Tuto přílohu zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), a to na základě poskytnutých dat ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu. Příloha je součástí zprávy o pracovní úrazovosti v ČR, kterou zpracovává SÚIP. Najdete zde podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2023 včetně tabulkové části v příloze.

V roce 2023 došlo k mírnému poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2022. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2014–2023 došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 4 %, zatímco u žen o 10 %. Pojištěné osoby byly tak v roce 2023 evidovány v poměru ženy 50,6 % - muži 49,4 %. V roce 1993 (vznik ČR) činil tento poměr ženy 45,0 % - muži 55,0 % a postupně se počet žen přibližoval počtu mužů, až v roce 2021 došlo k vyrovnání počtu na 50,0 % - 50,0 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2023 vyznačovala podobným vývojem (pokles počtu) celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti, kdy hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti klesly meziročně dynamičtěji. Od roku 1998 byl nejvyšší počet pojištěnců evidován v roce 2019 a nejnižší v roce 2011, rozdíl činil 0,5 milionu osob.

V roce 2023 bylo vykázáno 77 smrtelných pracovních úrazů, což je značný pokles a jedná se o historické minimum. V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok. Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100–200 případů za rok. V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval (95 případů). Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben značným počtem hromadných úrazů způsobených jen třemi událostmi. V roce 2020, 2021 a 2023 byly evidovány také tři události s hromadnými případy, ale následky nebyly tak fatální jako v roce 2018. V roce 2022 se hromadný případ udál jeden.

K největšímu poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Zpracovatelský průmysl (C.) a k největšímu nárůstu v odvětví Vzdělávání (P.) a Zdravotní a sociální péče (Q.). Stoupl procentní podíl smrtelných pracovních úrazů ve skupině zdrojů úrazu „Budovy, konstrukce, povrchy“ a „Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky”.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti roku 2022 o 2,5 %. Počet pojištěnců meziročně stoupl jen mírně, což se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 3,2 %. Snížil se i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 2,9 %) a také průměrný denní stav práce neschopných o stejné procento. Průměrné procento pracovní neschopnosti kleslo o 3,4 %.

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2020 maxima 62,5 kalendářního dne. V následujících letech došlo k poklesu až na hodnotu 56,2 kalendářního dne v roce 2023.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2023 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (32 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (38 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina „Pozemní vozidla“ (39 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle závažnosti bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2023 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu, a proto zcela převládá, a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 94 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 79 % a u pracovních úrazů smrtelných 69 %.

VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

2.1. Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2023

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2023 vztahují k 4,767 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2023 bylo v České republice nově hlášeno celkem 43 476 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 14 927 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,441 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2023 k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 2,5 %. U absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy tím došlo k poklesu o 2,9 %.

Celkově 42 500 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 14 627 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2023 k poklesu  četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 0,94 na hodnotu 0,91 (tj. o 3,2 %).

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2023 kleslo o 3,4 %, a to na hodnotu 0,140 %. Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz klesla z hodnoty 56,35 na hodnotu 56,15 kalendářních dnů, tj. o 0,4 %. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 6 689 osob, tj. o 198 osob méně než v roce 2022.

2.2. Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2023

V roce 2023 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 77 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

• 74 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce ─ OIP) a
• 3 smrtelné pracovní úrazy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady ─ OBÚ).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2023 klesl proti roku 2022 o 11 případů. Hodnota četnosti případů tím také klesla z 0,19 na 0,16 (o 15,8 %) Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl z hodnoty 0,20 na 0,18.

Český statistický úřad již od roku 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr, a tak tyto počty obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy, které nejsou odškodňovány. Je třeba přihlédnout i k tomu, že počty případů ještě nejsou konečné, mohou se změnit z důvodu probíhajícího vyšetřování a bude jim věnována samostatná analýza.

2.3. Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2023, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V letech 2001 až 2011 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sledoval počet pracovních úrazů, u kterých pracovní neschopnost nevznikla. To umožňovalo stanovit celkový počet pracovních úrazů. V grafu č. 2.1 je znázorněn počet pracovních úrazů s pracovní neschopností a s pracovní neschopností nad 3 dny.

V roce 2015 došlo k nárůstu počtu případů o 2,8 % a četnosti o 2,0 % (graf č. 2.2). V roce 2016 stoupl počet případů o 2,3 % a četnost o 1,0 %. V roce 2017 se trend obrátil, neboť počet případů stagnoval a četnost klesla o 1,9 % a v roce 2018 počet případů klesl o 2,7 % a četnost o 3,9 %. V roce 2019 pokles těchto ukazatelů pokračoval a v roce 2020 klesal ještě strměji, u počtu případů to bylo až o 7,2 % a u četnosti o 6,4 %. V roce 2021 došlo k opačnému trendu, neboť počet případů stoupl o 8,6 % a četnost o 8,0 %. V letech 2022 a 2023 ukazatele klesly, počet případů o 0,7 % a četnost o 1,1 % (2022) a počet případů o 2,5 % a četnost o 3,2 % (2023). U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny byl zaznamenán podobný průběh.

