Priority výzkumu navazují na desetiletou strategii EU Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující sociální začlenění, strategii, která má zajistit vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivitu a růst a zároveň sociální soudržnost. Strategie identifikuje nejvýznamnější problémy, se kterými se Evropa potýká: demografické změny, globalizaci a vzrůstající globální soupeření o přírodní zdroje, což vše vyvíjí tlak na životní prostředí. Strategie navrhuje pět měřitelných cílů EU pro rok 2020, kterými se bude proces řídit, a to v oblasti zaměstnanosti, výzkumu a inovací, změny klimatu a energie, vzdělávání a boje proti chudobě. Klíčové cíle stanovené v této strategii se odrážejí v sedmi stěžejních iniciativách, Digitální agendě a Agendě pro nové dovednosti a pracovní místa.

Priority výzkumu

Hospodářský rozměr bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

• Zintenzivnit výzkum hospodářského rozměru BOZP, včetně odhadu sociálně ekonomických nákladů důsledků špatné nebo žádné BOZP a analýzy nákladů a přínosů prevence v oblasti BOZP za účelem podpory politik a rozhodování založených na důkazech na úrovni společnosti a podniků.
• Vypracovat další metodiky odhadování sociálně ekonomických nákladů na nemoci z povolání, stres při práci a násilí na pracovišti.
• Provést studie účinků regulačních systémů, vztahů mezi sociálními partnery, systémů sociálního zabezpečení a jiných faktorů, které souvisí s rozhraním společnost-podnik, za účelem určení způsobů, jak ovlivnit rozhodování v záležitostech BOZP na úrovni firem.

Komunikace o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o rizicích

• Označit a charakterizovat skupiny zainteresovaných subjektů a cílové skupiny (např. z hlediska vnímání rizik a faktorů, které je ovlivňují) za účelem vymezení optimálního obsahu a formátů sdělení. Zaměřit se na těžko oslovitelné skupiny, jako jsou malé podniky a mikropodniky, osoby samostatně výdělečně činné, pracovníci vykonávající dočasnou a nejistou práci atd.
• Vyhodnotit účinnost různých komunikačních kanálů a médií a přizpůsobit je konkrétní charakteristice a potřebám různých adresátů.
• Zabývat se možnostmi, které mohou nové technologie nabídnout při přizpůsobování komunikace postojům a očekáváním různých adresátů.
• Identifikovat a prozkoumat vlivy a základní mechanismy, které jsou určující pro udržitelné přijímání preventivních opatření a inovace.
• Dále vyvíjet metodiky vhodné k vyhodnocování účinnosti komunikace konkrétně v souvislosti s BOZP.
• Vypracovat strategie sdílení informací o rizicích, které si dokáží poradit s nejistotou obklopující možná nebezpečí spojená s novými technologiemi nebo materiály. Příkladem jsou rizika spojená s nanotechnologiemi, kde budou znalosti o nových a vznikajících nanomateriálech nadále zaostávat za jejich vývojem a používáním.

Výzkum týkající se opatření

• Formálně vyhodnotit opatření v oblasti BOZP na všech úrovních, včetně vyhodnocení procesu, účinnosti, proveditelnosti a nákladové efektivnosti, za účelem odůvodnění a zlepšení investic do bezpečnosti a ochrany zdraví. Kvalita výzkumu opatření v oblasti BOZP musí být zlepšena vypracováním metodiky, včetně dokumentace a vyhodnocení procesu.
• Vyvinout modely a strategie komplexních opatření, v jejichž rámci jsou dobré pracovní podmínky a vysoká úroveň zdraví a pohody zaměstnanců součástí úsilí o vyšší produktivitu a kvalit

