S ohledem na zavádění nových českých technických norem a na změny v legislativě, které probíhají od roku 2021, byla provedena celá řada odborných seminářů a školení. Cílem těchto akcí bylo seznámit odbornou veřejnost s probíhajícími změnami a s jejich důsledky, které budou mít vliv na praktickou činnost elektrikářů a revizních techniků. Cílem tohoto článku je vysvětlit čtenářům z řad odborné i laické veřejnosti, kdo, proč a jakým způsobem provádí revize elektrických spotřebičů, protože se na toto téma stále vyskytují dotazy.

Co je to elektrický spotřebič?

Ač se to může zdát zbytečné, vždy je dobré si na začátku jasně vymezit, čeho se problematika přesně týká. Termín (elektrický) spotřebič je definován v ČSN IEC 60050-826 Mezinárodní elektrotechnický slovník (IEV) – Část 826: Elektrické instalace v rámci hesla 826-16-02 jako zařízení určené k přeměně elektrické energie v jiný druh energie. Například se může jednat o přeměnu elektrické energie ve světlo, teplo anebo mechanickou energii.

Obdobným způsobem je elektrický spotřebič také definován v ČSN 33 1600 ed. 2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání, článek 3.2.1 jako elektrické zařízení určené k užívání, aniž by bylo nutné je předtím nějakým způsobem seřizovat. Zařízení se jednoduchým způsobem připojuje k napájení (elektrické síti, transformátoru, měniči apod.) například pomocí zásuvkového spojení nebo přímo na svorky koncového obvodu elektrické sítě nebo po vložení vlastního zdroje (baterie) a je okamžitě připraveno k provozu. Jedním z druhů elektrických spotřebičů je také elektrické ruční nářadí.

Obecně označujeme elektrické spotřebiče pouze termínem spotřebiče, případně jsou také označovány obecnějším termínem elektrické zařízení.

Elektrické spotřebiče můžeme rozdělit na připevněné spotřebiče, tedy spotřebiče pevně připojené k podložce (podlaze, stolu apod.) nebo jiným způsobem trvale zajištěné na určitém místě, a na nepřipevněné spotřebiče, tedy spotřebiče, které nejsou pevně připojené k podložce nebo nejsou trvale zajištěné na určitém místě. Zvláštním druhem nepřipevněných spotřebičů jsou spotřebiče, které jsou při běžném používání drženy v ruce, přičemž jejich případný motor nebo elektrický pohon je jejich nedílnou součástí. Například se může jednat o holicí strojky, vysavače, fény, kulmy apod. Mezi nepřipevněné spotřebiče také patří různé druhy ručního elektrického nářadí, a to jak bateriových, tak i těch, které k elektrické síti připojujeme pomocí vidlice.

Elektrické spotřebiče používáme každodenně, a to jak v domácnostech, tak i v zaměstnání, a ulehčují nám každodenní život. Při jejich používání se můžeme také setkat u určitými omezeními nebo spíše pravidly, která jsme nuceni dodržovat. Hlavní rozdíl je mezi používáním stejného elektrického spotřebiče v domácnosti a na pracovišti. Zatímco pro používání v domácnosti nejsou z hlediska bezpečnosti spotřebiče nastavována žádná pravidla a regulace, tak používání stejného spotřebiče na pracovišti (v zaměstnání) už podléhá určitým pravidlům a je regulováno.

Na jakém legislativním základě se provádějí kontroly a revize elektrických spotřebičů?

Pravidla a regulace pro používání spotřebičů na pracovišti vycházejí z platné legislativy. Základním legislativním dokumentem, který ukládá zaměstnavatelům povinnosti z hlediska bezpečnosti práce s elektrickými spotřebiči, je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, který tak činí prostřednictvím § 101 a § 102.

Legislativním dokumentem, který přímo navazuje na zákoník práce, je nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, kde je v § 3 odst. 1 uvedeno, že pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Dále nařízení vlády říká, že zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení rizik ohrožujících bezpečnost a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti. Mimo jiné se pro tento účel posuzují i rizika vyplývající z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení. Dále je v § 3 odst. 4 poměrně podrobně definována povinnost zaměstnavatele zajistit stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště.

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění, ukládá v § 4 odst. 1 zaměstnavatelům povinnost zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví vhodné pro práci, při které budou používány. A zároveň zaměstnavatelům ukládá povinnost [viz § 4 odst. 1  písm. c)], že stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

„Nejčerstvějšími“ legislativními dokumenty vztahujícími se k provádění revizí a kontrol spotřebičů (a nejen jich) jsou zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Zákon č. 250/2021 Sb. vymezuje v § 2 pojmy důležité pro pochopení dalších vztahů a souvislostí, jako např. „vyhrazené technické zařízení“, „revize“, „revizní technik“ apod.

Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. v § 2 definuje některé další pojmy, které nejsou uvedeny v zákoně č. 250/2021 Sb. Dále pak v § 3 jednoznačně stanovuje, která elektrická zařízení, tedy i spotřebiče, patří nebo nepatří mezi vyhrazená elektrická zařízení. Mezi spotřebiče, které nejsou považovány za vyhrazená elektrická zařízení, a tedy se na ně jednotlivá ustanovení nařízení vlády č. 190/2022 Sb. nevztahují, patří například ruční elektromechanické nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400 V včetně, pokud nejsou určené pro pevné připojení k elektrické síti, prodlužovací šňůry a odpojitelné přívody, zdravotnické elektrické přístroje nebo elektrické zařízení strojního zařízení, které je považováno za výrobek podle jiného právního předpisu. Dále pak elektrická zařízení a instalace s charaktery proudu nebo napětí, které nepředstavují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, pokud ovšem nejsou určeny k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

Závažným nedostatkem § 3 nařízení vlády č. 190/2022 Sb. je právě výše uvedené ustanovení, které říká, že vyhrazeným elektrickým zařízením nejsou ruční elektromechanická nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400 V včetně, pokud nejsou určené pro pevné připojení k elektrické síti. Část textu „pokud nejsou určené pro pevné připojení…“ bude do určité míry „přidělávat“ práci revizním technikům a také pracovníkům bezpečnosti práce, protože budou muset pro každé takovéto elektrické zařízení zjistit v průvodní dokumentaci výrobce, zda je nebo není určeno k pevnému připojení k elektrické síti, a to bez ohledu na skutečnost, jak je aktuálně připojeno. Je-li v dokumentaci výrobce uvedeno, že je elektrické zařízení možné k elektrické síti připojit jak pomocí vidlicového připojení, tedy přímého zasunutí vidlice do zásuvky, tak pomocí pevného připojení, tedy pomocí svorek, bude se jednat o vyhrazené elektrické zařízení. Příkladem takového spotřebiče může být fén na vlasy, který je obvykle připojován k elektrické síti pomocí vidlice, ale v koupelnách hotelových pokojů je zpravidla k elektrické síti připojen pomocí pevného připojení. Takový fén, který podle dokumentace výrobce umožňuje oba způsoby připojení, bude vyhrazeným elektrickým zařízením, i když bude v době provádění kontroly nebo revize připojen vidlicí.

Jaké české technické normy řeší provádění revizí a kontrol elektrických spotřebičů?

Kdo může provádět revize a kontroly elektrických spotřebičů?

Revize elektrických zařízení, tedy i spotřebičů, smí provádět výhradně revizní technik, který je držitelem osvědčení v rozsahu odpovídajícím revidovanému vyhrazenému technickému zařízení. Provádí-li revizní technik revize jako živnost, musí být též držitelem oprávnění podle § 7 odst. 2. zákona č. 250/2021 Sb. Tento požadavek, resp. jednoznačné určení osoby, která může provádět revize elektrických zařízení, je stanoven v § 17 zákona č. 250/2021 Sb. Vzhledem k tomu, že se jedná o jediný legislativní předpis, který stanoví, kdo smí provádět revize elektrických zařízení, má toto ustanovení obecnou platnost pro revize všech druhů elektrických zařízení, bez ohledu na to, zda se jedná o vyhrazená nebo nevyhrazená elektrická zařízení.

Dnes už neplatná vyhláška č. 73/2010 Sb., o vyhrazených elektrických technických zařízeních, určovala v příloze č. 2 jednotlivé základní skupiny revizních techniků podle druhu a rozsahu oprávnění. Prováděním revizí elektrických spotřebičů se zabývala skupina E4X. Bohužel dnes platné nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, v příloze č. 3 neobsahuje skupinu revizních techniků E4. Vzhledem k této skutečnosti, tedy zrušení skupiny E4X, dochází de facto k přesunu prací, kterou tato skupina revizních techniků prováděla, do ostatních skupin revizních techniků, tedy do skupin E1 a E2.

Legislativě se tedy povedl docela „husarský“ kousek, protože zrušení jedné skupiny revizních techniků bez úpravy dalších legislativních dokumentů stanovujících povinnost provádět revize spotřebičů a ručního nářadí, není běžný a ani adekvátní postup. Tímto rozhodnutím se zvýšilo pracovní zatížení a důsledkem je horší dostupnost revizních techniků skupiny E1 a E2 pro provádění revizí.

