Národní registr nemocí z povolání je veden od roku 1991 na Centru pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu. Zákonem č. 156/2004 Sb. byl zařazen mezi 13 zdravotních registrů, které tvoří Národní zdravotnický informační systém (NZIS). Po vstupu České republiky do Evropské Unie v roce 2003 byl napojen na statistický systém EUROSTATu o nemocech z povolání, zvaný EODS (European Occupational Diseases Statistics). Od té doby probíhá proces harmonizace českého systému s praxí zavedenou v EU, což vede k postupnému zlepšování mezinárodní srovnatelnosti českých statistických údajů o nemocech z povolání.

Autoři článku předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2016.

V roce 2015 bylo v České republice u 911 pracovníků (369 žen a 542 mužů) hlášeno celkem 1092 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1035 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění byla 24,2 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Rozbor dat ukázal, že u 167 osob byla v průběhu roku hlášena více než jedna nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. U čtyř pracovníků to byla čtyři onemocnění (4 ataky malárie, trigger finger 4 prstů, léze n. medianus a n. ulnaris bilaterálně a oboustranná akromioklavikulární artróza s oboustrannou chronickou burzitidou s kalcifikacemi). U šesti osob byly uznány tři a u 157 osob dvě profesionální onemocnění. V těchto případech šlo nejčastěji o kombinaci syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce (99 pacientů) vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. Ve srovnání s rokem 2014 (1, 2) klesl v roce 2015 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 158, tj. o 12,6 % případů. Incidence profesionálních onemocnění klesla o 3,8 případů na 100 tisíc pojištěnců v civilním sektoru.