Demografické změny – udržitelná práce pro zdravější a delší pracovní život

Starší pracovníci

• Zabývat se fyziologickými, patologickými a psychologickými účinky dlouhodobé expozice fyzikálním, chemickým, biologickým a psychosociálním rizikům na pracovišti na starší pracovníky. Kromě toho se zabývat tím, jak tyto expozice ovlivňují trajektorii běžného stárnutí v průběhu celého života i funkční schopnosti a výskyt onemocnění v pozdějším věku.
• Zabývat se souvislostí mezi prací, zdravím, práceschopností a pracovní motivací a účastí na trhu práce. Je zapotřebí další výzkum rozhodujících faktorů pro předčasný odchod z trhu práce se zvláštním zaměřením na věkovou skupinu 45–54 let za účelem podpory vypracování účinných opatření.
• Provést vysoce kvalitní studie opatření, včetně organizačních opatření a opatření v oblasti odborné přípravy a přizpůsobení pracovišť, a vyhodnotit jejich účinnost u starších pracovníků a jejich nákladovou efektivnost

Ženy při práci a hlediska rozdílů mezi ženami a muži ve výzkumu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

• Zlepšit výzkum v oblasti BOZP, epidemiologické metody, sledování a preventivní činnosti systematickým začleňováním hlediska rozdílů mezi ženami a muži s cílem poskytnout soubor poznatků, o nějž se bude opírat hodnocení dopadu stávajících i budoucích směrnic o BOZP, stanovování norem a systémů odškodňování.
• Provádět další vědecký výzkum účinků expozice nebezpečím spojeným s problémy v oblasti reprodukčního zdraví (jako jsou některé nebezpečné látky, fyzická práce, hluk, extrémní teplotní podmínky a stres při práci) mužů a žen, včetně plodnosti a sexuality.
• Provádět výzkum otázek souvisejících s reprodukčním zdravím žen, jako je menopauza a poruchy menstruace, včetně pracovních rizik, která mohou způsobovat poruchy menstruace, a účinků příznaků menstruace nebo menopauzy (včetně únavy, stresu, úzkosti, bolesti hlavy a migrény) na zvládání práce.
• Zaměřit se na konkrétní odvětví, v nichž dominují ženy, a typy zaměstnání, ve kterých jsou ženy nadměrně zastoupeny, jako je zdravotnictví, vzdělávání, maloobchod, pohostinství, osobní služby, služby v domácnosti, práce na částečný úvazek a nejistá pracovní místa. Středem zájmu by měly být zejména potřeby pracovníků v cizích domácnostech (kterými jsou převážně ženy) v oblasti BOZP, zvlášť proto, že v současnosti spadají mimo podmínky stávajících právních předpisů EU

Migrující pracovníci a jiné zranitelné skupiny

• Určit nejvýznamnější úkoly v oblasti BOZP vyplývající ze zvyšujícího se podílu migrujících pracovníků v rámci pracovních sil a způsoby, jak zlepšit jejich integraci na trhu práce za účelem plného využití jejich potenciálu.
• Provádět další výzkum zaměřený na migranty a jiné zranitelné skupiny pracovníků a zaměstnání, která vykonávají, jelikož podíl těchto skupin se v rámci pracovních sil zvyšuje, přičemž je zapotřebí sledování a výzkum měnícího se rozsahu a charakteru souvisejících rizik

Nerovnosti v oblasti zdraví a práce

• Vypracovat strategie a opatření za účelem snížení nerovností v oblasti zdraví při práci ze sociálně ekonomického hlediska i z hlediska pohlaví. Zaměřit tato opatření na činnosti a profese, kde lze pozorovat nejvyšší úrovně expozice a zátěže a kde je běžný nezdravý životní styl.

Nejvýznamnější zdravotní problémy

• Muskuloskeletální poruchy související sprací

  Objasnit vzájemné působení kombinovaných fyzických a psychologických faktorů a jejich účinky na rozvoj muskuloskeletálních poruch.

  Zpracovat a provést vysoce kvalitní studie opatření, která zahrnují více aspektů a kombinují technická, organizační a individuálně zaměřená opatření a participativní přístup k předcházení muskuloskeletálním poruchám, a vyhodnotit účinnost a nákladovou efektivnost těchto opatření.

• Práce s chronickými onemocněními

  Provést výzkum účinků škodlivých expozic na pracovišti na starší pracovníky se stávajícími chronickými obtížemi jak během zaměstnání, tak po odchodu do důchodu na úrovni jednotlivců i celé této skupiny s cílem usnadnit opatření založená na důkazech a zlepšit přizpůsobení práce.

