Riziko je obecně pravděpodobnost výskytu nežádoucí události s nežádoucími následky. Zákon o prevenci závažných havárií definuje riziko pro účely zákona jako pravděpodobnost vzniku zvláštních účinků ve specifikovaném období nebo za specifikovaných okolností.

Nebezpečí je zdroj potencionálního poškození nebo situace s potencionální možností úrazu, zranění nebo jiného poškození zdraví, je to zdroj ohrožení.

Nebezpečí je:

• zdroj možného zranění nebo poškození zdraví
• stav, situace nebo podmínky, ve nebo za kterých může dojít ke zranění nebo poškození zdraví nebo majetku nebo prostředí
• zdroj ohrožení.

Nebezpečné podmínky a situace mohou mít negativní dopad jak na osoby, tak na stroje a zařízení, na pracovní i životní prostředí, vč. zvířat. Nebezpečí pocházejí z povahy pracovního prostředí a činností. Pracovní prostředí může být poměrně čisté a bezpečné (jako například kancelář), kde je výskyt rizik omezen na minimum. Naproti tomu můžeme nalézt takové pracovní podmínky, kde je člověk vystaven těžkým zkouškám, vyplývajícím z povahy pracovního prostředí a činnosti, kterou provádí. Jako je třeba dělník hlubinné těžby, obsluha kotelen na pevná paliva, hutník, obsluha zemních strojů, údržbář strojních zařízení, opravář a automechanik, lakýrník, sklář a kameník.

Příklady nebezpečí a nebezpečných situací:

• nebezpečí úrazu při práci na strojích a zařízeních: vtažení osoby nebo části těla do stroje, zasažení odletujícími částmi opracovávaného výrobku (odstraněné ochranné kryty strojů a zařízení, provádění nedovolených oprav strojů a zařízení za chodu, práce u nebo v blízkosti pásových dopravníků)
• nebezpečí úrazu el. proudem (obnažené vodiče, nesprávná práce při údržbě a elektromontážních pracích, styk el. spotřebičů nebo jejich obsluhy s vodou, nedostatečné nebo špatně provedené uzemnění, chybějící blokování zkratu, chybná instalace, nedostatečné zamezení vstupu do ohroženého prostoru, aj.)
• nebezpečí pádu z výšky nebo do hloubky (práce na lešení, na střechách a ve výšce, nebo nad volnou hloubkou bez využití vhodné ochrany osob proti pádu, neohraničené výkopy při stavebních pracích, údržbě silnic a chodníků, při pokládce a údržbě inženýrských sítí)
• nebezpečí výbuchu, požáru nebo ekologické havárie (chemické provozy, skladiště hořlavých nebo výbušných látek, zařízení na skladování sypkých hmot, sila)
• nebezpečí otravy, udušení, poleptání a jiného poškození kůže či organismu (výroba a doprava chemických látek, neznalost povahy a účinku chemických látek a nesprávné, neopatrné nebo nepoučené zacházení s nimi)
• nebezpečí vdechnutí částic prachu, přímý fyzický kontakt s chemickými látkami nebo biologickými činiteli či jejich vdechnutí (škodlivé páry, plyny, viry, práce s živicemi, otryskávání, broušení)
• nebezpečí poškození zraku/očí (záření, práce s lasery, svařování, odletující části zpracovávaného výrobku)
• nebezpečí poškození sluchu (vysoká nebo soustavná hlučnost na pracovišti, sluch poškozující frekvence)
• nebezpečí popálení, bodnutí, pořezání (neopatrné zacházení s ostrými nástroji a předměty)
• jiná nebezpečí s negativním dopadem na lidské zdraví (nesprávná manipulace s břemeny, únava, časový nebo psychický stres)
• nebezpečí přejetí nebo zachycení osoby stavebními, zemědělskými stroji a mechanismy a manipulačními vozíky (řízení, obsluha a údržba, nekontrolovaný nebo neopatrný pohyb osob na staveništi nebo na jiném pracovišti, nedovolená přeprava osob)
• nebezpečí zasypání (zasypání zeminou: práce v podzemí, práce ve výkopech a v omezeném prostoru; zasypání hmotou nebo materiálem: práce v zásobnících na skladování sypkých hmot a v silech)
• nebezpečí uklouznutí a pádu na rovině a na schodech (nerovnosti terénu, mokrá nebo znečištěná podlaha, nepořádek na pracovišti, chybějící zábradlí, zábrany a madla).

Rizika číhají na člověka na pracovištích, ale i při jednotlivých pracovních činnostech a nemusí být pravidlem, že jde jen o zaměstnání. Velkou roli pro výskyt rizik hraje povaha pracovního prostředí, pracovních podmínek a vykonávaných činností. Pracovní prostředí může být poměrně čisté a bezpečné (jako například kancelář), kde jsou rizika omezena na minimum. Naproti tomu můžeme nalézt takové pracovní podmínky, kde je člověk vystaven těžkým zkouškám. Z hlediska výskytu rizik figurují na předních místech výrobní haly a celé provozy strojírenské, hutnické, sklářské výroby, staveniště, doly, sklady chemických a dalších nebezpečných látek, opravny motorových vozidel, poměrně rizikovým odvětvím je i lesnictví a činnosti jako elektromontážní práce, zemní práce, práce v kamenolomech apod. Rizika může přinášet i taková zdánlivá banalita, jako je nepořádek na pracovišti, mokré nebo obtížně průchodné chodby, schodiště a další vnitřní cesty.

