Pracovní zátěž je souhrn vnějších podmínek, okolností a požadavků v daném pracovním systému, které ovlivňují fyziologický a psychický stav člověka. Každá pracovní činnost představuje pro organismus člověka určitou zátěž. Velikost této zátěže závisí na připravenosti a způsobilosti pracovníka pro daný úkol, na charakteru samotného úkolu a podmínkách, za nichž jeho plnění probíhá. S nadměrnou pracovní zátěží se zhoršuje nejen pracovní nasazení a velikost fyzické síly, ale i psychika člověka. Stres je vnitřní odezvou pracovníka na pracovní zátěž, v závislosti na jeho osobních vlastnostech (např. věku, pohlaví, schopnostech, dovednostech, atd.) a je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících duševní stav pracovníka. Psychická zátěž není objektivně měřitelná v definovaných jednotkách, jako je tomu u fyzické zátěže. Je značně závislá na osobnostních vlastnostech jedince.

Připravenost člověka k pracovnímu výkonu v průběhu dne není stálá, ale mění se. Fyziologická připravenost k výkonu je nejvyšší ráno a klesá postupně v průběhu dne (v noci klesne na minimum). Zatěžovat tedy člověka namáhavou prací v pozdních odpoledních hodinách není vhodné (vyjma směnového provozu). Obrázek ilustrativně zobrazuje, že i z hlediska mentálního výkonu je výkonnost člověka obdobná v průběhu dne rozdílná.

Vnucené pracovní tempo
Z hlediska organizace práce by bylo nejvýhodnější, kdyby všichni pracovníci zapojení do systému dodržovali pravidelné pracovní tempo, odpovídající normovaným časům. Zajištění této potřeby se obvykle dosahuje pomocí pásových dopravníků, které se pohybují stejnoměrnou rychlostí a vnucují tak pravidelné pracovní tempo všem, kteří jsou kolem dopravníku soustředěni. Pracovníci, kteří pracují rychleji, mají po každé pracovní operaci mikropauzu; naopak ti, kteří pracují pomaleji, se dostávají do časové tísně. V určitých okamžicích nestihnou svoji operaci provést a musí dopravník zastavit, což pochopitelně vede ke stresu těchto pracovníků.

Následky pracovní zátěže na zdraví jsou způsobovány škodlivými vlivy, které působí na člověka během práce. Všeobecně je můžeme rozdělit na krátkodobé, které odezní většinou po skončení pracovní směny, či po delším odpočinku (například lokální únava horních končetin, pocit monotonie, napětí v důsledku časového tlaku, krátkodobé zrakové a sluchové potíže aj.) a dlouhodobé (jako např. přetrvávající bolesti zápěstí, paží, oblasti páteře, dolních končetin, pocity závažnějšího zhoršení zraku, zažívací potíže, poruchy spánku, bolesti hlavy, ztuhlý krk, zánět šlach, ramen, nebo rukou), které vedou obvykle k nevratným následkům na zdraví. 

U prací vsedě je všeobecným problémem nesprávné držení těla, především pak sed s kulatými zády předklonem či předsunem hlavy. To má za následek silné zatížení šíjových svalů, zhoršení úhlu pohledu, nerovnoměrné zatížení meziobratlových plotének a v neposlední řadě i poškození zažívacího a dýchacího ústrojí vlivem tlaku na žaludek.

U dlouhodobých zdravotních rizik je nutno zmínit i psychosomatická onemocnění jako například syndrom vyhoření, sníženi obranyschopnosti organismu, nebo zvýšená fluktuace pracovníků. 

Dle velikosti pracovní zátěže se následně buď pozvolna, nebo rychle dostaví únava. Únavu lze po určitou dobu přemáhat vůlí, avšak mnohdy jen na krátkou dobu. K jejímu odstranění je potřeba dostatek odpočinku a přestávek při práci. 

Práci, kterou vykonávají svaly, lze všeobecně rozdělit na:

• statickou: Při statické práci dochází k izomerické kontrakci svalu a zvýšení napětí ve svalu, přičemž izometrický stah bývá delší než 3 s. Při statické práci dochází k omezení zásobování svalu krví a kyslíkem a k hromadění kyselých metabolitů. Například při psaní na stroji tak existuje nebezpečí, že svaly nebudou zásobovány krví kvůli vysoké frekvenci smršťování a uvolňování a budou tudíž přetížené. Následně může dojít až k zánětlivému  nemocnění. Statická práce svalů je charakteristická tím, že svaly jsou stažené a v této poloze zůstávají po dlouhou dobu. K tomuto typu statické svalové práce lze přiřadit případy, kdy musí být trvale nesena zátěž v jedné poloze, jako je například poloha zápěstí při zadávání dat na klávesnici, držení hlavy trvale v jedné poloze při sledování obrazovky počítače z nevhodného zorného úhlu, nebo například dlouhé držení břemena v jedné poloze. Unavené svaly potřebují jistý čas na regeneraci. Tato doba je závislá na zatížení a na době nepřerušované práce svalů. Regenerační účinek je nejsilnější v prvních několika minutách. Do pracovní činnosti se tudíž doporučuje zařazovat časté krátké přestávky.
• dynamickou - charakterizovaná střídavým zapojováním svalových skupin a střídáním napětí a uvolňování svalstva. Přitom se rozlišuje, zda je práce vykonávána velkými či malými svalovými skupinami. Práce dynamická je méně zatěžující než práce statická. 

Základním krokem v prevenci před zdravotními riziky jsou vstupní a opakované preventivní lékařské prohlídky (měření tlaku, pohybového aparátu, oběhového systému atd.). K prevenci lze přiřadit rovněž rehabilitace, cvičení, školení/poučování pracovníků, jak si správně upravit pracovní místo, sedadlo, monitor, uspořádat věci při montážích apod.