  Vyhodnotit modely integrovaného a kooperativního řízení ochrany zdraví (včetně struktury a organizace práce, podpory ochrany zdraví na pracovišti a rehabilitace) pracovníků s chronickými onemocněními a zdravotními obtížemi, včetně duševních nemocí a poruch, s cílem předejít jejich pracovní neschopnosti a zamezit zbytečným ztrátám zaměstnání. Opatření se také musí zabývat psychosociálními aspekty práce s chronickým onemocněním.

• Předčasný odchod do důchodu versus prodloužení pracovního života – výzkum v oblasti prevence pracovní neschopnosti a návratu do práce

  Zabývat se praktickými a proveditelnými způsoby úpravy fyzikálních a psychosociálních pracovních podmínek na úrovni jednotlivců i společnosti za účelem prevence pracovní neschopnosti v dlouhodobém horizontu. Je třeba se zaměřit na různá průmyslová odvětví a povolání, ve kterých je riziko pracovní neschopnosti zvlášť vysoké.

  Vypracovat metodiku navrhování a provádění ucelených vysoce kvalitních opatření na pracovišti s cílem zkrátit délku nepřítomnosti v práci a zlepšit udržitelnost návratu do práce po dlouhé nepřítomnosti z důvodu pracovní neschopnosti v souvislosti s prací. Měl by být využit mnohostranný přístup přizpůsobený na míru různým skupinám a prostředím, včetně vyhodnocení procesu, účinku a nákladové efektivnosti.

  Provádět další studie s cílem lépe pochopit rozhodující faktory dopadů návratu pracovníků do práce na úrovni jednotlivců i životního prostředí a společnosti a určit zásady a řešení společné různým zdravotním obtížím a pracovním situacím.

  Prioritními cílovými skupinami, pokud jde o prevenci pracovní neschopnosti a návrat do práce, jsou stárnoucí pracovníci s chronickými zdravotními obtížemi ohrožení předčasným odchodem do důchodu a dočasní zaměstnanci, kteří pracují na základě nejistých flexibilních forem zaměstnání a kteří nemají pracovní místo, do kterého by se po ukončení pracovní neschopnosti mohli vrátit. Právě tato skupina zranitelných pracovníků se rozrůstá a představuje 15–20 % pracovních sil v EU.

Globalizace a měnící se svět práce

Řízení ochrany zdraví při restrukturalizaci

• Sledovat účinky restrukturalizace na zdraví, a to i v MSP: sbírat a vyhodnocovat údaje a důkazy o účincích restrukturalizace na zdraví a pohodu pracovníků.
• Provádět opatření v oblasti ochrany zdraví na pracovišti zaměřená na poskytování psychosociální podpory zaměstnancům před restrukturalizací, během ní i po ní. Tato opatření by jim měla lépe umožnit vypořádat se se změnami a novými požadavky, které jsou na ně kladeny, a zároveň si zachovat zdraví. Vyhodnotit účinnost a nákladovou efektivnost opatření.

Měnící se organizace, nové trendy v oblasti zaměstnanosti a pracovní modely a psychosociální rizika

• Zabývat se dopadem nových trendů v oblasti zaměstnanosti a pracovních modelů, včetně různých forem pružnosti, na BOZP za účelem podpory politik a postupů založených na důkazech na úrovni společnosti a podniků. Při tom by měla být zohledněna potenciální psychosociální rizika a související nežádoucí účinky na zdraví i případné příležitosti ke zlepšení ochrany zdraví a pohody při práci.
• Zaměřit se na bezpečnostní a zdravotní aspekty nejisté práce z hlediska přístupu k pracovnělékařské péči, zdravotního dohledu, sledovatelnosti nemocí z povolání, účasti zaměstnanců a přístupu k odborné přípravě.
• Provádět další výzkum rozhodujících faktorů, pokud jde o rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem v širších společenských souvislostech, včetně společenských hodnot a systémů. Zabývat se tím, jak nové pracovní modely, různé typy pružnosti a zavádění nových technologií ovlivňují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, a v důsledku toho zdraví a pohodu při práci a výkonnost organizace. Výsledkem by měl být soubor poznatků, na základě něhož bude vypracována politika a stanovena správná praxe na úrovni společnosti.
• Sledovat a analyzovat dopad hospodářské krize na BOZP.

