Průmysl 4.0 (též Práce 4.0 či čtvrtá průmyslová revoluce) označuje soudobý trend digitalizace, s ní související automatizace výroby a změn na trhu práce.
Koncept „Průmysl 4.0“
Řada vyspělých zemí se již několik let zabývá nástupem čtvrté průmyslové revoluce, která zásadním způsobem mění povahu průmyslu, energetiky, obchodu, logistiky a dalších částí hospodářství i celé společnosti. Průmyslová revoluce je spojená s nástupem trvalého, velice rychlého rozvoje systémového využívání, integrace a propojování nejrůznějších technologií ve všech oblastech lidské činnosti, se změnou znalostí, způsobu myšlení, způsobu řízení podniků a celých výrobních procesů. Koncept Průmyslu se netýká pouze průmyslové výroby, ale představuje novou filozofii. Průmyslová revoluce je komplexní změna, která se dotkne mnoha oblastí života společnosti. Základním předpokladem úspěšného zvládnutí změn, eliminace rizik a využití příležitostí je široký konsenzus nad strategickým směřováním a způsobem implementace. Digitalizace ekonomiky již dnes probíhá v široké škále odvětví (elektronika, elektrotechnika, konstrukce a výroba strojů a zařízení, výroba nástrojů, automobilový průmysl, energetika, chemická a farmaceutická výroba, hutnictví a ocelářství, informační technologie a telekomunikace, průmyslová automatizace, radiokomunikace, ale i údržba, bankovnictví, finanční a marketingové služby, obchodní činnost, poradenské služby, reklamní činnost, vývoj software, zemědělství, životní prostředí, zdravotnictví, výživa a další).
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v rámci Průmyslu 4.0 (též Práce 4.0)
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (prevence rizik) – podmínky a významné vlivy pro další vývoj
- Co přinesou: Globalizace; Digitalizace; Robotizace; Sítě; Komunikace; Moduly; Standardizace; Decentralizace; Individualizace; Autonomie; Integrace decentralizovaných modulárních řešení apod.?
- Posilování bezpečnosti, spolehlivosti, zodpovědnosti, samostatnosti při výkonu práce.
- Směr prevence rizik dle změn charakteru práce.
- Vzroste potřeba věnovat pozornost a posilovat vědění i aplikace v praxi v oblastech komunikace a ergonomie.
- Od prevence fyzických rizik (snižování pracovní úrazovosti) k posilování prevence psychosociálních rizik (růst stresové zátěže).
- Odklon ve výkonu práce od přímých hmotných procesů k nehmotným, virtuálním.
- Snížení rizika úrazů při manipulaci s materiály a výrobky (břemeny). Sporné zůstává snížení úrazů v důsledků pádů osob (patří k nejčastějším úrazům).
- Omezení fyzického pohybu, dlouhé (nevhodné) sezení při práci, jednostranná zátěž může způsobovat nárůst nemocí MSD (muskuloskeletální onemocnění).
- Člověk – stroj (přístroj, robot, ovladač) – senzorická pozornost, přesnost, spolehlivost – selhání může znamenat narušení celého, sítěmi propojeného systému. Integrace je zabezpečována především vhodnou komunikací každého s každým dle okamžité potřeby, vzájemným dohadováním, koordinací činnosti a kooperací mezi autonomními subsystémy. V tomto pojetí mizí smysl centrálního hierarchického řízení a veškeré procesy komunikace a koordinace nabývají decentralizovaný charakter. V extrémních případech může celý výrobní systém fungovat bez centrální řídící autority.
- Nové technologie a robotizace – substituce lidské práce stroji, přístroji, roboty – může znamenat náhradu – pomoc – ohrožení.
Dopady na trh práce, kvalifikaci pracovní síly a sociální dopady
Práce bude tam, kde bude moci být provedena nejkvalitněji, nejrychleji a nejlevněji.
Změní se podoba tradičních odvětví (digitalizace, automatizace a optimalizace výrobních postupů internetový obchod, sociální sítě, apod.). Změny povedou k zániku určitých profesí/odvětví a naopak ke vzniku nových. Automatizační a optimalizační procesy budou vytlačovat jednodušší a opakující se činnosti (montážního charakteru), což se projeví v uvolňování pracovníků s nižší kvalifikací z těchto dříve tradičních profesí. Změny lze očekávat na pracovních místech spojených s určitými rutinními činnostmi i u pracovníků se středoškolským či vysokoškolským vzdělání (administrativa, shromažďování a zpracování dat a jejich analýza, střední management apod.). Naopak zřejmě poroste potřeba pracovních pozic, jejichž výkon vyžaduje aktivní vyjednávání, kreativitu či sociální inteligenci. Aplikace digitální technologie v praxi bude vytvářet nové pracovní příležitost, například ve správě databází, webovém designu, v práci s velkými objemy dat, v cloudových službách, ochraně dat, apod. S využitím nových technologií se výrazně promění sektor služeb. Od pracovníků budou vyžadovány zcela nové kompetence, které jsou označovány jako e-leadership.
Průmysl 4.0 bude mít taktéž zásadní vliv na požadované kvalifikace a na trh práce, přičemž bude třeba uvažovat i o sociálních aspektech těchto dopadů. Tyto vlivy povedou k novým principům organizace práce, ke změně role zaměstnance, ke změnám ve struktuře i pracovní náplni většiny profesí, budou vyžadovat zcela nové dovednosti, projeví se dopady na vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti a budou vyžadovat nové nastavení politik trhu práce a vzdělávání.
Tradiční organizace práce se pod vlivem nových výrobních procesů, které budou navzájem více propojené a kontinuální, přemění ze striktně oddělené dělby mezi profesemi a činnostmi do struktury, která bude plošná s decentralizovanými vazbami. Výkon práce bude zahrnovat i samostatné rozhodování podpořené aplikací automatických a optimalizačních systémů, koordinaci, kontrolu a návazné aktivity včetně komunikace se zákazníkem.
Digitalizace přinese více možností práce na dálku (sladění pracovního a rodinného života; usnadní získat práci osobám z okrajových regionů). Tento trend bude podporován i současnou virtualizací sociálních kontaktů. Vedle toho se stále častější možností pracovního uplatnění stane sebezaměstnání, které bude s využitím digitálních technologií přístupnější, a budou jej využívat pracovníci ve stále větší škále profesí. Nové technologie přinesou nejen odstranění fyzicky namáhavé práce, ale i možnost kvalitativního obohacení práce, zlepšení pracovního prostředí a více příležitostí pro profesní rozvoj. Zároveň však zvýší nároky na větší flexibilitu práce, komplexnost pracovních úkolů a přizpůsobivost pracovníků vůči dematerializaci a vizualizaci pracovních procesů.
V různých dokumentech se uvádí, že technologie Průmyslu 4.0 rovněž významně zvýší bezpečnost práce a posílí ochranu zdraví zaměstnanců. Stroje budou pomocí senzorů schopny detekovat interakci s lidským faktorem a upozornit na případná nebezpečí a zamezit jim. Odhaduje se, že tyto technologie by mohly snížit počet zranění ve výrobních provozech až o 25 % (Pozn.: Údaj je uveden v následujícím zdroji: The Internet of Things: Mapping the Value Beyond the Hype; McKinsey Global Institute; 2015).