Školství

Účelem provádění hodnocení rizik na pracovišti je vytvořit podklady, které umožní zaměstnavateli stanovit opatření nutná pro ochranu bezpečnosti a zdraví jeho zaměstnanců a mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je anebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Základní kroky

  1. Vymezit pracovní systém a zpracovat seznam činností
  2. Zpracovat formou tabulky seznam míst a prostorů v pracovním systému (škola, provozovna v praktickém vyučování aj.). Pracovní systém zahrnuje všechna zařízení, prostory, technologie, prostředí, pedagogy a jiné žáky vyskytující se v učebnách a na pracovištích a všechny další vlivy, které je možno předpokládat. Na seznam prostorů a pracovních míst navazuje seznam (přehled) činností, které jsou v jednotlivých pracovních prostorech prováděny. Seznam činností může být vypracován samostatně, nebo mohou být pro přehlednost činnosti přiřazeny k jednotlivým prostorám. Nesmí se přitom zapomenout, že na většině pracovišť probíhají v různou dobu různé činnosti.
  3.  Vyhledat (identifikovat) nebezpečí
  4. Ke každému pracovnímu místu, případně činnosti, přiřadíme nebezpečí nebo nebezpečnou situaci, která může nastat a posoudit, kdo může být nebezpečím ohrožen a jak k tomu může dojít. Dobrou pomůckou jsou příklady nebezpečí, nebezpečných situací a nebezpečných událostí uvedené v ČSN EN 1050 (83 30 10).
  5. Stanovit a vyhodnotit rizika
    Vyhodnotit rizika vyplývající z identifikovaných nebezpečí a rozhodnout, zda jsou existující preventivní opatření dostačující nebo zda jsou potřebná další opatření. Při stanovování rizik posuzujeme jak závažnost možného poškození, tak i pravděpodobnost, se kterou k poškození může dojít. Podstata hodnocení rizik spočívá v rozhodnutí, zda riziko můžeme přijmout a pokud ne, jaká opatření musíme realizovat k jeho odstranění nebo alespoň omezení na přijatelnou míru.
  6. Odstranit / omezit rizika
    Účinná prevence poškození zdraví vychází ze znalostí podstaty (charakteru) rizik a jejich závažnosti. Nutnou podmínkou účinné prevence je přitom splnění všech požadavků stanovených právními předpisy a technickými normami. Stanovení opatření k prevenci rizikje výsledkem všech předchozích kroků. Doporučuje se pro vyhodnocení rizik a stanovení opatření k jejich prevenci používat přehlednou tabulku
  7. Vyhodnotit zdravotní rizika (kategorizace prací)
    Součástí pracovních rizik jsou také zdravotní rizika, která vyjadřují míru závažnosti zátěže člověka vystaveného rizikovým faktorům na pracovišti. Podle zákona č. 258/2000 Sb. má zaměstnavatel povinnost zdravotní rizika vyhledávat a zpracovávat návrh zařazení prací do kategorií.
    Návrh na zařazení prací do kategorií spolu s údaji klíčovými pro hodnocení rizik musí předkládat orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhoduje o zařazení práce do příslušné kategorie a vyhlašuje riziková pracoviště. Zaměstnavatel sám kategorie prací a riziková pracoviště neurčuje ani nevyhlašuje.Pravidelné hodnocení rizik
  8. Hodnocení rizik provádíme vždy:

    - před uvedením nového zařízení případně pracoviště do užívání (výchozí vyhodnocení rizik),

    - jako kontrolu po provedení bezpečnostních opatření,

    - po každé změně, která mohla mít vliv na bezpečnost práce,

    - po nehodě / úrazu,

    - a samozřejmě prevenci rizik provádíme v návaznosti na události, jakými jsou, například pracovní úraz, návrh zástupce zaměstnanců pro BOZP, zjištění orgánů Inspekce práce nebo ochrany veřejného zdraví nebo závazný pokyn příslušného odborového orgánu.

  9. Projednání zjištěných rizik se zaměstnanci
    Začátek prevence rizik by měl být už v zajištění kvalitního školení zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP včetně informací o rizicích, která se týkají jejich práce a pracoviště a pravidelném ověřování jejich znalostí.

Na závěr je třeba zdůraznit, že hodnocení rizik je neustálý proces, který musí být prováděn při všech změnách v podniku ovlivňujících existenci nebezpečí a majících vliv na bezpečnost a ochranu zdraví u člověka.

Má-li být proto vyhodnocení rizik prakticky využitelné, musí zaměstnavatel:

  • Stanovit pracovníka, nejlépe člena vedení organizace, odpovědného za jeho provedení a řízení, případně (podle potřeby) vytvořit hodnotitelský tým pracovníků, kteří se na tom budou podílet.
  • Projednat s týmem, co je plánováno udělat a získat jejich připomínky a podporu.
  • Zajistit, aby byla projednána přijatá opatření s každým dotčeným zaměstnancem, stanovit potřeby pro vyškolení členů hodnotitelského týmu a zavést vhodný výcvikový program.
  • Posoudit adekvátnost hodnocení rizik.
  • Určit, zda hodnocení rizik je vhodné a dostatečné (odpovídající) z hlediska podrobnosti a důslednosti.
  • Zajistit dokumentaci administrativních podrobností a podstatných zjištění.

 

Problematiku limitních hodnot zátěžových faktorů pracovního prostředí určuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Limitní hodnoty a zařazení do kategorií se sledují u těchto zátěžových faktorů:

 Rizikové faktory pracovních podmínek ve školství.  Verlag Dashöfer   (15.9.2011)