Prevence rizik v oblasti BOZP spočívá v kontinuálním vyhledávání nebezpečí a rizik, v jejich vyhodnocování a přijímání opatření k ochraně před nimi. Účelem politiky prevence rizik v oblasti BOZP je její postupné zavádění a zvyšování úrovně prevence rizik na všech pracovištích. Prevence rizik zahrnuje i předcházení vzniku „skoronehod“ s cílem zabránění jejího opakovaného výskytu. Podle ustanovení § 102 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů prevencí rizik jsou: „všechna opatření, vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik“.

Každá lidská činnost, tím spíše činnost zaměstnance v pracovním procesu, je zdrojem rizika. Mezi rizika jsou zahrnovány všechny zdroje úrazů, průmyslové škodliviny, nadměrné teplo nebo chlad, záření, elektrická energie apod. V souvislosti se strojním zařízením (stroji) se rozlišuje:

• mechanické riziko,
• elektrické riziko, tepelné riziko,
• rizika vytvářená hlukem, vibracemi, zářením,
• rizika vytvářená materiály a látkami,
• rizika vytvářená zanedbáním ergonomických zásad.

Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění.
Pokud zaměstnavatel přijímá opatření nezbytná pro ochranu zdraví a bezpečnost pracovníků při práci, měl by postupovat podle obecných principů prevence. Mezi doporučované kroky patří:
1. vyloučení rizika
2. zhodnocení rizik, která nemůžeme eliminovat
3. likvidování rizik u zdroje
4. přizpůsobení práce jednotlivci
5. využití technického pokroku
6. nahrazení nebezpečného bezpečným – nebo méně nebezpečným
7. vypracování politiky soustavné prevence pro všechny
8. upřednostnění kolektivních ochranných opatření před osobními ochrannými prostředky
9. poskytnutí odpovídajících informací a instrukcí.

Postupnost kroků přitom nesmí být k dosažení účinnosti přijímaných opatření narušena.

Dobrým vodítkem mohou být příklady rizika, které se vztahují na určité pracovní činnosti a situace, např.:

• pracovní zařízení (rotující a pohyblivé části zařízení, volný pohyb částí nebo materiálu, pohyb strojů a dopravních prostředků, požár, výbuch, mechanické poškození),
• pracovní zvyklosti a uspořádání pracoviště (nebezpečné povrchy, práce ve výškách, nevhodné pracovní polohy, omezené a uzavřené prostory, zakopnutí, uklouznutí, stabilita pracovníka, vliv OOPP, pracovní techniky a metody),
• používání elektřiny,
• expozice látkám ohrožujím zdraví (aerosoly a jemné částice, hořlavé a výbušné materiály, , toxické látky, žíraviny, reaktivní a dráždivé látky, nedostatek kyslíku),
• expozice fyzikálnímk faktorům (elektromagnetická záření - RTG, tepelné, ionizující, lasery, hluk a ultrazvuk, vibrace, horké a studené látky a prostředí, média pod tlakem),
• expozice biologickým faktorům (mikroorganizmy, exo- a endo- toxiny, alergeny),
• faktory prostředí a pracovních klimatických poměrů (osvětlení, teplota, vlhkost, větrání, znečištění, nepořádek),
• vztah pracovního místa a lidského faktoru (získávání a zpracování informací, znalosti a schopnosti pracovníků, komunikace a vhodné pokyny, neplnění bezpečných pracovních postupů, vhodnost OOPP, motivace pracovat bezpečně, ergonomické faktory),
• psychologické faktory (pracovní zátěž, rozměry pracoviště, konflikty na pracovišti, rozhodování, úroveň řízení, reakce a řešení v nouzových situacích),
• organizace práce (pracovní podmínky, faktory pracovního procesu - práce v noci, odpočinek apod., údržba, vyšetřování úrazů a dalších mimořádných událostí),
• ostatní faktory (práce se zvířaty, nebezpečné jednání jiných osob, povětrnostní podmínky, střídání pracovišť, práce pod vodou apod.).