práva se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v České republice v roce 2016 a dále jejich vývojem od roku 2007. Zabývá se rozdělením a vývojem ukazatelů podle regionů a odvětví v posledních pěti letech. Uvádí charakteristiku smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2016, vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod. Dále uvádí druh zaměstnání, činnost, úkon a případnou indispozici zraněných zaměstnanců v okamžiku úrazu a také právní předpisy porušené v přímé souvislosti se smrtelnými pracovními úrazy.

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2016 klesl proti roku předcházejícímu o 27 případů a dosáhl celkového počtu 105 případů. Na tomto poklesu se nejvíce podílelo odvětví Zpracovatelský průmysl (C.), Stavebnictví  (F.) a Administrativní a podpůrné činnosti (N.).  

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, kolejiště). Při 42 událostech se smrtelně zranilo 42 zaměstnanců. Kromě automobilů to byly dva  traktory a multikára. Střet s vlakem způsobil 5 případů při 5 událostech, z toho byly 2 autonehody a 3 sražení chodce. V roce 2008 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR téměř na hodnotu úspěšného roku 2006. Tento trend dále pokračoval i v letech 2009 - 2013. Tím došlo i ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. V roce 2013 bylo evidováno při dopravních nehodách 654 usmrcených osob, z toho bylo 32 smrtelných pracovních úrazů (4,9 %). V roce 2014 ale počet usmrcených osob při dopravních nehodách stoupl na 688, z toho se jednalo o 46 smrtelných pracovních úrazů (6,7 %), a v roce 2015 tento počet opět stoupl na 738 osob, z toho smrtelných pracovních úrazů bylo 35 (4,7 %)  V roce 2016 tento počet klesl na 611 osob, z toho smrtelných pracovních úrazů bylo 39, tj. 6,4 %  Kromě toho byly zaznamenány 2 případy způsobené pádem letadla.

Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,3 %, na závažných již 14,8 % a na smrtelných dokonce 44,8 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě.

Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, na rovině, ap.) a pády na osobu (předmětu, břemene, stroje, zeminy, ap.). Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 36 % (38 případů).

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (KZAM). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále na činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance.

Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán vysokou zaměstnaností v tomto odvětví (počet pojištěnců), ale četnost případů (0,14) je nižší než průměrná hodnota za ČR (0,23). Dopravní nehody se na případech ve zpracovatelském průmyslu podílely jen šesti událostmi s následkem šesti smrtelných pracovních úrazů.

Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného zaměstnance, a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru), celkem ve 36 případech. Smrtelná pracovní úrazovost se v roce 2016 lišila od let předcházejích tím, že nebyly evidovány žádné hromadné případy. Ženy utrpěly čtyři smrtelné pracovní úrazy, z toho se jednalo o dvě zaviněné autonehody.

Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Analýza smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v České republice v roce 2016, vychází ze souboru dat uložených v databázi smrtelných pracovních úrazů, kterou udržuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Ke stanovení relativních ukazatelů byly použity údaje ze „Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz“ Českého statistiského úřadu získané zpracováním dat z administrativního zdroje informačního systému ČSSZ (počet pojištěnců).

Základními ukazateli smrtelné pracovní úrazovosti jsou: počet nově hlášených případů smrtelných pracovních úrazů v daném roce a četnost smrtelných pracovních úrazů vyjádřená počtem smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců.

Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2016

V roce 2016 bylo v informačních systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) zaznamenáno celkem 105 případů, převážně smrtelných pracovních úrazů. Tyto případy již nepodléhají statistickému zjišťování, kromě smrtelných pracovních úrazů ČR obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy apod., které nejsou odškodňovány (tabulka č. 1). Z toho bylo zaznamenáno:

• 103 případů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, které byly hlášeny[1] oblastním inspektorátům práce (OIP).
• 2 případy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ, které byly hlášeny obvodním báňským úřadům (OBÚ).

Počet takto evidovaných smrtelných pracovních úrazů v informačním systému Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., tedy v roce 2016 činil:

• celkem: 105 případů; počet klesl proti předcházejícímu roku o 27 případů (ze 132 na 105),
• ženy:  4 případy (tj. 3,8 %); méně než průměrná hodnota za posledních 10 letech (7 případů),
• mladiství: žádný smrtelný pracovní úraz, poslední případ byl zaznamenán v roce 1998.

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců činila 0,23. Podíl případů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zaznamenal hodnotou 0,22 %.

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti za poslední období je dokumentován časovými řadami základních ukazatelů za posledních deset let počínaje rokem 2007. Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů je znázorněn v grafu č. 1.1, vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců je znázorněn v grafu č. 1.2. Konkrétní hodnoty ukazatelů jsou uvedeny v tabulkové části (tab. č.1).

V roce 2009 došlo k velkému poklesu počtu pojištěnců, ale počet případů a četnost klesly ještě výrazněji. Proti roku 2007 poklesl počet případů o 45 % a četnost o 41 %. V roce 2012 došlo k poklesu obou ukazatelů i při nárůstu počtu pojištěnců. V roce 2016 se hodnoty podobaly hodnotám z roku 2009, četnost i počet případů zaznamenaly pokles od roku 2007 o 45 %. Graf č. 1.3 zobrazuje srovnání časových řad bazických indexů základních ukazatelů, kde bazickými hodnotami jsou hodnoty ukazatelů v roce 2007. Na poklesu smrtelné pracovní úrazovosti se v posledních letech nejvíce podílely změny v organizační struktuře národního hospodářství, odstraňování rizikových prací a jejich nahrazování automatizací a mechanizací. Projevuje se vliv zlepšujícího se způsobu prevence a řízení BOZP v ČR.

