Kategorie:

Ochrana lidí při práci může být buď tzv. kolektivní nebo individuální. Kolektivní ochrana má přitom přednost před individuální ochranou a teprve pokud nelze použit kolektivní ochranu, přicházejí na řadu prostředky osobní (individuální ochrany), kterým se říká osobní ochranné pracovní prostředky.

Kolektivní ochranou se rozumí prostředky, zejména technického, technologického nebo organizačního charakteru, zajišťující bezpečné pracovní podmínky více zaměstnancům společně. Kolektivní ochrana poskytuje účinnější ochranu než zajištění osobní, chrání všechny pracovníky a umožňuje jim volný pohyb.
Příklady kolektivní ochrany:

  • odvětrávání pracovišť
  • poklopy,
  • ochranné zábradlí, ochranné nebo záchytné ohrazení
  • zábrany proti vstupu
  • lešení, záchytné lešení, záchytné sítě event. další zábrany proti pádu z výšky.

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví a nesmí bránit při výkonu práce. Základní pravidla stanovuje nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků.

Kategorie:

1. Při výběru OOPP záleží na konkrétních podmínkách na daném pracovišti. Vodítkem při přidělování OOPP mohou být přílohy k NV č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Zásadní informací pro uživatele je návod na používání.

2. O bezpečnosti výrobku svědčí označení CE na výrobku a také EU prohlášení o shodě, které vydává výrobce. Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, bylo zrušeno, nyní se dodávání OOP na trh řídí Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 (přechodné období, kdy lze ještě uvádět na trh výrobky posuzované podle staré směrnice, je do 21. 4. 2019, certifikáty vydané podle staré směrnice lze používat po celou dobu jejich platnosti, nejdéle však do 21. 4. 2023).

3. Životnost OOPP stanoví zaměstnavatel, pokud není stanoveno od výrobce. Pokud dojde k poškození či opotřebení OOPP, zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout nový OOPP.

4. Zaměstnavatel nemůže poskytování OOPP nahrazovat finančním plněním. V případně, že zaměstnanec vyžaduje nadstandardní (dražší) OOPP a chce si ho doplatit z vlastních peněz, možné je se takto dohodnout, ale samozřejmě výrobek musí mít minimálně stejné ochranné vlastnosti, které zaměstnavatel vyžaduje.

5. Pokud má zaměstnanec pochybnost, že OOPP poskytované zaměstnavatelem nejsou kvalitní, nesplňují ochrannou funkci, může se obrátit na odborně způsobilou osobu v prevenci rizik, odborovou organizaci nebo zástupce zaměstnanců pro BOZP. Zaměstnavatel má v tomto případě možnost obrátit se na Českou obchodní inspekci, která může nechat výrobek přezkoušet. Oznámené subjekty (dříve autorizované osoby), působící v oblasti osobních ochranných prostředků, v rámci koordinace vytvořily a udržují společnou databázi certifikátů v ČR, vydaných v rámci posuzování shody podle aktuálně platných předpisů, která může posloužit jako informace. Databázi spravuje VÚBP-OS 1024. V ČR lze samozřejmě používat celou řadu jiných OOPP přezkoušených v jiných členských zemích EU.

6. Nelze říci, že zaměstnanec nebude OOPP ze zdravotních důvodů používat. Je ale třeba, aby byl chráněn před riziky a zároveň mu OOPP nepůsobily zdravotní potíže. Měl by tedy společně se zaměstnavatelem (odborně způsobilou osobou k zajišťování úkolů v prevenci rizik, lékařem pracovnělékařské péče) najít nejvhodnější řešení, případně je možné přeložit zaměstnance na jinou práci.

7. Pokud zaměstnanec OOPP nepoužívá, nelze za to udělovat pokuty. Pouze snížit částku osobního ohodnocení či odměny. Nebo také upozornit na možnost výpovědi podle § 52 písm. g) zákoníku práce.

8. Údržba OOPP musí být v souladu s návodem na používání. Udržovat OOPP v použivatelném stavu je povinností zaměstnavatele, pokud se ale dohodne se zaměstnancem, že si zaměstnanec bude OOPP udržovat v čistotě sám, zaměstnavatel mu může poskytnout finanční náhradu nebo například prací prášek.

9. OOPP na ochranu nohou se dělí na obuv pracovní (podle ČSN EN ISO 20347), obuv ochrannou (podle ČSN EN ISO 20346) a obuv bezpečnostní (podle ČSN EN ISO 20345), všechny jsou v normách označeny jako obuv s ochrannými vlastnostmi, která chrání uživatele před zraněními, která by mohla nastat při nehodách. Tyto tři skupiny obuvi se liší úrovní ochrany, například bezpečnostní a ochranná obuv musí mít tužinku, pracovní ji mít nemusí.

10. Není možné, aby zaměstnanec OOPP dostával až po zkušební době. Zaměstnanec musí dostat OOPP při nástupu do práce. Při rozvázání pracovního poměru nebo skončení dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr má zaměstnanec povinnost použité OOPP vrátit. Zaměstnavatel po něm může požadovat finanční náhradu pouze v případě, že mu je nevrátí, nebo i v případě, že budou nadměrně poškozené (neodpovídající době používání). Mohou se také dohodnout, že si je zaměstnanec odkoupí za zbytkovou cenu.

 

ŠKRÉTA, Karel; HRUBÁ, Kateřina. Desatero správného poskytování OOPP. Portál BOZPinfo.cz, dostupné z: https://www.bozpinfo.cz/desatero-spravneho-poskytovani-oopp.
Kategorie:

Podrobnější infromace týkající se ochrany dýchadel. Prostředky, které chrání jednotlivce před riziky, jsou osobní ochranné prostředky. Prostředky, které chrání jednotlivce před riziky, jsou osobní ochranné prostředky.Vztahuje se na ně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 o osobních ochranných prostředcích.

Kategorie:

Práce ve výšce patří k velmi rizikovým činnostem. Následky pádu z výšky jsou zpravidla velmi vážné. Správná volba druhu a používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) je důležitým předpokladem odpovídají ochrany proti pádu. Článek se věnuje použití OOPP formou zadržení a zachycení pádu – viz ČSN EN 363 Prostředky ochrany osob proti pádu – Systémy ochrany osob proti pádu (dále jen „norma“).

Kategorie:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 z roku 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS, které je až na výjimky použitelné od 21. dubna 2018, významné změny nepřináší. Stanoví požadavky na návrh a výrobu osobních ochranných prostředků (OOP) dodávaných na trh, s cílem zajistit ochranu uživatelů a zavést pravidla pro volný pohyb OOP v Unii. V závěru článku čtěte rozhovor k tématu s Ing. Karlem Škrétou z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i.

Kategorie:

Povinnosti zaměstnavatelů

  • Poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky v případě, že nelze rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce.
  • Zpracovat vlastní seznam (na základě zjištěných a vyhodnocených rizik a konkrétních podmínek práce) pro poskytování OOPP a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků zaměstnancům
  • Poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky přiměřeně všem osobám, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovišti (týká se i exkurzí, návštěv, kontrolních orgánů apod.)
Kategorie:

Osobní ochranný pracovní prostředek (OOPP) je prostředek určený k individuální ochraně osob, aby je chránil před konkrétním rizikem, a jehož použití zabraňuje nebo snižuje působení nebezpečných a škodlivých faktorů (rizik) pracovního procesu. Příklady druhů osobních ochranných pracovních prostředků: