Nový rámec BOZP na období 2021–2027, který byl oznámen v akčním plánu evropského pilíře sociálních práv, stanoví klíčové priority a opatření nezbytná ke zlepšení bezpečnosti práce a zdraví pracovníků v dalších letech v souvislosti se světem po pandemii, který se vyznačuje zelenou a digitální transformací, hospodářskými a demografickými výzvami a měnícím se pojetím tradičního pracovního prostředí.

Zdravé a bezpečné pracovní podmínky jsou nezbytným předpokladem pro zdravou a produktivní pracovní sílu. Nikdo by se neměl potýkat s nemocemi z povolání nebo pracovními úrazy. Jedná se rovněž o důležitý aspekt pro udržitelnost a konkurenceschopnost hospodářství EU.

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V EU

Hodnota bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Zdravé a bezpečné pracovní podmínky jsou nezbytným předpokladem pro zdravou a produktivní pracovní sílu. Nikdo by se neměl potýkat s nemocemi z povolání nebo pracovními úrazy. Jedná se rovněž o důležitý aspekt pro udržitelnost a konkurenceschopnost hospodářství EU.

Posledních třicet let přineslo v BOZP značný pokrok: smrtelné úrazy při práci v EU se mezi roky 1994 a 2018 snížily o 70 % . Ačkoli k tomuto snížení bezpochyby přispěly faktory jako deindustrializace a lepší zdravotní péče, významnou roli sehrál rovněž systém EU v oblasti BOZP. Navzdory tomuto pokroku přesto došlo v roce 2018 v EU-27 k více než 3 300 smrtelných úrazů, 3,1 milionu úrazů bez smrtelných následků a přes 200 000 pracovníků každý rok zemře na nemoci z povolání. To s sebou nese nesmírné lidské utrpení. Zachování a zlepšování norem na ochranu pracovníků je tedy stálou výzvou a nezbytností.

Kromě zdraví a dobrých pracovních podmínek existuje pro vysokou úroveň ochrany pracovníků silný hospodářský důvod. Pracovní úrazy a nemoci z povolání ročně stojí hospodářství EU přes 3,3 % HDP (cca 460 miliard EUR v roce 2019). Ačkoli náklady na zajištění dobrých pracovních podmínek nelze číselně vyjádřit, správná praxe v oblasti BOZP pomáhá zvýšit produktivitu, konkurenceschopnost a udržitelnost podniků. Odhady ukazují, že každé euro investované do BOZP přináší zaměstnavateli přibližně dvojnásobnou návratnost. Pevná podpůrná struktura BOZP pečující o konkrétní potřeby malých a středních podniků, které tvoří páteř hospodářství EU, bude důležitým přínosem pro udržitelné hospodářství a úspěch BOZP v EU jako celku. Dobrá BOZP rovněž snižuje náklady na zdravotní péči a další společenskou zátěž, naproti tomu náklady na špatnou BOZP jsou vysoké pro jednotlivce, podniky i společnost.

Pandemie COVID-19 ukázala, jak zásadní je BOZP pro ochranu zdraví pracovníků, fungování naší společnosti a kontinuitu kritických hospodářských a sociálních činností. Součástí cesty k oživení a opětovné aktivaci produktivity musí být rovněž obnovený závazek udržet bezpečnost a ochranu zdraví při práci v popředí zájmu a zlepšit synergie mezi BOZP a politikami v oblasti veřejného zdraví.

Systém EU v praxi

Úspěchy přístupu EU k BOZP lze vysvětlit dvěma faktory:

• EU a členské státy vyvinuly pokročilý regulační systém, aby stanovily preventivní a ochranná opatření pro řešení rizik na pracovišti
• spoléhá se na tripartitní přístup, kde jsou pracovníci, zaměstnavatelé a vlády úzce zapojeny do vývoje a provádění těchto opatření BOZP na unijní a vnitrostátní úrovni. Správnému uplatňování pravidel BOZP navíc napomáhá trvalá podpora poskytovaná zejména mikropodnikům a malým a středním podnikům.

Právní rámec EU v oblasti BOZP se skládá z rámcové směrnice a 24 zvláštních směrnic, které byly v průběhu času vypracovány. Evropská rámcová směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci z roku 1989 je základem pro obecné zásady a minimální normy v celé EU. Zaměřuje se na kulturu prevence rizik a stanoví povinnosti zaměstnavatelů, které se týkají:

• posouzení rizik
• preventivních opatření
• sdělování informací BOZP pracovníkům
• odborné přípravy
• konzultací
• vyvážené účasti.

Tyto povinnosti platí ve všech odvětvích a pro všechna povolání, a to pro zaměstnavatele ve veřejném i soukromém sektoru. Zvláštní směrnice poukazují na zvláštní rizika, skupiny a prostředí.

Právní předpisy EU v oblasti BOZP jsou vyvinuty v úzké spolupráci s Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, tripartitním orgánem, který se skládá z vládních zástupců členských států, odborových svazů a organizací zaměstnavatelů. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) stanoví pokyny a nástroje, které společně s podobnými vnitrostátními internetovými nástroji:

• poskytují odvětvové informace, které jsou převážně cílené na malé a střední podniky, které zaměstnávají většinu pracovníků v EU a často čelí větším překážkám v oblasti zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
• provádějí zaměstnavatele všemi kroky procesu hodnocení rizik.

Výbor vrchních inspektorů práce (SLIC) vydává stanoviska týkající se prosazování právních předpisů EU v oblasti BOZP a podporuje sdílení znalostí o postupech inspekce práce.

Návaznost na předchozí strategické rámce a rozsáhlou konzultaci

Téměř dvacet let hrály strategické rámce EU v oblasti BOZP klíčovou roli ve způsobu, jakým vnitrostátní orgány a sociální partneři rozhodovali o cílech BOZP. Tyto cíle zahrnují:

• zvyšování souladu společných priorit
• usnadnění spolupráce
• stimulaci investic do BOZP a
• podporu konkrétních opatření na úrovni pracovního prostředí.

Tento strategický rámec vychází ze shrnutí výsledků dosažených při provádění strategického rámce EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2014–2020, rovněž se zakládá na podnětech od celé řady zúčastněných stran a odráží tak závazek všech aktérů podílejících se na jeho provádění (zpráva EU-OSHA o vnitrostátních strategiích BOZP, zvláštní hodnotící zpráva a pokrokové průzkumné nástroje). Zároveň vychází z informací uvedených v posouzení praktického provádění rámcové směrnice 89/391/EHS o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců při práci a 23 souvisejících směrnic EU na období 2013–2017.

AKTUALIZOVANÁ VIZE PRO BOZP – TŘI KLÍČOVÉ CÍLE

Priority předchozího rámce zůstávají významné i dnes. Další opatření v oblasti BOZP v EU je však nezbytné, aby pracoviště byla přizpůsobena rychlým změnám v hospodářství, demografii, pracovních modelech a společnosti jako celku. Pro určitou skupinu pracovníků EU se pojem pracoviště stává proměnlivějším, ale také složitějším, jelikož vznikají nové organizační formy, obchodní modely a průmysly. Pandemie COVID-19 zdůraznila tyto složitosti a ještě více než kdy předtím propojila BOZP s politikou veřejného zdraví.

Strategický rámec se tudíž v dalších letech zaměří na tři průlomové klíčové cíle:

• předvídání a řízení změn v novém světě práce, který přináší zelená, digitální a demografická transformace,
• lepší prevence úrazů na pracovišti a nemocí z povolání,
• posílení připravenosti na případné budoucí zdravotní krize.

Aby bylo možné tyto cíle splnit, je třeba přijmout opatření na unijní, vnitrostátní, odvětvové a organizační úrovni.

Provádění těchto tří cílů bude vycházet z těchto předpokladů:

• sociální dialog
• posílení znalostní základny
• posílení donucovacích opatření
• zvyšování informovanosti a
• financování.

Předvídání a řízení změn 

• Modernizace a zjednodušení pravidel EU v oblasti BOZP v souvislosti se zelenou a digitální transformací

• Zaměření na psychosociální rizika

Již před pandemií postihovaly problémy duševního zdraví přibližně 84 milionů lidív EU. Polovina pracovníků v EU uvádí, že stres je na jejich pracovišti běžný, přičemž stres je důvodem téměř poloviny všech neodpracovaných pracovních dní. Téměř 80 % vedoucích pracovníků je znepokojeno stresem z povolání.

V důsledku pandemie začalo téměř 40 %pracovníků pracovat na dálku na plný úvazek. To stírá tradiční hranice mezi pracovním a soukromým životem a společně s dalšími trendy v oblasti práce na dálku, například nepřetržitého připojení, nedostatku sociální interakce a zvýšeného používání IKT, přispívá k dalším psychosociálním a ergonomickým rizikům.

Důkazy nasvědčují tomu, že řešení rizik, která ohrožují psychosociální pohodu, vyžaduje postupné zavádění různých změn do pracovního prostředí. Evropská komise financuje projekty, které se touto problematikou zabývají. Cílem projektů je vyvinout a provést opatření na podporu dobrého duševního zdraví a pro prevenci duševních nemocí z povolání. Inovativní výsledky se očekávají zejména od projektů programu Horizont 2020 „Magnet4Europe“ a „EMPOWER“. Pro kritické pracovníky v oblasti zdravotnictví a péče je určen projekt „RESPOND“, jehož cílem je řešit nepříznivý vliv pandemie COVID-19 na duševní zdraví.

Komise:

• do roku 2023 zmodernizuje právní rámec BOZP v oblasti digitalizace přezkoumáním směrnice o pracovištích a směrnice o zobrazovacích jednotkách
• stanoví ochranné limitní hodnoty pro:
  • azbest v pracovní směrnici o azbestuv roce 2022,
  • olovo a diisokyanáty ve směrnici o chemických činitelích v roce 2022,
  • kobalt ve směrnici o karcinogenech a mutagenech v prvním čtvrtletí roku 2024,
• spustí „kampaň EU-OSHA za zdravé pracoviště“ na období 2023–2025 pro vytvoření bezpečné a zdravé digitální budoucnosti, která se bude vztahovat především na psychosociální a ergonomická rizika,
• ve spolupráci s členskými státy a sociálními partnery připraví nelegislativní iniciativu na úrovni EU týkající se duševního zdraví při práci, která posoudí nová rizika související s duševním zdravím pracovníků a vypracuje pokyny pro činnost před koncem roku 2022,
• vyvine analytický základ, elektronické nástroje a pokyny pro posuzování rizik souvisejících se zelenými a digitálními pracovními místy a postupy, mimo jiné zejména psychosociálních a ergonomických rizik,
• do konce roku 2021 požádá panel odborníků zabývající se účinnými způsoby investování do zdraví o stanovisko k podpoře duševního zdraví zdravotních pracovníků a ostatních kritických pracovníků,
• zajistí vhodné kroky navazující a usnesení Evropského parlamentu o právu odpojit se.

Komse členské státy vyzývá, aby:

• po konzultaci se sociálními partnery aktualizovaly své vnitrostátní právní rámce s cílem určit rizika BOZP a příležitosti související se zelenou a digitální transformací. Členské státy by se měly zaměřit na použití digitálních nástrojů, aby inspekce práce byla účinnější v prevenci a odhalování porušování právních předpisů,
• pořádaly „vzájemná hodnocení“ se zaměřením na pracovní psychosociální a ergonomické problémy,
• posílily sledování a shromažďování údajů o situaci v oblasti duševních a psychosociálních rizik v jednotlivých odvětvích.

