V roce 2015 došlo k nárůstu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2014. V letech 2006 – 2015 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 4 % zatímco u žen naopak ke zvýšení o 5 %. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2006 – 2015 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 4 % zatímco u žen naopak ke zvýšení o 5 %. Pojištěné osoby v roce 2015 byly tak již evidovány v poměru ženy 48,9 % - muži 51,1 %. Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2015 vyznačovala nárůstem všech ukazatelů pracovní úrazovosti. V roce 2015 bylo vykázáno 132 smrtelných pracovních úrazů, což je o 16 případů více než v roce 2014. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců tím meziročně vzrostla.

K největšímu procentnímu nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Vzdělávání (P.) o 8,2 % a Zdravotní a sociální péče (Q.) o 7,4 %. K největšímu poklesu počtu případů došlo v Těžbě a dobývání (B.) a to o 16,2 % a Výroba a rozvod elektrické aj. energie (D.) o 15,6 %. Počet smrtelných pracovních úrazů stoupl zejména ve skupině zdrojů úrazu „Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly“ a „Nebezpečné látky“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností stoupl proti roku 2014 o 2,8 %. Počet pojištěnců také meziročně stoupl a to o 1,0 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů nárůstem tohoto ukazatele o 2,0 %. Zvýšil se i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 5,0 %) a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 5,0 %). Průměrné procento pracovní neschopnosti se mírně zvýšilo (o 4,0 %).

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2009 již 55,2 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2010 zaznamenal tento ukazatel pokles o 5,5 %, v roce 2011 opět narostl o 5,6 % a v roce 2012 stagnoval. V roce 2013 dosáhl maximální hodnoty hodnoty 55,7 kalendářního dne a v roce 2014 poklesl na hodnotu 54,3 kalendářního dne a v roce 2015 se opět přiblížil maximální hodnotě (55,4).

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2015 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (32 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (34 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Pozemní vozidla“ (31 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, malé rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2015 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu a proto zcela převládá a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 81 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 69 % a u pracovních úrazů smrtelných 48 %.

Vývoj PÚ v ČR v letech 2006-2015

Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2015

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2015 vztahují ke 4,507 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2015 bylo v České republice nově hlášeno celkem 46 331 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 14 241 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,569 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2015 k nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 2,8 %). Došlo také k nárůstu absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 5,0 %). To způsobilo, že průměrná délka trvání jednoho případu stoupla o 2,1 %.

Celkově 45 621 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 14 016 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2014 k mírnému nárůstu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 1,01 na hodnotu 1,03 (tj. o 2,0 %). Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2015 se mírně zvýšilo (o 4,0 %) a to na hodnotu 0,156 %. V roce 2015 stoupla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 54,30 na hodnotu 55,44 kalendářních dnů, tj. o 2,1 %. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 7 038 osob, tj. o 335 osob více než v roce 2014.

Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2015

V roce 2015 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 132 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

• 123 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP) a
• 9 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2015 vzrostl proti roku 2014 o 16 případů. Hodnota četnosti případů tím také vzrostla z hodnoty 0,26 na 0,29. Je třeba ale přihlédnout k tomu, že Český statistický úřad již od roku 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr a tato změna se mohla do hodnot ukazatelů promítnout. Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností vzrostl z hodnoty 0,26 na 0,28 %

Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2015, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V letech 2001 až 2011 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sledoval počet pracovních úrazů, u kterých pracovní neschopnost nevznikla. To umožňovalo stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti.

Vývoj pracovní úrazovosti v ČR

V roce 2007 byl zaznamenán pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 6,2 % a pokračoval nárůst počtu pojištěnců, což vedlo k výraznému snížení četnosti a to o 8,2 %. Stejný trend pokračoval i v roce 2008, počet případů klesl o 7,7 % a v roce 2009 dokonce až o 29,6 %. V roce 2010 došlo k mírnému nárůstu těchto ukazatelů. Dále pak v roce 2011 došlo k poklesu počtu případů (o 8,8 %) i četnosti (o 6,7 %). Tento trend pokračoval i v roce 2012, kdy počet případů klesl o 6,4 % a četnost o 11,6 %. V roce 2013 počet případů klesl již jen o 2,7 % a četnost o 2,0 %. V dalších letech došlo k nárůstu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2014 stoupl počet případů o 5,0 % a četnost o 4,1 % a v roce 2015 došlo k nárůstu počtu případů o 2,8 % a četnosti o 2,0 %.

S poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v letech 2007 – 2009 došlo i k poklesu počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo poklesem průměrného procenta pracovní neschopnosti a současně pokračoval vzrůst průměrné doby pracovní neschopnosti na jeden případ. Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. V letech 2010 až 2013 pokračoval pokles počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. Pokles průměrného procenta pracovní neschopnosti pokračoval jen do roku 2012. Od roku 2014 oba tyto ukazatele zaznamenaly nárůst. Průměrná doba trvání jednoho případu v roce 2010 klesla, v letech 2011 a 2012 vzrostla téměř na hodnotu roku 2009 a v roce 2013 dosáhla maxima. V roce 2014 klesla na hodnotu 54,3 kalendářního dne a v roce 2015 tato hodnota stoupla téměř na hodnotu maxima.

Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provázel v České republice i vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2006 postupně klesl o 42,2 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 7,5 dne na hodnotu 42,7 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 9,7 dne (o 21,1 %) na průměrnou hodnotu 55,4 dne. Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Pokles absolutního počtu i četnosti smrtelných pracovních úrazů se po letech 2008 a 2009 zastavil a v letech 2010 a 2011 došlo k nárůstu těchto ukazatelů. V roce 2012 došlo opět k poklesu a v roce 2013 byly zaznamenány shodné hodnoty s rokem 2012. V roce 2014 byl zaznamenán mírný nárůst obou ukazatelů Počet smrtelných pracovních úrazů klesl od roku 2005 o 13 % a četnosti o 15 %.

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Pracovní úrazovost v krajích v roce 2015

Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v krajích v roce 2015 (ČSÚ)

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

• Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Na jeden kraj připadalo v roce 2015 průměrně cca 322 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno víc pojištěnců než tato průměrná hodnota, v deseti krajích bylo vykázáno méně pojištěnců než průměrná hodnota. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (třiapůlnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

• Struktura odvětví v jednotlivých krajích

V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

Počet PÚ s PN v krajích v roce 2015

Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,03) vykázaly kraje: Jihočeský (1,61), Plzeňský (1,55), Vysočina (1,55), Karlovarský (1,37), Královéhradecký (1,33), Ústecký (1,31),
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Pardubický (1,26), Zlínský (1,13), Středočeský (1,12), Liberecký (1,11), Olomoucký (0,98) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Jihomoravský (0,93), Moravskoslezský (0,91) a Hl. m. Praha (0,60)

Pořadí krajů v žebříčku četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstalo podobné s roky předchozími.

Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Časové řady PÚ s PN v krajích v letech 2011-2015

Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2015 v krajích

Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v krajích v roce 2015 (ČSÚ, SÚIP/ČBÚ)

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,29) vykázaly kraje: Ústecký (0,61), Plzeňský (0,59), Královéhradecký (0,58), Karlovarský (0,46), Liberecký (0,40),
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Středočeský (0,38), Pardubický (0,36), Jihočeský (0,36), Olomoucký (0,31), Moravskoslezský (0,30), Vysočina (0,29) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Zlínský (0,23), Jihomoravský (0,17) a Hl. m. Praha (0,09)

Pracovní úrazovost v odvětvích

Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2015 jsou uspořádány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle Klasifikace ekonomických činností (dále jen CZ-NACE).

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byla některá odvětví sloučena do jediného (ostatní odvětví): Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.), Profesní, vědecké a technické činnosti (M.), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Administrativní a podpůrné činnosti (N.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.), Činnosti exteritoriálních organizací (U.) a nezjištěno. Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách.

Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v odvětvích v roce 2015 (ČSÚ)

Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2015 v odvětvích

Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v odvětvích v roce 2015

Pokles počtu případů byl zaznamenán v odvětvích Těžba a dobývání (B.) o 16,2 % a Výroba a rozvod elektrické aj. energie (D.) o 15,6 %. Nárůst počtu byl zaznamenám u Vzdělávání (P.) o 8,2 %.