Jinou kapitolou jsou kontroly elektrických spotřebičů, do kterých se řadí opakované zkoušky elektrických spotřebičů (viz ČSN EN 50699:2021) a ověřování účinnosti ochranných opatření elektrických spotřebičů po opravě (viz ČSN EN 50678:2021), jinak také nazývané zkoušky po opravě. Cílem těchto zkoušek je ověřování účinnosti ochranných opatření elektrických spotřebičů. Tedy ověřování skutečnosti, že elektrické spotřebiče z hlediska bezpečnosti stále splňují požadavky stanovené výrobkovými normami platnými v době uvedení daného spotřebiče na trh a do používání.

Obě platné normy v kapitole 4 stanovují, že jimi uváděné kontroly smí provádět osoba znalá, k vysvětlení tohoto pojmu ale musíme zabrousit do historie. V době zavedení těchto norem do soustavy ČSN platila vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, která stanovovala kvalifikace odlišným způsobem, než tomu bylo v okolních státech. Osoba znalá z pohledu této vyhlášky nebyla považována za „plnohodnotného elektrikáře“, a to zejména z důvodu absence požadované praxe. Za „plnohodnotného elektrikáře“ byla považována až osoba znalá s vyšší kvalifikací, tedy osoba splňující požadavky stanovené v § 6 až § 9.

Reakcí na rozdíly v odborných způsobilostech bylo vydání změny Z1 a následně i změny Z2 k normě ČSN 33 1600 ed. 2:2009. Tyto změny stanovily, že ověřování účinnosti ochranných opatření elektrických spotřebičů po opravě a opakované zkoušky elektrických spotřebičů během jejich používání mohou provádět pouze pracovníci s kvalifikací minimálně podle § 6 vyhlášky č. 50/1978 Sb.

V roce 2022 došlo ke zrušení vyhlášky č. 50/1978 Sb. Vydáním nového zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, a jeho prováděcího předpisu, tedy nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice, byl tento rozpor v odborné způsobilosti odstraněn. Nicméně v současné době stále nedošlo k obnovení elektrotechnické kvalifikace u všech držitelů osvědčení o odborné způsobilosti v elektrotechnice vydaných podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., takže výše popsaná úprava odborné způsobilosti je pro tyto případy zatím stále aktuální.

Stručně řečeno, práce spojené s  kontrolami elektrických spotřebičů, které jsou předepsány normami ČSN 33 1600 ed. 2:1990, ČSN EN 50678:2021 a ČSN EN 50699:2021, nemohou provádět osoby znalé nebo osoby poučené splňující požadavky na odbornou způsobilost podle § 5, resp. podle § 4 dnes už neplatné vyhlášky č. 50/1978 Sb. Osoby znalé splňující požadavky na odbornou způsobilost nově podle § 5 nařízení vlády č. 194/2022 Sb. tyto práce provádět mohou.

Pozor je třeba dát také na názory některých odborníků, že kontroly mohou být prováděny dokonce osobami poučenými, tedy osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti podle § 4 nařízení vlády č. 194/2022 Sb. Toto platí pouze při splnění podmínky, že tyto osoby pracují pod dohledem osoby znalé, a navíc jen pro opakované zkoušky, nikoliv pro zkoušky po opravě.

Jak se provádějí revize a kontroly elektrických spotřebičů?

Způsob provádění revizí a kontrol elektrických spotřebičů je podrobně popsán v jednotlivých českých technických normách, tedy v ČSN 33 1600 ed. 2:1990, ČSN EN 50678:2021 a ČSN EN 50699:2021. Vedle metod a postupů prováděných zkoušek jsou v normách uvedeny také požadavky, které musí splňovat měřicí přístroje a zkušební zařízení. Pro provádění revizí a pro provádění kontrol však nelze použít stejná zkušební a měřicí zařízení. Hlavní rozdíl je právě v tom, že každé zařízení musí splňovat požadavky stanovené jinými normami.

ČSN 33 1600 ed. 2:2009 stanovuje, že měřicí zařízení pro revize musí vyhovovat požadavkům stanoveným v ČSN EN 61010-1 ed. 2:2011 Bezpečnostní požadavky na elektrická měřicí, řídicí a laboratorní zařízení – Část 1: Všeobecné požadavky a základním požadavkům ČSN EN 61557-1 ed. 2:2007, resp. ČSN EN IEC 61557-1 ed. 3:2022 Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 1: Obecné požadavky.

