PREVENCE RIZIK

Článek přibližuje požadavky na zaměstnavatele v rámci prevence rizik, a tak vlastně na jeho vedoucí zaměstnance či jím pověřené osoby. Ke konkrétnímu návrhu rozsahu činnosti na úseku prevence rizik budou stanoveny požadavky na znalost právních a technických předpisů, potřebných pro posuzování rizik, tj. definování nebezpečí, provádění analýzy rizik a navrhování odpovídajících opatření.

Posouzení pracovišť zaměstnavatele

Zaměstnavatel svá pracoviště posuzuje buď sám, je-li k tomu způsobilý, nebo prostřednictvím odborně způsobilé osoby (dále jen OZO PR). Tento požadavek platí kategoricky v případě, má-li zaměstnavatel více jak 26 zaměstnanců. Vedle těchto osob však stát připouští ještě další osoby, které mohou nějakým způsobem do tohoto systému zasáhnout. Jsou jimi Národní soustavou povolání a Národní soustavou kvalifikací definované pozice Manažera BOZP , Technika BOZP, je zde zákonem stanovený poskytovatel pracovnělékařských služeb s rozsahem činností stanovených vyhláškou. Ti všichni mohou v různé úrovni komplexnosti posuzovat pracoviště. Nemohou však nahradit činnost OZO PR.

Posuzování podmínek na konkrétních pracovištích je systémová a systematická činnost. Nejde o to, že OZO PR projde pracovištěm, občas se u někoho zastaví a prohodí s ním pár slov. Tento vnější projev zdaleka nevystihuje podstatu věci a vzbuzuje dojem, že takovou kontrolu může provádět kdekterý pracovník. Zvlášť, když každý vedoucí pracovník provádí pravidelnou kontrolu svých pracovišť a má tak své bohaté zkušenosti. OZO PR se však musí na posuzování pracoviště dívat jinak . Při tom může využít níže navržený jednoduchý schématický postup, který se svojí koncepčností a svým smyslem zcela zásadně liší od kontroly prováděné vedoucím pracovníkem:

  1. Při vstupu do místnosti hodnotí podlahu (na její povrch, kvalitu, čistotu, rovnost, výstupky, značení), stěny (rozmístění rozvodů, jejich čistotu, usazený prach) a strop (odsavače, klapky), okna (typ, otvírání, možnost přímého větrání) a dveře (velikosti, otvírání, značení) se sledováním, zda je k dveřím, oknům, a rozvodům vhodný a trvale volný přístup, zda jsou na vstupu do prostoru vhodné informace, je-li to nutné či potřebné. Vnímá mikroklimatické podmínky pracoviště (teplota, vlhkost, průvan), kvalitu ovzduší a pracovního pozadí (emise a dopadající imise z pracovišť či ze sousedních prostorů: chemická zátěž, prach, aerosoly, hluk, biologická zátěž, otřesy, vibrace) a umístění zařízení spojeného s budovou (osvětlovací tělesa, tělesa topení, hygienická zařízení) a rozmístění zásahových a bezpečnostních prostředků (prostředky požární bezpečnosti, havarijní výbava). Při tomto seznamování se s prostorem eviduje všechna nebezpečí (zvláště ta rozhodná pro kategorizaci práce či definování druhu ochrany pracovníků) a možná rizika, jakož i nedostatky, které bude potřebné odstranit (zúžené či znemožněné průchody, přístupy, usazeniny prachu, citelný průvan či velké rozdíly teplot apod.).
  2. Po seznámení se s prostorem a jeho nebezpečími hodnotí celkové dispoziční uspořádání pracovišť v daném prostoru, tj. rozmístění technologie, technických a jiných zařízení, dílenského, laboratorního či kancelářského vybavení, strojů a to zvláště s ohledem na bezpečný a volný pohyb pracovníků, organizaci práce, řád na jednotlivých pracovištích. Sleduje chování zaměstnanců mezi sebou, postoje vedoucích pracovníků (vnímá jejich reakce na viditelné nedostatky a porušení předpisů), vnímá zájem pracovníků o lepší pracovní prostředí a způsob plnění jejich návrhů a žádostí.
  3. Po zjištění celkového stavu pracoviště přistupuje k jednotlivým pracovištím a hodnotí jejich uspořádání (dostupnost a uložení nářadí, pomůcek), organizaci práce (stanovení pracovních postupů a navazujících činností, definování nebezpečných či zdraví poškozujících situací), technická a organizační řešení bezpečnosti práce a ochrany zdraví pracovníka pracoviště (kryty pracovních prostorů strojů, vymezení nebezpečných prostorů, signalizace nebezpečných stavů, řešení ochrany zdraví před emisemi – laminární boxy, odsávání), seznamuje se s činností jednotlivých technických zařízení a strojů (vč. jejich napojení na další pracoviště).
  4. Po seznámení se s pracovištěm přistupuje k hodnocení samotného pracovního místa konkrétního pracovníka. Všímá si přizpůsobení pracovního místa pracovníkovi, hodnotí pracovníkem prováděné jednotlivé úkony (s ohledem na psychické a fyzické nároky, stanovené hygienické limity, pracovní polohy, aj.), hodnotí expozici pracovníka rizikovým faktorům. Vše s cílem definování nebezpečí, rizikových faktorů k určení kategorizace práce.
  5. Po seznámení se s pracovištěm i pracovním místem, provozovanými technickými zařízeními i technologickými postupy, hodnotí odbornou a zdravotní způsobilost konkrétního pracovníka, jeho ochranu před zjištěnými riziky, dostupnost pracovních dokumentů, dokumentů stanovujících bezpečnost práce a ochranu zdraví, záznamovým dokumentům o provozovaných zařízeních a jejich údržbě, vč. samotného systému údržby, revizí, kontrol a servisu.

