PRACOVNÍ ÚRAZOVOST

Státní úřad inspekce práce byl rozhodnutím MPSV pověřen zpracováním zprávy o pracovní úrazovosti v České republice a vedením databáze statistických údajů o pracovních úrazech ve formátu ESAW, která je zdrojem pro statistická sledování EUROSTAT. Zpráva je vypracována na základě dvou hlavních zdrojů. Jedním je informační systém o pracovních úrazech, který vede SÚIP na základě záznamů zaměstnavatelů o úrazech, zaslaných příslušným oblastním inspektorátům práce při pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny a při úmrtí zaměstnance, a souhrn výsledků kontrolní činnosti oblastních inspektorátů práce na tomto poli. Druhým zdrojem je informační systém ČBÚ, který obsahuje hlášení zaměstnavatelů obvodním báňským úřadům, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, jde-li o závažný pracovní úraz podle jiného právního předpisu, hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií) a hlášení závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení, včetně souhrnu výsledků ČBÚ při šetření závažných provozních nehod a závažných pracovních úrazů.

Součástí této zprávy je tato rozšiřující a doplňující analytická studie, kterou zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany MPSV, a to na základě poskytnutých dat ze SÚIP, ČBÚ. Dalším zdrojem jsou zde data Českého statistického úřadu o pracovní neschopnosti v ČR, která vycházejí z podkladů České správy sociálního zabezpečení. Výsledkem jsou tabulky a grafy s ukazateli (absolutními a především pak s relativními) pracovní úrazovosti s pracovní neschopností. Zpracovávají se zde údaje o příčinách, zdrojích úrazu, činnosti, místě úrazu a závažnosti, na základě údajů zaslaných zaměstnavateli na záznamu o úrazu. U zraněných zaměstnanců se sleduje věk, pohlaví, a především jaké vykonával zaměstnání, a u podniků pak odvětví, velikost a teritorium (kraj). Vzniká tak komplexnější náhled na celou problematiku.

Shrnutí

Vývoj pracovní úrazovosti

Pracovní úrazovost v krajích

Pracovní úrazovost v odvětvích

Zdroje pracovní úrazů

Pracovní úrazy žen a mladistvých

Příčiny pracovních úrazů

Zranění zaměstnanci, místo a činnost

Přehled ukazatelů

Tabulková část

 

SHRNUTÍ

V roce 2020 došlo k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2019. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2011–2020 došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 10 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 13 %.

Pojištěné osoby v roce 2020 byly tak již evidovány v poměru ženy 49,8 % – muži 50,2 %. Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2020 vyznačovala rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty absolutních ukazatelů celkové pracovní úrazovosti klesly, ale hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti meziročně stouply. Počet pojištěnců byl v roce 2019 nejvyšší po roce 1998, protože od roku 2014 každoročně rostl. V roce 2020 byl ale zaznamenán mírný pokles (o 0,9 %).

V roce 2020 bylo vykázáno 108 smrtelných pracovních úrazů, což je o 13 případů více než v roce 2019. V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok. Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100–200 případů za rok. V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval.

Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben značným počtem hromadných úrazů způsobených jen třemi událostmi. V roce 2020 byly evidovány tři události s hromadnými případy. K největšímu procentnímu poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (I.), a to o 33,2 %. Také ve Vzdělávání (P.) byl zaznamenán velký pokles (o 29,3 %). Stoupl procentní podíl smrtelných pracovních úrazů ve skupině zdrojů úrazu „Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností poklesl proti roku 2019 o 7,2 %. Počet pojištěnců meziročně klesl jen mírně. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 6,4 %. Zvýšil se naopak počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 2,1 %) a průměrný denní stav práce neschopných o 1,8 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti stouplo (o 2,7 %). Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2011 již 55,0 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2019 tento ukazatel dosáhl již hodnoty 56,9 kalendářního dne a v roce 2020 dosáhl maxima (62,5 kalendářního dne).

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2020 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (37 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina „Pozemní vozidla“ (39 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle závažnosti bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení. Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2020 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu, a proto zcela převládá, a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 90 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 69 % a u pracovních úrazů smrtelných 57 %.

VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2020

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2020 vztahují k 4,690 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2020 bylo v České republice nově hlášeno celkem 41 358 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 12 677 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,585 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2020 k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 7,2 %. U absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy došlo naopak k nárůstu o 2,1 %. 

Celkově 40 569 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 12 465 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2020 k poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 0,94 na hodnotu 0,88 (tj. o 6,4 %). 

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2020 stouplo (o 2,7 %), a to na hodnotu 0,151 %. Stoupla také průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 56,85 na hodnotu 62,51 kalendářních dnů, tj. o rekordních 10,0 %.

V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 7 064 osob, tj. o 125 osob více než v roce 2019. 

Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2020

V roce 2020 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského  úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 108 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

  • 106 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce ─ OIP) a
  • 2 smrtelné pracovní úrazy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady - OBÚ).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2020 stoupl proti roku 2019 o 13 případů. Hodnota četnosti případů tím také stoupla z hodnoty 0,20 na 0,23, tj. o 15 %.

Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností stoupl z hodnoty 0,21 na 0,26 %. Český statistický úřad již od roku 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr, a tak tyto počty obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy, které nejsou odškodňovány. Je třeba přihlédnout i k tomu, že počty případů ještě nejsou konečné, mohou se změnit z důvodu probíhajícího vyšetřování a bude jim věnována samostatná analýza.

Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2020, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V letech 2001 až 2011 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sledoval počet pracovních úrazů, u kterých pracovní neschopnost nevznikla. To umožňovalo stanovit celkový počet pracovních úrazů (tabulka č. 2.3). V grafu č. 2.1 je znázorněn počet pracovních úrazů s pracovní neschopností a s pracovní neschopnost nad 3 dny.

V roce 2011 došlo k poklesu počtu případů (o 8,8 %) i četnosti (o 6,7 %). Tento trend pokračoval i v roce 2012, kdy počet případů klesl o 6,4 % a četnost o 11,6 %. V roce 2013 počet případů klesl již jen o 2,7 % a četnost o 2,0 %. V dalších letech došlo k nárůstu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2014 stoupl počet případů o 5,0 % a četnost o 4,1 % a v roce 2015 došlo k nárůstu počtu případů o 2,8 % a četnosti o 2,0 %. V roce 2016 stoupl počet případů o 2,3 % a četnost o 1,0 %. V roce 2017 počet případů stagnoval, ale četnost klesla o 1,9 % a v roce 2018 počet případů klesl stejně jako v roce 2013 o 2,7 % a četnost klesla o 3,9 %. V roce 2019 pokles těchto ukazatelů pokračoval a v roce 2020 klesal ještě strměji, u počtu  případů to bylo o 7,2 % a u četnosti o 6,4 % (graf č. 2.2).

V letech 2010 a 2011 byly naposled statisticky sledovány pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti. Průměrné procento pracovní neschopnosti (graf č. 2.3) kleslo v roce 2012 o 12,4 %. Průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ v roce 2019 (graf č. 2.4)  extrémně vzrostla na 56,85 dne a v roce 2020 dokonce na 62,51 dne. Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. V letech 2010–2013 pokračoval pokles počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. V letech 2014–2017 počet dnů zase narůstal a od roku 2018 opět klesal. Průměrná doba trvání jednoho případu od roku 2013 střídavě klesala a stoupala přibližně o 2 %. V roce 2019 dosáhla 56,85 dne a v roce 2020 hodnoty maxima (62,51 dne). Vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů v České republice měl jiný průběh. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2011 postupně vzrostl o 88,5 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ klesla v těchto třech důvodech pracovní neschopnosti souhrnně o 9,7 dne (o 21,9 %) na hodnotu 34,4 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 7,5 dne (o 13,6 %). Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních  rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní  péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bazickými indexy. Průměrná doba trvání jednoho případu v roce 2019 dosáhla hodnoty 56,85 dne. V roce 2020 hodnota tohoto ukazatele dosáhla maxima (62,51). Počet pojištěnců v roce 2020 stoupl od roku 2011 o 11 % a doba trvání případu o 14 %. Četnost a počet případů naopak klesly od roku 2011 o 21 % a o 12 %.


Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

V grafech č. 2.6 a 2.7 je znázorněn vývoj počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů. V roce 2011 došlo k nárůstu počtu případů a v roce 2012 zase k poklesu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2013 byly zaznamenány shodné hodnoty s rokem 2012. V roce 2015 byl zaznamenán nárůst obou ukazatelů, a to stejný jako v roce 2010, kdy počet vzrostl o 16 případů a četnost o 0,03. V roce 2017 dosáhl počet případů historického minima, stejně jako v roce 2019. V letech 2015 a 2018 byl evidován vyšší počet případů vlivem hromadných úrazů. V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. V grafu č. 2.9 je dokumentován obdobný trend vývoje četností  pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů.


 

PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

  • Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 a v tabulce č. 3.1. Na jeden kraj připadalo v roce 2020 průměrně cca 336 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno více pojištěnců než tato průměrná hodnota a v deseti krajích bylo vykázáno pojištěnců méně. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (téměř čtyřnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (cca čtvrtinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

  • Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

Pracovní úrazovost v roce 2020 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • výrazně vyšší četnost, než je republikový průměr (0,88), vykázaly kraje: Vysočina (1,34), Jihočeský (1,28), Plzeňský (1,24), Ústecký (1,18), Královéhradecký (1,12), Pardubický (1,05), Karlovarský (1,04),
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Liberecký (0,96), Olomoucký (0,96), Zlínský (0,94), Moravskoslezský (0,90), Středočeský (0,89) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Jihomoravský (0,82) a Hl. m. Praha (0,52), viz graf č. 3.3.2.

Pořadí krajů v žebříčku četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstalo podobné s roky předchozími.

Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2020 v krajích

V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2020 (tabulka č. 3.2).

