Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik

Právní postavení OZO v prevenci rizik

Od nabytí platnosti a účinnosti zákona, t j. od 1. 1. 2007, uplynulo více jak 10 let. Na základě zkušeností a poznatků především orgánů inspekce práce se potvrdilo, že se nový zákoník práce a zákon, které jsou založeny na nové filosofii zajišťování BOZP, a to prevenci rizik, již vžily. Jejich dodržování a provádění v praxi je však stále podceňováno. OZO v prevenci rizik nemají mnoho povinností vyplývajících pro ně z veřejného práva. Jsou odpovědni zaměstnavateli (objednateli služeb v oblasti BOZP) za to, že vykonávají svoji činnosti osobně, s největší odbornou péčí a s vědomím, že mohou být v případě, že v důsledku jimi nesprávně vykonávané činnosti OZO a vzniku pracovního úrazu či nemoci z povolání nebo hmotné škody být odpovědni nejen podle veřejného práva (zákona o inspekci práce), ale i podle občanského nebo trestního zákoníku.

OZO v prevenci rizik se jako fyzická osoba dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce tím, že podle § 17 odst. 1 zákona o inspekci práce:

  • nesplní některou z povinností odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle § 10 odst. 4 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; za tento přestupek podle odstavce 1 zc) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
  • v rozporu s § 10 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vykonává činnost odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik nebo činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi bez příslušného oprávnění; za tento přestupek podle odstavce 1 zd) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.

Poznámka k § 17 odst. 1 písm. zc) zákona č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 88/2016 Sb.
Odborně způsobilá fyzická osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle § 10 odst. 4
a. vede písemně chronologický seznam smluvních vztahů o výkonu své činnosti jako odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátora, který opatřuje svým jménem a vlastnoručním podpisem,
b. opatřuje zpracované dokumenty související s výkonem své činnosti, jako odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátora, svým jménem a vlastnoručním podpisem a
c. oznamuje Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) změny údajů uváděných v evidenci odborně způsobilých fyzických osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátorů (dále jen „evidence odborně způsobilých osob“) do 15 dnů od jejich vzniku.

§ 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Škoda způsobená informací nebo radou

Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobíli ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

§ 143 Usmrcení z nedbalosti
1. Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
2. Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, spácháli čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
3. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spácháli čin uvedený v odstavci 1 proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony.
4. Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 3 smrt nejméně dvou osob.

§ 147 Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti
1. Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
2. Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spácháli čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
3. Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.

§ 148 Ublížení na zdraví z nedbalosti
1. Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
2. Kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.

Úloha zaměstnavatele a OZO v prevenci rizik

Podle ustanovení § 9 je zaměstnavatel povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance (dále jen „zajišťování úkolů v prevenci rizik“) s ohledem na nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při práci ve všech oblastech činnosti zaměstnavatele, na základní znalosti a dovednosti zaměstnanců, na počet zaměstnanců, jejich odbornou připravenost a jimi vykonávanou práci. Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených v § 9 odst. 3 písm. a) a b) zákona sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu). Nemá-li zaměstnavatel takového zaměstnance, je povinen zajistit úkoly v prevenci rizik jinou odborně způsobilou osobou. Odborně způsobilý zaměstnanec zaměstnavatele nebo jiná odborně způsobilá fyzická osoba jsou odborně způsobilými osobami k zajišťování úkolů v prevenci rizik.

Zaměstnává-li zaměstnavatel podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona

  • nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti (rozumí se tím znalosti a dovednosti obdobného rozsahu jako u OZO v prevenci rizik),
  • 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami,
  • více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.

Poznámka:
zaměstnavatel je sice zákonem oprávněn k tomu, aby si všechny činnosti v oblasti zajišťování plnění úkolů v prevenci rizik v případě do 25 zaměstnanců zajišťoval sám, pokud má k tomu „potřebné znalosti“, ale v zásadě nejde efektivně slučovat povinnosti zaměstnavatele vyplývající pro zaměstnavatele z vlastního podnikání a další povinnosti z oblasti zajišťování BOZP, které vyplývajíc z řady platných právních a jiných právních předpisů dle ustanovení § 349 zákona č. 309/2006 Sb.)

Pro správný výkon činnosti OZO v prevenci rizik musí zaměstnavatel odborně způsobilé fyzické osobě vytvořit vhodné podmínky, které upravuje ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) až písm. f) zákona č. 309/2006 Sb.