Graf č. 1.4 zobrazuje strukturu smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 2007 – 2016. Celkový počet smrtelných pracovních úrazů je rozčleněn do tří skupin úrazů znázorněných třemi samostatnými křivkami vývoje. Jsou to jednak smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích (nikoli samotných vlaků a sražení chodce vlakem), dále smrtelné pracovní úrazy hlášené SÚIP, kromě případů, ke kterým došlo při těchto dopravních nehodách, a dále úrazy hlášené ČBÚ, ke kterým došlo při hornické činnosti nebo činnosti podléhající vrchnímu dozoru ČBÚ.

Počet smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách v letech 2008 až 2012 klesal, což je odrazem dopravní úmrtnosti v ČR obecně. V roce 2013 tento počet stagnoval. Dopravní policie zaznamenala v letech 2004 až 2013 (kromě roku 2007) pokles počtu usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. V roce 2013 tento počet činil 654 osob. V roce 2014 se pokles zastavil a došlo k nárůstu na 688 osob a v roce 2015 pak opět narostl na 738 osob. V roce 2016 došlo k poklesu na 611 osob. Bohužel touto bilancí se ČR nemůže chlubit, neboť se na mezinárodním žebříčku nachází stále na jedné ze spodních příček a to na sedmé nejhorší (2015) v pořadí zemí EU. Podle předběžných dat roku 2016 v počtu usmrcených osob na milion obyvatel ČR vykázala 59 případů. Na prvních příčkách žebříčku bylo Švédsko (27), Velká Británie (28) a Nizozemsko (31).

Historicky největší meziroční pokles počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách od roku 1996 byl zaznamenán v roce 1998 (z 93 na 60). Velký pokles počtu osob usmrcených při dopravních nehodách vykázala i dopravní policie (z 1597 na 1360). Tento pokles je přičítán omezení maximální povolené rychlosti v obcích na 50 km/h.  Další významné  roky  byly 2001 a 2003.  V roce 2001  vstoupil v platnost zákon č. 361/2000 Sb^[2]., upravující např. povinnosti řidiče k zajištění  bezpečnosti  chodců. Díky tomu byl při dopravních nehodách zaznamenán meziroční pokles počtu usmrcených osob, ale na smrtelných pracovních úrazech se to příliš neprojevilo. Významný meziroční pokles smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán až v roce 2003 a byl patrně ovlivněn přijetím zákona č. 475/2001 Sb.^[3], který upravuje pracovní dobu a odpočinek řidičů. Vzhledem k tomu, že dopravní nehody jsou vyšetřovány zpravidla jen dopravní policií, nelze přesně doložit, zda se zákon podílel i na poklesu počtu případů při těchto událostech.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů hlášených SÚIP, s vyloučením případů z výše uvedených dopravních nehod, vykazuje (kromě roku 2014) obdobný trend jako vývoj celkového počtu smrtelných pracovních úrazů vykazovaný za Českou republiku. V roce 2012 byl zaznamenán pokles o 7 případů, v roce 2013 byl počet stejný jako v roce 2012 a v roce 2014 došlo k poklesu o 15 případů. Celkový počet za ČR v roce 2014 však stoupl vlivem nárůstu počtu případů z dopravních nehod a z hornické činnosti. Nárůst počtu případů v roce 2015 byl způsoben opačným jevem. Tyto úrazy byly rozloženy do všech odvětví národního hospodářství, přičemž prvenství ve výskytu těchto případů mělo většinou stavebnictví.

Počet smrtelných pracovních úrazů hlášených ČBÚ v roce 2013 klesl na 4, které se udály při 3 událostech. V roce 2014 došlo k nárůstu počtu případů na 11 (při 9 událostech) a v roce 2015 došlo k 9 případům způsobených 5 událostmi. V roce 2016 ČBÚ eviduje jen 2 případy. Při hornické činnosti došlo v letech 2008 – 2015 průměrně k 8 případům ročně.

2     Smrtelná pracovní úrazovost v krajích

Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2016, vyjádřena hodnotami ukazatelů, je dokumentována v tabulce č. 2.1. Četnost případů je vypočtena z počtu případů a počtu pojištěnců rozdělených podle krajů registrace podniků.

Tabulka č. 2.1  Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v krajích v roce 2016 (ČSÚ, SÚIP, ČBÚ, VÚBP)

Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2016

Graf č. 2.1.1 znázorňuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2016. Z porovnání  četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,23), vykázaly kraje: Liberecký (0,40), Zlínský (0,37), Olomoucký (0,35) a Plzeňský (0,32),
• zhruba stejně vysoké hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Jihočeský (0,26), Moravskoslezský (0,24), m. Praha (0,22), Jihomoravský (0,21) a Pardubický (0,20),
• nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje:
  Středočeský (0,19), Vysočina (0,17), Karlovarský (0,12), Ústecký (0,07) a Královéhradecký (0,05).