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,23), vykázaly kraje: Ústecký (0,61), Plzeňský (0,40), Královéhradecký (0,40), Vysočina (0,34) a
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Jihočeský (0,30), Pardubický (0,25), Jihomoravský (0,24), Karlovarský (0,24), Středočeský (0,18) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Moravskoslezský (0,13), Zlínský (0,13), Olomoucký (0,13), Liberecký (0,07) a Hl. m. Praha (0,03), viz graf č. 3.4.2

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 7,2 %) se podílely všechny kraje. Největší pokles byl zaznamenán v kraji Karlovarském (o 17,4 %), Zlínském (o 10,7 %) a Jihočeském (o 10,4 %). 

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností klesla rovněž ve všech krajích. Největší pokles četnosti byl zaznamenán ve výše uvedených krajích. V kraji Karlovarském to bylo o 13,3 %, ve Zlínském o 9,6 % a v Jihočeském o 9,2 %. Celkem byl zaznamenán v ČR pokles četnosti případů o 6,4 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti s meziročním porovnáním hodnot ukazatele je zaznamenáno v grafu č. 3.3.3. K poklesu došlo ve čtyřech krajích, k největšímu v kraji Vysočina (o 4,5 %). V ostatních krajích byl evidován nárůst hodnot tohoto ukazatele. Největší nárůst byl evidován v kraji Libereckém (o 9,2 %), Olomouckém (o 7,6 %) a Středočeském (o 6,2 %).

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů meziročně stoupla ve všech krajích ČR, nejvíce v kraji Zlínském (o 9,44 kalendářního dne, tj. o 17,6 %). Dále to bylo v kraji Libereckém (o 16,8 %) a Karlovarském (o 14,9 %). Celkem došlo v ČR k nárůstu hodnoty tohoto ukazatele o 10,0 %, viz graf č. 3.3.4.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2011–2020, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2016–2020 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3. 

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že v 7 krajích došlo k nárůstu počtu smrtelných pracovních úrazů a v 5 krajích naopak k poklesu počtu případů proti roku 2019. Velký nárůst počtu případů byl evidován v kraji Plzeňském a Ústeckém a naopak velký pokles v kraji Libereckém, Středočeském a Hl. m. Praze. Shodný vývoj jako počet případů měla i četnost případů u jednotlivých krajů.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2011–2020, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2016–2020 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4.

Grafy č. 3.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech 2011–2020

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2011–2020

 

PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH

Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2020 jsou zpracovány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle Klasifikace ekonomických činností (dále jen CZ-NACE).

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byla některá odvětví sloučena do jediného (ostatní odvětví): Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.), Profesní, vědecké a technické činnosti (M.), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Administrativní a podpůrné činnosti (N.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.), Činnosti exteritoriálních organizací (U.) a nezjištěno. Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách.

Pracovní úrazovost v roce 2020 v odvětvích 

V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce 2020. Nejvíce těchto pracovních úrazů vzniklo ve Zpracovatelském průmyslu (C.), a to 40,6 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnovalo 25,5 % pojištěnců (graf č. 4.3). Počty případů a pojištěnců jsou uvedeny v tabulce č. 4.1.2 a podrobně v tabulce č. 4.1.1. Tyto tabulky dále obsahují dny pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, četnost, průměrné procento pracovní neschopnosti a průměrnou dobu trvání jednoho případu.

Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2020 v odvětvích

V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2020 v odvětvích (tabulka č. 4.4.1). Nejvíce případů (29, tj. 26,9 %) vzniklo v roce 2020 v odvětví Stavebnictví (F.). Na druhém místě byla Doprava a skladování (H.) se 17 případy a na třetím pak Zpracovatelský průmysl (C.), kde bylo evidováno případů 16. Nejvyšší četnost případů vykázalo odvětví Stavebnictví (F.), a to 1,22 případů na 10 000 pojištěnců.

Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích

Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v letech 2011–2020 v ČR ve vybraných odvětvích CZ-NACE je znázorněn v grafech, z nichž některé jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR. Hodnoty ukazatelů za roky 2016–2020 jsou uvedeny v tabulce č. 4.3.

V grafu č. 4.3.1 (logaritmická stupnice) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností. Na poklesu počtu případů v ČR se nejvíce podílelo odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (I.), kde počet případů poklesl o 33,2 %. Dále to byla odvětví Vzdělávání (P.) s poklesem o 29,3 % a Peněžnictví a pojišťovnictví (K.).

Graf č. 4.3.2 dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců. Obdobně byl evidován pokles četnosti u odvětví Vzdělávání (P.), (o 30,8 %), Ubytování, stravování a pohostinství (I.) a Výroba a rozvod elektřiny a jiných energií (D.).

V grafu č. 4.3.3 je zaznamenán vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Pokles hodnoty tohoto ukazatele je patrný u odvětví Vzdělávání (P.) a Výroba a rozvod elektřiny a jiných energií (D., přibližně o 20 %. Ostatní odvětví vykázala nárůst, nejvíce Zdravotní a sociální péče (Q.), a to o 14, 7 %. 

