Směrnice ILO pro systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou označovány jako ILO-OSH 2001 a představují unikátní mezinárodní vzor kompatibilní s jinými normami a návody pro systémy řízení. Směrnice nejsou právně závazné a jejich cílem není nahradit národní právní předpisy a přijaté normy. Promítají se do nich hodnoty, které vyznává ILO, například tripartita, relevantní mezinárodní standardy včetně úmluvy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci z roku 1981 (č. 155) a úmluvy o závodních zdravotních službách z roku 1985 (č. 161). Aplikace směrnic ILO nevyžaduje certifikaci, je doporučena forma osvědčení dobré praxe, pokud si to přeje země, která směrnice provádí.

Směrnice ILO vycházejí z předpokladu, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci by měla být integrální složkou řízení podniku, avšak důležitější než formální integrace je vždy zajištění dobrého výkonu a výsledků v oblasti BOZP. Směrnice ILO dále zdůrazňují odpovědnost vrcholového vedení za BOZP v organizaci.

Směrnice obsahuje návod na postup řízení na dvou úrovních, jednak celostátní, kde požaduje ustavení národního rámce pro systémy BOZP založený na zákonech a dalších právních předpisech, a jednak na úrovni podnikové, kde vyžadují přizpůsobení se specifickým podmínkám v organizaci v závislosti na její velikosti a povaze činnosti a poskytnout ji tak návod pro integraci prvků BOZP do celkové politiky a opatření managementu.

SYSTÉM ŘÍZENÍ BOZP V ORGANIZACI

Bezpečnost a ochrana zdraví, včetně souladu s požadavky na BOZP danými vnitrostátními právními předpisy, je odpovědností a povinností zaměstnavatele. Zaměstnavatel by měl ukázat silné vedení a odhodlání k činnostem v oblasti BOZP v organizaci a učinit příslušná opatření pro vytvoření systému řízení BOZP. Systém by měl obsahovat tyto hlavní prvky:

• politiku BOZP,
• organizaci,
• plánování a implementaci,
• vyhodnocování,
• činnosti vedoucí ke zlepšení.

Politika BOZP

Zaměstnavatel, po konzultaci se zaměstnanci a jejich zástupci, by měl písemně stanovit politiku BOZP, která by měla být:

1. specifická pro danou organizaci a odpovídala velikosti, povaze a rozsahu prováděných činností,
2. stručně, jasně napsaná, dopněna datem a podpisem zaměstnavatelem nebo další odpovědnou osobou organizace,
3. komunikována a snadno dostupná všem zaměstnancům na pracovišti,
4. přezkoumávání její udržitelnost a přiměřenost,
5. dostupná relevantním zainteresovaným externím stranám.

 Politika BOZP by měla zahrnovat následující klíčové principy a cíle, ke kterým se zavázala:

1. ochranou zdraví a bezpečnosti všech členů organizace pomocí prevence pracovních úrazů, nemocí z povolání a mimořádných událostí,
2. být v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, které se týkají BOZP, dobrovolnými programy, kolektivními smlouvami a jinými požadavky, ke kterým se organizace zavázala,
3. zajistit spoluúčast zaměstnanců a jejich zástupců a aktivně se účastnit všech prvků systému řízení BOZP a
4. kontinuálně zlepšovat výkonnost systému řízení BOZP.

Systém řízení BOZP by měl kompatibilní a integrovaný do ostatních systémů řízení v organizaci.

Účast zaměstnanců

Účast pracovníků je základním prvkem systému řízení BOZP v organizaci. Zaměstnavatel by měl zajistit všm zaměstnancům a jejich zástupcům, aby byli konzultováni, informováni a školeni o všech aspektech BOZP, včetně nouzových opatření, souvisejících s jejich prací. Zaměstnavatel by měl učinit opatření pro pracovníky a jejich zástupce v oblasti BOZP pro zajištění času a zdrojů, aby se aktivně podíleli na celém procesu řízení BOZP - na procesu organizování, plánování a implementace, vyhodnocování a činnostech vedoucích ke zlepšení systému řízení BOZP.