ČSN EN 50678:2021 stanovuje obecnější a méně konkrétní požadavek, tedy, že zkušební a měřicí zařízení pro ověřování účinnosti po opravě musí být ve shodě s příslušnými částmi souboru ČSN EN 61557. V tomto případě bude tedy nutné pro každý typ elektrického spotřebiče stanovit konkrétní normu (normy) z tohoto souboru norem, která (které) budou nejlépe vyhovovat danému účelu.

ČSN EN 50699:2021 je opět konkrétnější a stanovuje, že měřicí zařízení pro opakované musí vyhovovat požadavkům stanoveným v ČSN EN 61557-1 ed. 2:2007, resp. ČSN EN IEC 61557-1 ed. 3:2022 a ČSN EN 61557-2 ed. 2:2007, resp. ČSN EN IEC 61557-2 ed. 3:2007 a ČSN EN 61557-4 ed. 2:2007, resp. ČSN EN IEC 61557-2 ed. 3:2022 a ČSN EN 61557-16:2015.

Porovnáním údajů na výrobním štítku měřicího nebo zkušebního zařízení anebo v dokumentaci výrobce k tomuto zařízení je uveden seznam norem, jejichž požadavky zařízení splňuje, a tím lze zjistit, zda je možné toto zařízení pro provádění revizí a kontrol použít. Zařízení podle ČSN 33 1600 ed. 2:2009 a ČSN EN 50699:2022 nejsou vzájemně kompatibilní a není možné použít jeden typ měřicího přístroje jak k provádění revizí, tak k provádění kontrol.

V jakých časových lhůtách se provádějí revize a kontroly elektrických spotřebičů?

Konkrétní lhůty pro provádění revizí a kontrol elektrických spotřebičů jsou v aktualizované podobě uvedeny v tabulce 1, ČSN 33 1600 ed. 2:2009/Z2:2021. Jednotlivé spotřebiče jsou v tabulce rozděleny do skupin, tříd ochrany a podle toho, zda se jedná o nepřipevněná elektrická zařízení (spotřebiče) držené v ruce nebo zda se jedná o ostatní nepřipevněná elektrická zařízení (spotřebiče). K těmto jednotlivým skupinám jsou stanoveny konkrétní lhůty pro provádění revizí a zkoušek.

Celý tento proces by měl být zachycený ve vnitřní dokumentaci konkrétní společnosti (firmy, vlastníka či provozovatele spotřebiče), zejména s ohledem na možnosti dalšího prodloužení lhůt pro provádění revizí vyplývající z ustanovení ČSN 33 1500:1990 a platné legislativy.

Pro zjednodušení si přechod na nový systém ukážeme na příkladu varné konvice, tedy elektrického spotřebiče, který je používán ve většině firem.

Společnost provozuje varnou konvici, kterou koupila na maloobchodním trhu a uvedla ji do používání v kanceláři. Tento elektrický spotřebič nevyžaduje pro uvedení do provozu provedení výchozí revize, protože se jedná o výrobek a při jeho nákupu bylo v dokumentaci výrobce prohlášení o shodě. Tento spotřebič byl zařazen v souladu s ČSN 33 1600 ed. 2:2009, kapitola 4 do skupiny „E“, tedy spotřebič používaný při administrativní činnosti. Vzhledem k tomu, že tento spotřebič není při své práci (tedy při ohřevu vody) držen v ruce, jedná se o ostatní nepřipevněný spotřebič.

Tento spotřebič byl koupen a zaveden do užívání v červnu 2020. Revize tohoto spotřebiče měla být provedena před uplynutím 24 měsíců, tedy nejpozději v červnu 2022, a to v souladu s ČSN 33 1600 ed. 2:2009 platnou před vydáním ČSN EN 50699:2021 a ČSN 33 1600 ed. 2:2009/Z2:2021.

Po vydání ČSN EN 50699:2021 a ČSN 33 1600 ed. 2:2009/Z2:2021 dochází ke změně a pravidelná revize, která měla být provedena nejpozději v červnu 2022, bude nahrazena provedením opakované zkoušky provedené podle ČSN EN 50699:2021 v souladu s nově stanovenými termíny v tabulce 1 ČSN 33 1600 ed. 2:2009/Z2:2021. První pravidelná (opakovaná) revize tohoto spotřebiče bude v souladu s tabulkou 1 provedena před uplynutím lhůty 96 měsíců, tedy nejpozději v červnu 2028. Do června 2028 budou prováděny pouze opakované zkoušky, tedy v červnu 2024 a 2026. Opakovaná zkouška, která podle tabulky vychází na rok 2028, provedena nebude a bude nahrazena pravidelnou (opakovanou) revizí.

Obdobným způsobem se bude postupovat i u jiných spotřebičů, které patří do působnosti ČSN 33 1600 ed. 2:2009.