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Grafy č. 2.2.1 a 2.2.2 zobrazují vývoj hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti (počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) v jednotlivých krajích od roku 2007 do roku 2016 (tabulka č. 2.2 od 2012 do 2016). Z grafu č. 2.2.2  vyplývá, že četnost smrtelných pracovních úrazů je v hl. m. Praze trvale nižší než činí průměrná hodnota tohoto ukazatele v ČR, na druhé straně v Moravskoslezském kraji je tato hodnota zpravidla vyšší.

Grafy č. 2.2.1  Smrtelné pracovní úrazy v krajích ČR v letech 2007 - 2016

Grafy č. 2.2.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích ČR v letech 2007 - 2016

Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích

Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích v roce 2016

Graf č. 3.1.1 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2016 v odvětvích (CZ-NACE) podniků - zaměstnavatelů. Z grafu plyne,žev roce2016došlok největšímupočtusmrtelnýchpracovníchúrazů(25,tj.23,8%)upodnikůzabývajícíchsedopravouaskladováním.Protožezdebylozaměstnánojen6,3%pojištěncůČR(grafč.3.1.2),vykázalototoodvětvívysokoučetnostsmrtelnýchpracovníchúrazů(0,86)Časovářada(2007–2016)jeuvedenav tabulceč.10.

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů č. 3.1.1 a 3.1.2 byla některá odvětví, v nichž došlo k ojedinělým smrtelným pracovním úrazům, sloučena a označena jako „ostatní odvětví“: Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu (D.), Informační a komunikaní činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.),  Profesní, vědecké a technické činnosti (M), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Vzdělávání (P.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.) a Činnosti exteritoriálních organizací (U.). Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2.

Graf č. 3.1.2 zobrazuje podíl počtu pojištěnců v roce 2016 v odvětvích (CZ-NACE).

Graf č. 3.1.3 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2016 v odvětvích (CZ-NACE) událostí, při nichž k úrazu došlo.

Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů z období let 2012 až 2016 uspořádané podle odvětví (CZ-NACE) podniků - zaměstnavatelů jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2 v tabulkové části. Časové řady počtů smrtelných pracovních úrazů uspořádané podle odvětví podrobně jsou uvedeny v tabulce č. 3.2.3. Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje (v letech 2007 až 2016) jsou zobrazeny v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2.

Poznámka: Pro přehlednost v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2 nejsou zaznamenány časové řady ukazatelů vykazované v odvětvích, kde dochází k malému počtu smrtelných pracovních úrazů. Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2. Některá odvětví (OKEČ) jsou v grafech zobrazena jen do roku 2008.

Z grafu č. 3.2.1 je patrné, že trvale největší počet smrtelných pracovních úrazů vykazovalo ve většině let stavebnictví. Dále to byl zpracovatelský průmysl. Ve stavebnictví bylo v roce 2009 vykázáno minimum případů (19) od roku 2000. Po roce 2009 došlo k nárůstu počtu případů a v letech 2014 a 2015 zde bylo evidováno případů 33. Na třetí pozici byla trvale doprava a skladování, která se ale v roce 2016 dostala na místo první.

V grafu 3.2.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů (na 10 000 pojištěnců) výrazně vyšší než činil republikový průměr Nejvyšší četnost případů byla vykázána v posledních letech v těžbě a dobývání, v roce 2016 hodnota činila 1,43 a v roce 2014 dokonce 2,82. Na dalším místě bylo pak stavebnictví (0,99) a v zemědělství, lesnictví a rybářství (0,91).

Smrtelná pracovní úrazovost podle právní formy podniku v roce 2016

Tato část analýzy se zabývá rozdělením smrtelných pracovních úrazů podle právních forem podniků, které se účastnily na vzniku těchto úrazů, zejména ty podniky, kde byl postižený zaměstnanec zaměstnán (viz tab. č. 4).

Tabulka č. 4  Právní forma podniků figurujících při smrtelných pracovních úrazech v ČR v roce 2016 (VÚBP)

Z tabulky vyplývá, že na smrtelných pracovních úrazech se účastnily podniky převážně ze soukromého sektoru. Jde především o tři skupiny podniků, a to o společnosti s ručením omezeným, dále o akciové společnosti a nakonec o fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku. Tyto tři skupiny tvořilo 94 podniků z celkových 114, tj. 82,4 %.

Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

• Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).
• Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku
• Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz.
• Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
• Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

Nehody

V následující tabulce č. 5.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 5 nejfrekventovanějších skupin nehod, které způsobily 78 případů, tj. 74,3%. Nehody z prvních 3 skupin nehod způsobily 66 (62,8%) smrtelných pracovních úrazů.

V tabulce č. 5.1.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny časové řady četností skupin nehod zaznamenaných v intervalu let 2012 až 2016.

V grafu č. 5.1 jsou uvedeny počty smrtelných pracovních úrazů ve skupinách nehod, v nichž došlo k většímu počtu případů v letech 2007 – 2016.

