Práce a pracoviště se neustále mění v důsledku zavádění nových technologií, látek a pracovních procesů, změn ve složení pracovní síly a pracovního trhu a nových podob zaměstnání a organizace práce. Mohou tak vznikat nová rizika a výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků. Je nutné je předjímat a zabývat se jimi, aby se do budoucnosti zajistila bezpečná a zdravá pracoviště.

Riziko je obecně pravděpodobnost výskytu nežádoucí události s nežádoucími následky. Zákon o prevenci závažných havárií definuje riziko pro účely zákona jako pravděpodobnost vzniku zvláštních účinků ve specifikovaném období nebo za specifikovaných okolností.

Nebezpečí je zdroj potencionálního poškození nebo situace s potencionální možností úrazu, zranění nebo jiného poškození zdraví, je to zdroj ohrožení.

Základní povinností zaměstnavatele je soustavné vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek a zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Zaměstnavatel má na úseku bezpečnosti práce a ochrany zdraví (dále jen BOZP) velké množství povinností, jejichž splnění není vždy snadné. Přitom je v zájmu zaměstnavatele tyto povinnosti plnit, neboť si tím chrání to nejcennější co má, kvalifikovanou pracovní sílu, která mu přináší očekávané hodnoty.

Hodnocení rizik je klíčovým nástrojem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel musí dbát na to, aby úroveň ochranných opatření byla v souladu s výsledkem hodnocení rizik. Hodnocení rizik představuje řadu logických kroků vedoucích k tomu, aby byla systematicky provedena analýza a hodnocení rizik. Existuje mnoho způsobů a metod používaných pro identifikaci nebezpečí a kvantifikaci rizika, každá z nich má určité výhody a nedostatky. Proto je výběr vhodné metody velmi důležitý. Při výběru vhodné metody je třeba vzít v úvahu určité informace zahrnující účel posouzení, současný stav podniku, dosažitelnost údajů, finanční možnosti a rovněž osobní dispozice hodnotitele. Každá metoda vyžaduje dostatečnou transparentnost jednotlivých kroků jak pro uživatele výsledků hodnocení rizik, tak i pro všechny zaměstnance, kteří v práci podstupují určité riziko.

Cílem celého procesu hodnocení rizik při práci a uplatňování preventivních opatření je snížit riziko na přijatelnou úroveň, to je taková úroveň, na níž lze dané riziko v souvislosti se závažností případných ztrát již přijmout.

Každá z existujících metod pro stanovení rizik byla generována pro určitý specifický problém, a proto jednotlivá paradigma nejsou vzájemně porovnatelná.

Patří sem např.:

  • kontrolní seznam (checklist)
  • bezpečnostní kontrola (bezpečnostní audit)
  • analýza "co se stane, když" (what if analýza)
  • předběžná analýza ohrožení (PHA)
  • analýza kvantitativních rizik procesu (QRA)
  • analýza ohrožení a provozuschopnosti (HAZOP)
  • analýza stromu událostí (ETA)
  • analýza selhání a jejich dopadů (FMEA)
  • analýza stromu poruch (FTA)
  • analýza lidské spolehlivosti (HRA)
  • metoda mlhavé logiky verbálních výroků (FL-W)
  • relativní klasifikace (RR)
  • analýza příčin a dopadů (CCA)
  • metoda pravděpodobnostního hodnocení (PSA)
  • metoda BOMECH
  • metoda JBM
  • metoda ZHA (Zürich Hazard Analysis)

Hodnocení rizik pomůže s nalezením správné a přiměřené ochrany zdraví zaměstnance při provádění činností osamoceně. U prací, které zahrnují činnosti s vysokým rizikem, je přítomnost další osoby vhodným preventivním nástrojem proti poškození zdraví zaměstnance.