V grafu č. 4.3.4 je uveden vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. K nárůstu tohoto ukazatele došlo ve většině odvětví. Největší nárůst vykázalo odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (I.), a to o 35,8 %. Dále to bylo odvětví Vzdělávání (P.), kde nárůst činil 15,4 %, a Doprava a skladování (H.) s nárůstem tohoto ukazatele o 10,8 %.

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR ve vybraných odvětvích v letech 2011–2020. Hodnoty ukazatelů jsou uvedeny v tabulce č. 4.4.1 za roky 2016–2020.

V tabulce č. 4.4.2 je uveden vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích podrobně (2016–2020).

Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č. 4.4.1 a 4.4.2. Největší počet smrtelných pracovních úrazů vykázala odvětví: Stavebnictví (F.), Doprava a skladování (H.) a Zpracovatelský průmysl (C.). Počet případů meziročně nejvíce vzrostl v odvětví Stavebnictví (F.), naopak největší pokles byl zaznamenán u Zpracovatelského průmyslu (C.).

V grafu 4.4.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší, než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.), Těžba a dobývání (B.), Zásobování vodou; činnosti s odpady (E.), Stavebnictví (F.) a Doprava a skladování (H.). Na smrtelných pracovních úrazech mají dlouhodobě velký podíl pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky. Nejvyšší četnost případů v roce 2020 vykázalo Stavebnictví (F.).

 

ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2020

Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2020, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v databázi SÚIP a ČBÚ. Klasifikace zdrojů úrazů byla od roku 2011 provedena podle metodiky ESAW a z důvodu dodržení kontinuity časových řad sloučena do tvaru původního národního číselníku. Soubor dat z roku 2020 obsahoval data připravená z 34 921 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, z toho bylo 830 případů závažných (s hospitalizací nad 5 dní). Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 108 případů, tj. včetně případů evidovaných ČBÚ. Smrtelné pracovní úrazy nepodléhaly již od roku 2012 statistickému zjišťování (ČSÚ). V grafech č. 5.0, 5.1 a 5.2 je znázorněn podíl počtu pracovních úrazů (smrtelných, závažných a s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny) v základních skupinách zdrojů úrazu. V tabulkách č. 5.1.3 a 5.1.4 jsou uvedeny případy podle zdrojů úrazu v krajích ČR. Zdroje pracovních úrazů žen jsou uvedeny v kapitole č. 6.

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2020

Z grafů č. 5.1 a 5.0 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných:

  • Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 33,5 %
  • Budovy, konstrukce, povrchy 27,8 %
  • Ruční nářadí 10,0 %

  • Budovy, konstrukce, povrchy 37,2 %
  • Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 15,2 %
  • Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky 14,8 %

Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2020

Z grafu č. 5.2 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů:

  • Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky 38,9 %
  • Ostatní zdroje a neuvedeno 18,5 %
  • Budovy, konstrukce, povrchy 17,6 %

Nejčastější skupiny zdrojů úrazu podle závažnosti v letech 2011–2020

V letech 2011–2020 byla nejčastěji zastoupenou skupinou zdrojů pracovních úrazů:

  • s pracovní neschopností nad 3 dny 

skupina „Materiály, předměty, výrobky, strojní součásti“ (ESAW)

rok

2020

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

podíl

34 %

34 %

33 %

34 %

34 %

32 %

30 %

31 %

34 %

36 %

  • závažných 

skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (ESAW)

rok

2020

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

podíl

37 %

35 %

35 %

33 %

35 %

34 %

34 %

41 %

38 %

39 %

  • smrtelných 

skupina „Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky“ (ESAW)

rok

2020

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

podíl

39 %

35 %

29 %

33 %

45 %

31 %

41 %

31 %

35 %

32 %

Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů v letech 2011–2020

Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň nejmenší podíl na pracovních úrazech smrtelných 

Ruční nářadí (ESAW) měla podíl na případech:

rok

s pracovní neschopností nad 3 dny

závažných

smrtelných

2020

10,0 %

6,5 %

0,0 %

2019

9,6 %

1,5 %

0,0 %

2018

9,2 %

1,4 %

0,0 %

2017

9,3 %

1,7 %

0,0 %

2016

9,2 %

2,2 %

0,0 %

2015

10,0 %

3,1 %

0,0 %

2014

10,2 %

2,2 %

0,0 %

2013

9,9 %

2,4 %

0,0 %

2012

10,1 %

1,6 %

0,0 %

2011

10,0 %

1,5 %

0,0 %

Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň největší podíl na pracovních úrazech smrtelných

Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky (ESAW) měly podíl na případech:

rok

s pracovní neschopností nad 3 dny

závažných

smrtelných

2020

3,3 %

14,8 %

38,9 %

2019

3,4 %

14,1 %

34,7 %

2018

3,4 %

15,2 %

28,5 %

2017

3,4 %

14,4 %

34,7 %

2016

3,3 %

14,8 %

45,2 %

2015

3,4 %

14,1 %

31,1 %

2014

3,9 %

15,2 %

40,5 %

2013

4,7 %

15,7 %

31,0 %

2012

4,3 %

15,7 %

35,7 %

2011

4,8 %

16,9 %

31,6 %

Menší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň větší podíl na pracovních úrazech závažných

Nebezpečné látky (ESAW) měly podíl na případech:

rok

s pracovní neschopností nad 3 dny

závažných

smrtelných

2020

2,8 %

4,8 %

2,8 %

2019

2,8 %

5,3 %

2,1 %

2018

3,1 %

5,6 %

8,9 %

2017

3,1 %

5,3 %

4,2 %

2016

2,9 %

4,9 %

4,8 %

2015

2,9 %

5,3 %

7,6 %

2014

2,8 %

5,2 %

0,9 %

2013

2,9 %

4,2 %

6,2 %

2012

3,1 %

5,8 %

3,1 %

2011

3,4 %

5,7 %

7,5 %

Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti v roce 2020.

Vývoj zdrojů úrazu u pracovních úrazů v letech 2011–2020

V grafu č. 5.5.1 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy podle zdrojů úrazu. V letech 2003–2008 činil počet těchto úrazů přibližně 1 100. V letech 2009 a 2010 byl zaznamenán nižší počet případů, přibližně 900 za rok. Od roku 2011 pak počty těchto případů dramaticky vzrostly (o 61 %). V následujících letech pak většina zdrojů úrazu postupně klesala, kromě Systémů pro dopravu, manipulaci a skladování a zdroje Ruční nářadí a Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly.

U pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny (graf č. 5.5.2) zaznamenaly bazické indexy v letech 2011–2020 nárůst u tří zdrojů úrazu: Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování, Stroje a zařízení mobilní a stabilní a také Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly. Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování zaznamenaly od roku 2011 nárůst indexu extrémní, a to až na hodnotu 511 % (v grafu nezobrazeno). K největšímu poklesu v těchto letech došlo u zdroje úrazu Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky, a to o 43 %.

 

PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

Ve sledovaném období 2011–2020 došlo k nejvyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2017 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V roce 2011 hodnota četnosti těchto pracovních úrazů žen činila 58 % hodnoty celorepublikové četnosti. Toto procento každým rokem stoupalo až na hodnotu 66 % v roce 2019. V roce 2020 pak kleslo na 61 %. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele stejnou nebo nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.), Těžba a dobývání (B.), Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) a Výroba a rozvod elektřiny aj. energie (D.) měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci,  protože zde nevykonávaly rizikové činnosti typické pro daná odvětví.

Z celkového počtu 34 921 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (k 23. 3. 2021), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, se jich 10 770 (tj. 30,8 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 830 (tj. 2,4 % z 34 921) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 137 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2011 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 13 % a současně k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 6 %, a tím k poklesu četnosti těchto úrazů o 17 %.

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2011–2020 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém trendu, ale spíše o nahodilých událostech. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze, zachycení strojem, otrava plyny a vražda. V roce 2011 se jednalo zejména o pády zaměstnankyň nebo předmětů na zaměstnankyně a dopravní nehody. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy, a to autonehody. V roce 2013 bylo evidováno sedm případů, z toho dva při autonehodě. V roce 2014 byl evidován pouhý jeden případ, a to pád osoby z výšky. Jednalo se o historické minimum. V roce 2015 bylo evidováno případů 11, z toho byly čtyři dopravní nehody a dvě vraždy, a v roce 2016 to byly tři případy, z toho dvě  dopravní nehody a přejetí vysokozdvižným vozíkem. V roce 2017 se udály čtyři případy, z toho dvě dopravní nehody, a v roce 2018 bylo evidováno případů šest, z toho jedna dopravní nehoda. V roce 2019 došlo k pěti případům, a to ke čtyřem při dopravní nehodě a jednomu nárazu do stromu při sportovní činnosti. V roce 2020 to byla autonehoda, zachycení vlakem a nakladačem. 

Absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal v roce 2015 velký nárůst (na trojnásobek) počtu případů. V roce 2016 došlo pak k velkému poklesu o 49 % a v letech 2017 a 2018 počet případů opět narostl, vždy o 18 %. V roce 2019 došlo k poklesu o 9 % a v roce 2020 o 17 %. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Protože průměrný počet mladistvých pojištěnců rok od roku značně kolísá, má četnost případů lepší vypovídací schopnost než počet případů. V grafu č. 6.2 je znázorněn průběh četnosti těchto pracovních úrazů mladistvých v posledních 10 letech. V letech 2011–2014 došlo k vzestupu četnosti nad celorepublikový průměr a v letech 2015–2020 byla četnost vyšší než u mužů. V roce 2015 četnost extrémně stoupla (4,26) a přiblížila se hodnotě četnosti z let 1997 a 1998.

V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2011–2020 odděleně pro ženy a muže (bazické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 10 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 13 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vzrostl o 11 % (grafy č. 2.5 a 2.8, kapitola č. 2). 

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2011 činil 49,0 %:51,0 %. Tento poměr se do roku 2020 postupně změnil na 49,8 %:50,2 % (o 0,8 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně „nahrazováni“ ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za posledních 10 let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů.