Zaměstnavatel je povinen

  • poskytnout odborně způsobilé osobě k zajišťování úkolů v prevenci rizik zejména potřebné prostředky a dobu potřebnou k výkonu její činnosti, zvláště ve vztahu k zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou7), mladistvým zaměstnancům8), těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, nebo zaměstnankynímmatkám dítěte do konce devátého měsíce po porodu a zaměstnancům agentury práce9) dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli,
  • zajistit dostatečný počet odborně způsobilých osob,
  • poskytnout odborně způsobilé osobě dokumentaci a informace, a to:
    a. o všech skutečnostech a okolnostech, o nichž je mu známo, že mají nebo by mohly mít vliv na bezpečnost zaměstnanců nebo vést k poškození jejich zdraví,
    b. podané zaměstnancům jiného zaměstnavatele, které obdrželi před zahájením práce na pracovištích zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • zajistit v případech uvedených v odstavci 3 písm. b) a c) účast odborně způsobilé fyzické osoby při pravidelném hodnocení stavu a úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • zajistit součinnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik s ostatními zaměstnanci zaměstnavatele, s odborovou organizací, s radou zaměstnanců, se zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud byli u zaměstnavatele zvoleni, a s odborně způsobilou fyzickou osobou k zajišťování úkolů v prevenci rizik jiného zaměstnavatele, jehož zaměstnanci plní své úkoly na pracovišti zaměstnavatele, a zajistit součinnost odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik s osobami podle § 12 a s
    poskytovatelem pracovnělékařských služeb, se kterým má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb.

Zaměstnavatel je dále povinen poskytnout odborně způsobilé osobě podle ustanovení § 9 odst. 6 písemnosti týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání a potřebnou součinnost

  • při předcházení ohrožení života a zdraví s ohledem na povahu rizika na jeho pracovištích,
  • k přijetí ochranných opatření, jde-li o práce se zvýšeným ohrožením zdraví zaměstnanců,
  • při výběru a volbě ochranných zařízení.

Plní-li na jednom pracovišti zaměstnavatele úkoly v prevenci rizik více než 2 odborně způsobilé osoby, zaměstnavatel podle ustanovení § 9 odst. 7 zákona zaměstnavatel písemně určí, kdo bude provádět koordinaci jejich činnosti.
Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel pro efektivní výkon činnosti OZO v prevenci rizik musí této osobě vytvořit podmínky pro řízení BOZP ve společnosti, tj. aby OZO v prevenci rizik byl skutečným manažerem BOZP a neplnil jen pokyny zaměstnavatele.

OZO v prevenci rizik je poradním orgánem zaměstnavatele a vedoucích zaměstnanců na jednotlivých stupních řízení, ale měl by mít možnost i s ohledem na nové povinnosti zaměstnavatele v novele zákona ve vztahu k OZO v prevenci rizik, vyjadřovat se k BOZP a poskytovat zaměstnavateli svá odborná stanoviska, za které však bude mít plnou odpovědnost podle zvláštních zákonů.

OZO v prevenci rizik

OZO při zajišťování úkolů v prevenci rizik postupuje při výkonu své činnosti, pro kterou má platné osvědčení, v součinnosti s ostatními odborně způsobilými fyzickými osobami vykonávajícími svoji působnost podle zvláštních právních předpisů, s odborovou organizací a zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Měl by to být odborník, který má nejen znalosti platných právních předpisů z oblasti BOZP, z oblasti požární ochrany, ochrany zdraví při práci, životního prostředí a např. také z nakládání s chemickými látkami a chemickými směsmi, ale měl by mít tyto znalosti aplikovat do praxe. Jeho hlavním úkolem je vytvořit systém řízení BOZP, který bude kontrolovat a navrhovat jeho větší efektivnost, a to na jednotlivých stupních řízení. Dále mít schopnosti vyhledávat rizika a navrhovat vhodná opatření k jejich eliminaci nebo snížení jejich důsledků v praxi. Musí to být profesionál, a proto musí jít o osobu, která je i komunikativní, a která se průběžně vzdělává nejen v oboru OZO, kromě jiného i v informačních technologiích. Jak je zřejmé, tak standardizované požadavky na znalosti a dovednosti OZO v nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., jsou velké. 

SAMKOVÁ, Anna. Zákonné povinnosti účastníků právních vztahů v oblasti BOZP právní důsledky jejich nedodržování podle zákona č. 309/2006 Sb. a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 88/2016 Sb.: III část - odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Bezpečnost a hygiena práce, 2016, roč. 66, č. 6, s. 2-6. ISSN 0006-0453.