Organizace

Povinnosti a odpovědnost

Zaměstnavatel by měl mít celkovou odpovědnost za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků a poskytovat vedení pro činnost v oblasti BOZP v organizaci. Vrcholové vedení organizace by mělo rozdělit povinnosti, odpovědnosti a pravomoce pro vývoj, implementaci a výkonnosti systému řízení BOZP a dosažení příslušných cílů BOZP. Měly by být stanoveny struktury a procesy, které:

1. zajistit, aby byla BOZP součástí řízení na všech úrovních;
2. definovat a komunikovat s členy organizace odpovědnost, povinnosti a pravomoci osob, které určují, hodnotí nebo kontrolují rizika v oblasti BOZP;
3. poskytovat účinný dohled nad zajištěním bezpečnosti a ochrany pracovníků;
4. podporovat spolupráci a komunikaci mezi členy organizace, včetně pracovníků a jejich zástupců, k provádění jednotlivých prvků systému řízení BOZP v rámci organizace;
5. naplňovat principy systémů řízení BOZP obsažené v příslušných národních směrnicích, přizpůsobených pokynech nebo dobrovolných programech, kterým se organizace zavázala;
6. vytvořit a realizovat jasnou politiku BOZP a stanovit měřitelné cíle;
7. zavést účinná opatření k identifikaci, odstranění nebo řízení rizik souvisejících s prací a podporovat zdraví při práci;
8. zřídit programy prevence a podpora zdraví;
9. zajistit účinná opatření pro plnou účast zaměstnanců a jejich zástupců při plnění BOZP politiky;
10. poskytovat vhodné prostředky na zajištění toho, aby osoby odpovědné za BOZP, včetně výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví, mohlye vykonávat své funkce řádně;
11. zajistit účinná opatření pro plnou účasti zaměstnanců a jejich zástupců ve výborech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud existují. 

Kompetence a školení

Nezbytné požadavky na kompetence v oblasti BOZP by měly být definovány ze strany zaměstnavatele a opatření zavedená a udržována tak, aby zajistila, že všechny kompetentní osoby mohly vykonávat své povinnosti. Zaměstnavatel by měl mít dostatečnou kompetenci identifikovat a eliminovat nebo kontrolovat činnosti související s nebezpečími a riziky, a zavést systém řízení BOZP. V rámci výše uvedeného by vzdělávací programy měly:

1. pokrývat všechny členy organizace tak, jak je to vhodné;
2. být prováděny oprávněnými osobami;
3. poskytovat účinné a včasné počáteční a udržovací školení v odpovídajících intervalech;
4. obsahovat hodnocení účastníků o jejich porozumění a retenci školení;
5. být pravidelně přezkoumávány. Přezkum by měl zahrnovat výbor bezpečnosti a ochrany zdraví, pokud existuje, a vzdělávací programy, upravený podle potřeby, aby byla zajištěna jejich vhodnost a účinnost;
6. být zdokumentovány, podle potřeby a v závislosti na velikosti a povaze činnosti organizace.

Školení by měla být poskytnuta všem účastníkům bez nákladů a měla by probíhat v pracovní době, pokud je to možné.

Dokumentace systému řízení BOZP

Podle velikosti a povaze činnosti organizace by měla být stanovena a usržována dokumentace systému řízení BOZP, měla by zahrnovat:

• politika BOZP a cíle organizace;
• přidělené klíčové role managementu BOZP a odpovědnost za zavedení systému řízení BOZP;
• významná nebezpečí/rizika v BOZP vyplývající z činností organizace, jakož i opatření pro jejich prevenci a kontrolu;
• uspořádání, postupy, instrukce nebo jiné vnitřní dokumenty používané v rámci systému řízení BOZP.