Pokles četnosti byl zaznamenán v odvětvích Těžba a dobývání (B.) o 12,1 % a Výroba a rozvod elektrické aj. energie (D.) o 14,0 %. Nárůst počtu byl zaznamenám u Vzdělávání (P.) o 8,6 %.

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

Časové řady ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti ve vybraných odvětvích v ČR v letech 2011 – 2015

Zdroje pracovních úrazů v roce 2015

Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2015, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v bázi dat SÚIP. Klasifikace zdrojů úrazů byla od roku 2011 provedena podle metodiky ESAW a z důvodu dodržení kontinuity časových řad sloučena do tvaru původního národního číselníku. Soubor dat z roku 2015 obsahoval data připravená ze 41 572 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP . Z toho bylo 1 311 pracovních úrazů závažných, tj. s hospitalizací nad 5 dní. Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 132 případů, tj. včetně případů, které podléhají dozoru systému ČBÚ. Smrtelné pracovní úrazy nepodléhaly již od roku 2012 statistickému zjišťování (ČSÚ). 

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2015

• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 31,7 %
• Budovy, konstrukce, povrchy 28,3 %
• Ruční nářadí 10,0 %
• Budovy, konstrukce, povrchy 33,9 %
• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 16,8 % 
• Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky 14,1 %

Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2015

• Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky 31,1 %
• Budovy, konstrukce, povrchy 17,4 %
• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 9,1 %

Pracovní úrazovost žen a mladistvých

Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti žen v ČR v letech 2006 – 2015

Ve sledovaném období došlo k nejvyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2006 . V roce 2007 a 2008 došlo k významnému poklesu obou ukazatelů, u počtu případů o 6,5 % a 4,6 %, a u četnosti o 9,0 % a 4,3 %. Hodnota četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 2006 – 2008 dosahovala průměrně 55 % hodnoty celorepublikové četnosti. V letech 2009 – 2013 tato hodnota činila průměrně 59 % hodnoty celorepublikové četnosti a v letech 2014 – 2015 již 61 %. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele stejnou nebo nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.) nebo Těžba a dobývání (B.), měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly právě ty činnosti (riskantní) pro odvětví typické.

Z celkového počtu 41 572 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (ke dni 22. 4. 2016), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP, se jich 12 747 (tj. 30,7 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 1 311 (tj. 3,2 % ze 41 572) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 224 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2006 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 5 %, ale k poklesu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 33 %) i četnosti (o 37 %).

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2006 – 2015 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech. V roce 2006 bylo evidováno případů 6. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze a otrava plyny. V roce 2011 se jednalo zejména o pády zaměstnanců nebo předmětů na zaměstnance a dopravní nehody. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy a to autonehody. V roce 2013 bylo evidováno sedm případů, z toho dva při autonehodě. V roce 2014 byl evidován pouhý jeden případ a to pád osoby z výšky. Jednalo se o historické minimum. V roce 2015 bylo evidováno případů 11, z toho byly čtyři dopravní nehody a dvě vraždy.

Absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal mezi roky 2007 a 2008 vzestup. V letech 2009 a 2010 došlo k prudkému poklesu počtu těchto případů, v dalších dvou letech pak byl zaznamenám opět nárůst a v roce 2013 došlo k mírnému poklesu. V roce 2014 došlo k mírnému nárůstu počtu případů a v roce 2015 k nárůstu na trojnásobek počtu případů. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Smrtelný pracovní úraz mladistvých zaměstnanců nebyl v posledních 10 letech zaznamenán žádný.

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2006 činil 46,9 % : 53,1 %. Tento poměr se do roku 2015 postupně změnil na 48,9 % : 51,1 % (o 2,0 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně nahrazováni ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za 10 posledních let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů. Tento poměr

• v roce 2006 činil 24,6 % : 76,4 % a v roce 2015 již 30,7 % : 69,3 %, změna o 6,1 % u případů s pracovní neschopností,
• v roce 2006 činil 24,6 % : 76,4 % a v roce 2015 již 30,7 % : 69,3 %, změna o 6,1 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny,
• v roce 2006 činil 13,9 % : 86,1 % a v roce 2015 již 17,1 % : 82,9 %, změna o 3,2 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, počty zraněných kolísají. Poměr v roce 2006 činil 3,9 % : 96,1 % a v roce 2015 pak 8,3 % : 91,7 %.