Průměrné procento pracovní neschopnosti v letech 2014–2023 je znázorněno v grafu č. 2.3. Průměrná doba trvání jednoho případu v letech 2015–2019 střídavě klesala a stoupala, a to přibližně o 2 %. Výjimkou byl rok 2017, kdy ukazatel stagnoval. V roce 2020 rostla strměji (o 10 %) a dosáhla extrémní hodnoty 62,51 dne. V roce 2021 byl ale zaznamenán pokles o 7,2 %, v roce 2022 o 2,9 % a v roce 2023 jen o 0,4 % (graf č. 2.4). Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. Do roku 2013 počet dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy klesal. V letech 2014–2017 počet dnů narůstal, v letech 2018 a 2019 klesal, v letech 2020 a 2021 narůstal a 2022 a 2023 klesl na hodnotu roku 2014. Vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů v České republice měl jiný průběh. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2014 postupně vzrostl o 92,8 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ klesla v těchto třech případech pracovní neschopnosti souhrnně o 14,4 dne (o 31,5 %) na hodnotu 31,4 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 1,8 dne (o 3,4 %). Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bazickými indexy. Počet pojištěnců v roce 2023 stoupl od roku 2014 o 7 % a průměrná doba trvání případu o 3 %. Počet případů v tomto období poklesl o 4 % a četnost případů o 10  %.

2.4. Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

V grafech č. 2.6 a 2.7 je znázorněn vývoj počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů. V roce 2015 byl zaznamenán nárůst obou ukazatelů. V roce 2016 došlo k velkému poklesu ukazatelů (o 21 %) a v roce 2017 k poklesu mírnému. V roce 2018 oba ukazatele extrémně stouply, a to o 30 % a v roce 2019 pak klesly (o 23 %). Vyšší počet případů v letech 2015 a 2018 byl způsoben množstvím hromadných úrazů. V roce 2020 byl evidován mírný nárůst ukazatelů, v roce 2021 pokles (o 18 %) a v roce 2022 došlo ke stagnaci. V roce 2023 jsme zaznamenali historické minimum a oba ukazatele klesly o 13 %. V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot ukazatelů vyjádřen bazickými indexy. V grafu č. 2.9 je dokumentován obdobný trend vývoje četností pracovních úrazů smrtelných a pracovních úrazů s pracovní neschopností.

PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

• Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Průměrný počet pojištěnců za roky 2018–2022 (rok 2023 není zatím znám) v jednom kraji byl cca 337 tisíc. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno více pojištěnců než tato průměrná hodnota a v deseti krajích pojištěnců méně. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (téměř čtyřnásobek průměru), nejméně kraj Karlovarský (cca čtvrtinu průměru). Tato skutečnost tak zásadně ovlivňuje množství pracovních úrazů v každém kraji. Tyto čtyři kraje měly celkem nadpoloviční většinu pojištěnců (57,3 %): Hlavní město Praha 26,8 %, Jihomoravský 10,8 %, Moravskoslezský 10,0 % a Středočeský 9,7 %. Ostatních deset krajů mělo podíl pojištěnců celkem 42,7 %, a to:  Ústecký 5,9 %, Olomoucký 5,0 %, Jihočeský 4,9 %, Plzeňský 4,8 %, Zlínský 4,8 %, Královéhradecký 4,3 %, Pardubický 4,3 %, Vysočina 3,8 %, Liberecký 3,2 % a Karlovarský 1,8 %

• Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích je ovlivněna strukturou odvětví, vyjádřenou počtem pojištěnců v nich. Odvětví s nadprůměrnou četností pracovních úrazů se pak v každém kraji projeví vyšší četností v tom kterém kraji. Nejvyšší četnost měla Vysočina (1,47) a nejnižší Hlavní město Praha (0,57). Průměr je za roky 2013–2022. Také průměrné procento pojištěnců za roky 2018–2022 v těchto odvětvích měl nejvyšší kraj Vysočina (60,1 %) a nejnižší Hlavní město Praha (18,7 %). Tato odvětví jsou: Stavebnictví (F.), Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.), Doprava a skladování (H.), Zásobování vodou, činnost s odpady (E.), Výroba a rozvod elektrické a jiné energie (D.), Zpracovatelský průmysl (C.) a Těžba a dobývání (B.). V grafu č. 3 je zřejmý u obou křivek podobný trend. 

3.1. Pracovní úrazovost v roce 2023 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny v krajích ČR je znázorněno v grafu č. 3.1 a pracovních úrazů závažných v grafu č. 3.0 (tabulky č. 3.1 a 3.2). 

 
3.2. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2023 v krajích

V následujícím grafu  č. 3.2  je znázorněn  podíl  počtu  smrtelných  pracovních  úrazů  v ČR
v jednotlivých krajích v roce 2023 (tabulka č. 3.4).

