Hlavní rysy této strategie

• Vychází z globálního přístupu k pohodě při práci a bere v úvahu změny v světě práce a vznik nových rizik, zejména rizik psychosociální povahy. Jako taková je napojena na zvyšování kvality práce a považuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zdravé pracovní prostředí za jednu z jejích nezbytných složek.
• Je založena na konsolidaci kultury prevence rizika, na kombinování různých politických instrumentů – právních předpisů, sociálního dialogu, progresivních opatření a nejlepší praxe, sociální odpovědnosti podniků a ekonomických pobídek – a na budování partnerství mezi všemi zúčastněnými na scéně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zdůrazňuje skutečnost, že ambiciózní sociální politika je faktor v rovnici konkurenční schopnosti a že, na druhé straně mince, nemít takovou politiku zvyšuje náklady, které jsou pak velkou zátěží ekonomik a společností.

Tato politika Společenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci si kladla za cíl prosazovat „pohodu při práci“, čímž se rozumí tělesná, morální a sociální pohoda. Usilovala o zlepšení kvality s těmito základními důsledky:

• kombinace různých nástrojů a důraz na prevenci;
• východiskem jsou zkušenosti, které vyplynuly z provádění různých programů Společenství v této oblasti;
• významný je normativní přístup, ať jde o průběžné přizpůsobování existujících standardů nebo formulaci nových standardů: článek 31 Charty základní práv stanoví, že „každý pracovník má právo na pracovní podmínky, které respektují jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost“.
• podpora progresivních přístupů, ať již je to hodnocení výkonu v této oblasti na základě průhledných a spolehlivých dat a ukazatelů, akce podniknuté sociálními partnery (na úrovni odvětví nebo víceodvětvové), nebo dobrovolné podnikové programy;
• zlepšit uvědomění všech zúčastněných stran a zajistit, aby úsilí o bezpečnost a ochranu zdraví při práci se dostalo do hlavního proudu všech ostatních relevantních politik Společenství.
• spolupráce všech zúčastněných – například veřejné orgány, sociální partnery, podniky, veřejné a soukromé pojišťovny – v rámci konceptu „dobrého vládnutí“ založeného na univerzální účasti.

Změny ve světě práce, které se promítly do tvorby strategie:

• změny ve společnosti - zvýšená feminizace společnosti, stárnutí aktivního obyvatelstva;
• změny ve formách zaměstnání - diversifikované formy zaměstnání a zvlášť silný je nárůst dočasných pracovních poměrů; zaměstnání se zkrácenou pracovní dobou a nestandardní pracovní doba (například práce na směny nebo práce v noci); posun směrem k pružnějším formám organizace práce (práce na dálku);
• změny v povaze rizika – „vynořující se“ nemoci a jevy, jako je stres, deprese, úzkost, násilí při práci, psychologický nátlak a zastrašování – nová sociální rizika.

Cíle strategie

Za globální přístup k pohodě při práci

Cílem politiky Společenství v oblasti BOZP je dosažení trvalého zlepšování pohody při práci (zahrnuje tělesnou, morální a sociální dimenzi). Kromě toho všichni zúčastnění se musí společně zaměřit na řadu komplementárních cílů:

1. Trvalé snižování počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání. Je třeba zkoumat možnost stanovení kvantifikovaných cílů, na úrovni Společenství i na úrovních členských států, zejména v sektorech činností s nadprůměrným výskytem a zvláště dbát na uspořádání pro provádění Evropské strategie zaměstnanosti.
2. Uvedení dimenze pohlaví do hlavního proudu při hodnocení rizika, uspořádání preventivních opatření a způsobů náhrad tak, aby se vzal zřetel na specifické charakteristiky žen v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
3. Prevence sociálních rizik. Stress, psychologický nátlak a pronásledování na pracovišti, deprese a úzkost a rizika spojená se závislostí na alkoholu, drogách a léčivech, to vše by mělo být cílem specifických opatření, ale současně součástí globálního přístupu ve spojitosti se systémem zdravotní péče.
4. Zvýšená prevence vůči nemocím z povolání. Prioritou by měly být nemoci vyvolané azbestem, poškození sluchu a poruchy svalů a kostry.
5. V otázkách rizik, úrazů a nemocí je nutné přihlížet k demografickým změnám. Preventivní opatření by měla vzít ve zvýšené míře v úvahu faktor věku a konkrétněji se zaměřovat na mladé a stárnoucí pracovníky.
6. Je třeba brát zřetel na změny ve formě zaměstnání, uspořádání týkající se organizace práce a pracovní doby. Pracovníci v nestandardních nebo nejistých pracovních vztazích představují zranitelnou skupinu.
7. Je třeba brát v úvahu velikost firem. Malé a střední podniky a velmi malé provozovny a také samostatně výdělečně činní a neplacení rodinní příslušníci by měli představovat skupinu, na kterou je třeba zaměřit konkrétní programy v oblasti informací, uvědomování a prevence rizika.
8. Analýza nových a nově se vynořujících rizik, se zvláštním zřetelem na rizika spojená s interakcí mezi chemickými, fyzikálními a biologickými činiteli a rizika spojená obecně s pracovním prostředím (ergonomická, psychologická a sociální rizika).