Násilí a obtěžování na pracovišti

• Objasnit výrazy, definice a klasifikace používané v souvislosti s různými typy násilí a obtěžování na pracovišti. Za účelem usnadnění jednotného sběru údajů budou zapotřebí všeobecně uznávané pracovní definice toho, co je to násilí a obtěžování na pracovišti. Standardizovaný sběr údajů s využitím společných definic je nezbytný k vyvození závěrů o účinné prevenci.
• Provést výzkum více zaměřený na jednotlivá odvětví za účelem objasnění vlivu různých situačních a environmentálních faktorů násilí nebo obtěžování třetích stran ve vzájemném působení pracovníků a klientů v různých pracovních prostředích.  Provádět vysoce kvalitní opatření zaměřená na vypracování, zkoušení a vyhodnocení strategií prevence obtěžování a násilí v různých pracovních prostředích a negativních důsledků tohoto chování. Vyhodnotit proces, účinnost a nákladovou efektivnost opatření.

Psychosociální rizikové faktory, stres při práci a chronická onemocnění a zdravotní obtíže

• Zabývat se složitým vzájemným působením psychosociálních a organizačních rizikových faktorů spojených s prací, stresu při práci, fyzické nečinnosti v práci, rizikového chování a chronických onemocnění a zdravotních obtíží za účelem získání souboru poznatků, na základě něhož budou vypracovány politiky a účinné preventivní strategie. Zaměřit se na skupiny, které jsou zvlášť ohroženy nežádoucími účinky psychosociálních rizikových faktorů při práci na zdraví.
• Vypracovat opatření, programy a strategie, které spojují tradiční ochranu zdraví při práci s její podporou a zabývají se současně jak riziky spojenými s výkonem povolání (organizačními a psychosociálními), tak behaviorálními faktory. To logicky zahrnuje zaměření na pracovní prostředí i na individuální rozhodnutí a chování.

Pohoda při práci – pozitivní přístup

• Zintenzivnit pozitivní přístup k výzkumu v oblasti psychologie ochrany zdraví při práci se zaměřením na kladné charakteristiky práce a pohodu, včetně zapojení do práce, zdrojů při práci, psychologického kapitálu, přizpůsobení práce a příznivých vedlejších dopadů.
• Dále zkoumat souvislosti mezi inovacemi na pracovišti, BOZP a výkonností společnosti a možností zlepšit ochranu zdraví a pohodu při práci inovacemi na pracovišti.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci vmalých podnicích a mikropodnicích

• Provádět další studie specifických rysů malých podniků a mikropodniků, faktorů úspěchu a překážek po celou dobu životního cyklu podniku v různých hospodářských souvislostech (růst, recese) a klíčových faktorů ovlivňujících rozhodování v záležitostech BOZP v malých podnicích a mikropodnicích.
• Zlepšit kvalitu výzkumu malých podniků a mikropodniků s důrazem na využívání stávajících znalostí v novém výzkumu a na výměnu zkušeností mezi výzkumnými pracovníky. Mezioborovým studiím a vyhodnocování účinku různých opatření by měla být připisována vyšší priorita. Výzkum opatření by se měl zabývat celým procesem, od zprostředkovatelů přes metody šíření po preventivní činnosti, vyhodnocení účinnosti a nákladovou efektivnost opatření.
• Vypracovat, provádět a vyhodnotit programy na podporu inovací přizpůsobené realitě a potřebám malých podniků a mikropodniků, včetně osob samostatně výdělečně činných, s ohledem na jejich jedinečný charakter a při tom spojit různé přístupy (informace, odborná příprava, rozvoj podpůrných sítí nebo pokyny ze strany externích služeb v oblasti BOZP a ekonomické pobídky). Vypracovat nákladově efektivní programy, které lze použít ve větším měřítku.
• Provádět další výzkum, který bude srovnatelný na národní úrovni, za účelem identifikace klíčových podmínek, které přispívají k „příznivému“ prostředí, jehož prostřednictvím lze zvýšit úroveň řízení BOZP v menších podnicích (zvlášť těch s méně než 100 zaměstnanci).