V grafech  č. 3.0,  3.1  a 3.2  jsou  znázorněny  podíly  počtů  pracovních  úrazů:

• s pracovní neschopností nad 3 dny,
• závažných a
• smrtelných 

v jednotlivých krajích ČR. Můžeme tak porovnat jakými částmy se úrazy podílely (%) v tom kterém kraji ČR.

3.3. Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

V grafech č. 3.3.1 a 3.3.2 jsou uvedeny počty pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny a pracovních úrazů závažných v krajích ČR v letech 2014–2023. Nejvíce případů se událo v kraji Středočeském, Moravskoslezském a Jihomoravském. Tabulky č. 3.1 a 3.2 v tabulkové části uvádějí počty těchto pracovních úrazů.

3.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.4 je patrné, že v 6 krajích došlo k poklesu a v 7 krajích k nárůstu počtu případů proti roku 2022. Velký pokles vykázal kraj Karlovarský, Jiihomoravský a Plzeňský.

Graf č. 3.4 Smrtelné pracovní úrazy v krajích (2014–2023)

PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH

Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2023 jsou zpracovány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle Klasifikace ekonomických činností (dále jen CZ-NACE).

V grafech  č. 4.1,  4.0  a 4.2  jsou  znázorněny  podíly  počtů  pracovních  úrazů:

• s pracovní neschopností,
• závažných a
• smrtelných 

ve vybraných odvětvích v ČR. Můžeme tak porovnat, jakými částmi se úrazy podílely (%) v tom kterém odvětví v ČR.

4.1. Pracovní úrazovost v roce 2023 v odvětvích

V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností, ke kterým došlo v odvětvích v roce 2023. Nejvíce těchto pracovních úrazů vzniklo ve Zpracovatelském průmyslu (C.), a to 37,0 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnovalo 24,7 % pojištěnců (graf č. 4.3). Na druhém místě bylo odvětví Velkobchod, maloobchod; opravy motorových vozidel a na místě třetím Doprava a skladování (H.). Počty případů a pojištěnců jsou uvedeny v tabulce č. 4.1.2 a podrobně v tabulce č. 4.1.1. Tyto tabulky dále obsahují dny pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, četnost těchto pracovních úrazů na 100 pojištěných osob, průměrné procento pracovní neschopnosti a průměrnou dobu trvání jednoho případu.

V grafu č. 4.0 je uveden podíl počtu závažných pracovních úrazů, ke kterým došlo v odvětvích v roce 2023. I u těchto pracovních úrazů jich nejvíce vzniklo ve Zpracovatelském průmyslu (C.), a to 29,5 %. Na druhém místě bylo odvětví Doprava a skladování (H.) a na místě třetím Stavebnictví (F.)

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byla některá odvětví sloučena do jediného (ostatní odvětví): Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.), Profesní, vědecké a technické činnosti (M.), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Administrativní a podpůrné činnosti (N.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.), Činnosti exteritoriálních organizací (U.) a nezjištěno. U smrtelných pracovních úrazů je odvětví Vzdělávání (P.) namísto (N.).  Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách.

4.2. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2023 v odvětvích

V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2023 v odvětvích (tabulka č. 4.4.1). Nejvíce případů (23, tj. 29,9 %) vzniklo v roce 2023 v odvětví Stavebnictví (F.). Na druhém místě bylo odvětví Doprava a skladování (H.) s 15 případy a na na třetím Zpracovatelský průmysl (C.) s 11 případy. Nejvyšší četnost případů vykázalo odvětví Těžba a dobývání (B.), a to 1,58 případu na 10 000 pojištěnců.

4.3 Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích

Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v letech 2014–2023 v ČR ve vybraných odvětvích CZ-NACE je znázorněn v grafech, z nichž některé jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za ČR. Hodnoty ukazatelů za roky 2019–2023 jsou uvedeny v tabulce č. 4.3.

V grafu č. 4.3.1 (logaritmická  stupnice) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností. Ve většině odvětví došlo k poklesu počtu případů. Na poklesu počtu případů v ČR se nejvíce podílelo odvětví Zpracovatelský průmysl (C.). Naopak největší nárůst byl zaznamenán v odvětví Vzdělávání (P.) a Zdravotní a sociální péče (Q.).

Graf č. 4.3.2 dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců. Ve většině odvětví došlo k poklesu četnosti případů. Největší pokles četnosti proti roku 2022 byl evidován u odvětví Výroba a rozvod elektřiny a jiných energií (D.) a činil 10 %. Naopak odvětví Zdravotní a sociální péče (Q.) zaznamenalo nárůst o 67 %.

V grafu č. 4.3.3 je zaznamenán vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Pokles hodnoty tohoto ukazatele o 12 % byl významný u odvětví Výroba a rozvod elektřiny a jiných energií (D.). Odvětví Vzdělávání (P.) a Zdravotní a sociální péče (Q.) naopak zanamenala významný nárůst o 11 %.  