Posílit kulturu prevence

Strategie je založena na preventivním přístupu, do kterého vstupují všichni zúčastnění, včetně samotných pracovníků, s cílem vybudovat účinnou kulturu prevence rizik. Cílem je předcházet rizikům a dostat je pod kontrolu, a to prostřednictvím:

• vzdělávání, uvědomování, předvídání: zlepšit znalosti lidí o riziku - zlepšit znalosti všech pracovníků o existujících ohroženích,
• lepší aplikace existující právních předpisů.

Kombinovat instrumenty a budovat partnerství

Prosazovat kvalitní pracovní prostředí a brát ohled na všechny aspekty vyžaduje globální přístup a je třeba využít všechny dostupné nástroje. Vyžaduje to také, aby všichni aktéři převzali plnou odpovědnost, což znamená, že úsilí všech stran musí podléhat prověření a hodnocení. Cíle jsou:

• Přizpůsobit právní a institucionální rámec - úplný, koherentní a solidní legislativní rámec Společenství (trvalé upravování stávajících směrnic na základě změn vědeckých poznatků, technického pokroku a světa práce; brát zřetel na nová rizika, racionalizace právního rámce, Racionalizace instancí Společenství);
• Vybízet k inovativním přístupům – benchmarking (srovnávání podle nejlepšího vzoru) a identifikace nejlepší praxe, Dobrovolné dohody uzavírané mezi sociálními partnery, Sociální odpovědnost podniků, Ekonomické pobídky;
• Snažit se uvést bezpečnost a ochranu zdraví při práci do dalších politik Společenství - pohodu při práci není možné dosáhnout pouze uplatňováním politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Existují silné vazby se způsobem návrhu a konstrukce pracovního zařízení, s politikou zaměstnanosti, s politikou týkající se zdravotně postižených lidí, a s jinými politikami, například dopravní politikou nebo obecnou zdravotní politikou, ať již preventivní nebo léčebnou.

Připravit se na rozšíření

Rozšíření představuje pro Evropskou unii jednu z největších výzev. Aby se zajistilo, že se právní řád EU bude řádně provádět, musí dojít k účinnému transferu zkušeností a znalostí, zejména pokud jde o:

1. uplatnění programů technické pomoci, využití partnerství a uspořádání typu twinning;
2. uspořádání pro výměnu zkušeností a přístup k znalostem a k výsledkům výzkumu Společenství pomocí integrace kandidátských zemí do příslušných institucí a orgánů;
3. posílení sociálního dialogu na všech úrovních;
4. podporu sběru a analýzy dat o pracovních úrazech a nemocích z povolání, zejména prostřednictvím integrace kandidátských zemí do probíhající práce na harmonizaci statistik ve Společenství.

Rozvíjet mezinárodní spolupráci

Politika Společenství v oblasti BOZP musí navazovat na práci, která probíhá v mezinárodních organizacích. Jedná se o aktivní spolupráci s agenciemi Spojených národů – WHO a ILO (SZO a MOP) – které sehrávají podobnou roli v zlepšování úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků a s nimiž Komise již po dlouhou dobu rozvíjí plodnou spolupráci. Tato spolupráce by se měla soustředit na následující oblasti:

• odstranění nejhorších forem dětské práce ve světě,
• podpora zlepšení ochrany zdraví při práci na celém světě,
• odstraňování účinků závislosti na drogách, léčivech a alkoholu na ochranu zdraví a bezpečnost při práci.