Tento poměr

  • v roce 2011 činil 28,6 %:71,4 % a v roce 2020 již 30,7 %:69,3 %, změna o 2,1 % u případů s pracovní neschopností,
  • v roce 2011 činil 29,1 %:70,9 % a v roce 2020 již 30,7 %:69,3 %, změna o 1,6 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny,
  • v roce 2011 činil 16,8 %:83,2 % a v roce 2020 již 16,5 %:83,5 %, změna o 0,3 % u případů závažných. 

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, počty zraněných kolísají. Poměr v roce 2010 činil 6,4 %:93,6 % a v roce 2020 pak 2,8 %:97,2 %.

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let. 

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2020, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.

Závažné pracovní úrazy žen

Činnosti

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen došlo při chůzi (57 ze 137, tj. 41,6 %). K 77 případům došlo pádem osoby, z toho bylo 50 pádů na rovině, 16 pádů ze schodů, 7 pádů na mokru či na ledě, 2 pády z výšky, 1 pád z koně a 1 pád z kola. Další časté nehody byly autonehody, kontakt se strojem a napadení zvířetem.

Zdroje úrazu

Povrchy na úrovni země (vnější i vnitřní, sportoviště, kluzké podlahy) 28 případů

Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (schody, žebříky, výstupy) 30 případů

Průměrný věk závažně zraněných žen byl 51 let. Průměrný věk závažně zraněných žen při pádech byl 54 let. Ve věkové kategorii od 50 let (50–73 let) bylo evidováno 85 případů.

V grafu č. 6.9 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy, zvlášť pro muže a ženy. V roce 2011 došlo k dramatickému meziročnímu nárůstu počtu případů, u mužů k většímu než u žen. V letech 2011 a 2012 pak počty závažných pracovních úrazů u obou pohlaví dosáhly maxima. V následujících letech počty těchto úrazů postupně klesaly, u mužů rychleji a plynuleji než u žen. V roce 2020 činila hodnota indexu u mužů 56 % a u žen 55 %.

Podrobnější rozbor pracovní úrazovosti žen, závažných pracovních úrazů v členění podle pohlaví a věkových skupin a také smrtelné pracovní úrazovosti bude zpracován v dalších samostatných analýzách.

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen

V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů žen s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2020. Počty případů jsou uvedeny v tabulce č. 6.5. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:

  • Budovy, konstrukce, povrchy 34,9 %
  • Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 23,9 %
  • Ruční nářadí 9,1 %

 

PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny 

Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2020 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 90,2 % případů. Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (5,6 %), pak na druhém místě bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (2,2 %). 

Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“– 0,8 %. Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.1.

Mezi další významné příčiny náleží:

  • Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP – 0,3 %.
  • Ostatní příčiny se na celkovém počtu těchto pracovních úrazů podílely méně než 0,3 %.

Příčiny závažných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2020 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 69,7 % případů. Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (9,4 %), pak jako druhé bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (8,1 %). Na třetím místě to bylo „Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP“ (2,2 %).

Dále to byla příčina „Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění“ 1,8 %, „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ 1,7 %, „Nesprávná organizace práce“ 1,6 % a „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ 1,6 %. Ostatní příčiny byly zastoupeny méně. Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.2.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou u smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2020 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (56,5 %), potom „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (11,1 %). Dále to byla příčina „Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP“ (4,6 %). U 17,6 %případů příčina nebyla zjištěna, zpravidla z důvodu dosud probíhajícího šetření.

Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, která zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u případů způsobených dopravními nehodami šetří policie. V následujícím přehledu jsou uvedeny nejčastěji porušené předpisy a zjištěné závady BOZP v letech 2011–2019 (za rok 2020  nejsou zatím k dispozici). Porušení předpisů bylo zaznamenáno zejména na straně zaměstnavatelů a zaměstnanců, v malé míře pak i jinou osobou.

Nejčastěji porušené předpisy v uplynulých letech:

  • zákon č. 262/2006 Sb., (zákoník práce),
  • zákon č. 361/2000 Sb., (silniční zákon),
  • zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP,
  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,
  • nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
  • nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu,
  • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích,
  • nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
  • vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí,
  • vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu,
  • vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem,
  • nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
  • nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků,
  • zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Nejčastěji zjištěné závady BOZP v letech 2010–2019:

na straně zaměstnance:

  • používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,
  • nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu,
  • nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP,

na straně zaměstnavatele:

  • nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli,
  • nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika,
  • neprovedené školení zaměstnance, chybějící pravidelná lékařská prohlídka,
  • chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění,

na straně jiné osoby:

  • používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,

ostatní:

  • selhání techniky, vada materiálu, ohrožení přírodními živly.