Tabulka č. 5.1  Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2016 (VÚBP) - výběr z tab. č. 5.1.1

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily některé typy nehod: 

Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 41 případů

Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem, u 17 událostí se jednalo o přejetí do protisměru a většinou čelní střet s protijedoucím vozidlem. V 6 případech sjel řidič mimo vozovku a narazil většinou do stromu, z toho v jednom případě vlivem mikrospánku. Ve 4 případech řidič nepřizpůsobil rychlost vozidla situaci a narazil zezadu do stojícího nákladního automobilu. Tři případy byly způsobeny rozjetím se nezabržděného nákladního automobilu, kdy se řidič pokusil vůz zastavit. V jednom případě byl sražen dveřmi, v dalším případě spadl pod zadní nápravy a byl přejet a v třetím případě se o vůz opřel a byl pod něj sražen a vlečen. Dva případy byly způsobeny střetem vozidla s vlakem na přejezdu. Ve třech případech byl zjištěn alkohol, z toho v jednom případě u jiné osoby, která nehodu zavinila. Jeden případ se stal pod vlivem léků. U 5 osob bylo evidováno nepoužití bezpečnostního pásu ve vozidle. Dva automobily se po nárazu vzňaly a řidiči uhořeli. Dopravní policií nejčastěji evidovaný důvod havárie automobilů byl způsob jízdy. Časová řada 2007 – 2016 je uvedena v tabulce č. 10.

• U Zpracovatelského průmyslu (C.) bylo evidováno jen 6 případů způsobených dopravními nehodami (tj. 35 %) z celkových 17 smrtelných pracovních úrazů.
• U Stavebnictví (F.) byly pak takto evidovány 4 případy (tj. 17 %) z celkových 23 smrtelných pracovních úrazů.
• U odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) bylo takto evidováno 6 případů (tj. 75 %) z celkových 8 smrtelných pracovních úrazů.
• U Dopravy a skladování (H.) se jednalo o 14 případů (tj. 56 %) z celkových 25 smrtelných pracovních úrazů..  
• U odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti (M.) byly zaznamenány případy 2 při dopravní nehodě (50 %) z celkových 4 smrtelných pracovních úrazů.

Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

V této skupině nehod bylo evidováno celkem 16 pádů, z toho 7 případů byly pády se střechy. Ve třech případech se prolomila krytina a ve dvou případech pracovník sklouzl po mokré nebo namrzlé střeše. Dva pády osob byly evidovány do výtahové šachty. V jednom případě došlo k pádu z lešení, kdy pracovník přelezl zábradlí. Dále šlo o dva pády ze zdi při stavebních a bouracích pracech, jeden pád z regálového systému, ze žebříku, z plošiny bednění a pojízdné plošiny k opravě trakčního vedení.

Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo zejména k pádu káceného stromu nebo větví na pracovníka (5 případů). Většinou došlo k zavěšení padajícího stromu na další strom. Dále byl evidován pád rámu lisu na siláž. Další pád se stal při bouracím pracech pádem bourané zdi, kdy byl zaměstnanec kvůli alkoholu z pracoviště vykázán, ale příkazu nedbal. Při opravě nákladního vozu došlo k pádu zvednuté korby na hlavu pracovníka. Korba byla podepřena dřevěným špalkem, který praskl. Jeden případ se stal při montáži příhradového nástavce, který nebyl fixován čepy a dopadl na osobu.

Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (vč. břemenem na něm)

V této skupině nehod došlo k 7 případům, ve 3 případech to bylo sražení pracovníka vlakem. Dva případy se staly sražením a přejetím mobilním strojem, tedy bagrem a vysokozdvižným vozíkem. Dále šlo o přimáčknutí traktorem a automobilem.

Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

Bylo evidováno 5 případů. Ve 2 případech pracovník vstoupil do prostoru stroje (stroj KAMA, expediční linka) v automatickém režimu, který nevypnul. Dále to byl úder hřídelí obráběnou soustruhem, kontakt s pračkou a vtažení ruky do dopravníku.  

Zdroje nehod

Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě výňatků ze zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu (OIP) do VÚBP zaslaných SÚIP a informací získaných z vyšetřovacích spisů od ČBÚ. Tato data byla u dopravních nehod doplněna o výsledky vyšetřování od drážní inspekce a dopravní policie.

Tabulka č. 5.2  Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod  v ČR v roce 2016 (VÚBP) – výběr z tab. č. 5.2.1

V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2016.

V  tabulce č .5.2 je uspořádáno 6  vybraných skupin zdrojů nehod vykazujících nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v  roce 2016. V  tabulce č .5.2.1 je potom zaznamenán vývoj smrtelných pracovních úrazů ve vybraných skupinách zdrojů nehodv letech 2012–2016 podrobněji. Uvedeny jsou skupiny zdrojů nehod, v nichž docházelo dlouhodobě k výskytu smrtelných pracovníc húrazů.

Tabulka č. 5.2.1  Smrtelné pracovní úrazy v ČR ve vybraných skupinách zdrojů nehod v letech 2012 – 2016 (VÚBP)

Zdroje úrazů

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP a ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2016. V tabulce č. 5.3.1 jsou uvedeny jejich počty a podíly počtu v základních skupinách zdrojů úrazů. Pro lepší orientaci v grafu byly některé základní skupiny sloučeny do jedné výseče a uvedeny v tabulce č. 5.3.2.