V grafu je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2015, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.

Závažné pracovní úrazy žen

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen došlo při chůzi (76 z 224, tj. 33,9 %) a to nejčastěji pádem (64 případů), především na rovině, např. vlivem namrzlého nebo mokrého povrchu. Celkem došlo při pádech osob ke 122 případům. Při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ došlo ke 38 případům, z toho pády osob způsobily 13 případů. K 18 případům došlo při činnosti „osobní doprava“, z toho dopravní nehody (vč. sražení chodce vozidlem) způsobily 14 případů.

Zdroje úrazu

• Povrchy na úrovni země (vnější i vnitřní, sportoviště, kluzké podlahy) 35 případů
• Části budov nad úrovní země (schody, žebříky, výstupy) 13 případů
• Ostatní zvýšená pracoviště (pády osob z výše) 30 případů
• Průměrný věk závažně zraněných žen při pádech byl 49 let.

K 59 případům při pádech žen došlo ve věkovém rozmezí 50 – 65 let.

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen

• Budovy, konstrukce, povrchy 35,9 %
• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 21,3 %
• Stroje a zařízení, mobilní a stabilní 9,3 %
• Ruční nářadí 9,3 %
• Pracovní úrazovost 2015

Příčiny pracovních úrazů

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2015 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 80,6 % případů.

Na druhém místě byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (9,6 %).

Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (2,0 %). 

Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží:

• „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)" – 1,2 %,
• „Ohrožení zvířaty a přírodními živly“ – 0,8 %,
• „Ohrožení jinými osobami“ – 0,7 %.
• Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podílely méně než 0,5 % nebo nebyly zjištěny (4,2 %).

Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny dále poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl tento pracovní úraz (tab. č. 7.2). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování jen za roky 2003 - 2010, od roku 2011 se nesledují.

Nejčastější nežádoucí událostí v letech 2003 – 2009 byla zjištěna „Neovladatelnost, ztráta kontroly strojů, dopravních manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“ a v roce 2010 „Uklouznutí, klopýtnutí, pád osob“.

Na druhém místě to byl v letech 2003 – 2009 „Uklouznutí, klopýtnutí, pád osob“ a v roce 2010 „Pohyb těla bez fyzického zatížení.

Na třetím místě byl v letech 2003 – 2009 evidován „Pohyb těla pod fyzickým zatížením“ a v roce 2010 „Neovladatelnost, ztráta kontroly strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“.

Příčiny závažných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2015 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 68,9 % případů.

Na druhém místě byly „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (6,9 %).

Jako třetí bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (6,2 %).

Dále to bylo “Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob)“ 2,7 % a „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“, také 2,7 %. U 5,6 % případů příčina nebyla zjištěna.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou u smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2015 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (47,7 %), potom „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (16,7 %). U 16,7 % případů příčina nebyla zjištěna, zpravidla z důvodu dosud probíhajícího šetření. Dále to byly časté příčiny „Nesprávná organizace práce“ (3,0 %), „Ohrožení jinými osobami“ (3,0 %) a „Ohrožení zvířaty a přírodními živly“ (3,0 %).

Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, která zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami šetří policie. V následujícím přehledu jsou uvedeny nejčastěji porušené předpisy a zjištěné závady BOZP v letech 2008 – 2014 (za rok 2015 nejsou zatím k dispozici). Porušení předpisů bylo zaznamenáno zejména na straně zaměstnavatelů a zaměstnanců, v malé míře pak i jinou osobou.

Nejčastěji porušené předpisy v uplynulých letech:

• zákon č. 262/2006 Sb., (zákoník práce),
• zákon č. 361/2000 Sb., (silniční zákon),
• zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP,
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky,
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích,
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci ,
• vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a č. 26/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu.

Nejčastěji zjištěné závady BOZP v letech 2008 - 2015:

na straně zaměstnance:

• používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,
• nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu,
• nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP,
• na straně zaměstnavatele:
• nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli,
• nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika,
• neprovedené školení zaměstnance, chybějící pravidelná lékařská prohlídka,
• chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění,

na straně jiné osoby:

• používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,
• ostatní: selhání techniky, vada materiálu, ohrožení přírodními živly.

Zranění zaměstnanci, místo a činnost

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2015 evidováno v třídě CZ-ISCO č. 72 „kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech“ a to 6 972 případů. Z nich nejvíce zastoupená byla pak skupina (č. 722) „kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci“, která vykázala 3 491 případů. V hlavní třídě (č. 8) „obsluha strojů a zařízení, montéři“ (10 226 případů) byla nejpočetněji zastoupena skupina (č. 832) „řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních)“, kde došlo ke 2 318 případům. V hlavní třídě (č. 9) „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“ (7 248 případů) byla nejpočetněji zastoupena skupina (č. 932) „pomocní pracovníci ve výrobě“, kde došlo ke 2 656 případům. 

Věk

V grafu je uveden podíl počtu pracovních úrazů závažných a ostatních v závislosti na věku zraněného zaměstnance od 30 do 80 let. Graf znázorňuje, jak stoupá podíl (%) závažných případů se stoupajícím věkem. Od 54. roku věku zraněného zaměstnance byly následky úrazu větší, závažných případů bylo v tomto věku přibližně 5 % a jejich podíl se pak s rostoucím věkem stále zvětšoval. Obdobné výsledky byly vykázány i v letech předchozích.

Činnost

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2015 vykázáno při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ a to celkem 13 805 případů. Na prvním místě byla tato položka „blíže nespecifikovaná“ (11 799 případů) a na místě čtvrtém tato položka „ostatní“(2 006 případů). Na druhém místě to byla „chůze“, kde bylo evidováno 7 723 případů. Dále to byla činnost „ukládání“ a to 2 246 případů. Dohromady tyto čtyři činnosti zaznamenaly 57,2 % případů.

Nejvíce případů bylo evidováno ve Zpracovatelském průmyslu (C.), kde činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ (nespecifikováno a ostatní) dominovaly. Činnost „chůze“ byla až na místě třetím.

Na druhém místě bylo odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.), kde tyto činnosti zaujímaly stejné pořadí.

Na třetím místě bylo odvětví Doprava a skladování (H.), kde se nejvíce případů odehrálo naopak při chůzi a to 1 364 (tj. 32,8 % z celkových 3 845 případů evidovaných v tomto odvětví).

Místo

Nejvíce případů se událo v roce 2015 v místě úrazu „výroba, továrna, dílna“ a to 12 475. Na druhém místě byl evidován „výrobní prostor, dílna, schodiště v závodě, slévárna, provozní místnosti, autoopravny, laboratoř“ s 6 897 případy. Z těchto 19 372 případů jich bylo 15 898 (82,1 %) vykázáno ve Zpracovatelském průmyslu (C.).

Na třetím místě to pak byl „prostor užívaný hlavně pro skladování, nakládku a vykládku“, kde bylo zaznamenáno 3 026 případů. Z toho jich připadlo na odvětví:

• Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) 906, tj. 29,9 %
• Zpracovatelský průmysl (C.) 862, tj. 28,5 %
• Doprava a skladování (H.) 689, tj. 22,8 %

V tabulce  je uvedeno 90,3 % případů z celku, místa úrazu jsou řazena také podle počtu případů i procentního podílu a doplněna o sumarizovaná procenta. 

Místo pracovního úrazu (ESAW)

Z výše uvedených 13 805 případů při nejfrekventovanější činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ se jich 7 159 událo v nejfrekventovanějším místě úrazu (19 372 případů) a to „výroba, továrna, dílna“ a „výrobní prostor, dílna, schodiště v závodě, slévárna, provozní místnosti, autoopravny, laboratoř“.

Aplikace pracovní úrazovost v ČR