Průzkum kvality života v Evropě nadace Eurofound dokládá životní podmínky a sociální situaci lidí a zkoumá otázky, které jsou významné pro život evropských občanů. V období od září 2016 do března 2017 provedla nadace Eurofound čtvrtý průzkum v řadě (běžící od roku 2003). Průzkum kvality života v Evropě v roce 2016 vyslechl téměř 37 000 osob v 33 zemích – 28 členských státech EU a 5 kandidátských zemích (Albánie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Turecko). Jeho zjištění poskytují podrobné informace o široké škále otázek ve třech hlavních oblastech:
- kvalita života: subjektivní pocit pohody, optimismus, zdraví, životní úroveň a aspekty deprivace, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem,
- kvalita společnosti: sociální nejistota, dojem sociálního vyloučení a společenského napětí, důvěra v lidi a instituce, účast a zapojení do komunity a zapojení do odborné přípravy / celoživotního učení,
- kvalita veřejných služeb: zdravotní péče, dlouhodobá péče, péče o děti a další veřejné služby.
Základní informace o průzkumu
Tento jedinečný celoevropský průzkum, který se provádí jednou za čtyři až pět let, zkoumá jak objektivní okolnosti života občanů, tak pocity, které mají ohledně těchto okolností a svého života obecně, s cílem vytvořit bohatý zdroj údajů o kvalitě života lidí v Evropě. Průzkum představuje údaje o otázkách, na něž se nevztahují obecné statistiky, jako je vnímaná kvalita společnosti, důvěra v instituce a sociální napětí. Zkoumá škálu otázek, jako je bydlení, deprivace, rodina, zdraví a pocit pohody. Zabývá se také subjektivními tématy, jako je úroveň štěstí člověka, jak jsou lidé spokojeni se svým životem a jejich zapojení ve společnosti.
Metodika
Průzkum kvality života v Evropě je průzkumem dospělé populace (starší 18 let) žijící v soukromých domácnostech. Je založen na statistickém vzorku a pokrývá průřez společnosti. Podle velikosti země a vnitrostátního uspořádání vzorek v roce 2016 tvořilo 1 000 až 2 000 respondentů na každou zemi.
Partner průzkumu nadace Eurofound Kantar Public provedl osobní rozhovory v domácnostech lidí za využití osobního vedení rozhovorů za pomoci počítače (CAPI) a pokryl komplexní seznam otázek týkající se kvality jejich života. (Veškeré shromážděné informace se uchovávají v přísné důvěrnosti a je zaručena anonymita každého respondenta.) Dotazník průzkumu kvality života v Evropě v roce 2016 kladl značný důraz na veřejné služby – zdravotní péči, dlouhodobou péči, péči o děti a školy – a na měření různých aspektů kvality, jako je spravedlivý přístup, zařízení, zaměstnanci a informace dostupné občanům. Podrobné informace o metodice průzkumu jsou k dispozici na internetu.
Hlavní zjištění
- Celkově ukazují výsledky průzkumu kvality života v Evropě v roce 2016 všeobecný pokrok, k němuž došlo ve třech klíčových zkoumaných oblastech: kvalita života, kvalita společnosti a kvalita veřejných služeb, byť ne ve všech zemích a u všech sociálních skupin.
- Došlo ke všeobecnému pokroku v oblasti kvality života, přičemž několik rozměrů se vrátilo zpět na úroveň před krizí. Od posledního průzkumu například vzrostla úroveň optimismu, zvýšila se spokojenost s životní úrovní a úrovně spokojenosti se životem a štěstí zůstaly stabilní. Spokojenost s životní úrovní se napříč členskými státy sblížila, celkově se zlepšilo vlastní vnímání kvality zdraví a pokleslo materiální strádání (více lidí je schopno vyjít s penězi). Zhoršila se však rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a ve dvou třetinách zemí existují vážné obavy ohledně nedostatečného příjmu ve stáří.
- Zjištění ukazují, že od roku 2011 došlo k obecnému zlepšení ukazatelů kvality společnosti. Zvýšila se důvěra ve vnitrostátní instituce, stoupá zapojení do sociálních organizací a účast v nich, zvýšila se důvěra mezi lidmi ve věkové skupině 18–24 let, snížil se pocit sociálního vyloučení a rovněž vnímané napětí mezi chudými/bohatými, vedoucími pracovníky/pracovníky, starými/mladými lidmi, muži/ženami. Pocit napětí nicméně mírně stoupl mezi náboženskými a etnickými skupinami a v menší míře na základě sexuální orientace.