 

ZRANĚNÍ ZAMĚSTNANCI, MÍSTO A ČINNOST

Zranění zaměstnanci 

Zaměstnání

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2020 evidováno v třídě CZ-ISCO č. 72 „kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech“, a to 5 180 případů. Z nichž nejvíce zastoupená byla pak skupina č. 722 „kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci“, která vykázala 2 622 případů. V hlavní třídě č. 8 „obsluha strojů a zařízení, montéři“ (9 657 případů) byla nejpočetněji zastoupena skupina č. 833 „řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají“, kde došlo ke 2 070 případům. V hlavní třídě č. 9 „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“ (4 331 případů) byla nejpočetněji zastoupena skupina č. 932 „pomocní pracovníci ve výrobě“, kde došlo k 1 414 případům. Počty případů  za roky 2012–2018 jsou uvedeny v tabulkách č. 8.1.1 a 8.1.2, a to hlavní třídy a třídy KZAM,  a v tabulce č. 8.1.3 hlavní třídy a třídy CZ-ISCO za roky 2019 a 2020. V tabulce č. 8.2 jsou uvedeny případy ve vybraných skupinách CZ-ISCO z hlavních tříd č. 7, 8 a 9 za roky 2019 a 2020.

Věk

V grafu č. 8 je uveden podíl počtu pracovních úrazů závažných a ostatních v závislosti na věku zraněného zaměstnance od 30 do 80 let. Graf znázorňuje, jak stoupá podíl (%) závažných případů se stoupajícím věkem. Od 62. roku věku zraněného zaměstnance byly následky úrazu větší, závažných případů bylo v tomto věku 5,5 % a jejich podíl se potom s rostoucím věkem stále zvětšoval. Ve věku 75 let zraněného zaměstnance tento podíl činil již 50 %. Obdobné výsledky byly vykázány i v letech předchozích.

Místo a činnost při pracovním úrazu

Činnost

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2020 vykázáno při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“, a to celkem 12 864 případů. Na prvním místě byla tato položka „blíže nespecifikovaná“ (11 302 případů) a na místě čtvrtém tato položka „ostatní“ (1 562 případů). Na druhém místě byla „chůze“, kde bylo evidováno 6 528 případů. Na třetím místě to byla činnost „ukládání“ s 1 714 případy a na pátém místě „řezání“ s 1 289 případy. Dohromady těchto pět činností zaznamenalo 22 395 případů, tj. 64,2 %. 

Nejvíce případů bylo evidováno ve Zpracovatelském průmyslu (C.), kde činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ (nespecifikováno a ostatní dohromady) dominovaly (6 000 případů). Dále to byla činnost „chůze“ (2 009 případů) a „ukládání“ (768 případů). Na druhém místě bylo odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.), kde činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ (nespecifikováno a ostatní dohromady) dominovaly (1 613 případů). Dále to byla činnost „chůze“ (541 případů) a „ukládání“ (319 případů).

Na třetím místě bylo odvětví Doprava a skladování (H.), kde činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ (nespecifikováno a ostatní dohromady) dominovaly (1 262 případů). Dále to byla činnost „chůze“ (1 095 případů) a „ukládání“ (251 případů).

V tabulce č. 8.2.1 je uvedeno 79,5 % případů z celku, činnosti jsou řazeny podle počtu případů a procentního podílu a doplněny o sumarizovaná procenta.

Místo

Nejvíce případů se událo v roce 2020 v místě úrazu „výrobní prostor atd.“, a to 9 748. Na druhém místě byla evidována „výroba, továrna, dílna“ s 5 311 případy. Na třetím místě to pak byl „prostor užívaný hlavně pro skladování, nakládku a vykládku“, kde bylo zaznamenáno 2 479 případů. Tato tři místa úrazu dohromady činila 17 538 případů, tj. 50,2 % z celku. 

Z toho jich připadlo na odvětví:

  • Zpracovatelský průmysl (C.) 12 227
  • Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) 1 509
  • Doprava a skladování (H.) 1 029

V tabulce č. 8.2.2 je uvedeno 80,3 % případů z celku, místa úrazu jsou řazena také podle počtu případů i procentního podílu a doplněna o sumarizovaná procenta.

 

PŘEHLED UKAZATELŮ

V tabulkách jsou uváděny absolutní a relativní ukazatele pracovní úrazovosti vykazované do  roku 2011 ve výkazu Nem Úr 1–02 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za běžný rok. V dalších letech jsou tyto ukazatele uváděny ze Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice za běžný rok z dat administrativního zdroje Informačního systému ČSSZ.

Absolutní ukazatele

Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z nich vypočítat relativní ukazatele. Obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je uvedeno níže.

Průměrný počet nemocensky pojištěných osob

Ukazatel udává průměrný počet osob, které jsou povinně či dobrovolně nemocensky pojištěné podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (§ 5 Okruh pojištěných osob; § 6 až 13 Účast na pojištění). Zahrnuje všechny osoby, které byly alespoň po jeden den vykazovaného období nemocensky pojištěné. Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou započteni vojáci z povolání a příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále též „příslušníci a vojáci“). V případě více překrývajících se pojistných vztahů pojištěnce v rámci jednoho zaměstnavatele a jedné mzdové účtárny se započítává pojištěnec pouze jedenkrát. V ostatních případech je pojištěnec započítáván tolikrát, kolik má pracovněprávních pojistných vztahů.

Průměrný počet nemocensky pojištěných mladistvých

Ukazatel udává průměrný počet nemocensky pojištěných osob mladších než 18 let (viz § 350 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti

Ukazatel zahrnuje nově hlášené případy pracovní neschopnosti ve sledovaném období na základě hlášení o vzniku pracovní neschopnosti nemocensky pojištěných osob. 

  • Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (viz § 271k odst. 1 až 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).
  • Pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny zahrnují případy pracovních úrazů, které měly za následek pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny. Do těchto tří dnů se nezapočítává den, ve kterém k úrazu došlo. 
  • Za ostatní úrazy jsou považovány případy poškození zdraví, na jehož následky je postižený v dočasné pracovní neschopnosti, které však lékařem nebyly vyhodnoceny jako pracovní úraz.

Počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

Ukazatel udává celkový počet kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce) nemocensky pojištění zaměstnanci práce neschopni z příčin uvedených ve formuláři Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Počet kalendářních dnů strávených v pracovní neschopnosti je zjišťován na základě hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti. Do počtu případů a počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti patří i pracovní neschopnost vzniklá po zániku pojištění v ochranné lhůtě sedmi kalendářních dnů.

Počet smrtelných pracovních úrazů

Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt. Počínaje rokem 2002 se pro účely hlášení úrazu za smrtelný pracovní úraz počítá ten případ, u nějž nastala smrt pojištěnce nejpozději do jednoho roku po vzniku pracovního úrazu (nařízení vlády č. 201/2010 Sb.).

Relativní ukazatele

Relativní ukazatele vznikají srovnáním dvou nebo více absolutních ukazatelů. Slouží k porovnávání úrovně bezpečnosti v různých oblastech (regionech, odvětvích, letech apod.). Definice a způsoby jejich výpočtu jsou uvedeny níže. Jde o tyto ukazatele:

Počet případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců

Ukazatel vyjadřuje počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti, které připadají v průměru na 100 nemocensky pojištěných osob. Vypočítá se ze vztahu:

počet případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců = nově hlášené případy dočasné pracovní neschopnosti • 100 / průměrný počet osob nemocensky pojištěných.

Průměrná délka trvání pracovní neschopnosti ve dnech

Ukazatel vyjadřuje, kolik kalendářních dnů pracovní neschopnosti v průměru připadá na jeden nově hlášený případ pracovní neschopnosti. Vypočítá se ze vztahu:

průměrná délka trvání pracovní neschopnosti ve dnech = počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti/počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti

Ukazatel udává, kolik ze 100 pojištěnců je průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Zohledňuje jak celkový počet případů pracovní neschopnosti (jak často lidé do pracovní neschopnosti nastupují), tak i průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (jak dlouho v pracovní neschopnosti zůstávají). Vyjadřuje podíl kalendářních dnů pracovní neschopnosti na celkovém kalendářním fondu pojištěnců ve sledovaném období (roce) vyjádřený v procentech. Vypočítá se ze vztahu:

průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti = počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti × 100 / (průměrný počet osob nemocensky pojištěných × počet kalendářních dnů ve sledovaném období).

Průměrný denní stav práce neschopných

Ukazatel vyjadřuje počet nemocensky pojištěných, kteří byli ve sledovaném období (roce) průměrně denně nepřítomni v práci z důvodů pracovní neschopnosti. Vypočítá se ze vztahu:

průměrný denní stav práce neschopných = kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti / počet kalendářních dnů ve sledovaném období.

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 nemocensky pojištěných osob (smrtelné pracovní úrazy na 10 000 pojištěnců)

Ukazatel vyjadřuje, kolik pojištěnců z 10 000 nemocensky pojištěných ve sledovaném období zemřelo na následky pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu:

smrtelné pracovní úrazy na 10 000 pojištěnců = počet smrtelných pracovních úrazů × 10 000 /průměrný počet osob nemocensky pojištěných.

Procento smrtelných pracovních úrazů z nově hlášených případů pracovních úrazů (procento z pracovních úrazů s pracovní neschopností)

Ukazatel stanoví, kolik procent z případů pracovních úrazů vykazovaných ve sledovaném období končilo smrtí postižených v důsledku pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu:

procento z pracovních úrazů = počet smrtelných pracovních úrazů × 100/počet pracovních 
úrazů s pracovní neschopností.

ZDROJE DAT

1. Databáze ze statistického zjišťování „Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR“ a ze „Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR“ prováděné Českým statistickým úřadem.

2. Databáze z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce zpracovaná ze záznamů o úrazech.

3. Databáze z informačního systému o pracovních úrazech Českého báňského úřadu zpracovaná ze záznamů o úrazech.

4. Databáze z informačního systému Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., o smrtelných pracovních úrazech.

Zdroje dat pracovní úrazovosti v roce 2020

zdroj dat

podniky

pojištěnci

PU bez PN

PU s PN

do 3 dnů

PU s PN

nad 3 dny

smrtelné PÚ

velikost podniku

SÚIP

12,0 tis.

-

-

-

34,5 tis.

0,1 tis.

všechny

ČBÚ

0,1 tis.

-

-

-

0,4 tis.

0,0 tis.

všechny

ČSÚ

404,5 tis.

4 690,3 tis.

-

0,8 tis.

41,4 tis.

-

všechny

Kategorie: