěných osob mladších než 18 let (viz § 350 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti

Ukazatel zahrnuje nově hlášené případy pracovní neschopnosti ve sledovaném období na
základě hlášení o vzniku pracovní neschopnosti nemocensky pojištěných osob.

• Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (viz § 271k odst. 1 až 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).
• Pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny zahrnují případy pracovních úrazů, které měly za následek pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny. Do těchto tří dnů se nezapočítává den, ve kterém k úrazu došlo.
• Za ostatní úrazy jsou považovány případy poškození zdraví, na jehož následky je postižený v dočasné pracovní neschopnosti, které však lékařem nebyly vyhodnoceny jako pracovní úraz.

Počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

Ukazatel udává celkový počet kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce) nemocensky pojištění zaměstnanci práce neschopni z příčin uvedených ve formuláři Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Počet kalendářních dnů strávených v pracovní neschopnosti je zjišťován na základě hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti. Do počtu případů a počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti patří i pracovní neschopnost vzniklá po zániku pojištění v ochranné lhůtě sedmi kalendářních dnů.

Počet smrtelných pracovních úrazů

Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt. Počínaje rokem 2002 se pro účely hlášení úrazu za smrtelný pracovní úraz počítá ten případ, u nějž nastala smrt pojištěnce nejpozději do jednoho roku po vzniku pracovního úrazu (nařízení vlády č. 201/2010 Sb.).

9.2. Relativní ukazatele

Relativní ukazatele vznikají srovnáním dvou nebo více absolutních ukazatelů. Slouží k porovnávání úrovně bezpečnosti v různých oblastech (regionech, odvětvích, letech apod.). Definice a způsoby jejich výpočtu jsou uvedeny níže. Jde o tyto ukazatele:

Počet případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců

Ukazatel vyjadřuje počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti, které připadají v průměru na 100 nemocensky pojištěných osob. Vypočítá se ze vztahu:

počet případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců = nově hlášené případy dočasné pracovní neschopnosti • 100 / průměrný počet osob nemocensky pojištěných.

Průměrná délka trvání pracovní neschopnosti ve dnech

Ukazatel vyjadřuje, kolik kalendářních dnů pracovní neschopnosti v průměru připadá na jeden nově hlášený případ pracovní neschopnosti. Vypočítá se ze vztahu:

průměrná délka trvání pracovní neschopnosti ve dnech = počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti/počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti

Ukazatel udává, kolik ze 100 pojištěnců je průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Zohledňuje jak celkový počet případů pracovní neschopnosti (jak často lidé do pracovní neschopnosti nastupují), tak i průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (jak dlouho v pracovní neschopnosti zůstávají). Vyjadřuje podíl kalendářních dnů pracovní neschopnosti na celkovém kalendářním fondu pojištěnců ve sledovaném období (roce) vyjádřený v procentech. Vypočítá se ze vztahu:

průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti = počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti × 100 / (průměrný počet osob nemocensky pojištěných × počet kalendářních dnů ve sledovaném období).

Průměrný denní stav práce neschopných

Ukazatel vyjadřuje počet nemocensky pojištěných, kteří byli ve sledovaném období (roce) průměrně denně nepřítomni v práci z důvodů pracovní neschopnosti. Vypočítá se ze vztahu:

průměrný denní stav práce neschopných = kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti/počet kalendářních dnů ve sledovaném období.

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 nemocensky pojištěných osob (smrtelné pracovní úrazy na 10 000 pojištěnců)

Ukazatel vyjadřuje, kolik pojištěnců z 10 000 nemocensky pojištěných ve sledovaném období zemřelo na následky pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu:

smrtelné pracovní úrazy na 10 000 pojištěnců = počet smrtelných pracovních úrazů × 10 000/průměrný počet osob nemocensky pojištěných.

Procento smrtelných pracovních úrazů z nově hlášených případů pracovních úrazů (procento z pracovních úrazů s pracovní neschopností)

Ukazatel stanoví, kolik procent z případů pracovních úrazů vykazovaných ve sledovaném období končilo smrtí postižených v důsledku pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu:

procento z pracovních úrazů = počet smrtelných pracovních úrazů × 100/počet pracovních úrazů s pracovní neschopností.

ZDROJE DAT

1. Databáze ze statistického zjišťování „Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR“ a ze „Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR“ prováděné Českým statistickým úřadem.
2. Databáze z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce zpracovaná ze záznamů o úrazech.
3. Databáze z informačního systému o pracovních úrazech Českého báňského úřadu zpracovaná ze záznamů o úrazech.
4. Databáze z informačního  systému  Výzkumného ústavu  bezpečnosti  práce,  v. v. i., o smrtelných pracovních úrazech.

Zdroje dat pracovní úrazovosti v roce 2022

Tabulková část 2022(1.15 MB)

MRKVIČKA, Petr. Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2022 – rozšiřující a doplňující analytická studie. BOZPinfo.cz, dostupné zde https://www.bozpinfo.cz/priloha-ke-zprave-o-pracovni-urazovosti-v-ceske-republice-v-roce-2022-rozsirujici-doplnujici?page=0%2C8.