Jedním z hlavních úkolů zařazených do programu kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce jsou již několik let kontroly zaměřené na agenturní zaměstnávání, zejména pak tzv. „zastřeného“ zprostředkování zaměstnání. K tomu dochází jak na straně agentur práce, které mají vydané platné povolení ke zprostředkování zaměstnání, tak na straně subjektů, které toto povolení nemají.

Požadavky na zvýšení počtu pracovníků ve výrobní firmě pro určité období lze řešit legálně na základě sjednaných smluv o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce mezi uživatelem a agenturou práce, tímto způsobem je možné zajistit větší flexibilitu pracovní síly v souladu se zákonem. Vždy by se mělo jednat o dočasný výkon práce u „uživatele“.

Na druhou stranu se stále více objevují případy, kdy dochází k porušování zákonů, které jasně vymezují podmínky pro zprostředkování zaměstnání, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Nejčastějším typem „zastřeného“ agenturního zaměstnávání je sjednání smlouvy o dílo podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, mezi „objednatelem“ a „zhotovitelem“. Důvodem může být mimo jiné cena za vykonanou práci, která je v tomto případě podstatně nižší než cena legální agentury práce. Svoji roli hrají i zvyšující se náklady spojené se zaměstnáváním kmenových zaměstnanců.

V případě, že se jedná o smlouvu o dílo, nemusí být řešeny srovnatelné pracovní a mzdové podmínky pracovníků, kteří zajišťují výkon práce pro „zhotovitele“, s kmenovými zaměstnanci „objednatele“, i když vykonávají shodnou práci. „Zhotovitel“ uzavírá s pracovníky dohody o provedení práce s rozsahem odvedené práce do 300 hodin v kalendářním roce (pro jednoho zaměstnavatele). V současné době zatím není ze zákona stanovena zaměstnavateli povinnost vedení evidence odpracované doby. Dohody o provedení práce do výše 10 000,- Kč (včetně) započitatelného příjmu za kalendářní měsíc současně nezakládají povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění.

„Zhotovitel“ není omezen při zajištění zakázky pro „objednatele“, může tedy využít i spolupráci s osobami vykonávajícími práci na základě živnostenského oprávnění, což v případě prokázání výkonu závislé práce je tzv. švarcsystém. „Zhotovitel“ zajišťující zakázku pro objednatele na základě smlouvy o dílo může ve větším rozsahu využít i cizinců, v naší republice jsou to ve většině případů občané Ukrajiny.

Každý typ spolupráce má svá pravidla daná zákonem. Kontroly zaměřené na agenturní zaměstnávání provádí inspektoři oddělení nelegálního zaměstnávání a inspektoři oddělení pracovněprávních vztahů a podmínek. Současným trendem je posun kontrolní činnosti směrem k větší efektivnosti a cíleně zaměřený na konkrétní oblasti, ve kterých dochází k porušování zákona mezi „uživatelem“ a agenturou práce, případně jiným subjektem, který zprostředkuje zaměstnání bez platného povolení ke zprostředkování zaměstnání.

Právě při provádění nehlášených kontrol je velká pravděpodobnost zjištění v případě porušování zákonů, které jasně vymezují podmínky pro zprostředkování zaměstnání. Při kontrolách se inspektoři zaměřují na prokázání skutečného stavu výkonu práce na konkrétních pracovištích. Kontroly jsou cíleny na subjekty s větším počtem zaměstnanců, kde je předpoklad vyšší flexibility pracovní síly a prokázání větší společenské nebezpečnosti, neboť jde o porušení systémové. V řadě případů kontrolovaných subjektů se jednalo pouze o formální (smluvní) stránku obchodního vztahu, ve skutečnosti bylo kontrolou prokázáno, že zaměstnanci „zhotovitele“ vykonávali závislou práci pro „objednatele“, v těchto případech se jednalo o „zastřené“ agenturní zaměstnávání.

V současné době se inspektoři při kontrolách setkávají i s agenturami práce, které mají udělené povolení ke zprostředkování zaměstnání, ale uživatelům samy nabídnou „levnější“ variantu spolupráce na základě smluv podle občanského zákoníku, i v tomto případě se jedná o „zastřené“ agenturní zaměstnávání.