info orangeHodlá-li zaměstnavatelem pověřený pracovník podle tohoto schématu provést toto posouzení, musí být znalý konkrétních ustanovení právních předpisů a mnohdy i technických předpisů. Aby bylo možné definovat požadavky na provádění činností na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků, je třeba definovat jednotlivé prvky systému, které jsou tímto posuzováním dotčeny. Každé pracoviště je charakterizováno těmito prvky:

  • Budova
    ve smyslu vnějšího ohraničení výkonu práce osob, rozmístění strojů či zařízení, umístění materiálu. Pojmem budova se tak nerozumí jen vnitřní místnost, ale i venkovní prostor.
  • Stroje a zařízení
    ve smyslu vybavení místa práce technickými zařízeními, bez ohledu na to, zda se jedná o „pevně spjaté“ technické vybavení či zařízení, instalované stroje a zařízení k samotnému výkonu práce či zařízení k ochraně zdraví.
  • Materiál
    ve smyslu charakteristik používaného materiálu k opravě, úpravě, zpracování, vč. pohonných hmot, látek či médií strojů a zařízení či dodávek energií, je-li s nimi manipulováno.
  • Osoby
    ve smyslu pracovníků vykonávajících činnosti se stroji a zařízeními, materiály, vč. pracovníků organizujících takovéto činnosti

Vztahy mezi prvky systému tvoří pracoviště. Pracovištěm je tak myšlena kotelna (místo s kotly), brusírna, truhlárna, kancelář, kabina obsluhy, stožár vysokého vedení. Pracoviště je společné pro jednotlivá místa výkonu práce, může však být s tímto místem totožné (i v místě výkonu práce se nachází stejné prvky systému a jejich vazby).

Souhrn pracovišť stejného zaměření tvoří provoz, který se tak stává souhrnem jednotlivých systémů pracoviště. Myšleny jsou členěné výrobní haly či do sekcí rozdělené prostory pro umístění kotlů apod. Souhrn provozů a pracovišť pak tvoří provozovnu. Jde o sloučení např. výrobních provozů s pracovišti administrativy, pracovišti skladů, které tak mohou vytvořit vnější celek v podobě celé administrativní budovy či areálu výrobního podniku.

Definováním jednotlivých prvků systému, definováním právními předpisy požadovaných výstupů a nástinem potřebných činností, lze přikročit k nástinu minimálních vstupů a výstupů jednotlivých prvků systému. A tím poukázat na potřebnou a vhodnou odbornou úroveň vykonavatelů činností, a definovat rozsah jejich odborné způsobilosti.

Umístění provozovny

Provozovatel budovy je povinen budovu provozovat v souladu se stavebním povolením, projektem, předurčením místností. Projektová dokumentace musí být udržována v aktuálním stavu, tj. je třeba do ní zanášet provedené změny stavby.

Tabulka č. 1 nastiňuje minimální vstupy a výstupy provozování budovy a přibližuje základní požadavky na provozovatele při provozování zamýšlené činnosti v jednotlivých prostorách budovy. Obsahová stránka výstupu nastiňuje, nakolik je výstup v moci samotného provozovatele a jím určených pracovníků v provedení té které činnosti a nakolik je potřebné, aby výstup garantovala odborně způsobilá osoba. 

P.Č.VSTUPVÝSTUPOBSAHOVÁ STRÁNKA
1 charakteristika kategorizace definice základních charakteristik budovy ovlivňujících a determinujících výkon zamýšlené činnosti a chování osob – zpravidla začlenění do kategorie požárního nebezpečí, či hodnocení bezpečnosti prostředí (blíže viz tabulka č. 6)
2 okolí vnější vztahy stanovení vlivů působících na pracovní prostředí, na stroje a zařízení – zpravidla stanovení vnějších vlivů
3 pracoviště podmínky bezpečnosti stanovení podmínek bezpečnosti provozu s ohledem na provozované činnosti, charakteristiky budovy, vlivů z pracovní činnosti, vnějších vlivů – zpravidla shrnutých v provozních či havarijních řádech, v místních provozních předpisech, v určení podmínek požární bezpečnosti
4 vnější vztahy hodnocení vlivu hodnocení vnějších vlivů a vlivů z pracovní činnosti na osoby (pracovní prostředí), zhodnocení zdrojů znečištění (vnější prostředí), vlivu provozu na okolní místa – zpravidla analýza rizik, ohlášení zdrojů znečištění, protokoly o nezařazení, bezpečnostní zprávy, havarijní plány
5 provoz údržba stanovení typů údržby a její periody provádění, vč. odbornosti provádějících osob 

Tabulka č. 1: Obsahová stránka minimálních vstupů a výstupů provozování budovy

V současnosti drtivá většina provozovatelů, zvláště malých, ale i středních podniků, provádí úkony č. 3 a 5. Ostatní úkony, jsou-li prováděny, jsou prováděny částečně, nebo jednotlivými specialisty odtrženě od ostatních, tj. bez vzájemné provázanosti. Zpravidla se pracovníci na úseku BOZP nezajímají o začlenění do kategorií podle míry požárního nebezpečí (provádí technik požární ochrany či odborně způsobilá osoba požární ochrany, ale problematika požární ochrany nestojí mimo zájem bezpečnosti práce), provozovatel stanovuje podmínky bezpečnosti provozu zpravidla intuitivně, bez těsné spolupráce s odborně způsobilou osobou (ta jeho aktivity následně koriguje a odborně usměrňuje), vliv provozu na vnější okolí (voda, půda, ovzduší, ozónová vrstva, havárie) je zpravidla podceňován. Je zřejmé, že právě úkony 1, 2, a 4 nemůže dělat provozovatel sám, že k tomu musí mít sjednanou odborně způsobilou osobu, která má příslušné odborné povědomí o těchto požadavcích. A jen část z bodu 3 může provozovatel zvládat vlastními znalostmi. Stejně tak u bodu 5 může jen některé činnosti provádět provozovatel sám, některé pouze prostřednictvím externích odborníků (plynové a elektrické připojení, bleskosvody či uzemnění objektů apod.).

Nicméně, je-li budova provozována v běžných podmínkách, není třeba výrazně řešit body 2 a 4. Bylo by vhodné, aby si provozovatel uměl sám vyhodnotit, zda je budova provozována v běžných podmínkách či nikoli, a potřebuje-li tudíž služby OZO PR. K tomu by měl mít jednoduchý kontrolní list, který by mu takovou kategorizaci umožnil (viz tabulka č. 6 Kategorizace bezpečnosti prostředí).

Z tabulky č. 1 vyplývá, že provozovatel potřebuje konzultace s odborníky. Bez jejich přispění by mohl nedocenit některá rizika spočívající ve specifice provozovaného prostředí, nemusel by nalézt vhodná ustanovení právních a technických předpisů. K provozování vyhrazených technických zařízení, mu může pomoci revizní technik, k provedení kategorizace podle požárních předpisů musí oslovit odborně způsobilou osobu v požární ochraně. Avšak komplexní služby na úseku BOZP, požadované posouzení s navržením vhodných postupů, organizace a působení dalších odborných osob mu může poskytnout pouze OZO PR. Posuzující osoba, musí mít znalosti požadavků z právních a technických předpisů (předpisy jsou vzhledem k rozsáhlosti výčtu označeny pouze číslem, bez názvu):

  1. z právních předpisů
    • zákony: č. 183/2006 Sb., č. 309/2006 Sb.,
    • nařízení vlády: č. 101/2005 Sb., č. 11/2002 Sb., č. 28/2002 Sb., č. 168/2002 Sb., č. 361/2007 Sb., č. 406/2004 Sb., č. 91/2010 Sb.,
    • vyhlášky: č. 91/1993 Sb., č. 499/2006 Sb., č. 268/2009 Sb., č. 398/2009 Sb.,
  2. z technických norem (orientační výběr)
    • ČSN 06 0830, ČSN 07 0703, ČSN 33 2000-5-51 edice 3, ČSN 33 3210, ČSN 35 4517, ČSN 38 6461, ČSN 38 6462, ČSN 69 4911, ČSN 73 0580-1, ČSN 73 0580-2, ČSN 73 0580-3, ČSN 73 0580-4, ČSN 73 2810, ČSN 73 4108, ČSN 73 4130, ČSN 73 4201, ČSN 73 4501, ČSN 73 5105, ČSN 73 5120, ČSN 73 5305, ČSN 73 5530, ČSN 73 6058, ČSN 74 3305, ČSN 74 4505, ČSN 74 6930, ČSN 75 3415, ČSN EN 12056-5, ČSN EN 12186, ČSN EN 12255-10, ČSN EN 13053+A1, ČSN EN 60079-10-1, ČSN EN 60079-10-2, ČSN EN 60079-14 ed. 3,
  3. z právních předpisů chemických a nebezpečných látek
    • zákon č. 59/2006 Sb., zákon č. 350/2011 Sb., vyhláška č. 376/2001 Sb.,
  4. z předpisů ochrany životního prostředí (informativně)
    • zákony: č. 17/1992 Sb., č. 114/1992 Sb., č. 100/2001 Sb., č. 254/2001 Sb., č. 274/2001 Sb., č. 201/2012 Sb.,
  5. z předpisů požární ochrany (informativně)
    • právní předpisy: zákon č. 133/1985 Sb., vyhláška č. 246/2001 Sb., vyhláška č. 23/2008 Sb.,
    • technické předpisy: ČSN 73 0802, ČSN 73 0804, ČSN 73 0845.
Stroje a zařízení

Na každém pracovišti jsou různá technická zařízení. Buď jde o zařízení daného prostoru pevně spjatého s budovou, což nemusí být vždy technické zařízení, nebo jsou to zařízení dodatečně instalovaná.

Stroje a zařízení jsou definovány výrobcem, který při jejich návrhu a konstrukci dbá na dodržení bezpečnostních požadavků stanovených právními či technickými předpisy. Provozovatel vychází z údajů, které mu výrobce předává prostřednictvím Návodu k použití. Podle něj provádí umístění zařízení ve svých prostorech, určuje podmínky provozu, údržby a definuje požadavky na obsluhu. Při tom zároveň zohlední požadavky právních předpisů a technických norem. Provozovatel je povinen stroje a zařízení provozovat v souladu s právními předpisy a technickými normami na provoz, instalaci, provozní zkoušky (zpravidla v intencích Návodu k použití od výrobce, je-li k dispozici), s ohledem na blízké prostředí a okolí. Zařízení musí udržovat v provozuschopném stavu, nesmí připustit provozování poškozeného, znečištěného či neúplného zařízení, provozování mimo výrobcem povolené a doporučené pracovní postupy.

Tabulka č. 2 nastiňuje minimálních vstupy a výstupy při provozování strojů a zařízení v jednotlivých prostorách budovy a přibližuje základní požadavky na provozovatele. Obsahová stránka výstupu nastiňuje, nakolik je výstup v moci samotného provozovatele a jím určených pracovníků v provedení té které činnosti a nakolik je potřebné, aby výstup garantovala odborně způsobilá osoba.

P.Č.VSTUPVÝSTUPOBSAHOVÁ STRÁNKA
1 výrobce návod definice podmínek instalace, provozu, údržby, servisu, pracovních postupů, ochrany zdraví (OOPP, bezpečnostní značky, nebezpečná místa)
2 prostředí místní provozně bezpečnostní předpis (dále jen MPBP) hodnocení prostředí a vnějších vlivů (Stanovení vnějších vlivů) a hodnocení činností (analýza rizik) působících na stroje a zařízení a kterým je zároveň vystavena obsluha (zásady shrnuty v MPBP)
3 technologie postupy určení pracovníků, jejich činnosti, odbornosti, zásad bezpečné práce s ohledem na Návod výrobce a MPBP, vč. závěrů Analýzy rizik a stanovených zásad bezpečné práce vč. používání OOPP
4 obsluha kvalifikace definice podmínek získávání a udržování kvalifikace, vč. odbornosti osoby školitele (přehled zvláštní odborné způsobilosti)
5 údržba dokumentace definování odbornosti kvalifikace osob a jejich úkonů (plán údržby, revizí a zkoušek), definování úkonů údržby, servisních prací, revizí, zkoušek, jejich termínů a záznamových dokumentů (provozní deník, zápisy, protokoly)

Tabulka č. 2: Obsahová stránka minimálních vstupů a výstupů provozování strojů a zařízení

Z tabulky č. 2 vyplývá, že provozovatel v případě správného provozování strojů a zařízení potřebuje zajistit spolupráci s kvalifikovanými odborníky. Těmi jsou u vyhrazených technických zařízení revizní technici, jejichž kvalifikace lze využít při stanovení vnějších vlivů, prohlídky, kontroly, revize a zkoušek stroje a zařízení, zaškolení obsluhy. Nicméně, k provozování některých druhů technických zařízení je vhodné mít vedle obsluhy i vlastní specialisty k provedení provozních prohlídek s ohledem na požadavky technických norem, který by byl zároveň schopen předání věcných podkladů pro hodnocení rizika (či jeho celého provedení, tj. vč. návrhu opatření – nicméně jen v části svého oprávnění a pod vedením a kontrolou OZO PR). K zajištění dodržení všech podmínek správného provozování strojů a zařízení by měla mít posuzující osoba znalosti:

  1. z právních předpisů
    • zákony: č. 22/1997 Sb., č. 634/1992 Sb., č. 458/2000 Sb., č. 102/2001 Sb.,
    • nařízení vlády: č. 173/1997 Sb., č. 179/2001 Sb., č. 194/2001 Sb., č. 378/2001 Sb., č. 9/2002 Sb., č. 70/2002 Sb., č. 17/2003 Sb., č. 20/2003 Sb., č. 21/2003 Sb., č. 22/2003 Sb., č. 23/2003 Sb., č. 25/2003 Sb., č. 26/2003 Sb., č. 174/2005 Sb., č. 616/2006 Sb., č. 1/2008 Sb., č. 176/2008 Sb., 266/2009 Sb.,
    • vyhlášky: č. 85/1978 Sb., č. 18/1979 Sb., č. 19/1979 Sb., č. 21/1979 Sb., č. 48/1982 Sb., č. 22/1989 Sb., č. 100/1995 Sb., č., 101/1995 Sb., č. 302/2001 Sb., č. 74/2002 Sb., č. 392/2003 Sb., č. 35/2007 Sb., č. 309/2005 Sb., č. 522/2006 Sb., č. 73/2010 Sb., č. 341/2014 Sb., č. 42/2015 Sb.,
  2. z technických norem (velmi hrubý výběr)
    • provoz, údržba, zkoušky, požadavky: ČSN 06 1010, ČSN 06 1401, ČSN 06 1950, ČSN 07 0008, ČSN 07 0240, ČSN 07 0245, ČSN 07 0246, ČSN 07 0302, ČSN 07 0623, ČSN 07 0624, ČSN 07 0705, ČSN 07 0706, ČSN 07 0710, ČSN 07 0711, ČSN 07 8304, ČSN 07 8305, ČSN 10 5004, ČSN 10 5190, ČSN 13 0072, ČSN 13 0108, ČSN 13 3005-1, ČSN 13 3060-4, ČSN 26 3016, ČSN 26 7403, ČSN 26 8805, ČSN 26 9050, ČSN 26 9052, ČSN 26 9123, ČSN 27 0142, ČSN 27 0808, ČSN 27 4002, ČSN 27 4007, ČSN 33 0340, ČSN 33 1500, ČSN 33 1600 ed. 2, ČSN 33 2000-4-482, ČSN 35 0010, ČSN 69 0010-7-1, ČSN 69 0010-7-2, ČSN 69 0012, ČSN EN 1037+A1, ČSN EN 1089-3, ČSN EN 12170, ČSN EN 12171, ČSN EN 12198-1+A1, ČSN EN 12198-2+A1, ČSN EN 12254, ČSN EN 12263, ČSN EN 12327, ČSN EN 12644-1+A1, ČSN EN 12952-15, ČSN EN 12953-11, ČSN EN 13015+A1, ČSN EN 131-2+A1, ČSN EN 13480-5, ČSN EN 13524+A2, ČSN EN 13769, ČSN EN 13807, ČSN EN 15001-2, ČSN EN 1825-2, ČSN EN 365, ČSN EN 378-4+A1, ČSN EN 458, ČSN EN 60300-3-14, ČSN IEC 1288-2, ČSN IEC 1289-2, ČSN IEC 60300-3-11, ČSN IEC 61813, ČSN ISO 1074, ČSN EN ISO 10462, ČSN ISO 18893, ČSN ISO 8152, ČSN ISO 8611-1, ČSN ISO 8643, ČSN ISO 8792,
    • bezpečnostní požadavky (velmi stručný výběr): ČSN 12574-3, ČSN 20 0712, ČSN 20 0713, ČSN 20 0724, ČSN 26 0605, ČSN 26 0606, ČSN 26 0607, ČSN 26 0608, ČSN 26 7407, ČSN 26 7408, ČSN 33 1310 ed. 2, ČSN 49 6101, ČSN 49 6104, ČSN 49 6105, ČSN 49 6110, ČSN 49 6116, ČSN 60947-7-3 ed. 2, ČSN EN 609-1+A1, ČSN EN 609-2+A1, ČSN EN 1012-1, ČSN EN 1012-2+A1, ČSN EN 1037+A1, ČSN EN 1175-1+A1, ČSN EN 1175-2+A1, ČSN EN 12077-2+A1, ČSN EN 12198-2+A1, ČSN EN 12301+A1, ČSN EN 12355+A1, ČSN EN 12644-1+A1, ČSN EN 13021+A1, ČSN EN 792-10, ČSN EN 792-12, ČSN EN 792-13+A1, ČSN EN 953+A1, ČSN EN 972+A1, ČSN EN 999, ČSN EN ISO 4413, ČSN EN ISO 4414, ČSN EN ISO 10079-1, ČSN EN ISO 10218-1, ČSN EN ISO 11148-x (x = 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11, 12), ČSN EN ISO 11681-2, ČSN EN ISO 13855,
  3. z předpisů požární ochrany (informativně)
    • právní předpisy: vyhláška č. 69/2014 Sb.,
    • technické předpisy: ČSN EN 12416-2+A1, ČSN EN 50 244, ČSN ISO 11602-2,