Tabulka č. 5.3 1  Smrtelné pracovní úrazy v ČR ve skupinách zdrojů úrazů (ESAW) evidované SÚIP  a ČBÚ v roce 2016 (SÚIP, ČBÚ)

Tabulka č. 5.3.2  Smrtelné pracovní úrazy v ČR ve skupinách zdrojů úrazů (ESAW) evidované SÚIP  a ČBÚ v roce 2016, seskupeno pro graf (SÚIP, ČBÚ)

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazu v roce 2016 zastoupeny:

• skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 44,8 %,
• skupina Budovy, konstrukce, povrchy vykázala 21,0 % případů,
• skupina Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly vykázala 12,4 % případů,
• skupina Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti vykázala 7,6 % případů,
• skupina Stroje a zařízení mobilní a stabilní vykázala 5,7 % případů,
• skupina Nebezpečné látky a přípravky vykázala 4,8 % případů,
• skupina Systémy pro dopravu, manipulaci, skladování vykázala 2,9 % případů

V podrobnějším členění zdrojů úrazu to byly zejména tyto podskupiny z uvedených skupin:

• motorové silniční dopravní prostředky……………………….... .16 případů (15,2 %)
• vozidla pozemní – nespecifikováno…..………………………….11 případů (10,5 %)
• vozidla lehká osobní i nákladní ….…………………………….. .10 případů (9,5 %)
• ostatní zvýšená pracoviště………………………………………….7 případů (6,7 %)
• stromy, rostliny, zemědělské plodiny………………………………5 případů (4,8 %)
• části budov nad úrovní země – pevné….………………………   4 případy  (3,8 %)
• povrchy v úrovni země……………………………………….……. 4 případy  (3,8 %)
• dopravní prostředky železniční..…………………………….……. 4 případy  (3,8 %)

Příčiny úrazů

V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 147) u jednotlivých událostí (105), které vedly ke 105 smrtelným pracovním úrazům v roce 2016. V tabulce č. 5.4.1 je pak uvedena časová řada (2008 – 2016) vybraných nejfrekventovanějších závad BOZP.

Tabulka č. 5.4  Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům  ČR v roce 2016

Tabulka č. 5.4.1 Vybrané závady BOZP u smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 2008 - 2016 (VÚBP)

Vybrané závady BOZP v roce 2016:

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli        15 případů

Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika                     10 případů

Neprovedené školení zaměstnance, chybějící lékařská prohlídka              10 případů

Chyby na straně zraněného pracovníka:

Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru                                                                                             36 případů

Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce      19 případů

Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP                                                                                                                                                                                              9 případů

Ohrožení jinými osobami:

Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru                                                                                                10 případů

Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost

V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění v roce 2016. Způsob zranění má vazbu na skupiny nehod (tabulka č. 5.1.1). Časová řada (2007 – 2016) je pak uvedena v tabulkách č. 10 a 11. Naprostá většina (95, tj. 90 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

• horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody)         41 případů,
• vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):

• předmětu na osobu                                                                                  13 případů,
• osoby na  předmět                                                                                   25 případů,

• kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):

• mobilním (např. motorové vozidlo)                                                           7 případů,
• stacionárním (dopravník, výrobní linka)                                                   5 případů,

• kontakt s jiným zdrojem úrazu                                                                  4 případy.

U 105 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 105 druhů zranění, z nichž většina (95) byla způsobena mechanickým působením. Byly to tyto druhy zranění:

počet případů:

• mnohočetná poranění 8                                                                                            62
• poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů 2                                                            23
• rozdrcení, otevřené rány, traumatická amputace 3                                                     3
• zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů 1                                        5
• účinky mechanického tlaku 522-523                                                                           -
• druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) 0-20-21-99                         2

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (95 ze 105), pokud je bylo možno z dostupných dokumentů zjistit.

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (10 ze 105):

Indispozice

Zranění zaměstnanci se zranili vlivem indispozice v 15 případech. Z toho 4 případy byly způsobeny náhlou poruchou zdravotního stavu (infarkt, kolaps) a 1 případ onemocněním. Pět zaměstnanců bylo indisponováno alkoholem a jeden léky. Jeden případ byl způsoben mikrospánkem při dopravní nehodě. U tří zaměstnanců se jednalo o vysoký věk.

Extrémní množství indispozic, které způsobily smrtelný pracovní úraz za posledních 10 let, bylo evidováno v roce 2015. Tato časová řada (2007 – 2016) je uvedena v tabulce č. 10.

Tabulka č. 10  Smrtelné pracovní úrazy v ČR, vybrané charakteristiky v letech 2007 – 2016 (VÚBP)

Pracovní neschopnost

Ze 105 případů skončilo 89 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 16 případů skončilo jako závažné pracovní úrazy, které se postupně měnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 185 dnů a celkem u těchto 16 případů bylo evidováno 358 dnů pracovní neschopnosti (tabulka č. 10). V grafu č. 5.6 jsou uvedeny jen ty případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).

Počet závažných pracovních úrazů v letech 2011 - 2016 dramaticky stoupl, proti roku 2009 o 50 %. V roce 2016 bylo těchto případů evidováno SÚIP 1298, z toho se jich 547 událo zaměstnancům nad 50 let. Tento nárůst počtu případů se zatím nepromítl negativně do počtu smrtelných pracovních úrazů.

Porušené předpisy

V roce 2016 došlo ke 105 událostem, které měly za následek 105 smrtelných pracovních úrazů. V této souvislosti došlo i k dalším typům úrazů, tj. nepracovním nebo pracovním s různou dobou pracovní neschopnosti a různé závažnosti. Bylo identifikováno 147 závad BOZP a 134 porušení některého předpisu, zejména zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), a to 59 porušení. Ve 42 případech byl porušen zákon č. 361/2000 Sb. (silniční zákon). Dále bylo evidováno 33 porušení ustanovení dalších zákonů a prováděcích předpisů, většinou v návaznosti na zákoník práce, viz tabulka č. 6. U zraněných zaměstnanců bylo shledáno pravděpodobné zavinění a na to navazující pravděpodobné porušení předpisů BOZP ve 20 případech. Přesné informace však nejsou v současné době k dispozici, protože oblastní inspektoráty práce nezjišťují porušení předpisů u zraněného zaměstnance (zákon č. 251/2005 Sb.). U 5 případů převážně dopravních nehod v zahraničí nebyly informace o zavinění a porušených předpisech kompletní nebo k dispozici.

Tabulka č. 6   Porušené předpisy a zavinění smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2016 (VÚBP)

Zákoník práce a silniční zákon

Nejčastěji porušeným předpisem byl zákoník práce. Často bývá shledáno porušení několika ustanovení zákoníku práce současně, a to zaměstnancem, zaměstnavatelem, eventuelně i jinou osobou.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnancem         17 případů

Nejčastěji se jedná o § 106, odst. 4,

• zaměstnanec je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost        9 případů
• písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy…                            ---
• písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy…     5 případů
• písm. e) nepožívat alkoholické nápoje…                                  3 případy

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. jinou osobou nebylo zaznamenáno.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnavatelem 42 případů

Zaměstnavatel je povinen:

• (§ 101) zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců                4 případy

odst. 1                         1 případ

odst. 3                         2 případy

odst. 4                         1 případ

• (§ 102) vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí 12 případů

odst. 1                         6 případů

odst. 2                         1 případ

odst. 3                         1 případ

odst. 4                         3 případy

odst. 7                         1 případ

• (§ 103) nepřipustit, informovat, zajistit, sdělit, nahradit, zabezpečit   18 případů

odst. 1                         ---

odst. 1, písm. a)          6 případů

odst. 1, písm. b)          1 případ

odst. 1, písm. c)          ---

odst. 1, písm. d)          ---

odst. 1, písm. f)           3 případy

odst. 2                         6 případů

odst. 2, písm. b)          1 případ

odst. 2, písm. c)          1 případ

• ostatní: 104, odst. 1                       6 případů                                                       8 případů
• 104, odst. 6                                   1 případ
• 105, odst. 4                                   1 případ

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) zaměstnancem (31 případů):

• §   5, odst. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení             1 případ
• §   5, odst. 1, písm. c) řidič je povinen přizpůsobit jízdu…                    ---
• §   5, odst. 2, písm. b) řidič je povinen nepožívat alkohol                     2 případy
• §   6, odst. 1, písm. a) povinnost připoutat se za jízdy bezp. pásem   2 případy
• §   9, odst. 1, písm. a) přepr.osoba se musí připoutat bezp. pásem    3 případy
• § 11, odst. 1 směr a způsob jízdy                                                        12 případů
• § 17, odst. 5, písm. b) předjíždění                                                         1 případ
• § 18, odst. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit…                               6 případů
• § 22, odst. 1 přednost v jízdě, jízda křižovatkou                                    4 případy
• § 23, vjíždění na pozemní komunikaci                                                    ---

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) jinou osobou (11 případů):

• §   5, odst. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla 1 případ
• §   5, odst. 2, písm. b) řidič je povinen nepožívat alkohol                     1 případ
• § 11, odst. 1 směr a způsob jízdy                                                          5 případů
• § 18, odst. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit…                              2 případy
• § 22, odst. 1 přednost v jízdě, jízda křižovatkou                                   2 případy

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. zaměstnavatelem (nespecifikováno) nevzniklo.

Prováděcí a interní předpisy, další zákony

V návaznosti na výše uvedené paragrafy zákoníku práce byla porušena ustanovení následujících předpisů:

zaměstnavatelem nebo jinou firmou (29 případů):

• zákon č. 309/2006 , kterým se upravují další požadavky BOZP                                                                                          16 případů
• nařízení vlády č. 362/2005 , o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky  5 případů
• nařízení vlády č. 378/2001 , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci                                        3 případy
• nařízení vlády č. 495/2001 , OOPP                                                                                                                                       2 případy
• nařízení vlády č. 591/2006 , o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích                                                1 případ
• nařízení vlády č. 201/2010 , hlášení a evidence PÚ                                                                                                             1 případ
• nařízení vlády č. 28/2002                                                                                                                                                      1 případ

zaměstnancem (4 případy):

• nařízení vlády č. 362/2005 , o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky  1 případ
• předpis ČD – Op 16  1 případ
• vnitřní předpis SŽDC – Bp 1  2 případy

  jinou osobou nevzniklo

Zaměstnání a věk zraněných

V tabulce č. 7 je uveden počet případů rozdělený podle zaměstnání, tj. druhu a úrovně kvalifikace zraněného zaměstnance (KZAM). Odvětví je uvedeno jen orientačně. Počty smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách jsou uvedeny odděleně.

Tabulka č. 7  Zaměstnání zraněných u smrtelných pracovních úrazů v ČR  v roce 2016 (VÚBP)

Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči utrpěli z 28 případů 17 při dopravních nehodách.

