PRACOVNÍ ÚRAZOVOST

V roce 2019 došlo k mírnému poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2018. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2010-2019 došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 7 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 13 %. Pojištěné osoby v roce 2019 byly tak evidovány v poměru ženy 49,6 % - muži 50,4 %. Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2019 vyznačovala shodným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty většiny ukazatelů celkové pracovní úrazovosti a ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti meziročně klesly. Počet pojištěnců byl v roce 2019 nejvyšší po roce 1998.

VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH

ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2019

PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

ZRANĚNÍ ZAMĚSTNANCI, MÍSTO A ČINNOST

PŘEHLED UKAZATELŮ

TABULKOVÁ ČÁST 

V roce 2019 došlo k mírnému poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2018. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2010-2019 došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 7 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 13 %. Pojištěné osoby v roce 2019 byly tak evidovány v poměru ženy 49,6 % - muži 50,4 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2019 vyznačovala shodným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty většiny ukazatelů celkové pracovní úrazovosti a ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti meziročně klesly. Počet pojištěnců byl v roce 2019 nejvyšší po roce 1998.

V roce 2019 bylo vykázáno 95 smrtelných pracovních úrazů, což je o 28 případů méně než v roce 2018. V prvních deseti letech existence České republiky (1993-2002) tento počet činil 200-300 případů za rok (průměrně 250). Dále v letech 2003-2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100-200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval. Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben především značným počtem hromadných úrazů způsobených pouze třemi událostmi.

K největšímu procentnímu poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Administrativní a podpůrné činnosti (N.), a to o 9,9 %. V Těžbě a dobývání (B.) byl zaznamenán tento pokles o 8,1 %. Počet smrtelných pracovních úrazů poklesl ve skupině „Nebezpečné látky“ a „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností poklesl proti roku 2018 o 3,6 %. Počet pojištěnců meziročně stagnoval. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 4,1 %. Snížil se mírně i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 1,5 %) a průměrný denní stav práce neschopných o 1,5 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti opět mírně kleslo (o 1,3 %).

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla již v roce 2011 celkem vysokých 55,0 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2013 tento ukazatel dosáhl ještě vyšší hodnoty 55,7 kalendářního dne a v roce 2019 dosáhl maxima (56,9 kalendářního dne).

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2019 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (35 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina „Pozemní vozidla“ (35 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2019 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu, a proto zcela převládá, a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 81 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 67 % a u pracovních úrazů smrtelných 62 %.

VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2019 vztahují ke 4,733 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2019 bylo v České republice nově hlášeno celkem 44 552 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 14 484 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,533 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2019 k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 3,6 %. Došlo také k poklesu absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, ale jen o 1,5 %.

Celkově 43 959 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 14 296 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2019 k mírnému poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 0,98 na hodnotu 0,94 (tj. o 4,1 %).

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2019 mírně pokleslo (o 1,3 %), a to na hodnotu 0,147 %.

V roce 2019 stoupla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 55,62 na hodnotu 56,85 kalendářních dnů, tj. o 2,2 %.

V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 6 939 osob, tj. o 104 osob méně než v roce 2018.

Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019

V roce 2019 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 95 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

  • 92 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP) a
  • 3 smrtelné pracovní úrazy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2019 klesl proti roku 2018 o 28 případů. Hodnota četnosti případů (u smrtelných pracovních úrazů počítána na 10 000 pojištěnců) tím také klesla z hodnoty 0,26 na 0,20, tj. o 23 %. Je třeba ale přihlédnout k tomu, že Český statistický úřad již od roku 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr a tato změna se mohla do hodnot ukazatelů promítnout.

Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl z hodnoty 0,27 na 0,21 %.

Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2019, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V letech 2001 až 2011 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sledoval počet pracovních úrazů, u kterých pracovní neschopnost nevznikla. To umožňovalo stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (graf č. 2.1 a tabulka č. 2.3).

Po mírném nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností i četnosti v roce 2010 došlo v roce 2011 k poklesu počtu případů (o 8,8 %) i četnosti (o 6,7 %). Tento trend pokračoval i v roce 2012, kdy počet případů klesl o 6,4 % a četnost o 11,6 %. V roce 2013 počet případů klesl již jen o 2,7 % a četnost o 2,0 %. V dalších letech došlo k nárůstu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2014 stoupl počet případů o 5,0 % a četnost o 4,1 % a v roce 2015 došlo k nárůstu počtu případů o 2,8 % a četnosti o 2,0 %. V roce 2016 stoupl počet případů o 2,3 % a četnost o 1,0 %. V roce 2017 počet případů stagnoval, ale četnost klesla o 1,9 % a v roce 2018 počet případů klesl stejně jako v roce 2013 o 2,7 % a současně četnost klesla o 3,9 %. V roce 2019 pokles těchto ukazatelů pokračoval. Počet případů klesl o 3,6 % a četnost o 4,1 % (graf č. 2.2).