V grafu č. 4.3.4 je uveden vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Největší pokles tohoto ukazatele vykázalo odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (I.), a to o 12 %.

V grafu č. 4.3.0 je zaznamenán vývoj počtu závažných pracovních úrazů a jejich strmý pokles, který je nejvíce zřetelný v odvětví Zpracovatelský průmysl (C.).

4.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR ve vybraných odvětvích v letech 2014–2023. Hodnoty ukazatelů jsou uvedeny v tabulce č. 4.4.1 za roky 2019–2023.

V tabulce č. 4.4.2 je uveden vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v letech 2019–2023 v jednotlivých odvětvích podrobně (oddíly CZ-NACE).

Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č. 4.4.1 a 4.4.2. Největší počet smrtelných pracovních úrazů vykázala v roce 2023 odvětví: Stavebnictví (F.), Doprava a skladování (H.) a Zpracovatelský průmysl (C.). Počet případů tak meziročně nejvíce vzrostl v odvětví Stavebnictví (F.), naopak největší pokles byl zaznamenán v odvětví Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.).

V grafu 4.4.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší, než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Těžba a dobývání (B.), Stavebnictví (F.), Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.), Doprava a skladování (H.) a v mnoha letech i Zásobování vodou; činnosti s odpady (E.). Na smrtelných pracovních úrazech mají dlouhodobě velký podíl pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky. Nejvyšší četnost případů v roce 2023 vykázala Těžba a dobývání (B.).

ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2023

Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2023, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v databázi SÚIP a ČBÚ. Klasifikace  zdrojů  úrazů  byla  od  roku  2011  provedena  podle  metodiky  ESAW a z důvodu dodržení kontinuity časových řad sloučena do tvaru původního národního číselníku. Soubor dat z roku 2023 obsahoval data připravená z 35 7631 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP2 a ČBÚ. Z tohoto počtu bylo 732 případů závažných (s hospitalizací nad 5 dní). Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 77 případů, tj. včetně případů evidovaných ČBÚ. Smrtelné pracovní úrazy nepodléhaly již od roku 2012 statistickému zjišťování (ČSÚ). V grafech č. 5.0, 5.1 a 5.2 je znázorněn podíl počtu pracovních úrazů (smrtelných, závažných a s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny) v základních skupinách zdrojů úrazu. V tabulkách č. 5.1.3 a 5.1.4 jsou uvedeny případy podle zdrojů úrazu v krajích ČR. Zdroje pracovních úrazů žen jsou uvedeny v kapitole č. 6.

5.1 Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2023

Z grafů č. 5.1 a 5.0 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní
neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných:

• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 32,5 %;
• Budovy, konstrukce, povrchy 28,2 %;
• Stroje a zařízení mobilní a stabilní 8,3 %.

• Budovy, konstrukce, povrchy 38,4 %;
• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 14,6 %;
• Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky 14,6 %.
• 

5.2 Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2023

Z grafu č. 5.2 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů:

• Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky 39,0 %;
• Budovy, konstrukce, povrchy 26,0 %.

5.3 Nejčastější skupiny zdrojů úrazu podle závažnosti v letech 2014–2023

V letech 2014–2023 byla nejčastěji zastoupenou skupinou zdrojů pracovních úrazů:

s pracovní neschopností nad 3 dny

skupina „Materiály, předměty, výrobky, strojní součásti“

závažných

skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“

smrtelných

skupina „Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky“

5.4 Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů v letech 2014–2023

Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad  tři dny a zároveň nejmenší podíl na pracovních úrazech smrtelných

Ruční nářadí měla podíl na případech:

Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň největší podíl na pracovních úrazech smrtelných

Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky měly podíl na případech:

Menší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň větší podíl na pracovních úrazech závažných

Nebezpečné látky měly podíl na případech:

Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti v roce 2023.

5.5 Vývoj zdrojů úrazu u pracovních úrazů v letech 2014–2023

V grafu č. 5.5.1 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy podle zdrojů úrazu. Do roku 2010 činil počet těchto úrazů přibližně 1 000 za rok. V roce 2011 pak počty těchto případů dramaticky vzrostly (o 61 %). V následujících letech počet případů pozvolna klesal až na původních 1 000 případů za rok (2019). V dalších letech pokles pokračoval a v roce 2023 dosáhl historického minima, a to 732 případů. Výrazný pokles u všech zdrojů úrazu je zřejmý zejména v roce 2020. Největší pokles byl zaznamenán u zdroje Ruční nářadí. Nejvíce se od společného trendu odchylovaly Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování, a to v letech 2017 a 2018.

U pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny zaznamenaly bazické indexy v letech 2014–2023 pokles mírnější než u případů závažných, kromě zdroje Živé organizmy, fyzikální jevy, přírodní živly. Největší pokles byl zaznamenán u zdroje úrazu Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování a Ruční nářadí (shodně o 33 %), (graf č. 5.5.2).

PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

Ve sledovaném období 2014–2023 došlo k nejvyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2023 a 2017 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V roce 2014 hodnota četnosti těchto pracovních úrazů žen činila 60 % hodnoty celorepublikové četnosti. Toto procento každým rokem stoupalo až na hodnotu 66 % (2019 a 2022) a 68 % v roce 2023. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.) a Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), kde ji měly vyšší, a odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (I.), kde ji měly stejnou. V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.), Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) a Výroba a rozvod elektřiny aj. energie (D.) měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly rizikové činnosti typické pro daná odvětví. Tato četnost zde dosahovala jen jedné šestiny až poloviny četnosti všech pojištěnců.

Z celkového počtu 35 763 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (k 12. 4. 2024), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, se jich 12 158 (tj. 34,0 %) přihodilo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 732 (tj. 2,0 % z 35 763) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 147 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2014 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 10 % a současně k nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 12 % a četnosti těchto úrazů o 2 %.

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2014–2023 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém trendu, ale spíše o nahodilých událostech. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze, zachycení strojem, zasažení elektrickým proudem, otrava plyny a vražda. V roce 2014 došlo pouze k jednomu případu, a to pádu osoby z výšky, a jednalo se tak o historické minimum. V roce 2015 bylo evidováno případů 11, z toho byly čtyři dopravní nehody a dvě vraždy, a v roce 2016 to byly tři případy, z toho dvě dopravní nehody a přejetí vysokozdvižným vozíkem. V roce 2017 se udály čtyři případy, z toho dvě dopravní nehody, a v roce 2018 bylo evidováno případů šest, z toho byla jedna dopravní nehoda. V roce 2019 došlo k pěti případům, a to ke čtyřem při dopravní nehodě a jednomu nárazu do stromu při sportovní činnosti. V roce 2020 to byla autonehoda, zachycení vlakem a nakladačem. V roce 2021 došlo ke čtyřem případům při dopravní nehodě, k pádu z nákladního vozidla a k vraždě. V roce 2022 byly zaznamenány dva případy přiražení vysokozdvižným vozíkem, pád do prohlubně, zasažení elektrickým proudem a vražda. V roce 2023 se jednalo o dvě autonehody, přiražení výrobní linkou a vraždu.

Absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal v roce 2015 velký nárůst (na trojnásobek) počtu případů. V roce 2016 došlo pak k velkému poklesu o 49 % a v letech 2017 a 2018 počet případů opět narostl, vždy o 18 %. V letech 2019–2021 počet případů plynule klesal až na 120 případů za rok. V roce 2022 došlo k nárůstu počtu o 23 % a v roce 2023 byl meziroční nárůst nepatrný. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Protože průměrný počet mladistvých pojištěnců rok od roku značně kolísá, má četnost případů lepší vypovídací schopnost než počet případů. V grafu č. 6.2 je znázorněn průběh četnosti těchto pracovních úrazů mladistvých v posledních 10 letech. Četnost případů mladistvých je nad celorepublikovým průměrem a v letech 2015–2020 byla i vyšší než u mužů. V roce 2015 pak extrémně stoupla na hodnotu 4,26.

V grafech  č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2014–2023 odděleně pro ženy a muže (bazické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 4 % a u žen o 10 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vzrostl o 7 % (viz grafy č. 2.5 a 2.8, kapitola č. 2).

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2014 činil 49,1 % ku 50,9 %. Tento poměr se do roku 2023 postupně změnil na 50,6 % ku 49,4 % (o 1,5 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně „nahrazováni“ ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za posledních 10 let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů.

Tento poměr

• v roce 2014 činil 29,6 % : 70,4 % a v roce 2023 již 34,3 % : 65,7 %, tj. změna o 4,7 % u případů s pracovní neschopností,
• v roce 2014 činil 29,6 % : 70,4 % a v roce 2023 již 34,4 % : 65,6 %, tj. změna o 4,8 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny,
• v roce 2014 činil 18,9 % : 81,1 % a v roce 2023 již 20,1 % : 79,9 %, tj. změna o 1,2 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu,  počty zraněných  kolísají. Poměr v roce 2014 činil 0,9 % : 99,1 % a v roce 2023 pak 5,2 % : 94,8 %.

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2023, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011. 

Závažné pracovní úrazy žen

Činnosti

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen došlo při chůzi (52 ze 147, tj. 35,4 %). K 82 případům došlo pádem osoby, z toho bylo 34 pádů na rovině, 20 pádů ze schodů či schůdků, 8 pádů na ledě a 12 na mokru, 2 pády ze židle, 2 pády ze žebříku a po jednom pádu z kola, z rampy, z okna a do díry.