Vedoucí, řídící a vědečtí pracovníci, pedagogové, zdravotníci, architekti, úředníci a provozní pracovníci utrpěli z 25 případů 18 při dopravních nehodách. 1

Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci výrobci, opraváři atd. (nikoli v zemědělství) utrpěli z 29 případů pouze 6 při dopravních nehodách. Časová řada (2007 – 2016) je uvedena v tabulce č. 10. 

Pomocní a nekvalifikovaní dělníci neutrpěli z 8 případů žádný při dopravních nehodách.

Nejvíce zastoupená věková kategorie zraněných zaměstnanců byla:

• 56 – 60 let v letech 2016 a 2008,
• 51 – 55 let v letech 2015, 2012, 2010, 2006 (také 2005 a 2004),
• 46 – 50 let v roce 2013,
• 41 – 45 let v roce 2014,
• 36 – 40 let v roce 2011,
• 31 – 35 let v letech 2009 a 2007.

Věková kategorie 51 – 55 let zaznamenala v letech 2007 – 2016 nejvíce případů, a to 200. Dále to byla kategorie 46 – 50 let se 172 případy a pak 41 – 45 let se 166 případy. Tato časová řada je uvedena v tabulce č. 10 a podrobně v tabulce č. 12.

Tabulka č. 12  Smrtelné pracovní úrazy v ČR, věkové kategorie zraněných zaměstnanců v letech 2007 – 2016 (VÚBP)

Průměrný věk zraněných zaměstnanců byl 46 let, u žen to bylo 51 let. Převážná většina (91 %) zraněných zaměstnanců byla státní příslušnosti české (96 případů), dále slovenské (4 případy), polské (3 případy) a ukrajinské (2 případy). Tito cizí státní příslušníci byli zraněni ve 3 případech pádem předmětu (horniny, břemene a zdi) a ve 2 případech šlo o pád osoby z výše.. Ke dvěma případům došlo stisknutím stacionárním strojem a po jednom případu pak pádem letadla a důlním otřesem. V grafu č. 7 je zobrazeno rozložení smrtelných pracovních úrazů podle kategorií věku. Byly vynechány věkové kategorie do 20 a nad 65 let (2 případy) a také ty, kde věk nebyl zjištěn (1 případ).

Odvětví podniků, činnosti a úkon

V následující tabulce č. 8 je uvedeno všech 105 událostí, které vedly ke 105 smrtelným pracovním úrazům. Tabulka znázorňuje odvětví podniků (zaměstnavatelů) vyjádřené kódem CZ-NACE (A. až S., podrobně 1 až 94). Použité barevné odlišení je odvozeno z kapitoly č. 3. Dále znázorňuje činnosti, při nichž ke smrtelným událostem došlo. Číselný údaj (počet událostí) leží v průsečíku odvětví a činností.

Tabulka č. 8 -  Odvětví podniků a činnosti

 Činnost

Události, v nichž činnosti odpovídají odvětvím podniku, jsou v tabulce č. 8 vyznačeny rámečkem. Činnosti, které se od odvětví podniku odlišují, jsou mimo rámeček. Z tabulky je patrný rozptyl událostí mimo orámované části, zejména u zpracovatelského průmyslu nebo stavebnictví. Znamená to, že odvětví podniku poskytuje informaci jen orientační. Přesnější je činnost, kterou zraněný vykonával v okamžiku úrazu (odvětví činnosti). Největší počet událostí (42) se udál při činnosti „doprava silniční a závodová“ (kód 61). Je zřejmé, že se na ní podílela téměř většina odvětví. Největší počet událostí (16) v jednom odvětví se odehrál v odvětví Pozemní a potrubní doprava (kód H. 49), z toho většina (11) při  činnosti „doprava silniční a závodová“. Také v odvětví Výstavba budov (kód F. 41) došlo k velkému počtu událostí (13), z toho k pěti při pracech betonářských, zednických, stavebně montážních, tesařských apod. (kód 52). Činnosti samotné jsou v tabulce č. 8.1.

Úkon

V rámci činnosti prováděl zraněný zaměstnanec úkon, kterým je podrobněji popsána situace v okamžiku úrazu. Počty případů jsou uvedeny v tabulkové části (tab. č. 8.2).

Názvy a kódy odvětví (CZ-NACE) použité v tabulce č. 8

Měsíc a hodina úrazu

V grafu č. 9.1 je uveden počet smrtelných pracovních úrazů, ke kterým došlo v jednotlivých měsících roku 2016. Odděleně jsou uvedeny smrtelné pracovní úrazy při dopravních nehodách. Počty dalších případů při pracovních úrazech, kdy došlo k úmrtí více osob (dále jen „hromadné pracovní úrazy“), v roce 2016 nebyly uvidované žádné, čili každá událost znamenala jeden smrtelný pracovní úraz.

K největšímu počtu událostí v roce 2016 došlo při práci samotné (v grafu jako „ostatní“) v červnu, v letech 2007, 2009 a 2013 to bylo v říjnu. V letech 2008 a 2010 byl zaznamenán největší počet těchto událostí v měsíci září. V roce 2011 to bylo v červnu a v roce 2012 v dubnu a květnu.

K největšímu počtu událostí při dopravních nehodách (většinou autonehody) došlo v měsíci květnu, dále pak v září, stejně jako v letech 2015, 2011 a 2008 V roce 2013 a 2009 to bylo v říjnu, v roce 2007 v měsíci srpnu a v roce 2012 a 2014 v červnu.

V grafu č. 9.2 je uveden počet událostí, které vedly ke smrtelným pracovním úrazům, v jednotlivých hodinách dne. Odděleně jsou uvedeny dopravní nehody.

V grafu je patrný dvanáctihodinový úsek (od 6. do 18. hodiny) denní pracovní aktivity, v němž došlo k 90 událostem ze 105, tj. 90 smrtelných pracovních úrazů. K největšímu počtu událostí došlo mezi 12. a 13. hodinou. Během noční pracovní aktivity (od 18. do 6. hodiny) došlo jen k 15 událostem, které způsobily 15 smrtelných pracovních úrazů.

V roce 2016 došlo, jako v roce 2015, k největšímu počtu událostí u dopravních nehod mezi 9. a 10. hodinou.

Závěr

V roce 2016 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 27 smrtelných pracovních úrazů méně (o 20,5 %). Pokles byl způsoben menším počtem událostí (o 15), absencí hromadných případů a poklesem počtu případů podléhajících dozoru ČBÚ. Četnost smrtelných pracovních úrazů klesla na hodnotu 0,23. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích (včetně sražení chodců), které způsobily 39 smrtelných pracovních úrazů. Dohromady s pády letadel (2 případy) a sraženími chodců vlaky (3 případy) došlo ke 44 případům. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (44 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. kzákazníko Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 28 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení (KZAM 83000) se jich 17 událo při dopravních nehodách. Pracovníků vedoucích, řídících a vědeckých, pedagogů, zdravotníků, architektů, úředníků a provozních pracovníků bylo evidováno při dopravních nehodách 18. Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři (mimo zemědělství) byli zaznamenáni při dopravních nehodách jen v 6 případech. Dělníci pomocní a nekvalifikovaní nezaznamenali případ při dopravní nehodě žádný. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 611 osob při dopravních nehodách v roce 2016 v ČR jich bylo 6,4 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.
2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (95 případů, tj. 90 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a pády Dále pak kontaktem se stacionárním strojem (dopravník, soustruh, expediční linka, rychloběžná vrata) kontaktem s mobilním strojem (motorovým vozidlem, vlakem, bagrem, sekačkou, vysokozdvižným vozíkem).
3. Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru) - 36 případů. Stejná příčina u jiných osob byla zjištěna u 10 případů. Celkem bylo evidováno 147 závad BOZP.
4. Porušených předpisů bylo shledáno 134, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma) a to U dopravních nehod podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o způsob jízdy, dále pak o nepřizpůsobení rychlosti jízdy a nepoužití bezpečnostního pásu (OOPP). Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno v 70 případech zraněnému zaměstnanci a ve 25 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 20 případech. U těchto případů nebyly informace kanalýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.
5. Nejvícepřípadůvykázalikvalifikovanídělníci,řemeslníci,výrobci,opraváři(mimozemědělství)ato29případů.Obsluhapojízdnýchstrojníchzařízeníařidičivykázali28případů.
6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 56 – 60 let (18 případů). Tato věková skupina byla nejfrekventovanější také v roce 2008, kdy zde bylo evidováno 28 případů. Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2016 byl 46
7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se dopravou a skladováním (25 případů), potom stavebnictvím (23 případů) a zpracovatelským průmyslem (17 případů).
8. V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenány 4 smrtelné pracovní úrazy. Jednalo se o 2 autonehody, zraněným jedna zaviněná a jedna nezaviněná. Dále šlo o důlní otřes a pád ho
9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž ksmrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů vykázala doprava a skladování a to Stejný počet byl evidován i v roce 2015.
10. Činnost s největší četností nehodových událostí byla doprava silniční a závodová (42 případů). Dále to byly práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (8 případů), rekonstrukce a údržba staveb (7 případů) a také těžba a sousřeďování dříví(6 případů).
11. Hromadnésmrtelnépracovníúrazy,kterébylydůsledkemvždyjenjedinéudálosti,nebylyevidoványžádné.
12. Během denní pracovní aktivity došlo k86 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.
13. Došlo ke 4 smrtelným pracovním úrazům žen a to ke 2 v důsledku zaviněné dopravní neho Dále to bylo přejetí vysokozdvižným vozíkem a pád na rovině.
14. Z dostupných materiálů vyplývá, že 5 případů bylo způsobeno pod vlivem alkoho Údaje o obsahu alkoholu nejsou od roku 2013 uváděny. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006, a to 3,5 promile po pádu ze střechy. V ostatním letech 2005 – 2011 byl naměřen maximální obsah alkoholu v rozmezí 2,07 až 2,99 promile.
15. Celkem v 89 případech (85 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 16 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 358 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 185 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní nesch

V tabulkách č. 10 a 11 jsou uvedeny některé vybrané charakteristiky a způsoby zranění u smrtelných pracovních úrazů za posledních deset let.

Použité zdroje dat

1. Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ
2. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ
3. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP
4. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP
5. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR
6. Data z databáze Českého báňského úřadu

[1] Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.

[2] Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů

[3] Zákon č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě