Bezpečnost práce je nejen morální a právní povinností, ale také významným faktorem ovlivňujícím obchodní výsledky podniku. Nehody na pracovišti vedou k přímým i nepřímým nákladům, jako jsou výrobní ztráty, zvýšené pojistné a snížená pracovní kapacita zaměstnanců. Proaktivní řízení BOZP nejenže snižuje riziko úrazů, ale také zlepšuje pracovní prostředí a zvyšuje angažovanost zaměstnanců. Řízení a monitorování nákladů spojených s BOZP je proto klíčovým aspektem efektivního fungování organizací.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2020 zveřejnilo Metodiku pro monitorování a řízení nákladů a ztrát z titulu pracovního úrazu, vytvořenou Doc. Theodorem Beranem ve spolupráci s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i. Jmenovaná metodika akcentuje potřebu detailního adresného záznamu nákladů spojených s prevencí a řešením pracovních úrazů. Tento přístup zahrnuje dvě hlavní skupiny nákladů (ex ante a ex post): náklady na prevenci (například školení a preventivní lékařská vyšetření) a náklady na škody způsobené úrazy. Klíčovým principem je sledování nákladů podle místa a příčiny jejich vzniku, což umožňuje přesné řízení a alokaci zdrojů. Do řízení nákladů lze takto postupně vnést prvky ABM (Activity Based Management), které podniku výrazně pomohou zvyšovat konkurenceschopnost.
Efektivní řízení nákladů na bezpečnost a ochranu zdraví při práci vyžaduje zavedení metod manažerského účetnictví. Hlavním praktickým aspektem zavedeného manažerského účetnictví má být adresné a odpovědnostní pojetí nákladů, které náleží právě do oblasti BOZP. Tento systém umožňuje nejen sledování a evidenci nákladů, ale také jejich analýzu, a především vyhodnocování efektivity preventivních opatření. Podniky, které investují do proaktivních opatření na zvýšení bezpečnosti práce, dosahují lepších ekonomických výsledků a snižují celkové náklady spojené s pracovními úrazy.
Nová metodika zahrnuje několik kroků, které by měly být implementovány v organizacích. Prvním krokem je sestavení předběžné kalkulace nákladů na BOZP pro každé hospodářské středisko. Dále je třeba sledovat a porovnávat skutečné náklady s plánovanými – rozpočtovanými a analyzovat příčiny případných odchylek. Každé středisko by mělo být schopno identifikovat a řešit náklady spojené s BOZP, což přispívá k objektivnímu řízení nákladů na produkty a služby. Je tomu tak proto, že právě prevence a BOZP se obecně promítá téměř do všech kategorií podnikových nákladů. Je důležité připomenout, že předmětem konzultací (nejen v případě metodiky) bývá problém tzv. separabilní režie. Jde totiž o to, že pracovníci mají být schopni, a především ochotni, v režii vyčleňovat přiřaditelné náklady. Uvedená skutečnost je problémovým místem, jestliže podnik není členěn na menší celky a nemá funkční „nákladovou analýzu režií“.
Implementace těchto postupů může podniku přinést mnoho výhod. Bylo by velmi zjednodušené konstatovat, že dochází pouze k zvýšení úrovně BOZP. Kromě snížení nákladů na úrazy a zlepšení bezpečnosti na pracovišti to má vliv i na lepší komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými odděleními. Dochází mimo jiné ke snížení nákladů na zaměstnance ve smyslu přijetí dalšího zaměstnance s odborným zaměřením. Podniky, které důsledně aplikují tyto principy, mohou dosáhnout vyšší úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což má pozitivní dopad na jejich celkovou výkonnost a konkurenceschopnost. Zlepšuje se vnitropodniková kultura a taktéž strategie proniká snadněji na nejnižší úroveň, tedy úroveň zaměstnance.
Především podniky (podle legislativní dikce obchodní korporace – mikro až malá účetní jednotka), které působí ve městech okolo 10 tis. obyvatel, vnímají výrazně společenskou odpovědnost. Tito manažeři pochopili sociální aspekt zaměstnanosti, a tím, že pomohou zaměstnanci se zvýšením kvalifikace (školení, kurzy), naopak zaměstnanec vnímá silně sounáležitost s podnikem, a tím jeho pracovní nasazení vede k požadovaným výkonům.
Dostupné z: https://www.bozpinfo.cz/sekundarni-pozitivni-efekty-rizeni-nakladu-na-bozp