V letech 2010 a 2011 byly naposled statisticky sledovány pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti. Průměrné procento pracovní neschopnosti (graf č. 2.3) kleslo v roce 2012 a stejnou hodnotu vykazoval i rok 2013. Průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ v roce 2019 (graf č. 2.4) extrémně vzrostla na 56,85 dne. Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. V letech 2010 až 2013 pokračoval pokles počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy a v letech 2014-2017 zase narůstal. Průměrná doba trvání jednoho případu v roce 2010 klesla, v letech 2011 a 2012 vzrostla a v roce 2013 dosáhla 55,72 dne. V roce 2014 klesla, v roce 2015 tato hodnota stoupla na 55,44 dne a v roce 2016 a 2017 potom opět klesla. V roce 2018 dosáhla již hodnoty 55,62 dne a v roce 2019 dosáhla maxima (56,85 dne). Vývoj pracovní  neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů v České republice měl jiný průběh. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2010 postupně vzrostl o 44,5 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ klesla v těchto třech důvodech pracovní neschopnosti souhrnně o 2,3 dne (o 5,1 %) na hodnotu 42,4 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 4,8 dne (o 9,1 %). Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bazickými indexy. Průměrná doba trvání jednoho případu v roce 2013 dosáhla hodnoty 55,72 dne. V roce 2019 hodnota tohoto ukazatele dosáhla maxima (56,85). Počet pojištěnců v roce 2019 stoupl od roku 2010 o 10 % a doba trvání případu o 9 %. Četnost a počet případů naopak klesly od roku 2010 o 22 % a o 14 %.

2.4 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

V grafech č. 2.6 a 2.7 je znázorněn vývoj počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů. V roce 2011 došlo k nárůstu počtu případů a v roce 2012 zase k poklesu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2013 byly zaznamenány shodné hodnoty s rokem 2012. V roce 2015 byl zaznamenán nárůst obou ukazatelů, a to stejný jako v roce 2010, kdy počet vzrostl o 16 případů a četnost o 0,03. V roce 2017 dosáhl počet případů historického minima, stejně jako v roce 2019. V letech 2015 a 2018 byl evidován vyšší počet případů vlivem hromadných úrazů. V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. V grafu č. 2.9 je dokumentován obdobný trend vývoje četností pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů.

PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

  • Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 a v tabulce č. 3.1. Na jeden kraj připadalo v roce 2019 průměrně cca 338 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno více pojištěnců než tato průměrná hodnota a v deseti krajích bylo vykázáno pojištěnců méně. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (téměř čtyřnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (cca čtvrtinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

  • Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

Pracovní úrazovost v roce 2019 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • výrazně vyšší četnost, než je republikový průměr (0,94), vykázaly kraje: Vysočina (1,43), Jihočeský (1,41), Plzeňský (1,32), Ústecký (1,24), Královéhradecký (1,23), Karlovarský (1,20),
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Pardubický (1,12), Zlínský (1,04), Liberecký (1,02), Olomoucký (0,99), Středočeský (0,96), Moravskoslezský (0,93) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Jihomoravský (0,85) a Hl. m. Praha (0,55), viz graf č. 3.3.2.

Pořadí krajů v žebříčku četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstalo podobné s roky předchozími.

Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2019 v krajích

V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2019 (tabulka č. 3.2).

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,20), vykázaly kraje: Karlovarský (0,47), Liberecký (0,45), Vysočina (0,39), Královéhradecký (0,35), Středočeský  (0,33) a
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Jihočeský (0,26), Jihomoravský (0,22), Ústecký (0,21), Pardubický (0,20), Plzeňský (0,18) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Zlínský (0,13), Olomoucký (0,13), Moravskoslezský (0,10) a Hl. m. Praha (0,08), viz graf č. 3.4.2.

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 3,6 %) se podílelo 12 krajů. Největší pokles byl zaznamenán v kraji Plzeňském (o 7,3 %) a Ústeckém (o 6,9 %). Nárůst počtu případů byl zaznamenán největší v kraji Karlovarském, a to o 3,7 %.

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností klesla v 11 krajích. Největší pokles četnosti byl zaznamenán v kraji Plzeňském (o 7,0 %) a nárůst v kraji Karlovarském (o 5,3 %). V kraji Středočeském a Zlínském četnost stagnovala. Celkem byl zaznamenán v ČR pokles četnosti případů o 4,1 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti s meziročním porovnáním hodnot ukazatele je zaznamenáno v grafu č. 3.3.3. Největší pokles v posledním roce byl zaznamenán v kraji Plzeňském (o 7,4 %). Největší nárůst byl evidován v kraji Karlovarském (o 5,4 %).