Tato dokumentace systému řízení BOZP by měla být:

• jasně napsána a prezentována způsobem, který je srozumitelný pro ty, kteří ji mají používat;
• pravidelně kontrolována a revidována podle potřeby, sdílená a snadno přístupná všem příslušným členům organizace.

Záznamy o BOZP by měly být stanoveny, spravovány a udržovány na místě a podle potřeb organizace. Měly by být identifikovatelné a sledovatelné a jejich retenční časy by měly být upřesněny. Pracovníci by měli mít právo na přístup k dokumentům, které jsou relevantní pro jejich pracovním prostředí a zdraví a zároveň respektovat potřebu důvěrnosti.

Záznamy o BOZP by měly zahrnovat:

• záznamy vyplývající z implementace systému řízení BOZP;
• evidence pracovních úrazů, špatného zdravotního stavu, nemocí a mimořádných událostí;
• záznamy vyplývající z vnitrostátních právních předpisů týkajících se BOZP;
• záznamy o dělnických expozicích, sledování pracovního prostředí a zdraví pracovníků;
• výsledky aktivního i reaktivního monitorování.

Komunikace

Měla by být stanovena a udržována následující opatření a postupy:

• přijímání, dokumentování a vhodně reagování na interní a externí komunikaci spojenou s BOZP;
• zajištění interní komunikace informací z oblasti BOZP mezi příslušnými úrovněmi řízení organizace a funkcemi organizace;
• zajištění toho, aby byly nápady a vstupy pracovníků a jejich zástupců o otázkách BOZP, zváženy a bylo na ně reagováno.

Plánování a implementace

Úvodní přezkoumání

Stávající systém řízení BOZP v organizace a příslušná opatření by měla být podroben počátečnímu zhodnocení. V případě, že neexistuje žádný systém řízení BOZP, nebo je-li organizace nově zřízená, počáteční přezkum by měl sloužit jako základ pro vytvoření systému řízení BOZP.

Počáteční přezkoumání by mělo být prováděno kvalifikovanými osobami, a podle potřeby po konzultaci s pracovníky a/nebo jejich zástupci. Přezkoumání by mělo:

• identifikovat stávající platné vnitrostátní zákony a předpisy, národní pokyny, dobrovolné programy a jiné požadavky, k jejichž dodržování se organizace zavázala;
• identifikovat, předvídat a posuzovat nebezpečí a rizika pro bezpečnost a zdraví vyplývající ze stávajícího nebo navrhovaného pracovního prostředí a organizace práce;
• určit, zda jsou plánované nebo stávající kontrolní mechanismy dostatečné k odstranění rizik a jejich řízení;
• analyzovat údaje poskytnuté ze sledovaného zdravotního stavu pracovníků.

Výsledek přezkoumání stavu by měl:

• být zdokumentována;
• se stát základem pro rozhodování o implementaci systému řízení BOZP;
• poskytnout základ, ze kterého lze měřit neustálé zlepšování systému managementu BOZP v organizaci.

Plánování, vývoj a implementace systému

Cílem plánování by mělo být vytvoření systému řízení BOZP, který podporuje:

• soulad s vnitrostátními právními předpisy;
• prvky systému řízení BOZP organizace;
• neustálé zlepšování výkonnosti BOZP.

Měla by být přijata opatření pro dostatečné a náležité plánování BOZP, založené na výsledcích úvodního přezkoumání, následných aktualizací nebo jiných dostupných údajů. Tato opatření plánování by měla přispět k bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a měla by zahrnovat:

• jasné vymezení, stanovení priorit a kvantifikace cílů BOZP v organizaci;
• přípravu plánu pro dosažení každého cíle, s definovanou odpovědností a jasnými kritérii výkonnosti, která indikují, co je třeba udělat, kdy a kým;
• výběr kritérií měření výkonnosti systému řízení BOZP, která potvrdí, že stanovených cílů bylo dosaženo;
• zajištění dostatečných zdrojů (lidských, finančních, technické podpory).

Opatření plánování BOZP organizace by se měla vztahovat na rozvoj a provádění všech systémových prvků řízení BOZP.