- Údaje také ukazují, že od posledního průzkumu došlo k celkovému zlepšení hodnocení kvality veřejných služeb. Míra spokojenosti s několika klíčovými veřejnými službami, jako je zdravotní péče a veřejná doprava, se zvýšila. Péče o dítě se zlepšila v několika zemích, kde bylo hodnocení v minulosti nízké. V řadě zemí je novou otázkou přístup k zařízením na recyklaci, zatímco v některých zemích je problémem přístup k bankovnictví ve venkovských oblastech. Kvalita veřejných služeb se však v členských státech stále velmi liší.
Zobrazte si, prozkoumejte a srovnejte údaje o kvalitě života, kvalitě společnosti a kvalitě veřejných služeb pro EU a jednotlivé země v interaktivním průzkumníků údajů.
Klíčová zjištění
- Celkově bylo v oblasti kvality života mezi lety 2011 a 2016 v EU dosaženo pokroku, kdy některé dimenze opět dosáhly úrovně před krizí v roce 2007. Ve srovnání s rokem 2011 došlo k snížení materiálních obtíží a ke zvýšení spokojenosti s životním standardem ve všech příjmových kvartilech. V sedmi zemích jsou však problémy vyjít s penězi stále větší než před krizí v roce 2007. V jedenácti zemích více než polovina obyvatel uvádí, že má problémy vyjít s penězi.
- Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o kvalitu života, zůstávají značné, avšak existují zde jemné rozdíly, které homogenní klastry zemí nedokážou jednoduše zachytit. Přesto je řada nedostatků v některých společnostech výraznější než v jiných. V uplynulém desetiletí zůstává spokojenost s životem v EU na relativně vysoké úrovni: v roce 2016 v průměru 7,1 na bodové stupnici od 1 do 10. V letech 2011 až 2016 došlo v některých členských státech, zejména v Maďarsku, Estonsku a Spojeném království, k jejímu zvýšení, zatímco spokojenost se životním standardem nejvíce vzrostla v Maďarsku, Bulharsku, Estonsku a Polsku. V Řecku, Itálii a Španělsku se spokojenost s životem během tohoto období snížila, což je pokračováním klesajícího trendu, který byl zjevný již před hospodářskou krizí.
- Hodnocení kvality veřejných služeb se celkově zvýšilo; v několika zemích, kde dříve bylo hodnocení velmi nízké, se zejména zlepšila spokojenost se zdravotní péčí a péčí o děti. Vnímaná kvalita veřejných služeb se v členských státech stále výrazně liší a lidé ve skupinách s nižšími příjmy uvádějí menší zlepšení v kvalitě služeb.
- V městských oblastech je více lidí znepokojeno kvalitou ovzduší. Pokud jde o místní služby, jedním ze zdůrazňovaných problémů je nedostatečný přístup k recyklačním zařízením, zatímco ve venkovských oblastech některých zemí je problémem přístup k bankovním službám. Ve srovnání s předchozím průzkumem se v průzkumu kvality života v Evropě za rok 2016 menší podíl lidí cítí blízko lidem v oblasti, kde žijí; je to zejména případ venkovských oblastí, kde je tato dimenze důležitá pro sociální začlenění.
- Došlo k obecnému zlepšení u ukazatelů kvality společnosti, včetně klesajícího pocitu vyloučení ze společnosti, vyšší účasti v klubech, organizacích nebo asociacích a vyšší důvěry ve státní instituce. Zejména mladí lidé (18–24 let) zaznamenali nejvyšší nárůst důvěry v jiné lidi, což může potenciálně vypovídat o tom, že nová generace je méně poznamenaná krizí.
- Snížilo se vnímání napětí mezi chudými a bohatými, mezi vedením a zaměstnanci a mezi starými a mladými; na druhou stranu je vykazováno rostoucí napětí mezi různými náboženskými a etnickými skupinami a v menší míře také mezi lidmi různé sexuální orientace.
- U některých ukazatelů přetrvávají rozdíly a je zřejmé, že rostoucí oživení následující po krizi se všech občanů nedotklo stejně. U skupin s nízkými příjmy bylo zlepšení v několika dimenzích omezenější, pokud jde o celkovou kvalitu veřejných služeb, vnímání sociálního vyloučení a ohrožení duševního zdraví (ženy v nejnižším příjmovém kvartilu jsou za poslední desetiletí soustavně více ohrožené). Subjektivní zdravotní stav populace, který se v důsledku krize zhoršil, je však nyní lepší než v roce 2007, a to i u nejnižšího kvartilu příjmů.
- Respondenti vyjadřují nejistotu a pochybnosti. Jedná se mimo jiné o snížení jistoty, pokud jde o schopnost udržet si vlastní bydlení, značné obavy, zda budou mít ve stáří dostatečný příjem, ve dvou třetinách členských států (přičemž 13 % lidí v EU má velké obavy) a v řadě zemí o menší optimismus ohledně budoucnosti vlastních dětí v porovnání s vlastní budoucností.
Další zdroje k průzkumu