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů meziročně stoupla ve většině krajů ČR, nejvíce v kraji Moravskoslezském (8,3 %). Naopak pokles byl zaznamenán jen ve dvou krajích, největší v kraji Zlínském (o 2,46 kalendářního dne, tedy o 4,4 %). Celkem došlo v ČR k nárůstu hodnoty tohoto ukazatele o 2,2 %, viz graf č. 3.3.4.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2010‑2019, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2015‑2019 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že ve 3 krajích došlo k nárůstu počtu smrtelných pracovních úrazů a v 8 krajích naopak k poklesu počtu případů proti roku 2018. Velký nárůst počtu případů byl evidován v kraji Libereckém a Královéhradeckém a naopak velký pokles v kraji Moravskoslezském a Ústeckém. Shodný vývoj jako počet případů měla i četnost případů v jednotlivých krajích.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2010‑2019, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2015‑2019 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4.

Grafy č. 3.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech 2010-2019

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2010-2019

PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH

Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2019 jsou zpracovány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle Klasifikace ekonomických činností (dále jen CZ-NACE).

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byla některá odvětví sloučena do jediného (ostatní odvětví):  Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.), Profesní, vědecké a technické činnosti (M.), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Administrativní a podpůrné činnosti (N.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.), Činnosti exteritoriálních organizací (U.) a nezjištěno. Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách.

Pracovní úrazovost v roce 2019 v odvětvích

V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce 2019. Nejvíce těchto pracovních úrazů vzniklo ve Zpracovatelském průmyslu (C.), a to 41,1 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnovalo 26,1 % pojištěnců (graf č. 4.3). Počty případů a pojištěnců jsou uvedeny v tabulce č. 4.1.2 a podrobně v tabulce č. 4.1.1. Tyto tabulky dále obsahují dny pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, četnost, průměrné procento pracovní neschopnosti a průměrnou dobu trvání jednoho případu.

Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2019 v odvětvích

V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2019 v odvětvích (tabulka č. 4.4.1). Nejvíce případů (25, tj. 26,3 %) vzniklo v roce 2019 v odvětví Zpracovatelský průmysl (C.). Na druhém místě byla Doprava a skladování (H.) s 22 případya na třetím pak Stavebnictví (F.), kde bylo evidováno případů 16. Nejvyšší četnost případů vykázalo odvětví Těžba a dobývání (B.), a to 1,27 případů na 10 000 pojištěnců.

Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích

Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v letech 2010‑2019 v ČR ve vybraných odvětvích CZ‑NACE je znázorněn v grafech, z nichž některé jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR. Hodnoty ukazatelů za roky 2015-2019 jsou uvedeny v tabulce č. 4.3.

V grafu č. 4.3.1 (logaritmická stupnice) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností. Na poklesu počtu případů v ČR se nejvíce podílelo odvětví Zpracovatelský průmysl (C.), kde počet případů poklesl o 7,4 %. Dále to byla odvětví Těžba a dobývání (B.) a Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.).

Graf č. 4.3.2 dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců. Obdobně byl evidován pokles četnosti u výše uvedených odvětví.

V grafu č. 4.3.3 je zaznamenán vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V grafu je patrný pokles hodnoty tohoto ukazatele u Zpracovatelského průmyslu (C.), Ubytování, stravování a pohostinství (I.) a také u Zásobování vodou; činnosti s odpady (E.).

V grafu č. 4.3.4 je uveden vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. K nárůstu tohoto ukazatele došlo ve většině odvětví. Největší nárůst vykázalo odvětví Těžba a dobývání (B.), a to o 10,9 %. V tomto odvětví hodnota ukazatele činila 118,8 dne. Dále to bylo odvětví Zdravotní a sociální péče (Q.), kde nárůst činil 7,0 %. Na třetím místě Vzdělávání (P.) s nárůstem tohoto ukazatele o 5,2 %.

4.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR ve vybraných odvětvích v letech 2010-2019. Hodnoty ukazatelů jsou uvedeny v tabulce č. 4.4.1 za roky 2015-2019.

V tabulce č. 4.4.2 je uveden vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích podrobně (2015‑2019).

Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č. 4.4.1 a 4.4.2. Největší počet smrtelných pracovních úrazů vykázala odvětví: Doprava a skladování (H.), Zpracovatelský průmysl (C.) a Stavebnictví (F.). Počet případů meziročně nejvíce vzrostl v odvětví Zpracovatelský průmysl (C.), naopak největší pokles byl zaznamenán u Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.), Těžby a dobývání (B.) a Stavebnictví (F.).

V grafu 4.4.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší, než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.), Těžba a dobývání (B.), Zásobování vodou; činnosti s odpady (E.), Stavebnictví (F.) a Doprava a skladování (H.). Na smrtelných pracovních úrazech mají dlouhodobě velký podíl pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky. Nejvyšší četnost případů vykázalo odvětví Těžba a dobývání (B.).

 

ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2019

Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2019, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v databázi SÚIP a ČBÚ. Klasifikace zdrojů úrazů byla od roku 2011 provedena podle metodiky ESAW a z důvodu dodržení kontinuity časových řad sloučena do tvaru původního národního číselníku. Soubor dat z roku 2019 obsahoval data připravená ze 42 341 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, z toho bylo 1 007 případů závažných (s hospitalizací nad 5 dní). Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 95 případů, tj. včetně případů evidovaných ČBÚ. Smrtelné pracovní úrazy nepodléhaly již od roku 2012 statistickému zjišťování (ČSÚ). V grafech č. 5.0, 5.1 a 5.2 je znázorněn podíl počtu pracovních úrazů (smrtelných, závažných a s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny) v základních skupinách zdrojů úrazu. V tabulkách č. 5.1.3 – 5.2.4 jsou uvedeny případy podle zdrojů úrazu v krajích ČR podle kraje, kde k úrazu došlo, nebo kraje sídla firmy (smrtelné případy). Zdroje pracovních úrazů žen jsou uvedeny v kapitole č. 6.