Cíle BOZP

V souladu s politikou BOZP a revizí systému řízení BOZP by měly být stanoveny měřitelné cíle v oblasti BOZP, které jsou:

• specifické pro organizaci a vhodné vzhledem k velikosti a povaze činnosti irganizace;
• v souladu s příslušnými a platnými vnitrostátními právními předpisy, technickými a obchodními závazky organizace, pokud jde o BOZP;
• zaměřené na neustálé zlepšování ochrany pracovníků, aby bylo dosaženo co nejlepší výkonnosti systému BOZP;
• realistické a dosažitelné;
• dokumentované a sdílené všem příslušným funkcím a úrovním organizace;
• pravidelně vyhodnocované a v případě potřeby aktualizované.

Prevence rizik

• Preventivní a kontrolní opatření

Nebezpečí a rizika pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců by měly být identifikována a hodnocena průběžně. Preventivní a ochranná opatření by měla být provedena v následujícím pořadí:

1. eliminovat nebezpečí/rizika;
2. kontrolovat nebezpečí/rizika u zdroje, a to prostřednictvím využívání technických kontrol nebo organizačních opatření;
3. minimalizovat nebezpečí/rizika návrhem bezpečných pracovních systémů, které zahrnují kontrolní opatření;
4. kde nemohou bý zbývající nebezpečí/rizika řízena kolektivním opatření, by měl zaměstnavatel vhodné osobní ochranné prostředky, včetně oblečení, a měly by zavést opatření, která zajistí její používání a údržbu.

Měla by být stanovena prevence rizik a kontrolní postupy či opatření:

1. přizpůsobená nebezpečím a rizikům, na které lze v organizaci narazit;
2. přezkoumána a v případě potřeby pravidelně upravována;
3. být v souladu s národními zákony a předpisy a odrážející osvědčené postupy;
4. vzít v úvahu současný stav znalostí, včetně informací nebo zpráv od organizací, jako jsou inspektoráty práce apod.

• Řízení změn

Dopady interních změn (jako jsou ty v personální nebo v důsledku nových postupů, pracovních postupů, organizačních struktur nebo akvizice) a vnějších změn (například v důsledku změn vnitrostátních právních a správních předpisů, organizační fúzí a vývoji znalostí a technologií v oblasti BOZP) na BOZP by měly být vyhodnoceny a měla by být přijata vhodná preventivní opatření před zavedením změn.

Identifikace nebezpečí na pracovišti a posouzení rizik by mělo být provedeno před všemi úpravami nebo před zavedením nové metody práce, materiálů, procesů nebo strojů. Toto posouzení by mělo být provedeno na základě konzultací a se zapojením zaměstnanců a jejich zástupců.

Implementace "rozhodnutí změnit" by měla zajistit, aby byli všichni ovlivnění členové organizace řádně informováni a vyškoleni.

• Havarijní prevence, připravenost a reakce

Opatření týkající se havarijní prevence, připravenosti a reakce by měla být zřízena a udržována. Tato opatření by měla identifikovat potenciál pro nehody a mimořádné situace a poskytovat řešení prevence rizik s nimi spojená. vedená opatření by měla být provedena v závislosti na velikosti a povaze činnosti organizace. Měla by:

1. zajistit, že potřebné informace, interní komunikace a koordinace jsou v případě nouze na pracovišti poskytovány všem lidem s cílem je chránit;
2. poskytovat informace a komunikaci s příslušnými úřady, sousedstvím a havarijními službami;
3. řešit první pomoci a lékařskou pomoc, hasičskou pomoc a evakuaci všech lidí na pracovišti;
4. poskytnout relevantní informace a školení pro všechny členy organizace na všech úrovních, včetně pravidelných cvičení v řízeních havarijní prevence, připravenosti a reakce.

Je třeba stanovit opatření havarijní prevence, připravenosti a odezvy ve spolupráci s externími záchrannými službami a dalšími orgány, je-li to třeba.

