Elektrická zařízení

Používání elektrických zařízení v každodenním životě v sobě bohužel skrývá také nebezpečí. Především v domácnostech, dílnách a na zahradách stále dochází ke smrtelným úrazům elektrickým proudem, kterým by bylo možno snadno předejít. Řešením jsou bezpečnostní zásuvky, bezpečnostní vidlice a adaptéry s vestavěným proudovým chráničem. Neustále kontrolují připojené spotřebiče. Při poruchovém proudu vypnout přívod proudu dříve, než se stane neštěstí.

Užití elektrické energie v domácnostech přináší 2 rizika

Nebezpečí požáru

Pro vznik požáru jsou nutné tři podmínky:

  • přítomnost kyslíku,
  • hořlavý materiál,
  • vznícení.

První dvě existují ve všech domácnostech. Elektrická energie je jedním z potenciálních zdrojů vznícení, dalšími jsou vaření, tepelné spotřebiče a neopatrná manipulace s ohněm (svíčky, cigarety atd.).

Zásah elektrickým proudem

Každá část elektrického zařízení může potenciálně vyvolat poruchu. Uživatel se musí být chránit před účinky elektrického poruchového proudu.

Některé příčiny úrazu
  • technické závady strojů a elektrických zařízení/mechanismů, elektrických spotřebičů, distribučních zařízení/rozvoden apod.
  • vady elektroinstalačního materiálu (el. vodičů/ napájecích kabelů a přívodních šňůr)
  • špatná (nedostatečná, nesprávná nebo nekvalifikovaná) údržba pracovního zařízení, stroje, spotřebiče nebo distribučního zařízení
  • neodpovídající stav (opotřebení, stáří) elektrického zařízení, stroje, spotřebiče, elektroinstalací apod.
  • tření a přehřátí

Zdraví pracovníka mohou ohrozit jak tyto uvedené příčiny, tak požáry, které bývají jejich doprovodným jevem (následkem zkratu, tření nebo přehřátí).

  • cizí předmět ve stroji poháněném el. proudem 
  • porušení předpisů a nerespektování výstrahy nebo zákazu (výstražné nebo zákazové značky) 
    • porušení bezpečné/doporučené vzdálenosti od elektrického zařízení, zejména od zdrojů vysokého napětí
    • nesprávná nebo neoprávněná/nekvalifikovaná obsluha pracovního zařízení, stroje, spotřebiče nebo distribučního zařízení (zejména jsou-li pod napětím)
    • nesprávná nebo neoprávněná/nekvalifikovaná manipulace s el. vodiči (napájecí kabely a přívodní šňůry, zejména jsou-li pod napětím)
  • manipulace s vodou nebo jinými vodivými látkami v blízkosti strojů a elektrických zařízení/mechanismů, a elektrického vedení 
  • nedostatečná nebo nesprávná ochrana člověka před kontaktem s živými nebo nebezpečnými částmi el. strojů, zařízení apod. (zábrany - kryty, mříže, ploty nebo osobní ochranné pracovní prostředky)
  • nedbalost
Zásady první pomoci při úrazu elektrickým proudem

Typy poranění:

  • poranění elektrické
  • poranění tepelné - popáleniny
  • a poranění mechanické, které bývá druhotné (pád, exploze, křečovitý stah svalů).

Pokud dojde k zástavě dýchání a oběhu, je nutné zahájit oživování s co nejmenší časovou prodlevou.


Jak postupovat při poskytování první pomoci?

  • Zavolat odbornou pomoc.
  • Zásadním úkolem je přerušit kontakt mezi postiženým a zdrojem elektrického proudu. V případě úrazu vysokým napětím je nutno vyčkat v bezpečné vzdálenosti tak dlouho, dokud není vypnut celý obvod. Za bezpečnou vzdálenost považujeme alespoň 10 m.
  • Po vyproštění zahájíme neodkladně oživování. Prvotní je umělé dýchání, které by mělo být prováděno již během vyprošťování (transportu postiženého ze stožáru vysokého napětí). 
  • Kontrola vědomí 
    • Kontrola dýchání – nedýchá: uvolníme dýchací cesty event. zahájíme umělé dýchání.
    • Kontrola tepu – nehmatný: zahájíme nepřímou srdeční masáž v kombinaci s umělým dýcháním.
  • Snažíme se, aby se postiženému dostalo co nejdříve odborné pomoci.
  • Pokud jsou zabezpečeny životní funkce, poskytneme první pomoc v případě popálenin, nebo jiných poranění.

Úraz elektrickým proudem způsobí v organizmu řadu změn, které nelze při prvním kontaktu s postiženým poznat. I postižený, který je po úrazu elektrickým proudem při vědomí a relativně v pořádku, je tedy ohrožen selháním základních životních funkcí, a to i po relativně delším časovém období. Proto postižené, zejména při hromadných úrazech, v pravidelných časových intervalech kontrolujeme (nejlépe po 1 minutě). Pokud počet postižených přesahuje počet zachránců, věnujeme se nejdříve postiženým nedýchajícím, ale s hmatným tepem.