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2019

Z grafů č. 5.1 (tab. č. 5.1.1) a 5.0 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných:

  • Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti - 33,8 %
  • Budovy, konstrukce, povrchy - 27,5 %
  • Ruční nářadí - 9,6 %

  • Budovy, konstrukce, povrchy - 35,4 %
  • Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky - 14,1 %
  • Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti - 13,6 %

Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2019

Z grafu č. 5.2 (tab. č. 5.2.4) je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů:

  • Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky - 34,7 %
  • Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly - 18,9 %
  • Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti - 11,6 %

Nejčastější skupiny zdrojů úrazu podle závažnosti v letech 2011-2019

V letech 2011-2019 byla nejčastěji zastoupenou skupinou zdrojů pracovních úrazů:

  • pracovní neschopností nad 3 dny

skupina „Materiály, předměty, výrobky, strojní součásti“ (ESAW)   

rok

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

podíl

34 %

33 %

34 %

34 %

32 %

30 %

31 %

34 %

36 %

  • závažných

skupina Budovy, konstrukce, povrchy“ (ESAW)                                     

rok

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

podíl

35 %

35 %

33 %

35 %

34 %

34 %

41 %

38 %

39 %

  • smrtelných

skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky“ (ESAW)            

rok

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

podíl

35 %

29 %

33 %

45 %

31 %

41 %

31 %

35 %

32 %

Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů v letech 2011-2019

Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň nejmenší podíl na pracovních úrazech smrtelných

Ruční nářadí (ESAW) měla podíl na případech:

rok

s pracovní neschopností nad 3 dny

závažných

smrtelných

2019

9,6 %

1,5 %

0,0 %

2018

9,2 %

1,4 %

0,0 %

2017

9,3 %

1,7 %

0,0 %

2016

9,2 %

2,2 %

0,0 %

2015

10,0 %

3,1 %

0,0 %

2014

10,2 %

2,2 %

0,0 %

2013

9,9 %

2,4 %

0,0 %

2012

10,1 %

1,6 %

0,0 %

2011

10,0 %

1,5 %

0,0 %

Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň největší podíl na pracovních úrazech smrtelných

Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky (ESAW) měly podíl na případech:

rok

s pracovní neschopností nad 3 dny

závažných

smrtelných

2019

3,4 %

14,1 %

34,7 %

2018

3,4 %

15,2 %

28,5 %

2017

3,4 %

14,4 %

34,7 %

2016

3,3 %

14,8 %

45,2 %

2015

3,4 %

14,1 %

31,1 %

2014

3,9 %

15,2 %

40,5 %

2013

4,7 %

15,7 %

31,0 %

2012

4,3 %

15,7 %

35,7 %

2011

4,8 %

16,9 %

31,6 %

Menší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň větší podíl na pracovních úrazech závažných

Nebezpečné látky (ESAW) měly podíl na případech:

rok

s pracovní neschopností nad 3 dny

závažných

smrtelných

2019

2,8 %

5,3 %

2,1 %

2018

3,1 %

5,6 %

8,9 %

2017

3,1 %

5,3 %

4,2 %

2016

2,9 %

4,9 %

4,8 %

2015

2,9 %

5,3 %

7,6 %

2014

2,8 %

5,2 %

0,9 %

2013

2,9 %

4,2 %

6,2 %

2012

3,1 %

5,8 %

3,1 %

2011

3,4 %

5,7 %

7,5 %

Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti v roce 2019.

Vývoj zdrojů úrazu u pracovních úrazů v letech 2010-2019

V grafu č. 5.5.1 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy podle zdrojů úrazu. V letech 2009 a 2010 byl zaznamenán nízký počet případů, který činil méně než 1000 za rok. Od roku 2011 pak počty těchto případů dramaticky vzrostly (o 61 %). Nejvyšší hodnoty indexu byly zaznamenány zejména v letech 2014‑2018 u zdroje úrazu Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování (až 346 % v roce 2018). U většiny zdrojů úrazu došlo do roku 2019 k postupnému poklesu indexu.

U pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny (graf č. 5.5.2) zaznamenaly bazické indexy v letech 2010‑2019 nárůst u čtyř zdrojů úrazu. K největšímu poklesu v těchto letech došlo u zdroje úrazu Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (o 29 %). Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování zaznamenaly od roku 2010 nárůst indexu, v letech 2012‑2019 extrémní, a to až na hodnotu 501 % (v grafu nezobrazeno).

PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

Ve sledovaném období 2010-2019 došlo k nejvyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2010 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V letech 2010‑2014 hodnota četnosti těchto pracovních úrazů žen činila průměrně 59 % hodnoty celorepublikové četnosti a v letech 2015‑2019 činila již 64 %. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele stejnou nebo nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.) a Peněžnictví a pojišťovnictví (K.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.), Těžba a dobývání (B.), Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) a Výroba a rozvod elektřiny aj. energie (D.) měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly rizikové činnosti typické pro daná odvětví.

Z celkového počtu 42 341 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (ke 14. 4. 2020), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, se jich 13 485 (tj. 31,8 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 1 007 (tj. 2,4 % ze 42 341) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 187 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2010 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 13 % a současně k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 3 %, a tím k poklesu četnosti těchto úrazů o 14 %.

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2010‑2019 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém trendu, ale spíše o nahodilých událostech.  K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze, otrava plyny a vražda. V roce 2011 se jednalo zejména o pády zaměstnankyň nebo předmětů na zaměstnankyně a dopravní nehody. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy, a to autonehody. V roce 2013 bylo evidováno sedm případů, z toho dva při autonehodě. V roce 2014 byl evidován pouhý jeden případ, a to pád osoby z výšky. Jednalo se o historické minimum. V roce 2015 bylo evidováno případů 11, z toho byly čtyři dopravní nehody a dvě vraždy a v roce 2016 to byly tři případy, z toho dvě dopravní nehody a přejetí vysokozdvižným vozíkem. V roce 2017 se udály čtyři případy, z toho dvě dopravní nehody, a v roce 2018 bylo evidováno případů šest, z toho jedna dopravní nehoda. V roce 2019 došlo k pěti případům, a to ke čtyřem při dopravní nehodě a jednomu nárazu do stromu při sportovní činnosti.

Absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal v roce 2010 prudký pokles počtu těchto případů. V dalších dvou letech pak byl zaznamenán opět nárůst a v roce 2013 došlo k mírnému poklesu. V roce 2014 došlo k mírnému nárůstu počtu případů a v roce 2015 k velkém nárůstu na trojnásobek počtu případů. V roce 2016 došlo pak k velkému poklesu o 49 % a v letech 2017 a 2018 počet případů opět narostl, vždy o 18 %. V roce 2019 došlo k poklesu o 9 %. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Protože průměrný počet mladistvých pojištěnců rok od roku značně kolísá, má četnost případů lepší vypovídací schopnost než počet případů. V grafu č. 6.2 je znázorněn průběh četnosti těchto pracovních úrazů mladistvých v posledních 10 letech. V roce 2010 se hodnota četnosti těchto pracovních úrazů (0,73) těsně přiblížila četnosti pracovních úrazů žen (0,72). V letech 2011‑2014 došlo k vzestupu četnosti nad celorepublikový průměr a v letech 2015‑2019 byla četnost vyšší než u mužů. V roce 2015 četnost extrémně stoupla (4,26) a přiblížila se hodnotě četnosti z let 1997 a 1998.

V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2010‑2019 odděleně pro ženy a muže (bazické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 7 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 13 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vzrostl o 10 % (grafy č. 2.5 a 2.8, kapitola č. 2).

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2010 činil 48,2 % : 51,8 %. Tento poměr se do roku 2019 postupně změnil na 49,6 % : 50,4 % (o 1,4 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně „nahrazováni“ ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za posledních 10 let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů.

Tento poměr

  • v roce 2010 činil 29,0 % : 71,0 % a v roce 2019 již 32,5 % : 67,5 %, změna o 3,5 % u případů s pracovní neschopností,
  • v roce 2010 činil 29,0 % : 71,0 % a v roce 2019 již 32,5 % : 67,5 %, změna o 3,5 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny,
  • v roce 2010 činil 17,8 % : 82,2 % a v roce 2019 již 18,6 % : 81,4 %, změna o 0,8 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, počty zraněných kolísají. Poměr v roce 2010 činil 9,1 % : 90,9 % a v roce 2019 pak 5,3 % : 94,7 %.

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2019, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.

Závažné pracovní úrazy žen

Činnosti

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen došlo při chůzi (78 ze 187, tj. 41,7 %), a to nejčastěji pádem (64 případů), především na rovině, z toho 14 bylo zaviněno namrzlým nebo mokrým povrchem. Také došlo k 16 pádům ze schodů, z toho ke 12 při chůzi. Celkem došlo při pádech osob (žen) ke 106 případům. Při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů – nespecifikováno“ bylo evidováno 42 případů, z toho pády osob způsobily 14 případů. K 15 případům došlo při dopravních nehodách, z toho k 9 při činnosti „osobní doprava“ a ke 3 při chůzi (sražení chodce vozidlem).

Zdroje úrazu

  • Povrchy na úrovni země (vnější i vnitřní, sportoviště, kluzké podlahy) - 59 případů
  • Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (schody, žebříky, výstupy) - 42 případů

Průměrný věk závažně zraněných žen při pádech byl 49 let.