Výzkum v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci týkající se bezpečných nových technologií

Pracovní rizika zelených technologií

• Více provádět výzkum „prevence prostřednictvím návrhu“ týkající se bezpečného vývoje technologií, procesů a látek během jejich koncipování a před jejich uvedením na trh. Měl by být vzat v úvahu celý jejich životní cyklus za účelem vyloučení veškerých potenciálních rizik. Výsledky tohoto výzkumu by mohly být využity k harmonizaci/standardizaci návrhů.
• Vyhodnotit tradiční i nová rizika v oblasti BOZP v různých situacích a kombinacích v rámci zelených pracovních míst. To by usnadnilo převedení stávajících znalostí o BOZP na zelené technologie, hodnocení rizik týkajících se konkrétně zelených pracovních míst a určení potřeb v oblasti školení o BOZP.
• Provést hloubkovou analýzu metod, které lze využít k určení současných i budoucích potřebných dovedností v oblasti BOZP na všech úrovních zelených pracovních míst.
• Vyvinout nové metody výzkumu toxicity, které podpoří postupy rychlého uvádění na trh, a okamžitě je poskytnout k použití na vyvíjející se zelené technologie.
• Je zapotřebí více toxikologického a epidemiologického výzkumu za účelem hodnocení zdravotních rizik expozic více látkám a novým materiálům na pracovišti (např. zpracování evidencí údajů o expozicích na pracovišti). K tomu je zapotřebí přihlédnout v rámci životního cyklu nových zelených technologií (od kolébky ke kolébce).
• Provést výzkum pracovních rizik spojených obecně s nakládáním s odpady, včetně sběru, přepravy, likvidace a zpracování odpadu, a zejména rizik v oblasti BOZP souvisejících s vytěžováním skládek, zpracováním biologického odpadu a technologiemi likvidace odpadu. Zabývat se lepším posouzením expozice (analýza pracovních rizik) prostřednictvím zdokonalených metodik výzkumu.
• Zabývat se dlouhodobými zdravotními následky expozice biologickým činitelům v těchto nových technologiích (např. rizika zelených stavebních materiálů, bioenergie nebo nakládání s odpady).

Informační a komunikační technologie: příležitosti a rizika v pracovním prostředí

• Zabývat se možností využití řešení založených na inteligentním prostředí k vytvoření podpůrných systémů na míru pro úpravu pracovišť (asistovaná práce v přirozeném prostředí podle modelu asistovaného žití v přirozeném prostředí). Určit, jaký dopad by mohlo mít využívání a použitelnost uvedených technologií na starší pracovníky a na osoby s různou úrovní dovedností, v různém fyzickém stavu a s různými kognitivními schopnostmi.
• Vzhledem k zavádění inteligentnějších a složitějších rozhraní člověk-stroj na pracovišti provést výzkum jejich bezpečného a účinného využívání. Tento výzkum by zahrnoval studie kognitivní ergonomie a neuroergonomie týkající se návrhů nových použití informačních a komunikačních technologií zaměřených na uživatele se zvláštním důrazem na potřeby konkrétních skupin pracovníků, jako jsou pracovníci se zdravotním postižením, pracovníci údržby nebo migrující pracovníci.
• Provádět další výzkum problematiky BOZP související s prací podporovanou (mobilními) informačními technologiemi, například témat, jako je duševní zatížení, rozhodování, kvalifikovaný výkon, permanentní dostupnost, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a interakce člověk-počítač.

Rizika týkající se expozice elektromagnetickým polím

• Systematicky vyhodnocovat počet pracovníků v Evropě vystavených elektromagnetickým polím a charakterizovat zdroje, kterým jsou vystaveni.
• Provést výzkum dlouhodobých účinků expozic elektromagnetickým polím při práci na zdraví.
• Určit lepší posouzení expozic, která jsou zásadní pro vyhodnocení podmínek expozice pracovníků. Je zapotřebí lépe pochopit skutečnou expozici pro vytváření budoucích experimentálních prostředí a koncipování průkaznějších epidemiologických studií a adekvátních hodnocení rizik, což jsou klíčové požadavky vědeckých studií biologických účinků elektromagnetických polí.
• Posoudit expozice zvlášť ohrožených pracovníků (např. osob se zdravotnickými implantáty, těhotných žen) elektromagnetickým polím.
• Vyvinout přesná a spolehlivá dozimetrická posouzení a posouzení expozic, což jsou klíčové požadavky vědeckých studií biologických účinků elektromagnetických polí.
• Zabývat se expozicí mezifrekvenčním polím, například u zařízení proti krádeži nebo při svařování, a jejími možnými účinky na zdraví, jelikož existuje pouze omezený počet zkoumání expozic mezifrekvenčním polím.
• Zabývat se expozicí extrémně nízkofrekvenčním polím a jejími možnými účinky na zdraví, neboť nejsou známy biologické souvislosti mezi příčinami a následky, pokud jde o extrémně nízkofrekvenční magnetická pole a kauzalistiku onemocnění.
• Provést další výzkum účinků statických polí na zdraví, včetně možných účinků chronické krátkodobé expozice několika teslám (T) na zdraví.
• Zabývat se nespecifickými účinky (kognitivní funkce, smyslová stimulace, poruchy spánku atd.) radiofrekvenčních polí za účelem lepšího pochopení jejich vysvětlení z hlediska mechaniky.

Neznámá rizika biotechnologií

• Za účelem doplnění chybějících poznatků lépe pochopit činnosti, související nebezpečí (včetně biologických, chemických a fyzikálních nebezpečí a rozšíření výroby) a expozice, například v oblasti BOZP při výrobě, zpracování a využívání biopaliv.
• Provádět další toxikologický a epidemiologický výzkum týkající se otázek, jako je expozice biologickým činitelům, které se využívají v biotechnologickém odvětví, na pracovišti.
• Vyvinout nástroje pro hodnocení rizik a preventivní opatření, jelikož jsou zapotřebí v důsledku zvyšujícího se využívání biotechnologií v průmyslu. Také je potřeba vypracování programů lékařského dohledu za účelem sběru a využívání zdravotnických informací, biologického monitorování, lékařských vyšetření nebo jiných údajů o zdravotním stavu s cílem vypracovat strategie pro prevenci onemocnění.

Nové nebo rostoucí expozice chemickým a biologickým činitelům na pracovišti

Karcinogenní a mutagenní látky, látky toxické pro reprodukci a senzibilizující látky

Obecně

• Vyvinout alternativní analytické zkušební metody týkající se toxikologie chemických činitelů (např. zjištění minimálních množství karcinogenních a mutagenních látek, látek toxických pro reprodukci a senzibilizujících látek).
• Vyvinout spolehlivé nástroje pro kvantitativní hodnocení rizik, které přinese lepší kvantitativní údaje o účinnosti/potenciálu karcinogenních, mutagenních a senzibilizujících látek.
• Biometrologie pro expozice na pracovišti – vývoj vhodných biomarkerů. To pomůže určit charakter a míru chemických expozic na pracovišti a umožní předpovědět riziko onemocnění u vystavených jednotlivců i skupin (včetně „zranitelných“ skupin).
• Provést výzkum zohledňující pohlaví. Většina studií karcinogenních expozic pochází ze studií mužů, kdežto studie reprodukční toxicity se zaměřují na ženy. Jen málo studií odhadlo variabilitu u měření expozic na základě pohlaví, rasy, etnického původu nebo souvisejících proměnných. Jsou zapotřebí výzkumné metody, například k vyhodnocení rakoviny z povolání u žen a menšin, které umožní určit, zda totéž zevní ozáření může vést k různým vnitřním dávkám.
• Dále rozvíjet metodiku a využívání evidencí údajů o expozicích na pracovišti za účelem určení rizik expozice v pracovním prostředí.

Karcinogenní a mutagenní látky a látky toxické pro reprodukci

• Rozvíjet stávající znalosti o účincích karcinogenních a mutagenních látek a látek toxických pro reprodukci na zdraví a o jejich souvislosti s prací (např. sběr údajů o expozicích). To zlepší pochopení vztahu mezi pracovními rizikovými faktory (včetně „skrytých“ rizikových faktorů souvisejících s karcinogenními a mutagenními látkami a látkami toxickými pro reprodukci) a incidencí nemocí z povolání.
• Provést výzkum, který se bude zabývat větším počtem skupin zaměstnání a bude zahrnovat dlouhodobé populační studie (výzkum by měl zahrnovat např. odvětví služeb, zranitelné pracovníky, jako jsou mladé migrantky zajišťující úklid, organizační faktory nebo faktory životního stylu často ovlivněné způsobem organizace práce).
• Validovat a zlepšit modely posuzování expozic pracovníků: měření, modelování a hodnocení rizik. Tyto modely lze využít k určení potřeb a metod v oblasti snížení expozice, k vymezení vztahů expozice-reakce v epidemiologických studiích a k prokázání účinnosti opatření a technických kontrol. Dále provést výzkum a vyvinout nástroje pro řízení karcinogenních a mutagenních látek a látek toxických pro reprodukci na pracovišti.
• Zabývat se kritérii nebo procesem stanovení limitních hodnot expozice na pracovišti pro karcinogenní a mutagenní látky a látky toxické pro reprodukci. Je zapotřebí šetření za účelem vypracování zřetelného přehledu karcinogenů na pracovišti a souvisejících pracovních procesů mimo rozsah působnosti nařízení REACH. Těmito látkami/procesy se musí zabývat výzkum, sledování i prevence, aby byla pracovníkům poskytnuta táž úroveň ochrany.
• Studie reprodukční toxicity u lidí se většinou zabývají účinky úzce spjatými s průběhem těhotenství, například potraty, délkou gravidity a porodní váhou dítěte. Proto je nutné provést další výzkum funkčních poruch týkajících se například imunitní, kardiovaskulární a nervové soustavy.
• Provést další výzkum za účelem aktualizace databází reprodukční a vývojové toxicity, které ve vztahu k mnoha expozicím chemickým látkám v pracovním prostředí obsahují omezené informace.

Senzibilizující látky

• Stanovit podrobnější systém klasifikace alergenních účinků, jehož výsledkem budou různé kategorie senzibilizujících látek.
• Určit faktory, které vedou ke zvyšující se přecitlivělosti lidí na chemické látky.
• Stanovit vědecky podložené a spolehlivé prahové hodnoty toxicity, které poskytnou informace o „dávce“ látky, jíž musí být dosaženo, aby došlo k senzibilizačnímu účinku.

Endokrinní disruptory

• Rozšířit a posílit poznatky o endokrinních disruptorech u jednotlivých skupin povolání. Je zapotřebí výzkum strategií pro posuzování expozic za účelem určení a identifikování nerozpoznaných látek s vlastnostmi endokrinních disruptorů na pracovištích. Se současnými metodami posuzování není úplné spektrum chemických látek, které potenciálně přispívají k onemocněním endokrinního systému, ani zdaleka známo.
• Stanovit nové přístupy k posuzování účinků kombinací endokrinních disruptorů na náchylnost k onemocnění, jelikož při posuzování vždy jen jednoho endokrinního disruptoru se pravděpodobně podceňuje kombinované riziko současné expozice více endokrinním disruptorům při práci. Posouzení účinků endokrinních disruptorů na lidské zdraví musí zahrnovat účinky expozice chemickým směsím při práci v souvislosti s jedním onemocněním i účinky expozice jedné chemické látce v souvislosti s více onemocněními.
• Vyvinout konkrétnější a citlivější biomarkery k zachycení endokrinních účinků u pracovníků vystavených endokrinním disruptorům.
• Zaměřit práci na skupiny/podskupiny povolání, které jsou na endokrinní disruptory pravděpodobně nejcitlivější.