V přehledu nejsou uvedeny právní předpisy a technické normy uvedené v předchozí části (pod)kapitole Umístění provozovny, které lze též uplatnit.

Manipulace s materiály

K provozování činnosti zaměstnavatelem je potřebné posoudit nebezpečnost používaných materiálů, vhodnost způsobu nakládání s nimi a ochranu osob. Ta u nebezpečných materiálů spočívá nejen v osobní ochraně (ve smyslu prostředků osobní ochrany, např. rukavic, masek aj.), ale i v kolektivní ochraně hlavně technickými prostředky (např. odsáváním par) a zavedením vhodných organizačních opatření (např. zavedení systému odběru, evidence apod.). Vhodnost zavedení a uplatnění těchto prvků musí být věcně a odborně posouzena. Expozice látkám je zpravidla hodnocena jak zátěž či přímo nebezpečný faktor a je předmětem kategorizace a měření hodnot.

Tabulka č. 3 nastiňuje minimálních vstupy a výstupy při užívání materiálů k provádění požadovaných činností, pracovních postupů, provozování technických zařízení. Obsahová stránka výstupu nastiňuje, nakolik je výstup v moci samotného provozovatele a jím určených pracovníků v provedení té které činnosti a nakolik je potřebné, aby výstup garantovala odborně způsobilá osoba – zde i ve smyslu odborně způsobilé osoby v nakládání s vysoce toxickými látkami.

P.Č.VSTUPVÝSTUPOBSAHOVÁ STRÁNKA
1 výrobce bezpečnostní, technické listy charakteristiky vlastností materiálů, označování, doporučené nakládání, postupy první pomoci
2 budova vybavení, kolektivní ochrana posouzení vhodného vybavení konkrétních pracovišť k zajištění kolektivní ochrany zdraví a ochrany skladovaných a používaných materiálů
3 osoby ochrana zdraví posouzení pracovních postupů a ochrany zdraví jednotlivců
4 osoby postupy stanovení a dodržování postupů při nakládání s materiály a jejich odpady, označování materiálů
5 stroje a zařízení konstrukční pevnost posouzení vhodnosti technických parametrů materiálu k zamýšlené funkci, revize a zkoušky, měření charakteristik materiálů
6 stroje a zařízení opracovatelnost posouzení fyzické namáhavosti práce, vhodnosti pracovních postupů, užívaných pomůcek, nástrojů, strojů a zařízení
7 uživatel posouzení nebezpečnosti posouzení nebezpečnosti, ochrany zdraví, stanovení podmínek práce a ochrany pracovníků, stanovení kvalifikace a periody školení pracovníků

Tabulka č. 3: Obsahová stránka minimálních vstupů a výstupů užívání materiálu

Z tabulky č. 3 nijak zvlášť nevyplývá, že by provozovatel potřeboval součinnost s odbornými osobami. Je-li nakládáno s nebezpečnými materiály, nebezpečným způsobem, tyto pracovníky potřebuje. Kromě odborně způsobilých osob k zajištění nakládání s vysoce toxickými látkami, potřebuje provést posouzení vhodnosti vybavení pracovišť účinnými technickými zařízeními, k provedení analýzy a hodnocení rizik, přijetí vhodných opatření, provedení kategorizace práce (potřebné znalosti má OZO PR) a příslušných měření. Pro potřeby kategorizace práce tato měření smí provádět jen akreditovaná či autorizovaná osoba. Odborně způsobilá osoba je zároveň oprávněna k provedení posouzení vhodnosti provedených úprav u strojů a zařízení (je-li to vůbec vhodné a možné). Posuzující osoba musí mít znalosti:

  1. z právních předpisů
    • vyhlášky: č. 64/1987 Sb.,
  2. z technických norem (orientační výběr bez uvedení bezpečnostních požadavků pro výrobce)
    • ČSN 01 8014, ČSN 06 0310, ČSN 13 4309-2, ČSN 26 9030, ČSN 26 9105, ČSN 26 9119, ČSN 27 4011, ČSN 42 1801, ČSN 44 1315, ČSN 65 6481, ČSN 77 0050, ČSN EN 764-1, ČSN EN 818-1+A1, ČSN EN 12007-4, ČSN EN 12195-1, ČSN EN 12205, ČSN EN 12346, ČSN EN 12385-1+A1, ČSN EN 80416-2, ČSN EN ISO 7396-1, ČSN EN ISO 13769, ČSN EN ISO 18613.

V přehledu nejsou uvedeny právní předpisy a technické normy uvedené v předchozích částech (pod)kapitolách – Umístění provozovny a Stroje a zařízení, které lze též uplatnit.

Způsobilost osob

K provozování činnosti zaměstnavatelem je potřebné definovat jednotlivé úkoly pracovníků, jejich role, oprávnění, odbornou a zdravotní způsobilost. Přiměřeně těmto požadavkům tak musí udělat např. i samostatně výdělečné osoby (viz § 12 zákona č. 309/2006 Sb.).

Tabulka č. 4 nastiňuje minimálních vstupy a výstupy základních požadavků na způsobilost osob při provádění požadovaných činností, pracovních postupů, provozování technických zařízení. Obsahová stránka výstupu nastiňuje, nakolik je výstup v moci samotného provozovatele a jím určených pracovníků v provedení té které činnosti a nakolik je potřebné, aby výstup garantovala odborně způsobilá osoba.

P.Č.VSTUPVÝSTUPOBSAHOVÁ STRÁNKA
1 posuzování činnosti rizikovost práce stanovení a měření rizikových faktorů s návrhem a uplatněním opatření k jejich snížení či odstranění a druhotného hodnocení vlivu změn, sledování a vyhodnocování úrazovosti a přijímání opatření k neopakování stejných úrazů
2 rizikovost práce kategorizace práce vyhotovení návrhu na zatřídění podle kategorizace práce, sledování pracovníků vykonávajících rizikové práce, výskytu nemocí z povolání
3 kategorizace práce lékařská preventivní péče stanovení provádění lékařské preventivní péče a jiných lékařských úkonů (např. očkování) k ochraně zdraví
4 spolupracovníci vztahové otázky stanovení a dodržování hierarchie, pravidel práce, komunikace a vztahů na pracovišti, vč. požadavků na aktivní přístup při poukazování na nedostatky v oblasti bezpečnosti práce
5 stroje a zařízení kvalifikace a školení (odborná příprava) stanovení kvalifikace a periody školení obsluh strojů a zařízení a pracovníků údržby odpovědnými osobami
6 pracovní postupy kvalifikace a školení stanovení druhů a periody školení její periody provádění pro všechny pracovníky, vč. odbornosti provádějících osob (pracovní a technologické postupy, bezpečnost práce, …)
7 materiál pracovní postupy stanovení podmínek nakládání s materiály s ohledem na bezpečnost, ochranu zdraví, …)

Tabulka č. 4: Obsahová stránka minimálních vstupů a výstupů týkajících se činnosti osob

Z tabulky č. 4 vyplývá, že jde o realizaci provozní bezpečnosti práce, organizováním činnosti podle předmětu práce provozovatele. Z toho důvodu je většina požadavků plněna prostřednictvím jeho specialistů – technologů, mistrů, vedoucích laborantů apod. Činnosti vykonává na základě pokynů výrobce – dodavatele (návody, bezpečnostní či technické listy apod.) a zavedených technologických postupů práce. Na některé práce si však musí sjednat externí specialisty – odborníky. Mezi nimi je i OZO PR, např. k vyhotovení návrhu kategorizace (rizikové) práce, k provedení prověrky BOZP. Je vhodné, aby tato osoba zároveň prověřila naplnění požadavků právních předpisů k vyhotovení místních provozně bezpečnostních předpisů např. pro skladování materiálů apod., a tím provozovatele ochránit před nepříjemnostmi v rámci kontrol. K zajištění odborné způsobilosti zaměstnanců je zaměstnavatel povinen organizovat školení, dle svého uvážení i opakovaně. Je zřejmé, že zaměstnavatel disponuje odborníky, kteří taková školení mohou v rámci provozované živnosti provádět (technologové, mistři apod.). Přesto jsou specifické činnosti, či činnosti ve specifických pracovních podmínkách, které by měli školit odborníci příslušných specializací. Ačkoli právní předpisy nic takového nedefinují ani nepředepisují, zaměstnavatel by specifické podmínky měl zohlednit a konzultovat je s odborníky – např. s OZO PR, a s jejich pomocí taková školení zajistit a tím nabytí odborné způsobilosti svých zaměstnanců zdůraznit. Bylo by vhodné, aby školení svých vedoucích zaměstnanců, kteří jsou oprávněni na jeho pracovištích organizovat BOZP, školil odděleně od ostatních pracovníků a to prostřednictvím OZO PR či specializovaných společností či osob. Posuzující osoba musí mít znalosti:

  1. z právních předpisů
    • zákony: č. 174/1968 Sb., č. 111/1994 Sb., č. 167/1998 Sb., č. 247/2000 Sb., č. 258/2000 Sb., č. 185/2001 Sb., č. 251/2005 Sb., č. 179/2006 Sb., č. 187/2006 Sb., č. 262/2006 Sb., č. 266/2006 Sb., č. 198/2009 Sb.,
    • nařízení vlády: č. 495/2001 Sb., č. 28/2002 Sb., č. 362/2005 Sb., č. 254/2006 Sb., č. 592/2006 Sb., č. 91/2010 Sb., č. 201/2010 Sb., č. 272/2011 Sb.,
    • vyhlášky: č. 77/1965 Sb., č. 50/1978 Sb., č. 72/1988 Sb., č. 26/1989 Sb., č. 102/1994 Sb., č. 99/1995 Sb., č. 52/1997 Sb., č. 239/1998 Sb., č. 25/2001 Sb., č. 381/2001 Sb., č. 383/2001 Sb., č. 75/2002 Sb., č. 447/2002 Sb., č. 6/2003 Sb., č. 432/2003 Sb., č. 137/2004 Sb., č. 277/2004 Sb., č. 64/2005 Sb., č. 298/2005 Sb., č. 450/2005 Sb., č. 103/2006 Sb., č. 123/2006 Sb., č. 86/2008 Sb., č. 156/2008 Sb., č. 374/2008 Sb., č. 128/2009 Sb., č. 104/2012 Sb., č. 163/2012 Sb., č. 306/2012 Sb., č. 123/2014 Sb., č. 180/2015 Sb.
  2. z technických norem (orientační výběr)
    • ČSN 01 8003, ČSN 05 0211, ČSN 05 0600, ČSN 05 0601, ČSN 05 0610, ČSN 05 0630, ČSN 05 0650, ČSN 05 0661, ČSN 05 0671, ČSN 05 0672, ČSN 05 0705, ČSN 05 2100, ČSN 05 3400, ČSN 26 9010, ČSN 29 9030, ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, ČSN 33 2000-4-46 ed.2, ČSN 33 2000-7-701 ed. 2, ČSN 38 6405, ČSN 44 1315, ČSN 46 5750, ČSN 46 5891, ČSN 49 0650, ČSN 49 0830, ČSN 64 0090, ČSN 65 0201, ČSN 65 0202, ČSN 65 0205, ČSN 65 0208, ČSN 65 0211, ČSN 69 0010-9-1, ČSN CEN/TR 13201-1, ČSN EN 1972, ČSN EN 1005-1+A1, ČSN EN 1005-2+A1, ČSN EN 1005-3+A1, ČSN EN 1005-4+A1, ČSN EN 1005-5, ČSN EN 1010-3+A1, ČSN EN 1011-1, ČSN EN 1011-2, ČSN EN 1011-3, ČSN EN 1011-4, ČSN EN 1093-6+A1, ČSN EN 1093-7+A1, ČSN EN 1093-11+A1, ČSN EN 1127-1 ed. 2, ČSN EN 1127-2, ČSN EN 115-1+A1, ČSN EN 1175-3+A1, ČSN EN 12195-2 , ČSN EN 12195-3, ČSN EN 12237, ČSN EN 12267+A1, ČSN EN 12268+A1, ČSN EN 12275, ČSN EN 12453, ČSN EN 12464-1, ČSN EN 12464-2, ČSN EN 1248+A1, ČSN EN 12583, ČSN EN 12717+A1, ČSN EN 12755, ČSN EN 12816, ČSN EN 1335-1, ČSN EN 1838, ČSN EN 201 ed. 2, ČSN EN 349+A1, ČSN EN 378-3+A1, ČSN EN 527-2, ČSN EN 528, ČSN EN 547-1+A1, ČSN EN 547-2+A1, ČSN EN 547-3+A1, ČSN EN 574+A1, ČSN EN 614-1+A1, ČSN EN 626-2+A1, ČSN EN ISO 5349-1, ČSN EN ISO 5349-2, ČSN EN ISO 6385, ČSN EN ISO 8996, ČSN EN ISO 9241-11, ČSN EN ISO 9241-12, ČSN EN ISO 9241-5, ČSN EN ISO 9241-6, ČSN EN ISO 9241-9, ČSN EN ISO 9241-110, ČSN EN ISO 9606-3, ČSN EN ISO 9606-4, ČSN EN ISO 9606-5, ČSN EN ISO 11 372, ČSN ISO 12480-1, ČSN ISO 13200, ČSN ISO 1819, ČSN ISO 18878, ČSN ISO 18893, ČSN ISO 3265, ČSN ISO 3691+Amd 1, ČSN ISO 3864-1, ČSN ISO 4309, ČSN ISO 5042, ČSN ISO 5057, ČSN ISO 5698, ČSN ISO 7000, ČSN ISO 7130, ČSN ISO 7149, ČSN ISO 7296-1, ČSN ISO 7296-2, ČSN ISO 9927-1, ČSN ISO 9927-3, ČSN ISO 9928-1. ČSN EN ISO 12894, ČSN EN ISO 6385

V přehledu nejsou uvedeny právní předpisy a technické normy uvedené v předchozích částech pod)kapitolách – Umístění provozovny a Stroje a zařízení, manipulace s materiálem, které lze též uplatnit.