Ve věkové kategorii od 50 let (50-83 let) bylo evidováno 88 případů, z toho 56 bylo zaviněno pádem osoby.

V grafu č. 6.9 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy, zvlášť pro muže a ženy. V roce 2011 došlo k dramatickému meziročnímu nárůstu počtu případů, u mužů k většímu než u žen. V letech 2011 a 2012 pak počty závažných pracovních úrazů u obou pohlaví dosáhly maxima. Nejvyšší hodnota indexu od roku 2010 byla u mužů evidována v roce 2011, a to 163 %, u žen pak v roce 2012, a činila 162 %. V následujících letech počty těchto úrazů postupně klesaly. V roce 2019 činila hodnota indexu u mužů 107 % a u žen 113 %.

Podrobnější rozbor pracovní úrazovosti žen, závažných pracovních úrazů v členění podle pohlaví a věkových skupin a také smrtelné pracovní úrazovosti bude zpracován v dalších samostatných analýzách.

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen

V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů žen s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2019. Počty případů jsou uvedeny v tabulce č. 6.5. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:

  • Budovy, konstrukce, povrchy - 34,0 %
  • Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti - 25,6 %
  • Ruční nářadí - 9,0 %

 

PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2019 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 80,8 % případů.

Na druhém místě byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (9,5 %).

Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (5,0 %), pak jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (2,1 %). Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.1.

Mezi další významné příčiny náleží:

  • Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště) – 1,0 %.
  • Ostatní příčiny se na celkovém počtu těchto pracovních úrazů podílely méně než 0,5 %.

Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny dále poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl tento pracovní úraz (tab. č. 7.2). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování jen za roky 2003‑2010, od roku 2011 se nesledují.

Nejčastější nežádoucí událostí v letech 2003‑2009 byla zjištěna „Neovladatelnost, ztráta kontroly strojů, dopravních manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“ a v roce 2010 „Uklouznutí, klopýtnutí, pád osob“.

Na druhém místě to bylo v letech 2003‑2009 „Uklouznutí, klopýtnutí, pád osob“ a v roce 2010 „Pohyb těla bez fyzického zatížení“.

Na třetím místě byl v letech 2003‑2009 evidován „Pohyb těla pod fyzickým zatížením“ a v roce 2010 „Neovladatelnost, ztráta kontroly strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“.

Příčiny závažných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2019 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 66,5 % případů.

Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (8,9 %), pak jako druhé bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (7,9 %).

Na třetím místě to byly „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (5,6 %).

Dále to byla příčina „Nesprávná organizace práce“ 2,2 %, „Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění“ 1,9 % a také „Nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP“ 1,6 %.  Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.0.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou u smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2019 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (62,1 %), potom „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (11,6 %). U 14,7 % případů příčina nebyla zjištěna, zpravidla z důvodu dosud probíhajícího šetření. Dále to byla příčina „Ohrožení jinými osobami“ (3,2 %).

Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, která zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u případů způsobených dopravními nehodami šetří policie. V následujícím přehledu jsou uvedeny nejčastěji porušené předpisy a zjištěné závady BOZP v letech 2010‑2018 (za rok 2019 nejsou zatím k dispozici). Porušení předpisů bylo zaznamenáno zejména na straně zaměstnavatelů a zaměstnanců, v malé míře pak i jinou osobou.

Nejčastěji porušené předpisy v uplynulých letech:

  • zákon č. 262/2006 Sb., (zákoník práce),
  • zákon č. 361/2000 Sb., (silniční zákon),
  • zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP,
  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky,
  • nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
  • nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu,
  • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích,
  • nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
  • vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu.

Nejčastěji zjištěné závady BOZP v letech 2009-2018:

na straně zaměstnance:

  • používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,
  • nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu,
  • nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP,

na straně zaměstnavatele:

  • nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli,
  • nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika,
  • neprovedené školení zaměstnance, chybějící pravidelná lékařská prohlídka,
  • chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění,

na straně jiné osoby:

  • používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,

ostatní:

  • selhání techniky, vada materiálu, ohrožení přírodními živly.

 

ZRANĚNÍ ZAMĚSTNANCI, MÍSTO A ČINNOST

Zranění zaměstnanci

Zaměstnání

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2019 evidováno v třídě CZ-ISCO č. 72 „kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech“, a to 6 037 případů. Z nichž nejvíce zastoupená byla pak skupina č. 722 „kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci“, která vykázala 3 389 případů. V hlavní třídě č. 8 „obsluha strojů a zařízení, montéři“ (11 213 případů) byla nejpočetněji zastoupena skupina č. 833 „řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají“, kde došlo k 1 594 případům. V hlavní třídě č. 9 „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“ (6 429 případů) byla po skupině č. 900 „nespecifikováno“ nejpočetněji zastoupena skupina č. 933 „pomocní pracovníci v dopravě a skladování“, kde došlo k 1 425 případům. Počty případů za roky 2012‑2018 jsou uvedeny v tabulkách č. 8.1.1 a 8.1.2, a to hlavní třídy a třídy KZAM, a v tabulce č. 8.1.3 hlavní třídy a třídy CZ-ISCO za rok 2019. V tabulce č. 8.2 jsou uvedeny případy ve vybraných skupinách CZ-ISCO z hlavních tříd č. 7‑9 za rok 2019.

Věk

V grafu č. 8 je uveden podíl počtu pracovních úrazů závažných a ostatních v závislosti na věku zraněného zaměstnance od 30 do 80 let. Graf znázorňuje, jak stoupá podíl (%) závažných případů se stoupajícím věkem. Od 58. roku věku zraněného zaměstnance byly následky úrazu větší, závažných případů bylo v tomto věku přibližně 4 % a jejich podíl se potom s rostoucím věkem stále zvětšoval. Od 67. roku věku zraněného zaměstnance tento podíl činil již 10 %. Obdobné výsledky byly vykázány i v letech předchozích.

Místo a činnost při pracovním úrazu

Činnost

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2019 vykázáno při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“, a to celkem 16 884 případů. Na prvním místě byla tato položka „blíže nespecifikovaná“ (14 640 případů) a na místě třetím tato položka „ostatní“ (2 244 případů). Na druhém místě byla „chůze“, kde bylo evidováno 7 547 případů. Dále to byla činnost „ukládání“ s 2 080 případy a pak „řezání“ s 1 401 případy. Dohromady těchto pět činností zaznamenalo 65,9 % případů.

Nejvíce případů bylo evidováno ve Zpracovatelském průmyslu (C.), kde činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ (nespecifikováno a ostatní dohromady) dominovaly (7 890 případů, tj. 44,6 %). Dále to byla činnost „chůze“ (2 315 případů, tj. 13,1 %) a „ukládání“ (1 163 případů, tj. 6,6 %).

Na druhém místě bylo odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.), kde tyto činnosti zaujímaly stejné pořadí a procentní podíl byl obdobný.

Na třetím místě bylo odvětví Doprava a skladování (H.) a tyto činnosti zde také zaujímaly stejné pořadí. Procentní podíl u činnosti „chůze“ zde činil 31,6 %.

V tabulce č. 8.2.1 je uvedeno 80,2 % případů z celku, činnosti jsou řazeny podle počtu případů a procentního podílu a doplněny o sumarizovaná procenta.

Místo

Nejvíce případů se událo v roce 2019 v místě úrazu „výrobní prostor atd.“, a to 13 699. Na druhém místě byla evidována „výroba, továrna, dílna“ se 4 446 případy. Z těchto 18 145 případů jich bylo 13 831 (tj. 76,2 %) vykázáno v odvětví Zpracovatelský průmysl (C.). Na třetím místě to pak byl „prostor užívaný hlavně pro skladování, nakládku a vykládku“, kde bylo zaznamenáno 3 277 případů. Z toho jich připadlo na odvětví:

  • Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) - 1 083, tj. 33,0 %
  • Zpracovatelský průmysl (C.)  -  881, tj. 26,9 %
  • Doprava a skladování (H.) - 657, tj. 20,0 %

V tabulce č. 8.2.2 je uvedeno 80,1 % případů z celku, místa úrazu jsou řazena také podle počtu případů i procentního podílu a doplněna o sumarizovaná procenta.

 

PŘEHLED UKAZATELŮ

V tabulkách jsou uváděny absolutní a relativní ukazatele pracovní úrazovosti vykazované do roku 2011 ve výkazu Nem Úr 1-02 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za běžný rok. V dalších letech jsou tyto ukazatele uváděny ze Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice za běžný rok z dat administrativního zdroje Informačního systému ČSSZ.

Absolutní ukazatele

Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z nich vypočítat relativní ukazatele. Obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je uvedeno níže.

Průměrný počet nemocensky pojištěných osob

Ukazatel udává průměrný počet osob, které jsou povinně či dobrovolně nemocensky pojištěné podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (§ 5 Okruh pojištěných osob; § 6 až 13 Účast na pojištění). Zahrnuje všechny osoby, které byly alespoň po jeden den vykazovaného období nemocensky pojištěné. Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou započteni vojáci z povolání a příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále též „příslušníci a vojáci“). V případě více překrývajících se pojistných vztahů pojištěnce v rámci jednoho zaměstnavatele a jedné mzdové účtárny se započítává pojištěnec pouze jedenkrát. V ostatních případech je pojištěnec započítáván tolikrát, kolik má pracovně právních pojistných vztahů.

Průměrný počet nemocensky pojištěných mladistvých

Ukazatel udává průměrný počet nemocensky pojištěných osob mladších než 18 let (viz § 350 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti

Ukazatel zahrnuje nově hlášené případy pracovní neschopnosti ve sledovaném období na základě hlášení o vzniku pracovní neschopnosti nemocensky pojištěných osob.

  • Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (viz § 271k odst. 1 až 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).
  • Pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny zahrnují případy pracovních úrazů, které měly za následek pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny. Do těchto tří dnů se nezapočítává den, ve kterém k úrazu došlo.
  • Za ostatní úrazy jsou považovány případy poškození zdraví, na jehož následky je postižený v dočasné pracovní neschopnosti, které však lékařem nebyly vyhodnoceny jako pracovní úraz.

Počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

Ukazatel udává celkový počet kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce) nemocensky pojištění zaměstnanci práce neschopni z příčin uvedených ve formuláři „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“. Počet kalendářních dnů strávených v pracovní neschopnosti je zjišťován na základě hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti. Do počtu případů a počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti patří i pracovní neschopnost vzniklá po zániku pojištění v ochranné lhůtě sedmi kalendářních dnů.

Počet smrtelných pracovních úrazů

Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt. Počínaje rokem 2002 se pro účely hlášení úrazu za smrtelný pracovní úraz počítá ten případ, u nějž nastala smrt pojištěnce nejpozději do jednoho roku po vzniku pracovního úrazu (nařízení vlády č. 201/2010 Sb.).

Relativní ukazatele

Relativní ukazatele vznikají srovnáním dvou nebo více absolutních ukazatelů. Slouží k porovnávání úrovně bezpečnosti v různých oblastech (regionech, odvětvích, letech apod.). Definice a způsoby jejich výpočtu jsou uvedeny níže. Jde o tyto ukazatele:

Počet případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců

Ukazatel vyjadřuje počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti, které připadají v průměru na 100 nemocensky pojištěných osob.

Vypočítá se ze vztahu: počet případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců = nově hlášené případy dočasné pracovní neschopnosti - 100 / průměrný počet osob nemocensky pojištěných.

Průměrná délka trvání pracovní neschopnosti ve dnech

Ukazatel vyjadřuje, kolik kalendářních dnů pracovní neschopnosti v průměru připadá na jeden nově hlášený případ pracovní neschopnosti.

Vypočítá se ze vztahu: průměrná délka trvání pracovní neschopnosti ve dnech = počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti / počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti

Ukazatel udává, kolik ze 100 pojištěnců je průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Zohledňuje jak celkový počet případů pracovní neschopnosti (jak často lidé do pracovní neschopnosti nastupují), tak i průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (jak dlouho v pracovní neschopnosti zůstávají). Vyjadřuje podíl kalendářních dnů pracovní neschopnosti na celkovém kalendářním fondu pojištěnců ve sledovaném období (roce) vyjádřený v procentech.

Vypočítá se ze vztahu: průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti = počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti × 100 / (průměrný počet osob nemocensky pojištěných × počet kalendářních dnů ve sledovaném období).

Průměrný denní stav práce neschopných

Ukazatel vyjadřuje počet nemocensky pojištěných, kteří byli ve sledovaném období (roce) průměrně denně nepřítomni v práci z důvodů pracovní neschopnosti.

Vypočítá se ze vztahu: průměrný denní stav práce neschopných = kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti / počet kalendářních dnů ve sledovaném období.

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 nemocensky pojištěných osob (smrtelné pracovní úrazy na 10 000 pojištěnců)

Ukazatel vyjadřuje, kolik pojištěnců z 10 000 nemocensky pojištěných ve sledovaném období zemřelo na následky pracovních úrazů.

Vypočítá se ze vztahu: smrtelné pracovní úrazy na 10 000 pojištěnců = počet smrtelných pracovních úrazů × 10 000 / průměrný počet osob nemocensky pojištěných.

Procento smrtelných pracovních úrazů z nově hlášených případů pracovních úrazů (procento z pracovních úrazů s pracovní neschopností)

Ukazatel stanoví, kolik procent z případů pracovních úrazů vykazovaných ve sledovaném období končilo smrtí postižených v důsledku pracovních úrazů.

Vypočítá se ze vztahu: procento z pracovních úrazů = počet smrtelných pracovních úrazů × 100 / počet pracovních úrazů s pracovní neschopností.

ZDROJE DAT

  1. Databáze ze statistického zjišťování „Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR“ a ze „Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR“ prováděné Českým statistickým úřadem.
  2. Databáze z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce zpracovaná ze záznamů o úrazech.
  3. Databáze z informačního systému Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., o smrtelných pracovních úrazech a o pracovních úrazech podle metodiky evropské statistiky o pracovních úrazech (ESAW) za roky 2003-2010.

Tabulka č. 9 Zdroje dat pracovní úrazovosti v roce 2019

zdroj dat

podniky

pojištěnci

PU bez PN

PU s PN  do 3 dnů

PU s PN nad 3 dny

smrtelné PÚ

velikost podniku

SÚIP

13,6 tis.

x

x

x

41,8 tis.

0,1 tis.

všechny

ČBÚ

  0,1 tis.

x

x

x

0,6 tis.

0,0 tis.

všechny

všechny

ČSÚ

406,0 tis.

4 732,9 tis.

x

0,6 tis.

44,6 tis.

x.

všechny

 

Tabulková část

Kategorie: