Přibližně 10% pracovníků v Evropské unii je zaměstnáno v odvětví zdravotnictví a sociální péče, přičemž značný počet z nich je zaměstnán v nemocnicích. Tím se stává zdravotnictví jedním z odvětví s největším počtem zaměstnanců v Evropě, které zahrnuje velký počet různých prací. Ženy zde představují okolo 77% pracovních sil. Podle Evropských údajů je pracovní nehodovost ve zdravotnictví 34%, což je více, než je průměr EU. Toto odvětví má navíc, hned po stavebnictví, druhý největší výskyt s prací spojených muskuloskeletálních chorob (MSD). 

Zdravotničtí pracovníci jsou vystaveni velkému množství rizik souvisejícím s jejich prací, například:

• biologickým rizikům, jako jsou infekce způsobené poraněním o injekční jehlu nebo jiné přenosné nemoci,
• chemickým rizikům, včetně rizik, která představují léky používané při léčbě rakoviny a dezinfekční prostředky,
• fyzikálním rizikům, způsobeným například ionizujícím zářením,
• ergonomickým rizikům, například při manipulaci s pacienty,
• psychosociálním rizikům, včetně násilí a práce na směny,

Vlivem kombinace těchto různorodých rizik je zdravotnictví pro pracovníky vysoce rizikovým odvětvím.

 Jaká jsou hlavní rizika při práci a v pracovním prostředí zdravotnických pracovníků (včetně domácích pečovatelů)?

• Pracovníci zdravotní a sociální péče v předchozích 12 měsících vykazovali čtvrtou nejvyšší míru závažných zdravotních problémů souvisejících s prací, což je řadí těsně za pracovníky z odvětví, jako je zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Největší procento nemocí z povolání bylo zjištěno v těchto odvětvích: „zpracovatelský průmysl“ (38 %), „stavebnictví“ (13 %), „velkoobchod a maloobchod, opravy“ (7 %) a „zdravotní a sociální péče“ (5 %).
• U žen pracujících v odvětví zdravotní a sociální péče bylo pravděpodobnější, že měly jeden či více úrazů nebo trpěly nemocí z povolání, než u žen pracujících v jiných odvětvích.
• Podle 5. průzkumu pracovních podmínek v Evropě se ve zdravotnictví nejčastěji vyskytuje expozice biologickým a chemickým rizikům, jelikož lékaři a zdravotní sestry musejí často manipulovat s infekčním materiálem i chemickými látkami používanými pro dezinfekci nástrojů a pracoviště.
• Z hlediska rizik spojených s držením těla je podle průzkumu pracovních podmínek v Evropě zdravotnictví na pátém místě, po stavebnictví, zemědělství, průmyslu, velkoobchodu a maloobchodu a stravování a ubytování.
• Stres při práci, násilí a sexuální obtěžování představují hlavní problémy v oblasti BOZP. Všechna tato psychosociální rizika jsou nejvíce znepokojující v odvětví zdravotní a sociální péče, po němž následuje odvětví vzdělávání a veřejná správa.

• z hlediska uplatňování hodnocení rizik nebo podobných opatření se zdravotní a sociální péče nachází těsně nad evropským průměrem, ale za odvětvími, jako je stavebnictví a zpracovatelský průmysl,
• míra absencí z důvodu nemoci v odvětví zdravotní a sociální péče je nejvyšší v EU,
• odvětví zdravotní a sociální péče je odvětví s největšími problémy, co se týče stresu při práci a násilí nebo hrozby násilí.

Vyhodnocení rizika a řízení bezpečnosti je klíčovým faktorem vedoucím k prevenci a snižování expozice pracovníků ve zdravotnictví z hlediska nebezpečí při práci. Toto zahrnuje:

• zavedení systému řízení bezpečnosti a zdraví;
• politiku prevence a vyhodnocení rizika;
• školení;
• konzultaci s pracovníky;
• řádně získané preventivní služby;
• integraci BZP do ostatní řídících procesů, jako je nákup a nabízení zakázek.

Konkrétně: 

• rizika jsou vyhodnocena posouzením všech nebezpečí, která se vyskytují na pracovišti a identifikací toho, kdo by mohlo utrpět újmu a jakým způsobem, a rovněž provedení odpovídající akce za účelem prevence těchto rizik, přičemž prvním cílem je prevence u zdroje;
• konzultace s pracovními silami a aktivní zaangažování zástupců pracovníků, například prostřednictvím bezpečnostních komisí, je důležitou součástí úspěšného řízení.

Veškeré profesní skupiny v tomto odvětví mohou čelit nebezpečím – nejenom ošetřující personál, ale také podpůrný personál a řemeslníci a celá řada odborníků včetně laboratorních pracovníků a anesteziologů. 

Poranění jehlou: Dopady zranění personálu injekčními jehlami mohou být jako fyzické, tak emocionální, neboť krví přenášené viry, jako je HIV, nebo žloutenka typu B, či C se může na personál přenést. Mezi preventivní opatření patří následující:

• Zamezit používání jehel tam, kde jsou k dispozici bezpečné a účinné alternativy.
• Zavést používání prostředků s bezpečnostními prvky a vyhodnotit toto používání, za účelem stanovení toho, které z nich jsou nejeefektivnější a nejpřijatelnější.
• Změnit pracovní praktiky, které představují nebezpečí při manipulaci s injekčními jehlami, a učinit je bezpečnějšími. Zamezení (recapping needles !!) jehel.
• Proškolit pracovníky v bezpečném používání a likvidaci jehel v příslušných nádobách pro ostré předměty.

U pracovníků ve zdravotnictví může existovat riziko, že si vytvoří alergii na latex z ochranných rukavic, které nosí. Alergické reakce zahrnuje kožní vyrážky, nosní a oční problémy, astma a dokonce šok. Preventivní opatření zahrnují následující:

• Používání rukavic s nízkou hladinou latexových proteinů.
• Omezení používání latexových rukavic na úkoly, které představují riziko infekce.
• Používání nepudrovaných rukavic, kdekoliv je to možné.
• Používání správných hygienických praktik, jako je mytí rukou, a nepoužívání bariérových krémů ve spojení s latexovými rukavicemi.

Práce v nemocnicích, na klinikách, atd. je řešena všemi Evropskými směrnicemi o bezpečnosti a zdraví při práci Členské státy zavedly tyto směrnice prostřednictvím legislativy a dalších zákoníků. Rámcová směrnice stanovuje základy pro správné řízení a řeší veškerá rizika, se kterými je možné se setkat v odvětví zdravotnictví. Ostatní směrnice řeší podrobněji konkrétní rizika.

Namáhavá zvedání, ruční manipulace a stresující pracovní postoje se obvykle objevují při pomáhání pacientům. Vyskytují se ale také u mnoha dalších úkolů, jako je manipulace s prádlem, zbožím, zásobami, atd. tlačení vozíků, postelí, kontejnerů s odpadem, atd. a čištění. Stresující pracovní postoje se mohou rovněž objevit v chirurgii, nebo při práci v laboratoři.

Prevence zahrnuje následující:

• Bylo provedeno vyhodnocení rizika z hlediska ruční manipulace a unavujících postojů?
• Je možné používat technické pomůcky, nebo nastavitelné vybavení?
• Je možné reorganizovat pracoviště tak, aby se tomuto problému zabránilo a došlo k jeho snížení?
• Je poskytováno školení?
• Je k dispozici zdravotní dohled a rehabilitační služby?

Věnování pozornosti topení, osvětlení a kvalitě vzduchu je stejně důležité u zdravotnických budov, jako v jakémkoliv jiném sektoru.

Pracovní směny a noční směny mohou působit řadu zdravotních problémů a přispívat k pracovnímu stresu. Preventivní a kontrolní opatření zahrnují zlepšení pracovních rozvrhů, například:

• Jsou směny organizovány tak, aby se střídaly denní, večerní a noční?
• Je zaměstnancům poskytována dostatečná doba, aby mohli dohnat spánkový deficit po nočních směnách?
• Jsou během směn dostatečné přestávky?
• Jsou směny plánovány a oznamovány personálu s dostatečným předstihem?
• Jsou neplánované směny v co možná nejmenším počtu?

Psychosociální témata, jako je násilí ze strany veřejnosti a zastrašování kolegy v práci a další stresové faktory se ukázaly při práci ve zdravotnictví jako dominantní. Další stresující faktory mohou zahrnovat konfrontaci s bolestí a umíráním, nedostatek autonomie a monotónní práce v určitých profesích, absence týmové práce, práce v izolaci a nedostatečná podpora a zpětná vazba. Nicméně prevence a kontrola je možná.