Zaměstnanci zaměstnavatele na úseku BOZP

Jak již bylo zmíněno, zaměstnavatel své povinnosti běžně přenáší na své pracovníky. V lepším případě na své vedoucí pracovníky, či vlastní pracovníky, kterým zajistil odborný kurz technika BOZP či manažera BOZP u školící agentury, vč. příslušné zkoušky (pro zjednodušení nebudeme uvažovat zřízení činnost OZO PR či revizního technika v přímém zaměstnaneckém poměru, který tak představuje jejich denní přítomnost na pracovištích).

Vedoucí pracovníci mají sice odpovědnost za organizování BOZP na svých pracovištích, ale nejsou k tomu nijak zvlášť vzděláváni. Zákoník práce nestanovuje, že by vedoucí zaměstnanci měli mít nějaké speciální školení, a ani nestanovuje, kdo by jej měl provádět (ve smyslu odborných znalostí takového školitele). Přesto však téměř nic nebrání tomu, aby nemohli být zaměstnavatelem pověřeni k posouzení pracovišť. Obdobně to platí u pracovníků, které si zaměstnavatel nechá pro oblast BOZP vyškolit v souladu s Národní soustavou kvalifikací či Národní soustavou povolání. A jistě se bude chovat pragmaticky a ekonomicky, když bude na internetu hledat takovou instituci, která mu takové školení poskytne za co nejmenší náklad a v co nejkratším čase. Těžko požadovat po zaměstnavateli, aby byl zároveň schopen rozlišit, zda je možné vtěsnat požadovaný rozsah odborné způsobilosti do co nejnižšího počtu dní, když nemá přehled o požadavcích o rozsahu znalosti předpisů.

Tak, jako jsou různě roztroušené požadavky k BOZP do různých právních předpisů, i informace ke vzdělávání odborných osob na úseku BOZP jsou roztroušeny na různých serverech. Na portálu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je umístěna excelovská tabulka, stanovující 150hodinový rozsah výuky pro Technika BOZP či Manažera BOZP. Což představuje bezmála 19 dní s 8hodinovou výukou. Tabulka č. 5 ukazuje přehled délky výuky u náhodně vybraných vzdělávacích organizací (dle nabídky na internetu).

P.Č.NÁZEV ŠKOLICÍ ORGANIZACE*TECHNIK BOZPMANAŽER BOZP
1 BEPR, s.r.o.*** ve 3 měsících  
2 Dům techniky Plzeň, s.r.o. 15 dní 15 dní
3 ROVS, s.r.o.*** ve 3 měsících  
4 URS Certifikace (United Registrar of Systems) 3 dny 3 dny
5 Vzdělávací institut, s.r.o. 150 hodin  

Tabulka č. 5: Délka kurzů Technika BOZP a Manažera BOZP

Poznámka:

* organizace jsou řazeny podle abecedy; uvedeny jsou ty, které vypsaly termíny v roce 2016 (např. organizace EVIS, vzdělávací služby pořádala 3denní kurz Manažer BOZP naposledy v roce 2015)

** rozlišují se kurzy podle národní soustavy kvalifikací (pro OZO PR) a Národní soustavy povolání, oba ve stejné délce trvání

*** počet hodin je rozložen do tříměsíčního období, aby si absolventi mohli získané vědomosti lépe osvojit

Tabulka č. 5 ukazuje, že si některé vzdělávací organizace stanovují délku kurzů značně rozdílně. Vzhledem ke skutečnosti, že žádná z těchto agentur nezdůrazňuje, že by šlo jen o nějaký dílčí kurz – ve smyslu opakovacího kurzu před samotnou zkouškou, jsou některé termíny délky trvání kurzu zarážející. K pochopení je nutné vědět, že zde dochází k souběhu činností dvou ministerstev. MŠMT akredituje kurz a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) autorizuje zkoušku. Tak jako tak, rozprostření 150hodinového kurzu do 3měsíčního období se z hlediska výuky studentů, získávání nových informací a učení se, jeví jako velmi vhodný a poctivý přístup ze strany organizátora. Ne všechny kurzy pro manažery BOZP, které lze na internetu nelézt, jsou ve smyslu Národní soustavy kvalifikací či Národní soustavy povolání. Proto nebyl například do tabulky včleněn 3denní kurz Manažer BOZP (OHSAS 18001), pořádaný společností Systémy jakosti, s.r.o., neboť tento kurz je avizován pro pracovníky, kteří budou v organizacích zavádět BOZP podle normy ČSN OHSAS 18 001 a definice jejich činnosti je odlišná od definic uvedených v Národní soustavě kvalifikací či Národní soustavě povolání.

Tabulka minimálních hodinových dotací má sloužit jako sjednocující prvek mezi profesními kvalifikacemi a rekvalifikacemi, neboť na základě rozhodnutí Akreditační komise a stanovisek ostatních resortů nejsou všechny profesní kvalifikace provázány s rekvalifikacemi. Absolventi takových kurzů by tak měli mít jednotnou délku vzdělání, což by se mělo promítnout i do obsahové stránky. Z obecného hlediska snad ještě dodejme jednu informaci vztahující se k BOZP. Dle Národního akčního programu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci  musí všechny rekvalifikační programy obsahovat alespoň poučení v oblasti BOZP.

TILHON, Jiří. Odborná způsobilost v BOZP: část 3: rozsah činnosti zaměstnavatele na úseku prevence rizik. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2016, roč. 9, č. 3. Dostupný z: http://www.bozpinfo.cz/josra/odborna-zpusobilost-v-bozp-cast-3-rozsah-cinnosti-zamestnavatele-na-useku-prevence-rizik. ISSN 1803-3687.