Komise sociální partnery vyzývá, aby:

• do roku 2023 přijali opatření a aktualizovali stávající dohody na mezioborové a odvětvové úrovni s cílem řešit nové problémy v oblasti BOZP související s digitálním trhem práce, a to především psychosociální a ergonomická rizika,
• v návaznosti na rámcovou dohodu evropských sociálních partnerů o digitalizaci 50 našli společná řešení pro výzvy, které představuje práce na dálku, digitalizace a právo odpojit se.

Zlepšení prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání

• Příčiny úmrtí souvisejících s prací

Rakovina je nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s prací v EU. Karcinogenům lze přičíst každoročně odhadem 100 000 úmrtí v důsledku rakoviny jako nemoci z povolání. Opatření na boj proti rakovině z povolání jsou klíčovými prvky Evropského plánu boje proti rakovině, který stanoví nový přístup EU k udržitelné prevenci rakoviny, léčbě a péči. Závazek EU bojovat proti rakovině související s prací je rovněž v souladu se strategií plánu o karcinogenechna období 2020–2024, který spojuje členské státy a sociální partnery s cílem neprodleně uplatňovat limitní hodnoty a další ustanovení na úrovni EU, která by snížila expozici 26 nebezpečným látkám, a zlepšit tak pracovní podmínky téměř 40 milionů pracovníků. 

Dalším důležitým aspektem pro zlepšení ochrany zdraví pracovníků je řešení kardiovaskulárních onemocnění z povolání, například srdečního onemocnění nebo mrtvice. Ačkoli onemocnění oběhového systému tvoří druhou nejčastější příčinu úmrtí souvisejících s prací v EU o jejich příčinách a souvislostech s pracovními riziky je známo jen málo. To brání zavedení vhodných preventivních opatření na pracovišti. Prioritou by měl být další výzkum a shromažďování údajů, jakož i podpora zdraví při práci na unijní i vnitrostátní úrovni. Tato opatření by rovněž měla zahrnovat muskuloskeletální poruchy, kterými trpí miliony pracovníků v EU. Muskuloskeletální poruchy související s prací mohou vést v nejhorším případě ke zdravotnímu postižení. Jejich vznik není obvykle spojen s jedinou příčinou, ale přispívá k němu kombinace fyzických, psychosociálních, organizačních a individuálních faktorů.

• Nebezpečné látky

• Podpora zdraví při práci

Zdravá pracovní síla je základem pro silné a odolné hospodářství a silnou a odolnou společnost. Podpora zdravého životního stylu na pracovišti může významně snížit absence, onemocnění a nepřenosné choroby (například rakovina, obezita, kardiovaskulární onemocnění a cukrovka). Například v rámci Evropského plánu boje proti rakovině budou zahájena opatření na zlepšení zdravotní gramotnosti v oblasti rizik vzniku rakoviny a rozhodujících faktorů, aby lidé, včetně pracovníků, měli k dispozici informace a nástroje, které potřebují k tomu, aby se mohli zdravěji rozhodovat.

• Pracovní prostředí pro všechny

Uznání rozmanitosti, včetně rozdílů a nerovností z hlediska pohlaví, a boj proti diskriminaci v zaměstnání jsou nezbytné k zajištění bezpečnosti a zdraví pracovníků i pracovnic při posuzování pracovních rizik. Pandemie například zdůraznila rizika nedostatečně přizpůsobených nástrojů a vybavení a potřebu poskytnout přesné, včasně a snadno srozumitelné informace, aby všichni pracovníci, včetně těch nejvíce znevýhodněných, mohli plně chápat pravidla na pracovišti a uplatňovat svá práva. Budou podporována opatření pro předcházení genderovým stereotypům při posuzování a stanovení rizik pomocí:

• vyváženého zastoupení žen a mužů při projednávání s pracovníky
• školení přizpůsobených osobní situaci zaměstnanců a
• rozpoznání rizik v povoláních, která byla dlouho přehlížena a byla považována za „lehkou práci“

V souladu se strategií práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 59 představí Komise balíček pro zlepšení situace na trhu práce pro osoby se zdravotním postižením. Tento balíček bude obsahovat pokyny a podporu pro vzájemné vzdělávání týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a programů pracovní rehabilitace pro osoby trpící chronickými nemocemi nebo osoby, které se staly oběťmi úrazů.

Násilí na pracovišti, obtěžování či diskriminace, ať už na základě pohlaví, věku, postižení, náboženského vyznání či přesvědčení, rasového nebo etnického původu a sexuální orientace, mohou mít vliv na bezpečnost a zdraví pracovníků, a tedy nepříznivé následky pro dotčené osoby, jejich rodiny, spolupracovníky, organizace a společnost jako takovou. Mohou rovněž vést k situacím pracovního vykořisťování. 

Komise:

• podpoří přístup „vize nula“ k úmrtím souvisejícím s prací:
  • zlepšením shromažďování údajů o pracovních úrazech a nemocech z povolání a analýzou základních příčin úrazů či úmrtí souvisejících s prací,
  • založením zvláštní tripartitní pracovní skupiny Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro „vizi nula“ a vyvinutím cílených informačních opatření a nástrojů pro zvyšování informovanosti,
  • posílením vymahatelnosti díky podpoře výboru SLIC při zvyšování informovanosti o snižování rizik souvisejících s prací na organizační úrovni, sdílení osvědčených postupů a podpoře nových školení inspektorátů práce,
• aktualizuje ustanovení EU o nebezpečných látkách v boji proti rakovině, reprodukčním a dýchacím onemocněním:
  • zahájením konzultací se sociálními partnery o snížení limitních hodnot pro výpary při svařování, polycyklické aromatické uhlovodíky, isopren a 1,4-dioxan podle směrnice o karcinogenech a mutagenechv roce 2023,
  • sestavením prioritního seznamu reprotoxických látek, které mají být řešeny v příslušných směrnicích do konce roku 2021,
• do roku 2022 zajistí aktualizované pokyny, týkající se mimo jiné školení, protokolů, dohledu a sledování, pro ochranu pracovníků před expozicí nebezpečným léčivým přípravkům,
• do prvního čtvrtletí roku 2024 vytvoří ve spolupráci s EU-OSHA přehled o odvětví zdravotnictví a poskytování péče,
• podpoří zvyšování informovanosti o muskuloskeletálních poruchách, rakovině a duševním zdraví, jakož i obtěžování na pracovišti a genderových stereotypech,
• ve spolupráci s EU-OSHA bude poskytovat informace specifické pro dané odvětví malým a středním podnikům,
• před koncem roku 2021 navrhne legislativní iniciativu o potírání genderově podmíněného násilí na ženách a domácího násilí.

Komise členské státy vyzývá, aby:

• pracovaly na plnění přístupu „vize nula“ k úmrtím souvisejícím s prací v EU,
• řešily pracovní rizika související s onemocněními oběhového systému,
• prosazovaly mezi pracovníky Evropský kodex proti rakovině s cílem zlepšit jejich gramotnost v oblasti zdraví a snížit rizika vzniku rakoviny,
• posuzovaly a řešily rizika se zvláštním zaměřením na skupiny nejvíce postižené pandemií, například osoby s postižením,
• aktivně podporovaly opětovné začlenění, nediskriminaci a přizpůsobení pracovních podmínek pro pracovníky, kteří se potýkají s rakovinou nebo ji překonali,
• podporovaly zohlednění pohlaví při návrhu, provádění a podávání zpráv,
• aktivně řešily rizika nebezpečí v odvětví zdravotnictví zavedením bezpečných pracovních postupů a zajištěním vhodných školení,
• poskytovaly lepší pokyny a školení v oblasti posuzování rizik a preventivních opatření, a to zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky,
• poskytovaly školení pro zemědělce prostřednictvím poradenských služeb pro zemědělství, aby zlepšily jejich dovednosti a povědomí o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví v hospodářství, včetně bezpečného používání chemických látek a zejména přípravků na ochranu rostlin. 

Komise sociální partnery vyzývá, aby:

• ve spolupráci s EU-OSHA vyvinuli pokyny pro odvětví zdravotnictví se zaměřením mimo jiné na ochranu pracovníků před expozicí nebezpečným léčivým přípravkům, a připravili tak půdu pro vývoj nástroje interaktivního posuzování rizik on-line (OiRA) speciálně pro odvětví zdravotnictví.

Posílení připravenosti – rychlá reakce na hrozby

V době krize, jako například COVID-19, hraje bezpečnost a ochrana zdraví při práci zásadní úlohu při napomáhání pracovníků, podnikům a vládám chránit životy a řídit rizika ohrožující dobré pracovní podmínky, kontinuitu provozu a udržitelnost. Je tudíž nezbytné vycházet z poznatků získaných během pandemie COVID-19 a posílit připravenost pro případné budoucí zdravotní krize a rovněž pro obnovení práce po pandemii. Větší význam by se měl přikládat opatřením na zvýšení hygieny, nefarmaceutickým zásahům a podpoře duševního zdraví pomocí včasné a účinné reakce na takové krize. Měly by se dále posilovat synergie mezi BOZP a veřejným zdravím.

Současně byl v rámci naléhavého postupu zařazen do směrnice o biologických činitelíchvirus SARS-CoV-2. Toto rozhodnutí pomohlo zajistit ochranu pracovníků v zařízeních, kde se s virem zachází přímo, například ve střediscích pro výrobu a distribuci očkovacích látek. Komise bude sledovat provádění a vypracování pokynů pro inspektory práce, které pomohou zajistit správné provádění opatření.

Pandemie rovněž zdůraznila, že v některých případech mohou být mobilní a přeshraniční pracovníci, včetně sezónních pracovníků z EU i mimo EU, více vystaveni nezdravým a nebezpečným životním a pracovním podmínkám, jako je nedostatečné či přeplněné ubytování nebo chybějící informace o svých právech (Rights for all seasons).

PROVÁDĚNÍ AKTUALIZOVANÉHO STRATEGICKÉHO RÁMCE

Tento strategický rámce bude podpořen:

• posílenými důkazy

Výzkum a shromažďování údajů na vnitrostátní a unijní úrovni jsou předpokladem pro prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání. Vědecká doporučení a nejnovější technologický vývoj podporují právní předpisy a politiku v oblasti BOZP. Umožňují Komisi pokračovat v tvorbě politik vycházejících z vědeckých poznatků, jak je uvedeno ve sdělení pro zlepšování právní úpravy na rok 2021. 

Průzkumy, shromažďování údajů a cílená vzájemná hodnocení týkající se konkrétních otázek současného rámce na vnitrostátní a unijní úrovni budou odrazovým můstkem pro cíle zaměřené na řešení změn, prevenci a připravenost v oblasti BOZP. Opatření musí zohledňovat hledisko rovnosti žen a mužů a musí být přizpůsobená okolnostem všech pracovníků, včetně:

• • potřeb mladých pracovníků, kteří vstupují do pracovního života
  • potřeb osob s postižením a 
  • potřeb stárnoucí pracovní síly, která musí držet krok s rychlým vývojem moderní technologie a u níž se zvyšuje výskyt chronických onemocnění a invalidizující obtíže.

• silným sociálním dialogem

Sociální partneři mají obzvláště dobré předpoklady nalézt řešení přizpůsobená okolnostem určité činnosti nebo odvětví. Odvětvový sociální dialog EU silně přispívá k účinnému provádění právních předpisů EU v oblasti BOZP. Komise bude při zavádění tohoto strategického rámce spolupracovat se sociálními partnery na stanovení příslušných oblastí a opatření na odvětvové úrovni.