• Zadávání veřejných zakázek

Je třeba stanovit a udržovat postupy k zajištění:

1. nákupu a leasingových specifikací v souladu s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro organizaci;
2. vnitrostátní právní předpisy a vlastní požadavky na BOZP jsou identifikovány jako priorita před odběrem zboží a služeb;
3. přijetí opatření pro dosažení shody s požadavky před jejich použitím.

• Uzavírání smluv

Měla by být stanovena a udržována opatření, která stanovuje, že požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví budou použity smluvními stranami a jejich pracovníky.

Optaření pro dodavateli, kteří pracují na pracovišti, by měla:

1. zahrnout kritéria v oblasti BOZP v postupech pro hodnocení a výběr dodavatele;
2. zavést efektivní nepřetržitou komunikaci a koordinaci mezi příslušnými úrovněmi organizace a zhotovitelem před zahájením prací. To by mělo zahrnovat ustanovení pro sdělování nebezpečí a opatření k jejich předcházení a omezování;
3. zahrnovat opatření pro ohlašování pracovních úrazů, špatného zdravotního stavu, nemocí a incidentů mezi pracovníky smluvních partnerů při výkonu práce pro organizaci;
4. poskytnout relevantní povědomí o bezpečnosti práce nebezpečích pro zdraví a školení dodavatelů či jejich zaměstnanců před započetím a v průběhu práce;
5. pravidelně sledovat výkonnost BOZP u dodavatelských činností na pracovišti;
6. zajistit, aby byly postupy a opatření v oblasti BOZP dodavatelem(y) následovány.

Hodnocení

Monitorování a měření výkonnosti

Postupy ke sledování, měření a zaznamenávání výkonnost systému BOZP by měly být pravidelně rozvíjeny a pravidelně přezkoumávány. Měla by být přidělena odpovědnost, povinnosti a pravomoce ke sledování na různých úrovních v rámci řídící struktury.

Výběr ukazatelů výkonnosti by měla být zvolen v závislosti na velikosti a povaze činnosti organizace a cílů v oblasti BOZP.

Měly by být zváženy kvalitativní i kvantitativní opatření odpovídající potřebám organizace. Ty by měly:

1. být založeny na zjištěných nebezpečích a rizicích v dané organizaci, její závazcích v oblasti politky a cílů v BOZP;
2. podporovat proces hodnocení organizace, včetně přezkoumání vedením.

Monitorování a měření výkonu by mělo:

1. být použito jako prostředek k určení, do jaké míry jsou politika a cíle BOZP realizovány a rizika řízena;
2. zahrnovat jak aktivní, tak reaktivní monitoring, a nesmí být založeno pouze na statistice pracovních úrazů, zdravotním stavu, nemocí a mimořádných událostí;
3. být zaznamenáváno.

Monitorování by mělo zajistit:

1. zpětnou vazbu pro výkonnost BOZP;
2. informace, které mají určit, zda procesy pro identifikace nebezpečí rizik, preventivní opatření a kontroly zavedeny a fungují efektivně;
3. základ pro rozhodnutí o zlepšení identifikace a řízení rizik a systému řízení BOZP.

Aktivní monitorování by mělo obsahovat prvky nezbytné pro proaktivní systém a mělo by zahrnovat:

1. sledování dosahování konkrétních plánů, stanovených kritérií a cílů;
2. systematickou inspekci pracovních systémů, místností, strojů a zařízení;
3. dohled nad pracovním prostředím, včetně organizace práce;
4. sledování zdraví pracovníků, a to prostřednictvím vhodného lékařského sledování nebo následného sledování zaměstnanců pro včasné odhalování příznaků a symptomů újmy na zdraví, aby bylo možno stanovit účinná opatření pro prevenci a kontrolu;
5. soulad s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami a jinými závazky v oblasti BOZP, ke kterým se organizace zavázala.

Reaktivní monitorování by mělo zahrnovat identifikaci, hlášení a vyšetřování:

1. počtu pracovních úrazů, špatného zdravotního stavu (včetně monitorování záznamů o nemocnosti), nemocí a mimořádných událostí;
2. jiných ztrát, jako např. škody na majetku;
3. nedostatečného výkonu bezpečnosti a ochrany zdraví a selhání systému řízení BOZP,
4. rehabilkitaci pracovníků a zdravotních programů.

Vyšetřování pracovních úrazů, špatného zdravotního stavu, nemocí a mimořádných událostí a jejich dopad na výkonnosti bezpečnost a ochrany zdraví při práci

Vyšetřování původu a základních příčin pracovních úrazů, špatného zdravotního stavu, nemocí a mimořádných událostí by mělo zjistit případné nedostatky v systému řízení BOZP a mělo by být zdokumentováno.

Tato vyšetřování musí být prováděna kvalifikovanými osobami s účastí příslušným zaměstnanců a jejich zástupců.

Výsledky těchto šetření by měly být sděleny výboru bezpečnosti a ochrany zdraví, pokud takový existuje, a výbor by měl předložit příslušná doporučení.

Výsledky vyšetřování, kromě případných doporučení výboru bezpečnosti a ochrany zdraví, by měly být sděleny příslušným osobám zodpovědným za realizaci nápravných opatření, která je součástí přezkoumání vedením a považována za činnost neustálého zlepšování systému BOZP.

Nápravná opatření vyplývající z těchto šetření by měla být zavedena, aby se zabránilo opakování pracovních úrazů, nemocí a mimořádných událostí.

Zprávy vypracované externími vyšetřovacími orgánů, jako jsou inspektoráty a instituce sociálního pojištění, by měly fungovat stejným způsobem jako interní vyšetřování, přičemž se v úvahu berou otázky důvěrnosti.

Audit

Musí být stanovena opatření, která mají provádět pravidelné audity, aby se zjistilo, zda systém řízení BOZP a jeho prvky jsou na svém místě, přiměřené a účinné při bezpečnost a ochranu zdtaví pracovníků a předcházení nehodám.

Je třeba vypracovat zásady auditu a program, který zahrnuje určení kompetencí auditora, rozsahu auditu, četnosti kontrol, metodiky auditu a podávání zpráv.

Audit zahrnuje vyhodnocení prvků systému řízení BOZP nebo jejich podmnožinu. Audit by měl zahrnovat:

1. politiku BOZP;
2. účast pracovníků;
3. odpovědnost a povinnosti;
4. způsobilost a odbornou přípravu;
5. dokumentaci systému řízení BOZP;
6. komunikaci;
7. systém plánování, vývoj a implementaci;
8. opatření k prevenci a kontrole;
9. řízení změn;
10. havarijní prevenci, připravenost a reakci;
11. zakázky;
12. uzavírání smluv;
13. monitorování a měření výkonnosti;
14. vyšetřování pracovních úrazů, špatného zdravotního stavu, nemocí a mimořádných událostí a jejich dopad na výkonnost bezpečnosti a ochrany zdraví;

15. audit;

16. přezkoumání řízení;

17. preventivní a nápravná opatření;

18. neustálé zlepšování;

19. jakákoli další kritéria auditu nebo prvky, které by mohly být vhodné.

Závěr auditu by měl určit, zda zavedený systém řízení BOZP, jeho prvky nebo podskupiny:

1. jsou účinné při plnění politiky a cílů BOZP organizace;
2. jsou účinné při prosazování úplné účasti pracovníků;
3. reagují na výsledky hodnocení výkonnosti BOZP a předchozí audity;
4. umožňují organizaci dosažení souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy;
5. naplňuje cíle neustálého zlepšování BOZP a osvědčených postupů.

Audity by měly být prováděny interními nebo externími kvalifikovanými osobami, které jsou nezávislé na činnosti předmětem auditu.

Výsledky auditu a auditorské závěry by měly být sděleny osobám odpovědným za nápravná opatření.

Konzultace o výběru auditora a všech fázích auditu pracoviště, včetně analýzy výsledků, jsou předmětem účasti pracovníků.

