Skoronehoda není blíže upravena žádným právním předpisem ani normou, ale jedná se o událost související s prací, při které došlo nebo mohlo dojít k poškození zdraví, popř. ke škodě na majetku. Synonymem „skoronehody“ je „nežádoucí událost“. Tento pojem však zaměstnavatelé přesto využívají, aby předcházeli vzniku rizik.
Sbírání a vyhodnocování skoronehod se může někomu zdát jako promarněný čas, který lze věnovat něčemu na první pohled důležitějšímu. S tím lze souhlasit v případech, kdy nejsou k dispozici základní postupy a praktiky zajišťující soulad s legitimními a rozumnými požadavky. Pokud základní věci nefungují, agenda skoronehod určitě nebude spásou.
Skoronehoda událost, která je přehlížená, opomíjená ať už záměrně nebo nevědomě. Přijímání opatření a zajištění neopakování takové události mnohokrát přijde až po katastrofě.
Pojem „skoronehoda“ není přímo zákoníkem práce definován, ale lze jej popsat jako „Kombinaci pravděpodobnosti a rozsahu možného zranění a poškození zdraví zaměstnance, vystaveného v pracovním procesu jednomu nebo více POTENCIONÁLNÍM zdrojům pracovních úrazů nebo ohrožení zdraví zaměstnance“.
Definici skoronehod uvádí také norma ČSN OHSAS 18001:2008, ve které je uvedeno, že skoronehoda je jedním z typů incidentu (nehoda, skoronehoda a havarijní situace). Incident, při němž nedojde k úrazu, poškození zdraví nebo smrti, může být označen také jako skoronehoda. Synonyma skoronehody je nežádoucí událost, těsný únik.
Dále je možné skoronehodu definovat jako skutečnou událost, která nastala, při níž mohlo dojít k ohrožení života a zdraví, majetku, (případně i současně), ale pouze náhodnou shodou okolností k tomuto následku nedošlo.
Jakákoliv neplánovaná, náhlá, nežádoucí událost, která nebýt zmírňujících účinků bezpečnostních systémů nebo postupů, může se stát nehodou (incidentem) nebo havárií a způsobit zranění lidí, škodu na majetku nebo na životním prostředí nebo může způsobit ztrátu soudržnosti zařízení, anebo ztrátu zádrže vedoucí k nepříjemným důsledkům.
Událost, která téměř vyvolá škodu u osob, majetku nebo prostředí. Laicky bychom mohli říct, že „skoronehoda“ je událost, při níž je člověk tak duchapřítomný, aby rizikovou situaci dostatečně a rychle vyhodnotil a zareagoval na ní, tak že nedojde k žádnému poškození zdraví nebo majetku případně k oběma případům najednou.
Příkladem triviální skoronehody může být situace, kdy zaměstnance při pracovní operaci špatně šlápne v důsledku nerovnosti podlahy a dochází u něho k pádu. V poslední chvíli udělal potřebný pohyb k vyrovnání pádu a nedojde tím ke zranění, ani škodě na majetku.
Pochopení skoronehody a informovanost
Aby mohla agenda věnovaná skoronehodám přinášet ovoce ve formě včasného odhalení slabých míst, na která lze následně upřít pozornost a navazující preventivní úsilí, je potřeba splnění alespoň následujících podmínek:
- pojem skoronehoda musí být správně pochopen a vnímán zaměstnanci i zaměstnavatelem (vedoucími),
- sběr informací o skoronehodách nesmí být zdrojem jakékoliv penalizace zaměstnanců,
- nástroje pro sběr informací o skoronehodách musí být co nejjednodušší tak, aby byly použitelné kdykoliv, odkudkoliv a co nejrychleji je to možné,
- agenda sběru informací musí být řízena kvalifikovanou osobou, která dokáže odlišit ty, které nejsou až tak důležité od těch, se kterými je nutné dále pracovat, analyzovat je a vyvozovat z nich důsledky ve formě nápravných a preventivních opatření.
Sběr skoronehod ve smyslu závodění mezí výrobními oddělením o to, kdo jich za časovou jednotku nasbírá více, není zrovna ideální situací. Spíše je kontraproduktivní a z profesionální péče o bezpečnost se snadno může stát záležitost, která namísto potřebných informací přináší nepodstatné informace. Soucítím pak s těmi, kdo jsou nuceni se v tom soustavně „přehrabovat“.
Evidence
Jak skoronehody evidovat? Každého napadne, že celkem snadno, stačí založit další příslušnou excelovou tabulku, a je to! Že to však není ideální pozice, zjistíte v okamžiku, kdy se záznamy o skoronehodách začnou množit, resp. jich bude více, než je jeden schopen najednou vidět na jedné obrazovce. Kdo bude do tabulky vkládat? Kde bude umístěna, aby k ní byl přístup? Jak zjistit, kdo který záznam vložil? Jak zajistit, aby již pořízené záznamy v tabulce nebyly nějkým v budoucnosti, např. omylem pozměněny nebo odstraněny? Otázek, ze kterých začne jednoho trochu bolet hlava, se najde celkem dost.
V praxi se nám osvědčilo spojit evidenci skoronehod s evidováním všech ostatních nehod. Vše funguje online. Víme, kdo který záznam vložil. V případě, že je vložen nový záznam, systém automaticky zašle notifikační email. Ke všem skoronehodám jsou automaticky k dispozici analytické nástroje a současně možnost plánovat a ukládat nápravná a preventivní opatření. Pokud se podaří klasifikovat místa a příčiny skoronehod, lze je následně seskupovat podle různých kritérií a jeli zdrojových informací dostatek, pak má takové úsilí smysl.
Nelze pominout i skutečnost, že preventivní nebo nápravné opatření lze uplatnit i v případě jediné zaznamenané skoronehody, pokud někdo vzhledem k její povaze dokáže něco smysluplného vymyslet.
Jedním z nejdůležitějších prvků navazující evidence je prostá praktičnost a hlavně rychlá informovanost oprávněných a odpovědných osob. Klasická evidence v textových nebo tabulkových editorech je sice jednoduchá, ale vzniká problém s potřebou souběžného přístupu, autentizací, autorizací a zajištěním konzistence jednou zapsaných údajů. Přístup do elektronické databáze vybavené funkcemi pro správu skoronehod je oproti textové nebo tabulkové evidenci velice jednoduchý a zpravidla do něj má přístup většina vedoucích zaměstnanců. Report je v tomto případě pouhým sdělením události v daném čase a místě.
Sami jsme se přesvědčili, že administrativa takovýchto písemných dokumentů je velice náročná. Evidence skoronehod ze strany zaměstnavatele spočívá zejména v jejím nahlášení. Zaměstnanec musí mít možnost oznámit skoronehodu svému vedoucímu zaměstnanci. Za oznámení skoronehody a to i v případě, že dojde ke skoronehodě v důsledku porušení předpisu by neměl být zaměstnanec sankcionován. Naopak, agenda skoronehod může být doprovázena vhodným motivačním programem orientovaným nikoliv na kvantitu ale kvalitu sdělovaných informací, případně nápadů, jak by bylo možné vzniklé situaci snadno předejít. Forma primárního sdělení může být v tomto případě různá od ústního sdělení až po schránky určené pro anonymní ohlášení.
Přijímání opatření a zajištění neopakování události
Skoronehoda, která vznikla, tak jak bylo již výše popsáno, by měla být vnímána paradoxně jako něco pozitivního. V mnoha případech je vyústění situace ve skoronehodu jen vodítko, které nám může ukázat některá nebezpečí a na ně navazující rizika, která jsme nepředpokládali při jejich vyhodnocování, ani nebyla dříve sdělena samotnými zaměstnanci, kteří jsou do procesu identifikace nebezpečí zapojováni.
Je tedy velice důležité zmínit, že důkladné vyšetření, vyhodnocení a přijetí následných opatření vyvstávající ze skoronehody je v rámci prevence vzniku závažné události velice důležité. Času je však málo, a tak je potřeba se zaměřit na skoronehody, jejichž povaha není na první pohled jasná a mohou poskytnout nějakou příležitost ke zlepšení. Skoronehody typu „zakopnutí na rovině“ zpravidla mnoho nového nepřinesou.
Jen vhodně přijatá opatření jsou krokem k bezpečnějšímu prostředí pro zaměstnance. Při vyšetřování skoronehody je nutné se věnovat všem aspektům, které vyústili ve skoronehodu. Způsobu je mnoho, nám osobně se velice osvědčil strom příčin. Jedná se o metodu, která zkoumá předmětnou událost a její rozvoj do minulosti s ohledem na její příčiny. Při vyšetřování je nutné stanovit vyšetřovací skupinu a dále spolupracovat i s jednotlivými úseky a vedoucími výrobních úseků. V případě zjištění příčiny skoronehody je žádoucí zajistit vhodným způsobem opatření a osobu odpovědnou za jeho realizaci.
Vyšetřování skoronehod, stejně jako jakýchkoliv jiných nehod, obvykle generuje celou řadu informací, se kterými je potřeba dále pracovat, nějkam je zaznamenat pro pozdější použití, případně dále statisticky vyhodnocovat a monitorovat. Postavit si v hodnou infrastrukturu pomocí jednoduchých nástrojů jakými jsou MS Excel nebo MS Access je sice možné, ale ne vždy z časových důvodů realizovatelné, máli takový nástroj sloužit jen k jednomu účelu v jednom podniku. Mnohem jednodušší je využívat profesionálě vyvinuté nástroje jako např. RISCON, kde je taková agenda navíc integrována s dalšími, což umožňuje snadné a rychlé nasazení v jakémkoliv podniku nebo organizaci.
Na závěr je nutné konstatovat, že ignorovat a přecházet skoronehodu ve všech aspektech jejího vzniku a následků pro nás může znamenat potenciální fatální následky. Statistika poukazuje na fakt, že na určitý počet skoronehod navazují v určitém poměru skutečné nehody s různým stupněm závažnosti. A je jistě v zájmu všech zúčastněných osob na pracovním procesu, aby k takovéto události nedošlo. Pokud se nám tedy podaří účinně snižovat počet opakujících se skoronehod, máme určitou nemalou šanci, že předejdeme něčemu závažnějšímu. „A vo tom to je...“
- MARKL, Petr; VENCL, Jiří. Skoronehoda. Bezpečnost a hygiena práce, 2015, roč. 65, č. 7-8.