Úmluva č. 187 o podpůrném rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci byla přijata ILO dne 15. června 2006, Českou republikou byla ratifikována dne 13. října 2008 a v platnost vstoupila dne 13. října 2009.

Cíle úmluvy

Každý člen podpoří nepřetržité zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví s cílem předcházet pracovním úrazům, nemocem z povolání a úmrtím následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tím, že po konzultaci s nejreprezentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků vytvoří národní politiku, národní systém a národní program.

• Každý člen přijme aktivní opatření k postupnému vytvoření bezpečného a zdravého pracovního prostředí prostřednictvím národního systému a národních programů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tím, že v uvedených opatřeních zohlední zásady vytyčené v předpisech Mezinárodní organizace práce (dále MOP) relevantních k podpůrnému rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
• Každý člen pravidelně zváží, po konzultacích s nejreprezentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, jaká opatření by mohla být přijata k ratifikaci příslušných úmluv MOP v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Úmluva č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků a pracovním prostředí byla přijata ILO dne 23. června 1981, Československou socialistickou republikou byla ratifikována 2. prosince 1988 a v platnost vstoupila 2. prosince 1989.

Část II. Zásady vnitrostátní politiky

Dle této úmluvy:

• má každý členský stát stanovit, provádět a pravidelně přezkušovat celkovou vnitrostátní politiku týkající se bezpečnosti a zdraví pracovníků a pracovního prostředí;
• cílem této politiky je předcházení úrazům a újmám na zdraví, které vznikají v důsledku nebo v souvislosti s prací nebo během ní, tím že se sníží na prakticky nejmenší možnou míru příčiny nebezpečí souvisících s pracovním prostředím.