PREVENCE RIZIK

Zaměstnavatel je v rámci prevence pracovních rizik povinen zejména:

1. Přijímat opatření, která mají za cíl předcházet rizikům, rizika odstraňovat, nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Za tím účelem je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. Rizika, která není možno odstranit, je povinen vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby bylo ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců minimalizováno.
2. Informovat zaměstnance o rizicích vyplývajících pro ně z prováděných činností a o opatřeních přijatých k minimalizaci těchto rizik. Tuto povinnost realizovat v rámci školení, které bude zahrnovat také seznámení zaměstnanců s bezpečnými pracovními postupy a s požadavky předpisů souvisejících s pracemi prováděnými v lese a na pracovištích obdobného charakteru. V souvislosti s tím vést dokumentaci o provedeném školení, poskytnutých informacích a pokynech vydaných zaměstnancům k zajištění BOZP.

3. Zohlednit při stanovení pracovních postupů a při organizaci práce zejména druh vykonávané činnosti, zvláštnosti pracoviště, pracovní podmínky a možnosti ohrožení zaměstnanců klimatickými podmínkami, povětrnostní situací, zvířaty nebo hmyzem. 

4. Poskytovat zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (dále „OOPP“) ve všech případech, kdy nelze rizika odstranit nebo dostatečně omezit jejich negativní působení technickými nebo organizačními opatřeními. Za tím účelem zpracovat vlastní seznam OOPP. Poskytované OOPP musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví a nesmí jim bránit ve výkonu práce. Při jejich výběru postupovat v souladu s nařízením vlády č. 495/2001 Sb. Pokud se jedná o rizikovou práci, při které je nezbytné jejich nepřetržité používání, musí být během práce zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec OOPP odložit. Po dobu trvání těchto bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec vystaven rizikovým faktorům překračujícím hygienické limity. Toto platí obdobně při vykonávání činností jednostranně zatěžujících organismus. (Bezpečnostní přestávky jsou výkonem práce a započítávají se do odpracované doby ve smyslu § 89 zákoníku práce.) 

5. Zajistit pro zaměstnance závodní zdravotní preventivní péči, která ve spolupráci se zaměstnavatelem zabezpečuje komplexní prevenci, tedy ochranu zdraví zaměstnanců před poškozením zdraví následkem práce (úrazy, nemoci z povolání a jiné nemoci spojené s prací).

6. Nepověřovat zaměstnance pracemi, pro jejichž výkon nemají odpovídající odbornou nebo zdravotní způsobilost. V souvislosti s tím zajistit pro zaměstnance předepsané vstupní, periodické i výstupní lékařské prohlídky.

7. Zařadit všechny pracovní činnosti do kategorií podle příslušného předpisu (vyhlášky MZd č. 432/2003 Sb.) na základě zhodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a to i ve vztahu k době vystavení zaměstnanců nepříznivým účinkům těchto rizikových faktorů. Při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru je třeba vzít v úvahu především faktor hluku, vibrací, fyzické zátěže, pracovní polohy, případně i zátěže chladem v zimním období a horkem v letním období, jakož i rizikový faktor související s používáním chemických látek a přípravků, zejména rostlinolékařských.

8. Používat pouze stroje, technická zařízení a nářadí, které splňují požadavky na jejich bezpečnou obsluhu a používání (odpovídající především požadavkům nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb.). V souvislosti s tím seznámit zaměstnance s obsluhou a údržbou strojů, technických zařízení a nářadí, včetně údržby OOPP, s pravidly pro dorozumívání na pracovišti (zavedení bezpečnostních signálů) a vybavit balíčkem první pomoci zaměstnance, kteří byli pověřeni prací s přenosným nebo ručním nářadím s ostřím.

9. Zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, podle rizik vykonávané práce je vyškolit k jejímu poskytování a vybavit pracoviště prostředky pro poskytování první pomoci, včetně prostředků pro přivolání lékařské pomoci. Naprosto nezbytné je to zejména v případě zpracování soustředěných vývratů a polomů, případně i dalších prací, prováděných v obtížných pracovních podmínkách.

10. Vyšetřovat příčiny a okolnosti vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání a přijímat preventivní opatření proti jejich opakování (při vzniku pracovního úrazu postupovat v souladu s nařízením vlády č. 494/2001 Sb.).

V návaznosti na výše uvedené by měl zaměstnavatel pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, pravidelně ověřovat znalosti zaměstnanců o předpisech k zajištění BOZP, trvale vyžadovat a soustavně kontrolovat jejich dodržování.

Kromě uvedených povinností vztahujících se na zaměstnavatele jsou zákonnými ustanoveními uloženy určité povinnosti také zaměstnancům. Jedná se zejména o povinnost účastnit se všech školení týkajících se BOZP, dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, v určených případech používat OOPP, kterými byli vybaveni, dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele.
Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel zajistí naplnění povinností, které jsou mu uloženy nařízením vlády č. 28/2002 Sb., převážně tím, že vytvoří podmínky pro bezpečnou práci svých zaměstnanců spočívající především:

  • v zajištění vyškolení a praktického zácviku zaměstnanců,
  • v seznámení zaměstnanců s riziky vyplývajícími pro ně z prováděných činností a s opatřeními, která zaměstnavatel přijal k ochraně před negativním působením rizik,
  • ve vybavení zaměstnanců vhodnými OOPP v případech, kdy nelze rizika odstranit nebo minimalizovat,
  • ve stanovení bezpečných pracovních postupů, ve vydání pokynů k zajištění BOZP, v kontrole jejich dodržování.

Zaměstnanci jsou následně povinni postupovat v souladu se svými zákonnými povinnostmi, zejména dodržovat při práci všechny zásady BOZP, s nimiž byli řádně seznámeni.