Kategorie:
Cílem druhého celoevropského průzkumu agentury EU OSHA je nápomocí pracovištím zabývat se efektivněji problematikou BOZP a přispívat ke zdraví a spokojenosti pracovníků. Tvůrcům politik poskytuje srovnatelné informace z jednotlivých zemí, které jsou důležité pro vytvoření a uplatňování nových politik v této oblasti. V létě a na podzim roku 2014 bylo napříč všemi odvětvími činnosti1 dotazováno celkem 49 320 podniků v 36 zemích: v 28 členských státech EU a také v Albánii, na Islandu, v Černé Hoře, bývalé jugoslávské republice Makedonii, Srbsku, Turecku, Norsku a Švýcarsku.
 
stazeniVíce informací o metodice průzkumu ESENER naleznete na adrese: http://www.esener.eu
Kategorie:
  • 2020-2022: Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž
  • 2018-2019: Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou
  • 2016-2017: Zdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku
  • 2014–2015: Zdravé pracoviště zvládne i stres
  • 2012-2013: Partnerství při prevenci rizik
  • 2010-2011: bezpečnost práce při údržbě
  • 2008-2009: Hodnocení rizik
  • 2007-2008: Iniciativa za zdravé pracoviště
  • 2007: Posviťme si na břemena (muskuloskeletální poruchy)
  • 2006: BOZ(P) na start! – Mladí pracovníci
  • 2005: Hluku stop!
  • 2004: Stavíme na bezpečnosti
  • 2003: Nebezpečné látky – opatrně!
  • 2002: Pracujme bez stresu
  • 2001: Úspěch znamená žádný úraz
  • 2000: Ukažme záda muskuloskeletálním poruchám

Více zde

Kategorie:

Úmluva č. 187 o podpůrném rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci byla přijata ILO dne 15. června 2006, Českou republikou byla ratifikována dne 13. října 2008 a v platnost vstoupila dne 13. října 2009.

Cíle úmluvy

Každý člen podpoří nepřetržité zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví s cílem předcházet pracovním úrazům, nemocem z povolání a úmrtím následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tím, že po konzultaci s nejreprezentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků vytvoří národní politiku, národní systém a národní program.

  • Každý člen přijme aktivní opatření k postupnému vytvoření bezpečného a zdravého pracovního prostředí prostřednictvím národního systému a národních programů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tím, že v uvedených opatřeních zohlední zásady vytyčené v předpisech Mezinárodní organizace práce (dále MOP) relevantních k podpůrnému rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
  • Každý člen pravidelně zváží, po konzultacích s nejreprezentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, jaká opatření by mohla být přijata k ratifikaci příslušných úmluv MOP v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Kategorie:

Úmluva č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků a pracovním prostředí byla přijata ILO dne 23. června 1981, Československou socialistickou republikou byla ratifikována 2. prosince 1988 a v platnost vstoupila 2. prosince 1989.

Část II. Zásady vnitrostátní politiky

Dle této úmluvy:

  • má každý členský stát stanovit, provádět a pravidelně přezkušovat celkovou vnitrostátní politiku týkající se bezpečnosti a zdraví pracovníků a pracovního prostředí;
  • cílem této politiky je předcházení úrazům a újmám na zdraví, které vznikají v důsledku nebo v souvislosti s prací nebo během ní, tím že se sníží na prakticky nejmenší možnou míru příčiny nebezpečí souvisících s pracovním prostředím.
Kategorie:

Průzkum kvality života v Evropě nadace Eurofound dokládá životní podmínky a sociální situaci lidí a zkoumá otázky, které jsou významné pro život evropských občanů. V období od září 2016 do března 2017 provedla nadace Eurofound čtvrtý průzkum v řadě (běžící od roku 2003). Průzkum kvality života v Evropě v roce 2016 vyslechl téměř 37 000 osob v 33 zemích – 28 členských státech EU a 5 kandidátských zemích (Albánie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Turecko). Jeho zjištění poskytují podrobné informace o široké škále otázek ve třech hlavních oblastech:

  • kvalita života: subjektivní pocit pohody, optimismus, zdraví, životní úroveň a aspekty deprivace, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem,
  • kvalita společnosti: sociální nejistota, dojem sociálního vyloučení a společenského napětí, důvěra v lidi a instituce, účast a zapojení do komunity a zapojení do odborné přípravy / celoživotního učení,
  • kvalita veřejných služeb: zdravotní péče, dlouhodobá péče, péče o děti a další veřejné služby.
Kategorie:
Úvod

Megatrendy, mezi něž patří digitalizace, globalizace, demografické změny a změna klimatu, mají dopad na poptávku po pracovní síle a její nabídku a ovlivňují také pracovní podmínky a kvalitu a udržitelnost pracovních míst. Technologické změny transformovaly organizaci práce a náplň úkolů mnoha pracovních míst, ale i kvalifikace potřebné k jejich provádění. V kombinaci s globalizací proměnily obchodní modely, což vedlo ke vzniku nových forem zaměstnání, které se liší od převládajících standardních modelů zaměstnanosti. Některé z těchto změn mají pozitivní dopad: jako příklad lze uvést automatizaci nebezpečných úkolů, což snižuje riziko zranění. Vyvstávají však také nová rizika a některá jiná rizika se prohlubují, což má negativní dopad na zdraví a dobré pracovní podmínky pracovníků. V této souvislosti byl jako klíčový prvek pro hledání řešení identifikován sociální dialog.

Tato zpráva vychází z průzkumu pracovních podmínek v Evropě (EWCS 2015) a klade si za cíl popsat a analyzovat trendy v kvalitě pracovních míst v 10 hospodářských odvětvích v rámci čtyř tematických oblastí:

  • měnící se úkoly a kvalifikace, odborná příprava a uplatnitelnost na trhu práce,
  • nestandardní formy zaměstnání a jistota zaměstnání,
  • zdraví a dobré pracovní podmínky a flexibilní organizace práce,
  • zastoupení zaměstnanců a možnost vyjadřování jejich postojů.
Kategorie:

Tento průzkum zachycuje rozmanitý obraz Evropy v oblasti práce v průběhu času v různých zemích, povoláních, pohlavích a věkových skupinách. Zjištění poukazují na rozsah a působnost opatření, která by politické subjekty mohly vypracovat za účelem řešení současných problémů. Průzkum pracovních podmínek v Evropě je rozsáhlý průzkum pracovníků, který provádí nadace Eurofound od roku 1991 jednou za pět let. V rámci průzkumu jsou zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným kladeny otázky týkající se klíčových aspektů jejich práce a zaměstnanosti, přičemž rozhovor trvá vprůměru 45 minut. Šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě se uskutečnil v roce 2015 ve 35 zemích. Analýza zemí EU-28 vychází z 35 765 rozhovorů, které proběhly v období od února do září 2015. Dotazník průzkumu obsahuje otázky o zaměstnaneckém statusu, fyzických a psychosociálních rizicích, pracovní době a pracovišti, organizaci práce, využívání a rozvoji dovedností, sociálních vztazích na pracovišti, jakož i o zdraví a pohodě.

Interaktivní nástroj 

 stazeniSouhrnná studie je dostupná zde: http://www.eurofound.europa.eu/cs/publications/report/2016/working-conditions/sixth-european-working-conditions-survey-overview-report.

info yellow Interaktivní nástroj pro vizualizaci údajů z Průzkumu pracovních podmínek v Evropě