Zpráva o opakované zkoušce nebo o provedení revize elektrického spotřebiče

Pro zprávy o opakované zkoušce byl změnou Z2 z roku 2021 do normy ČSN 33 1600 ed. 2:2009 do kapitoly 7 doplněn článek 7.3, ve kterém je stanoven obsah dokladu (zprávy) o provedení opakované zkoušky elektrických spotřebičů. Jednotlivé údaje, které má zpráva o provedení opakované zkoušky obsahovat, byly stanoveny s ohledem na získání všech potřebných údajů, které vypovídají o stavu bezpečnosti spotřebiče a zároveň umožňují sledovat postupné změny konkrétních měřených hodnot v důsledku používání spotřebiče.

Proto je důležité, aby ve zprávě byly zaznamenány jednotlivé naměřené konkrétní hodnoty. Používání zjednodušených formulací nebo různě zkrácených zápisu je nesprávné a nedává jasný přehled o stavu elektrického spotřebiče. Rozhodně nelze doporučit např. tyto zápisy hodnot při měření izolačního odporu „3 × ≤ 50 MΩ“ nebo „3 × 1 000 MΩ“, se kterými se ve zprávách o provedení revize často setkáváme.

Obdobně bývá ve zprávě jako údaj o použitém přístroji uvedeno např. REVEX, výrobní číslo 123456, kalibrace dne xx. xx. xxxx. Uvedení pouze obchodního názvu měřicího přístroje bez podrobnější specifikace je opět nesprávné a zavádějící. V případě měřicích přístrojů označovaných obchodním názvem REVEX se jedná o několik různých druhů měřicích přístrojů, které obsahují různé měřicí funkce nebo mají stanovenou odlišnou hodnotu přesnosti jednotlivých měření (tzv. nejistota měření), případně používají jiné měřicí napětí. Zápis o měřicím přístroji musí obsahovat údaje, které zcela jednoznačně určí, jaký konkrétní typ měřicího přístroje a doplňků vyžadujících kalibraci byl použit, např. REVEXprofi II nebo IL 2530 – REVEXplus nebo IL 2560 – REVEXmax W.

Grafická podoba zprávy o opakované zkoušce nebyla zcela záměrně stanovena a bylo ponecháno na firmách, resp. osobách provádějících opakovanou zkoušku, aby si mohli grafickou úpravu vytvořit sami, např. z důvodu jednotné formální úpravy firemních dokumentů.

Obdobně je to řešeno i v případě zprávy o provedení revize elektrického spotřebiče. Obsah zprávy o provedení revize je stanoven v ČSN 33 1600 ed. 2:2009, článek 7.2 a změnou Z2 nebyl nijak upraven. Ze stejných důvodů jako v případě zprávy o provedení opakované zkoušky nebyla grafická podoba tohoto dokumentu stanovena.

Revizní technik nebo osoba provádějící opakovanou zkoušku musí provozovateli (vlastníkovi) elektrického spotřebiče vždy odevzdat dokument, jehož obsahem jsou všechny údaje požadované v článku 7.2 nebo 7.3.

V některých případech, zejména je-li u jedné společnosti prováděna revize anebo opakovaná zkouška většího množství elektrických spotřebičů, je možné, aby byl navíc k jednotlivým zprávám o revizi anebo opakované zkoušce přidán souhrnný dokument, ve kterém je uvedena jednoznačná identifikace elektrického spotřebiče, číslo zprávy o provedené revizi (o opakované zkoušce) a stručný výsledek revize (opakované zkoušky). Výsledek provedené revize (opakované zkoušky) může být v tomto souhrnném dokumentu uveden ve formátu vyhověl/nevyhověl. Tento dokument může sloužit provozovateli (vlastníkovi) elektrického spotřebiče k rychlé orientaci o stavu spotřebiče, ale v žádném případě nenahrazuje zprávu o revizi anebo zprávu o opakované zkoušce elektrického spotřebiče.

Závěrem je nutné upozornit, že nejen revizní technici, ale nově i osoby provádějící ověřování účinnosti ochranných opatření elektrických spotřebičů po opravě a opakované zkoušky elektrických spotřebičů mají občanskoprávní a trestněprávní odpovědnost. Legislativa a případně i soudy na tyto osoby budou pohlížet stejnou optikou, proto je nanejvýš žádoucí, aby všichni, kdo provádějí revize a kontroly elektrických spotřebičů, k této činnosti přistupovali nanejvýš pečlivě a zodpovědně.

VOJTÍK, Pavel. Revize a kontroly elektrických spotřebičů I, II. Portál BOZPinfo.cz, dostupné z: https://www.bozpinfo.cz/autor/vojik-pavel.