Další časté nehody byly: kontakt se stacionárním strojem (14), autonehoda (13), náraz vozíku, včetně vysokozdvižného (11), poranění kosterní soustavy (páteře) špatným pohybem nebo manipulací s předmětem (9), úder hrubým předmětem (7) a napadení zvířetem (3). Byly i ojedinělé případy, a to opaření, postřelení, sražení vlakem, náraz mostového jeřábu, náraz větru, pád stromu, pád předmětu a zabodnutí nůžek do hlavy.

Zdroje úrazu

• Povrchy na úrovni země (vnější i vnitřní, sportoviště, kluzké podlahy) 34 případů.
• Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (schody, žebříky, výstupy) 32 případů.

Průměrný věk závažně zraněných žen byl 50 let.

Průměrný věk závažně zraněných žen při pádech byl 55 let.

Ve věkové kategorii od 50 let (50–77 let) bylo evidováno 84 případů.

V grafu č. 6.9 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy, zvlášť pro muže a ženy. V roce 2011 došlo k dramatickému meziročnímu nárůstu počtu případů, u mužů k většímu než u žen. V letech 2011 a 2012 pak počty závažných pracovních úrazů u obou pohlaví dosáhly maxima. V následujících letech počty těchto úrazů postupně klesaly, u mužů plynuleji než u žen. U žen se pokles počtu i indexu v roce 2020 zastavil. V roce 2023 činila hodnota indexu u mužů 52 % a u žen 56 % hodnoty roku 2014. 

Podrobnější rozbor pracovní úrazovosti žen, závažných pracovních úrazů v členění podle pohlaví a věkových skupin a také smrtelné pracovní úrazovosti bude zpracován v dalších samostatných analýzách.

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen

V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů žen s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2023. Počty případů jsou uvedeny v tabulce č. 6.5. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:

• Budovy, konstrukce, povrchy 33,9 %
• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 23,5 %
• Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly 9,6 %

PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2023 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 93,7 % případů. Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (2,5 %), pak na druhém místě bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (1,6 %).

Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ – 0,9 %. Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.1.

Ostatní příčiny se na celkovém počtu těchto pracovních úrazů podílely nejvýše 0,5 %.

Příčiny závažných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2023 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 79,0 % případů. Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (4,0 %), pak jako druhé bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (7,8 %). Na třetím místě to byla příčina „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ – 2,3 %.

Ostatní příčiny se na celkovém počtu těchto pracovních úrazů podílely nejvýše 1,5 %. Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.2.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2023 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (68,8 %), potom „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (10,4 %). Dále to byla příčina „Ohrožení jinými osobami“ (3,9 %). U 6,5 % případů příčina nebyla zjištěna, zpravidla z důvodu dosud probíhajícího šetření.

Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, která zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u případů způsobených dopravními nehodami šetří policie. V následujícím přehledu jsou uvedeny nejčastěji porušené předpisy a zjištěné závady BOZP v letech 2013–2022 (za rok 2023 nejsou zatím k dispozici). Porušení předpisů bylo zaznamenáno zejména na straně zaměstnavatelů a zaměstnanců, v malé míře pak i jinou osobou.

Nejčastěji porušené předpisy v uplynulých letech:

• zákon č. 262/2006 Sb., (zákoník práce),
• zákon č. 361/2000 Sb., (silniční zákon),
• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP,
• nařízení vlády  č. 362/2005 Sb.,  o bližších  požadavcích  na  BOZP  na  pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
• nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu,
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích,
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
• vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí,
• vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti hornické a prováděné hornickým způsobem na povrchu,
• vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem,
• nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
• nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků,
• zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách,
• nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o požadavcích na způsob organizace práce práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.

Nejčastěji zjištěné závady BOZP v letech 2013–2022:

na straně zaměstnance:

• používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,
• nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu,
• nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP,

na straně zaměstnavatele:

• nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli,
• neprovedené školení zaměstnance, chybějící pravidelná lékařská prohlídka,
• nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika,
• chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění,

na straně jiné osoby:

• používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,
• úmyslné ohrožení – hádka, napadení,

ostatní:

• selhání techniky, vada materiálu, sečtení několika negativních vlivů, ohrožení zvířaty, ohrožení přírodními živly.

ZRANĚNÍ ZAMĚSTNANCI, MÍSTO A ČINNOST

8.1 Zranění zaměstnanci

Zaměstnání

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2023 evidováno v třídě CZ-ISCO č. 72 „kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech“, a to 4 817 případů. Z nichž nejvíce zastoupená byla pak skupina č. 722 „kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci“, která vykázala 2 475 případů. V hlavní třídě č. 8 „obsluha strojů a zařízení, montéři“ (9 882 případů) byla nejpočetněji zastoupena skupina č. 834 „obsluha pojízdných zařízení“, kde došlo ke 2 249 případům. V hlavní třídě č. 9 (neboli třídy 90-96) „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“ (4 765 případů) byla nejpočetněji zastoupena skupina č. 932 „pomocní pracovníci ve výrobě“, kde bylo evidováno 1 483 případů. U 2 401 případů nebylo zaměstnání známo. Počty případů za roky 2012–2018 jsou uvedeny v tabulkách č. 8.1.1 a 8.1.2 (hlavní třídy a třídy KZAM) a v tabulkách č. 8.1.3 a 8.1.4 hlavní třídy a třídy CZ-ISCO za roky 2019–2023. V tabulce č. 8.2 jsou pak uvedeny počty případů ve skupinách CZ-ISCO pouze v hlavních třídách č. 7, 8 a 9 za rok 2023.

Věk

V grafu č. 8 je uveden podíl počtu pracovních úrazů závažných a ostatních v závislosti na věku zraněného zaměstnance od 30 do 80 let. Graf znázorňuje, jak stoupá podíl závažných případů (%) se stoupajícím věkem. Od 59. roku věku zraněného zaměstnance byly následky úrazu větší, závažných případů bylo v tomto věku 3,6 % a jejich podíl se potom s rostoucím věkem stále zvětšoval. Ve věku 64 let zraněného zaměstnance tento podíl činil již 8,1 % a ve věku 77 let až 50 %. Obdobné výsledky byly vykázány i v letech  předchozích.

8.2 Místo a činnost při pracovním úrazu

Činnost

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2023 vykázáno při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“, a to celkem 15 157 případů. Na druhém místě byla „chůze“, kde bylo evidováno 7 308 případů. Na třetím místě to byla činnost „řezání“ s 1 193 případy a na čtvrtém místě činnost „opravy“ s 1 048 případy. Dohromady tyto čtyři činnosti zaznamenaly 24 706 případů, tj. 69,1 %.

Nejvíce případů bylo evidováno ve Zpracovatelském průmyslu (C.), kde činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ dominovaly (6 353 případů). Dále to byla činnost „chůze“ (1 965 případů) a „řezání“ (503 případů).

Na druhém místě bylo odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.), kde činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ dominovaly (1 997 případů). Dále to byla činnost „chůze“ (575 případů) a pak „řezání“ (233 případů).

Na třetím místě bylo odvětví Doprava a skladování (H.), kde činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ dominovaly (1 403 případů). Dále to byla činnost „chůze“ (1 059 případů) a „řezání“ (27 případů).

V tabulce č. 8.2.1 je uvedeno 81,4 % případů z celku, činnosti jsou řazeny podle počtu případů a procentního podílu a doplněny o sumarizovaná procenta.

Místo

Nejvíce případů se událo v roce 2023 v místě úrazu „výrobní prostor atd.“, a to 12 007. Na druhém místě to byl „prostor užívaný hlavně pro skladování, nakládku a vykládku“ s 2 548 případy. Na třetím místě pak byla evidována „výroba, továrna, dílna“, kde bylo zaznamenáno 2 099 případů. Tato tři místa úrazu dohromady činila 16 654 případů, tj. 46,6 % z celku. Z toho jich připadlo na odvětví:

• Zpracovatelský průmysl (C.) 10 776;
• Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) 1 642;
• Doprava a skladování (H.) 989.

V tabulce č. 8.2.2 je uvedeno 79,1 % případů z celku, místa úrazu jsou řazena také podle počtu případů i procentního podílu a doplněna o sumarizovaná procenta.

PŘEHLED UKAZATELŮ

V tabulkách byly do roku 2011 uváděny absolutní a relativní ukazatele pracovní úrazovosti vykazované ve výkazu Nem Úr 1–02 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za běžný rok. Od roku 2012 byly tyto ukazatele uváděny ze Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice za běžný rok z dat administrativního zdroje Informačního systému ČSSZ.

9.1. Absolutní ukazatele

Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z nich vypočítat relativní ukazatele. Obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je uvedeno níže.

Průměrný počet nemocensky pojištěných osob

Ukazatel udává průměrný počet osob, které jsou povinně či dobrovolně nemocensky pojištěné podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (§ 5 Okruh pojištěných osob; § 6 až 13 Účast na pojištění). Zahrnuje všechny osoby, které byly alespoň po jeden den vykazovaného období nemocensky pojištěné. Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou započteni vojáci z povolání a příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních  sborů,  Bezpečnostní  informační  služby  a Úřadu  pro  zahraniční  styky a informace (dále též „příslušníci a vojáci“). V případě více překrývajících se pojistných vztahů pojištěnce v rámci jednoho zaměstnavatele a jedné mzdové účtárny se započítává pojištěnec pouze jedenkrát. V ostatních případech je pojištěnec započítáván tolikrát, kolik má pracovněprávních pojistných vztahů.

Průměrný počet nemocensky pojištěných mladistvých

Ukazatel udává průměrný počet nemocensky pojištěných osob mladších než 18 let (viz § 350 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti

Ukazatel zahrnuje nově hlášené případy pracovní neschopnosti ve sledovaném období na
základě hlášení o vzniku pracovní neschopnosti nemocensky pojištěných osob.

• Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (viz § 271k odst. 1 až 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).
• Pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny zahrnují případy pracovních úrazů, které měly za následek pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny. Do těchto tří dnů se nezapočítává den, ve kterém k úrazu došlo.
• Za ostatní úrazy jsou považovány případy poškození zdraví, na jehož následky je postižený v dočasné pracovní neschopnosti, které však lékařem nebyly vyhodnoceny jako pracovní úraz.

Počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

Ukazatel udává celkový počet kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce) nemocensky pojištění zaměstnanci práce neschopni z příčin uvedených ve formuláři Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Počet kalendářních dnů strávených v pracovní neschopnosti je zjišťován na základě hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti. Do počtu případů a počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti patří i pracovní neschopnost vzniklá po zániku pojištění v ochranné lhůtě sedmi kalendářních dnů.

Počet smrtelných pracovních úrazů

Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt. Počínaje rokem 2002 se pro účely hlášení úrazu za smrtelný pracovní úraz počítá ten případ, u nějž nastala smrt pojištěnce nejpozději do jednoho roku po vzniku pracovního úrazu (nařízení vlády č. 201/2010 Sb.).

9.2. Relativní ukazatele

Relativní ukazatele vznikají srovnáním dvou nebo více absolutních ukazatelů. Slouží k porovnávání úrovně bezpečnosti v různých oblastech (regionech, odvětvích, letech apod.). Definice a způsoby jejich výpočtu jsou uvedeny níže. Jde o tyto ukazatele:

Počet případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců

Ukazatel vyjadřuje počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti, které připadají v průměru na 100 nemocensky pojištěných osob. Vypočítá se ze vztahu:

počet případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců = nově hlášené případy dočasné pracovní neschopnosti • 100 / průměrný počet osob nemocensky pojištěných.

Průměrná délka trvání pracovní neschopnosti ve dnech

Ukazatel vyjadřuje, kolik kalendářních dnů pracovní neschopnosti v průměru připadá na jeden nově hlášený případ pracovní neschopnosti. Vypočítá se ze vztahu:

průměrná délka trvání pracovní neschopnosti ve dnech = počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti/počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti

Ukazatel udává, kolik ze 100 pojištěnců je průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Zohledňuje jak celkový počet případů pracovní neschopnosti (jak často lidé do pracovní neschopnosti nastupují), tak i průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (jak dlouho v pracovní neschopnosti zůstávají). Vyjadřuje podíl kalendářních dnů pracovní neschopnosti na celkovém kalendářním fondu pojištěnců ve sledovaném období (roce) vyjádřený v procentech. Vypočítá se ze vztahu:

průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti = počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti × 100 / (průměrný počet osob nemocensky pojištěných × počet kalendářních dnů ve sledovaném období).

Průměrný denní stav práce neschopných

Ukazatel vyjadřuje počet nemocensky pojištěných, kteří byli ve sledovaném období (roce) průměrně denně nepřítomni v práci z důvodů pracovní neschopnosti. Vypočítá se ze vztahu:

průměrný denní stav práce neschopných = kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti/počet kalendářních dnů ve sledovaném období.

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 nemocensky pojištěných osob (smrtelné pracovní úrazy na 10 000 pojištěnců)

Ukazatel vyjadřuje, kolik pojištěnců z 10 000 nemocensky pojištěných ve sledovaném období zemřelo na následky pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu:

smrtelné pracovní úrazy na 10 000 pojištěnců = počet smrtelných pracovních úrazů × 10 000/průměrný počet osob nemocensky pojištěných.

Procento smrtelných pracovních úrazů z nově hlášených případů pracovních úrazů (procento z pracovních úrazů s pracovní neschopností)

Ukazatel stanoví, kolik procent z případů pracovních úrazů vykazovaných ve sledovaném období končilo smrtí postižených v důsledku pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu:

procento z pracovních úrazů = počet smrtelných pracovních úrazů × 100/počet pracovních úrazů s pracovní neschopností.

ZDROJE DAT

• Databáze ze statistického zjišťování „Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR“ a ze „Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR“ prováděné Českým statistickým úřadem.
• Databáze z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce zpracovaná ze záznamů o úrazech.
• Databáze z informačního systému o pracovních úrazech Českého báňského úřadu zpracovaná ze záznamů o úrazech.
• Databáze z informačního  systému  Výzkumného ústavu  bezpečnosti  práce,  v. v. i., o smrtelných pracovních úrazech.

Zdroje dat pracovní úrazovosti v roce 2023

Tabulková část 2023

Dostupné z:https://www.bozpinfo.cz/priloha-ke-zprave-o-pracovni-urazovosti-v-ceske-republice-v-roce-2023-rozsirujici-doplnujici