• mobilizovaným financováním

Pro aktivaci investic na opatření v oblasti BOZP lze použít financování z EU, zejména Nástroj pro oživení a odolnost a fondy politiky soudržnosti. Přes 50 % z nového dlouhodobého rozpočtu EU a nástroj NextGenerationEU podpoří modernizaci EU, zejména investicemi do výzkumu a inovací, zelené a digitální transformace, připravenosti, oživení a odolnosti. Evropský sociální fond plus (ESF+) je k dispozici na podporu opatření s cílem podpořit udržitelnou a kvalitní zaměstnanost a sociální začleňování, na nějž je určeno 25 % rozpočtu. Nový program EU pro zdraví (EU4Health na období 2021–2027) rovněž poskytne důležitou podporu v boji proti rakovině, prevenci nemocí a podpoře zdraví mezi stárnoucí populací a zvýšenému monitorování zdravotních hrozeb. 

• lepší vymahatelností 

Úspěch tohoto strategického rámce závisí z velké části na jeho provádění na vnitrostátní a místní úrovni. K dosažení tohoto cíle se členské státy vyzývají, aby:

• • aktualizovaly své stávající strategie v oblasti BOZP
  • zohlednily tento aktualizovaný přístup při ochraně pracovníků na místní úrovni a
  • řešily klesající trend počtu inspekcí práce v některých členských státechposílením inspekcí v terénu.

Vrcholná schůzka v oblasti BOZP v roce 2023, jíž se zúčastní orgány EU, členské státy, sociální partneři, EU-OSHA a ostatní zúčastněné strany, bude vycházet z prvních poznatků a doporučí případné nezbytné přesměrování této strategie. Schůzka se zaměří na pokrok, kterého bude dosaženo v oblasti přístupu „vize nula“ k úmrtím souvisejícím s prací, jakož i na připravenost na případné budoucí hrozby pro bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků.

V akčním plánu evropského pilíře sociálních práv Komise navrhla nový ukazatel smrtelných úrazů při práci v aktualizovaném srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů. Tento nový ukazatel bude klíčovým prvkem při sledování evropského přístupu „vize nula“.

Tento strategický rámec rovněž pomůže zlepšit uplatňování a vymáhání stávajících právních předpisů EU, např. při práci inspektorů práce, které podporují příslušní aktéři (např. Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, EU-OSHA a výbor SLIC). Vypracování pokynů pro inspektory práce na vnitrostátní a unijní úrovni a zajištění jejich školení na podporu spolupráce a inovativních inspekčních metod pomůže zlepšit důsledné prosazování v členských státech. Kromě toho Komise bude spolupracovat s EU-OSHA na vývoji podpůrných nástrojů a vypracování pokynů pro zaměstnavatele, zejména mikropodniky a malé podniky, s cílem plnit právní předpisy v oblasti BOZP.

• zvyšováním informovanosti

Existují tři předpoklady pro splnění přístupu „vize nula“ k úmrtím souvisejícím s prací:

• • zvyšování informovanosti o rizicích pracovních úrazů, zranění a nemocí z povolání;
  • budování kapacit zaměstnavatelů s cílem zajistit bezpečnost práce díky školení a vzdělávání a
  • aby všichni aktéři přijali odpovědnost za dodržování pravidel a pokynů.

EU-OSHA bude klást trvalý důraz na zvyšování informovanosti, zejména pomocí svého přehledu o digitalizaci v oblasti BOZP a kampaně Zdravé pracoviště na období 2023–2025: BOZP a digitalizace. To přispěje k prohloubení znalostí a zvýšené informovanosti o rizicích v této oblasti.

Členské státy budou muset ve svých strategiích v oblasti BOZP řešit otázky zelené a digitální transformace a zlepšit prevenci a připravenost s cílem zajistit, že aktualizovaná opatření a přístup obstojí v pracovním procesu.

Na úrovni podniků to znamená plánování a předběžná opatření ze strany zaměstnavatelů. K podpoře malých a středních podniků při tomto přechodu je zapotřebí cílených a aktualizovaných pokynů, jakož i zvyšování povědomí a digitálních nástrojů se zvláštním zaměřením na tyto podniky, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany pracovníků a udržitelná řešení, a to vše při zachování konkurenceschopnosti.

CELOSVĚTOVÁ PODPORA ÚČINNOSTI NOREM V OBLASTI BOZP