Identifikovat riziko umožní odpověď na tři základní otázky:

• existuje zdroj poškození kdo/co může způsobit škodu?
• kdo/co může být poškozeno?
• jak může poškození nastat?

Riziko, které jasně může mít pouze zanedbatelný potenciál vzniku poškození, nemusí být dále uvažováno.

Pracovní rizika obvykle dělíme na:

• mechanická, např.:

  • tvary a povrchy stroje či technického zařízení (ostré hrany, rohy, drsné povrchy, ostré nástroje aj.)

  • pohyblivé části stroje (unášecí zařízení, ozubená kola, lisovací přípravky, řezací zařízení, kotoučové pily aj.)

  • rizikové ruční nástroje, pomůcky (nože, nůžky, sekáče, nevhodné tvary rukojetí aj.;

  • odletující úlomky, třísky (při broušení, soustružení aj.)

  • nevhodné řešení pracovního místa (kluzká, skloněná, nerovná podlaha, omezený pracovní prostor aj.)

  • uvolnění, pád, utržení části stroje nebo zpracovávaného či dopravovaného materiálu, roztržení, převržení (roztržení brusného kotouče, převržení traktoru, uvolnění kontejneru aj.)

  • pády osob při práci na plošinách, žebřících, při práci ve výškách aj.

• fyzikální, např.:

  • neionizující záření (elektrická pole, magnetická pole, ultrafialové záření, infračervené záření, lasery) a ionizující záření (rentgenové záření, záření alfa, beta, gama)

  • elektrická energie

• chemická, 
• biologická.

Dobrým vodítkem mohou být příklady rizika, které se vztahují na určité pracovní činnosti a situace, např.:

pracovní zařízení

• nedostatečná ochrana rotujících a pohyblivých částí
• volný pohyb částí nebo materiálu (padajících, válejících se, klouzajících, překlapujících, odlétávajících, houpajících se, bortících se), které mohou zasáhnout člověka
• pohyb strojů a dopravních prostředků
• nebezpečí požáru nebo výbuchu (tření, tlakové nádoby)
• zachycení, pořezání, vtáhnutí, bodnutí, úder, odření, pohmoždění, amputace (mechanická ohrožení)

pracovní zvyklosti a uspořádání pracoviště

• nebezpečné povrchy (ostré hrany, rohy, špice, drsné povrchy, kluzké povrchy, vyčnívající části)
• práce ve výškách
• práce v nevhodné poloze (jednostranná zátěž)
• omezené prostory (práce mezi pevnými částmi)
• zakopnutí a uklouznutí (vlhké a kluzké povrchy)
• stabilita pracovníka
• vliv užívání OOPP a jiné aspekty práce
• pracovní techniky a metody
• práce v uzavřených prostorách

používání elektřiny

• elektrické vypínače strojů
• elektrická instalace
• elektrická zařízení, ovladače, izolace
• přenosná elektrická zařízení
• elektrická energie, která může způsobit požár nebo výbuch
• nadzemní elektrické vedení

expozice látkám ohrožujícím zdraví

• vdechnutí, požití nebo absorpce kůží včetně aerosolů a jemných částic
• používání hořlavých a výbušných materiálů
• používání toxických látek
• přítomnost žíravin
• reaktivní látky
• dráždivé látky
• nedostatek kyslíku

expozice fyzikálním faktorům

• elektromagnetické záření (tepelné, RTG, ionizující)
• lasery
• hluk a ultrazvuk
• vibrace
• horké látky a prostředí
• studené látky a prostředí
• média pod tlakem

expozice biologickými faktory

• riziko infekce mikroorganizmy, exo- a endo- toxiny
• přítomnost alergenů

faktory prostředí a pracovních klimatických poměrů

• nevhodné osvětlení
• nevhodná teplota, vlhkost, větrání
• znečištění, nepořádek

vztah pracovního místa a lidského faktoru

• bezpečnostní systém závisí na získání a zpracování přesných informací
• závislost na znalostech a schopnostech personálu
• závislost na dobré komunikaci a správných pokynech na změnu podmínek
• důsledek předpokládaného neplnění bezpečných pracovních postupů
• vhodnost OOPP
• slabá motivace pracovat bezpečně
• ergonomické faktory

psychologické faktory

• pracovní zátěž (intenzita, jednotvárnost)
• rozměry pracoviště, např. klaustrofobie, osamělost na pracovišti
• vliv konfliktů
• vliv rozhodování v afektu
• nízká úroveň řízení práce
• reakce v případě nouzových situací

organizace práce

• pracovní podmínky
• faktory pracovního procesu (noční práce, odpočinek, ...)
• údržba, hlavně bezpečnostních zařízení
• zajištění vyšetřování úrazů a mimořádných situací

ostatní faktory

• nebezpečné jednání jiných osob
• práce se zvířaty
• nepříznivé povětrnostní podmínky
• střídání pracovišť
• práce pod vodou atd. 

Některá opatření vedoucí k minimalizaci rizik

• změna pracovních a výrobních postupů a technologií (např.: úprava pracovního prostředí z hlediska výskytu škodlivých látek),
• využívání principů kolektivní ochrany zaměstnanců,
• přidělování osobních ochranných pracovních prostředků,
• školení zaměstnanců o bezpečnosti a ochraně zdraví při práce, 
• vhodná organizace pracovní doby (např. délka pracovní doby, přestávky na oddech), 
• značení únikových cest a východů a bezpečnostní a informativní značení v případě nebezpečí vyskytujícího se v bezprostřední blízkosti zaměstnanců.