Přezkoumání systému řízení

Přezkoumání by mělo:

1. vyhodnotit celkovou strategii systému řízení BOZP, aby zjistilo, zda splňuje plánované cíle výkonnosti;
2. zhodnotit schopnost systému řízení BOZP, aby mohly být splněny celkové potřeby organizace a jejích zúčastněných stran, včetně zaměstnanců a regulačních orgánů;
3. vyhodnotit potřebu změn systému řízení BOZP, včetně politiky a cílů BOZP;
4. určit, jaké kroky je nutné učinit pro včasné odstranění případných nedostatků, včetně úprav v rámci jiných aspektů řídící struktury organizace a měření výkonnosti;
5. poskytnout zpětnou vazbu, včetně stanovení priorit pro smysluplné plánování a neustálé zlepšování;
6. zhodnotit pokrok směrem k cílům BOZP a nápravným opatřením;
7. zhodnotit účinnost následných opatření z předchozích přezkoumání vedením.

Četnost a rozsah pravidelných revizí systému řízení BOZP ze strany zaměstnavatele nebo další odpovědné osoby by měly být definovány podle potřeb a podmínek organizace.

Přezkoumání vedením organizace by mělo vzít v úvahu:

1. výsledky v oblasti pracovních úrazů, zdravotního stavu, nemocí a vyšetřování mimořádných událostí; monitorování a měření výkonnosti a výsledky auditorské činnosti;
2. další interní a externí vstupy stejně jako změny, včetně organizačních změn, které by mohly mít vliv na systém řízení BOZP.

Výsledky přezkoumání vedením by měly být zaznamenány a formálně oznámeny:

1. osobě/osobám odpovědným za prvky systému řízení BOZP tak, aby mohly přijmout vhodná opatření;
2. výboru BOZP, zaměstnancům a jejich zástupcům.

Opatření pro zlepšení

Preventivní a nápravná opatření

Měla by být stanovena a udržována preventivní a nápravná opatření vyplývající z monitorování a měření výkonnosti systému řízení BOZP, auditů systému řízení BOZP a ujednání z přezkoumání vedením. Tato opatření by měla zahrnovat:

1. identifikaci a analýzu základních příčin nesouladu s příslušnými předpisy BOZP a/nebo opatřeními systému řízení BOZP;
2. zahájení, plánování, realizaci, kontrolu účinnosti a dokumentování nápravných a preventivních opatření, včetně změn v systému řízení BOZP samotném.

Pokud se při hodnocení systému řízení BOZP nebo jiných zdrojů ukáže, že jsou preventivní a ochranná opatření před nebezpečími a riziky nedostatečná nebo se pravděpodobně stanou nedostatečnými, měla by se podle potřeby a včas vykonat a zaznamenat opatření určená v souladu s uznávanou hierarchií preventivních opatření a kontrol.

Průběžné zlepšování

Měla by být stanovena a udržována opatření pro neustálé zlepšování příslušných prvků systému řízení BOZP a systému jako celku. Tato opatření by měla brát v úvahu:

1. cíle organizace v oblasti BOZP;
2. výsledky identifikace a hodnocení rizik;
3. výsledky monitorování výkonnosti a měření;
4. vyšetřování pracovních úrazů, nemocí, špatného zdravotního stavu a mimořádných událostí, a výsledky a doporučení auditu;
5. výsledky přezkoumání vedením;
6. doporučení pro zlepšení od všech členů organizace, včetně výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví, pokud takový existuje;
7. změny v národních zákonech a předpisech, dobrovolných programech a kolektivních smlouvách;
8. nové relevantní informace;
9. výsledky programů na podporu zdraví.

Procesy bezpečnosti a ochrany zdraví a výkonnost organizace by měla být srovnávány s ostatními tak, aby se zlepšila výkonnost bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Originál textu směrnice ILO-OSH 2001 Guidelines on occupational safety and health management systems dostupný zde.