V oblasti požární ochrany je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo vnitra (jehož součástí je generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR), přičemž úkoly státu na úseku požární ochrany zabezpečují na příslušných úrovních hasičské záchranné sbory krajů, okresní úřady a v přenesené působnosti také orgány krajů a orgány obcí.
Účinná ochrana životů, zdraví a majetku před požáry je výsledkem spolupůsobení celé řady faktorů. K těm základním patří stanovení a plnění úkolů a opatření v oblasti předcházení požárům, připravenost k hašení požárů a zabránění jejich šíření, jakož i vlastní činnosti při hašení požárů. Požární prevence je organickou a nedílnou součástí celého tohoto systému a do značné míry ovlivňuje úspěšnost fungování jednotlivých jeho prvků, ale i systému jako celku.
Obecně platí, že základním parametrem pro stanovení míry státem garantované pomoci je společenská únosnost rizika. Tato míra je závislá na jeho ekonomické úrovni a technické vyspělosti. Společenská únosnost rizika se stanoví na základě hrubého domácího produktu ve vztahu k počtu obyvatel, kterým je státem pomoc garantována. Vliv zde má rovněž stupeň a úroveň likvidity pojišťoven, které mohou společensky únosnou mez rizika posunout nad rámec státem garantované pomoci. Na základě komplexní analýzy problematiky požární ochrany, podepřené dlouhodobě získávanými statistickými údaji, je možno konstatovat, že optimálně stanovená a fungující opatření v oblasti požární prevence jsou nejlevnějším a nejúčinnějším způsobem ochrany před požáry, resp. ochrany vedoucí k významnému snížení nebezpečí vzniku požáru a jeho šíření.
Právní rámec požární prevence
Základním principem požární prevence v ČR je vytváření a rozvíjení podmínek pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci v případě vzniku požáru. K tomu byly právními předpisy stanoveny povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických a fyzických osob, postavení a působnost orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinnosti jednotek požární ochrany.
Vývoj v oblasti reformy veřejné správy, změny související s rozšířením působnosti orgánů požární ochrany, ale také negativní zkušenosti s praktickým uplatňováním některých ustanovení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, po jeho „velké“ novele, provedené zákonem č. 203/1994 Sb., a na základě této novely vydaných prováděcích právních předpisů, vyvolaly potřebu zásadní změny v této oblasti. Po provedené analýze stavu a problémů vyskytujících se při aplikaci právních předpisů na úseku požární ochrany byla připravena a v roce 2000 v rámci legislativního procesu projednána a přijata novela zákona o požární ochraně a souběžně s ní zcela nová právní úprava týkající se Hasičského záchranného sboru České republiky, integrovaného záchranného systému a krizového řízení. Tento proces pokračoval v roce 2001 přípravou návrhů a přijetím prováděcích právních předpisů k zákonu o požární ochraně.
Veškeré právní předpisy na úseku požární ochrany v České republice byly připravovány a koncipovány v duchu sbližování právních předpisů České republiky s právem Evropských společenství. Současně je nutno konstatovat, že výše popisovaný vývoj v oblasti právní úpravy požární ochrany reagoval na kritickou analýzu existujícího stavu a právně kodifikoval z toho vyplývající nezbytné změny, ale současně respektoval a zohlednil stav, který byl dán předchozí právní úpravou. Takto zajištěná kontinuita právních předpisů na úseku požární ochrany nepochybně zásadním způsobem přispěla k nezbytné stabilizaci systému a vytvořila prostor k dalšímu zlepšování podmínek v celé oblasti ochrany životů, zdraví a majetku před požáry, tedy i požární prevence.
Je možno konstatovat, že existující právní rámec systému ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot vytváří dostatečný prostor a stanoví odpovídající podmínky pro zajišťování úkolů souvisejících s ochranou před požáry - tedy i pro oblast požární prevence. A to nepochybně na úrovni vyspělých zemí Evropské unie. To však neznamená, že nebudou analyzovány možné problémy a v souvislosti se sledovanými vývojovými trendy (například ve výstavbě) nebudou hledány další možnosti a (například za využití zmocňovacího ustanovení uvedeného v § 24 odst. 2 zákona o požární ochraně) následně realizovány příslušné legislativní kroky k dalšímu doplnění právního rámce upravujícího oblast požární prevence.
Z tohoto pohledu bude rovněž nezbytné (v rámci připomínkových řízení) přistupovat k návrhům právních předpisů, které jsou v působnosti jiných ministerstev a ústředních orgánů státní správy a jejichž obsah souvisí s problematikou požární bezpečnosti.
Splnění podmínek požární bezpečnosti obecněji stanovených právními předpisy lze v některých případech prokázat splněním normativních požadavků, resp. normových hodnot. Přitom současně platí, že české technické normy jsou podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dokumenty, jež nejsou obecně závazné, a které poskytují pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. Splnit podmínky a požadavky takto stanovené právními předpisy odlišně od příslušných normativních požadavků, resp. normových hodnot, je tedy možné. Ovšem jen za současného prokázání, že navrženým odlišným řešením se dosáhne stejné nebo vyšší úrovně bezpečnosti.
Činnosti Hasičské záchranného sboru ČR
Generální ředitelství HZS ČR plní některé úkoly Ministerstva vnitra na úseku požární ochrany vymezené zákonem o požární ochraně. Mezi hlavní funkce generálního ředitelství HZS ČR tedy patří organizace a řízení výkonu státní správy na úseku požární ochrany, jejíž základní součástí je plnění úkolů v oblasti požární prevence.
Na úrovni generálního ředitelství HZS ČR se tyto úkoly zabezpečují zejména následujícími postupy:
- analýzou existujícího prostředí a sledováním vývojových trendů souvisejících se zajištěním požární prevence,
- zpracováním koncepčních programů, metodickým řízením a usměrňováním vývoje v oblasti požární prevence,
- výkonem státního požárního dozoru,
- řízením a kontrolou plnění úkolů na úseku požární prevence u HZS krajů,
- plněním úkolů ústředního správního úřadu v oblastech státem chráněných zájmů na úseku požární prevence,
- součinností s dalšími ministerstvy a jinými ústředními správními úřady při přípravě, tvorbě a realizaci opatření k zajištění požární prevence.
Hasičské záchranné sbory krajů zabezpečují plnění úkolů na úseku požární prevence převážně jako součást výkonu státního požárního dozoru. Tedy zejména při požárních kontrolách, stavební prevenci, schvalování posouzení požárního nebezpečí a zjišťování příčin vzniku požárů. Kromě toho HZS krajů plní v oblasti požární prevence následující významné úkoly:
- zpracování koncepce rozvoje požární ochrany v kraji,
- zpracování ročních zpráv o stavu požární ochrany v kraji,
- zpracování podkladů k vydání právních předpisů pro příslušné správní orgány kraje a okresní úřady v oblastech vymezených zákonem o požární ochraně,
- kontrola plnění nařízení orgánů kraje a okresních úřadů vydaných na úseku požární ochrany,
- koordinace zabezpečování požární ochrany v kraji,
- zabezpečování preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární ochrany podle zaměření stanoveného Ministerstvem vnitra.