Nanomateriály ve společnosti orientované na inovace

• Rozšířit znalosti o nanomateriálech v pracovních prostředích včetně nanomateriálů nové generace.
• Zvýšit pochopení toho, jak chemické a fyzikální úpravy ovlivňují vlastnosti nanomateriálů. Vypracovat informace o charakterizaci rizik za účelem určení a klasifikace nanomateriálů na základě jejich fyzikálních nebo chemických vlastností.
• Pochopit zobecnitelné vlastnosti nanomateriálů v souvislosti s toxicitou v biologických systémech.
• Vyvinout nové metody zkoušek toxicity a nástroje pro předpovídání rizik, které umožní zohlednit bezpečnostní aspekty v co nejranější fázi vývoje výrobků (bezpečnost prostřednictvím návrhu). Výzkum umožní „zodpovědné“ nanotechnologie kombinující bezpečnostní a zdravotní hlediska.
• Vyvinout standardizované metody kvalitativního i kvantitativního měření nanočástic za účelem získání spolehlivých údajů o expozicích jakožto podkladu pro posuzování expozic a řízení rizik.
• Vyvinout nástroje pro posuzování expozic a řízení rizik v této oblasti, které pomohou pochopit a zlepšit osvědčené postupy na pracovišti, procesy a kontroly expozice životního prostředí

Biologické činitele v zelenějším, ale globalizovaném hospodářství

• Vyvinout metody pro zkoumání souvislostí mezi expozicí mikroorganismům na pracovišti a pozorovanými účinky na zdraví. Nedostatečně chápeme přesnou úlohu mikroorganismů v rozvoji a zhoršování příznaků nemocí.
• Rozšířit poznatky o vztahu mezi dávkou a odezvou u většiny biologických činitelů.
• Provést výzkum metrologie, epidemiologie, vhodných metod měření a hodnocení a prevence rizik, jelikož studie pracovních biologických rizik je nedostatečně propracovaná.
• Vyvinout přesné metody sběru vzorků a rozboru mikroorganismů za účelem určení celého spektra, například mikroorganismů přenášených vzduchem, alergenů v bioaerosolech, mikrobiálních fragmentů atd.
• Vyvinout techniky přímého měření mikrobiologických činitelů, z něhož mohou vycházet rychlá rozhodnutí o vhodných ochranných opatřeních na pracovišti.
• Provést další výzkum vyhodnocování výskytu bioaerosolů a variability souvisejících expozic.
• Pracovat na určení limitních hodnot expozice na pracovišti, jelikož standardizované analytické metody stále chybí.

Kombinované expozice ve složitých pracovních prostředích

Chemické a biologické směsi

• Zabývat se toxikologií a mechanismy působení chemických nebo biologických směsí.
• Rozšířit znalosti dosti omezeného počtu chemických látek, pro které existují vysoce kvalitní informace o způsobu jejich účinku. Vypracovat více popisů a lepší popisy expozic chemickým nebo biologickým směsím (tj. kde, jak často a do jaké míry).
• Vyvinout propracované a validované nástroje pro předpovídání vzájemného působení.
• Rozšířit poznatky ohledně toho, jak se expozice nebo účinky mění v průběhu času.
• Určit kritéria pro předpovídání možných reakcí (zesílení účinku nebo vzájemného působení) mezi různými chemickými směsmi.

Ototoxické látky

• Zlepšit zkoušky toxicity nových chemických látek za účelem řádného vyhodnocení jejich ototoxicity.
• Určit úrovně expozic hluku a současně konkrétním chemickým látkám, které jsou považovány za bezpečné pro sluchové ústrojí člověka.

Priority výzkumu voblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vEvropě na období 2013-2020: souhrnná zpráva [online]. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014 [cit. 2016-04-24]. 23 s. Dostupný z: http://www.ceskyfocalpoint.cz/wp-content/uploads/2015/12/vyzkum-Priority.doc