Vyhrazená technická zařízení

Autor článku se věnuje povinnostem právnických a fyzických osob v souvislosti s provozem plynových zařízení vyplývajících z právních předpisů a technických norem. Uvádí také základní doklady dokumentující bezpečný a spolehlivý provoz plynového zařízení nebo nedostatky návodů výrobců.

 

1. Úkony z pozice právnické osoby, podnikající fyzické osoby a občanů

U plynového zařízení se provádí podle platných předpisů a podle subjektu provozovatele (občan, podnikající fyzická osoba a právnická osoba) v průběhu provozu následující úkony:

a) Kontroly 1 x ročně podle vyhl. č. 85/1978 Sb. (podnikající fyzická osoba a právnická osoba);

b) Revize 1 x za 3 roky podle vyhl. č. 85/1978 Sb. a ČSN 38 6405 (podnikající fyzická osoba a právnická osoba);

c) Servis ve lhůtách stanovených výrobcem spotřebiče v návodu pro instalaci a užívání (občan, podnikající fyzická osoba a právnická osoba);

d) Úkony podle čl. 7.2 TPG 704 01 stanovené v Pokynech pro provoz, kontroly a revize (podnikající fyzická osoba a právnická osoba);

e) Úkony stanovené v návodu pro instalaci a užívání plynového spotřebiče dodané s výrobkem podle NV č. 22/2003 Sb. - (občan, podnikající fyzická osoba a právnická osoba).

Pro provoz spotřebiče platí návod pro instalaci a užívání spotřebiče, který výrobce dodává společně s výrobkem.

Provádění servisu a údržby spotřebiče se realizuje podle požadavku výrobce. Jde o jeden z významných vlivů na provozní bezpečnost, neboť má přímý vliv na tvorbu oxidu uhelnatého ve spalinách při používání tohoto spotřebiče. Je třeba si uvědomit, že plynový spotřebič kategorie B při svém provozu funguje v podstatě na principu jakéhosi vysavače, který nasává vzduch z prostoru, a to se všemi prachovými a jinými částicemi, zejména organického původu (prachové částice z praní a sušení prádla v bytě, chlupy z domácích zvířat apod.). Tyto látky se za provozu spotřebiče při průchodu výměníkem za vysokých teplot připalují na stěny výměníku a postupně tak zhoršují jeho průchodnost pro spaliny. Zhoršená průchodnost spalin výměníkem způsobuje jejich hromadění na jeho vstupu. Spaliny se tak hromadí v prostoru mezi hořákem a výměníkem a jejich přítomnost v blízkosti hořáku zabraňuje dokonalému spalování plynu.

2. Základní doklady dokumentující bezpečný a spolehlivý provoz plynového zařízení:

  1. doklady o prováděných revizích plynového zařízení podle vyhl. č. 85/1978 Sb.;
  2. doklady o kontrolách komínů před připojením spotřebiče a za provozu spotřebiče ve stanovených termínech podle vyhl. 111/1981 Sb. (do 31. 12. 2010), resp. nařízení vlády č. 91/2010 Sb. (od 1. 1. 2011 do 21.1.2016), vyhl. 34/2016 Sb. (od 22.1.2016 dosud);
  3. pasportizace komínových průduchů podle ČSN 73 4201;
  4. doklady o montáži a opravách plynového zařízení oprávněnou firmou a pracovníkem s odbornou způsobilostí podle vyhl. č. 21/1979 Sb.;
  5. doklady o provádění pravidelného servisu a čištění spotřebiče podle návodu výrobce.

Revize na plynovém zařízení je povinen zajišťovat vlastník, resp. provozovatel zařízenís tím, že povinnost provádění revizí se vztahuje pouze na právnické a fyzické podnikající osoby. Obecně platí, že povinnost zajištění výše uvedených dokladů 1 až 5 je plně na odpovědnosti vlastníka zařízení, pokud není například nájemní smlouvou stanoveno jinak.

Provoz odběrného plynového zařízení se obecně řídí souborem předpisů pod bodem A) a B) – (viz. dále) pro provoz vyhrazených technických zařízení, v daném případě plynových.

V této souvislosti je třeba poukázat na ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 62 odst. 2 písm. f), které ukládá zákazníkovi (tj. subjektu, který je smluvně vázán s dodavatelem plynu a má odběrné místo s plynoměrem) následující povinnost: „Udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit.

Z uvedeného lze dovodit, že v těch případech (zejména v případě bodu 5., tj. provádění pravidelného servisu zařízení), kdy je nájemní smlouvou vlastníkem upravena povinnost, resp. kdy si vlastník vymíní zajišťování příslušných stanovených úkonů ve vlastní režii, pak se uvedená povinnost § 62 odst. 2 písm. f) na zákazníka nevztahuje a povinnosti zabezpečuje vlastník zařízení, v opačném případě má tuto povinnost ve smyslu výše uvedených předpisů zákazník, tj. subjekt, který je smluvně vázán s dodavatelem plynu a má odběrné místo s plynoměrem.

Důležité je pak v těchto případech, aby zákazník, resp. nájemník, obdržel od nájemce i příslušné podklady související s provozem technického zařízení, které je předmětem nájmu, tj. zejména návod k obsluze zařízení. Povinnost provádění provozních revizí a kontrol ve smyslu vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, se vztahuje pouze na právnické osoby a podnikající fyzické osoby.

Fyzické osoby jsou povinny postupovat podle výše zmíněného § 62 odst. 2 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb.

Způsob udržování odběrného plynového zařízení (OPZ) závisí na právním postavení zákazníka, pokud je zákazník právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, je povinen v rámci udržování OPZ v bezpečném stavu provádět provozní a revize ve smyslu vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.

A. Předpisy k zajištění bezpečnosti plynových zařízení
a) zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů;
b) vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění pozdějších předpisů;
c) vyhláška  č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Provozovatelem se zde označuje podnikající fyzická nebo právnická osoba (na rozdíl od termínu „uživatel“ používaným pro fyzické osoby neboli občany).

B. Předpisy upravující vztahy mezi zákazníkem a dodavatelem plynu
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Uvedený zákon definuje povinnost udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit v rámci uceleného souboru práv a povinností ve smluvním vztahu dodavatel plynu – zákazník, a to bez ohledu na právní postavení zákazníka. Rozhodujícím pro určení, jakým způsobem má být daná povinnost plněna, závisí na právním postavení zákazníka. Pokud bude zákazníkem fyzická osoba (uživatel ve smyslu předpisů skupiny B), bude volba způsobu na ní, jak zajistit splnění uložené povinnosti.

V daném případě se musí při zajištění bezpečnosti provozu plynového zařízení řídit návodem výrobce dodaným se spotřebičem, tj. zejména v otázkách obsluhy spotřebiče a ve lhůtách pro zajištění servisu a čištění spotřebiče. Může samozřejmě využít i institut provedení revize plynového zařízení, který musí zajišťovat fyzické podnikající a právnické osoby, který však v daném případě od občanů nelze vyžadovat. V případě, že nebude fyzická osoba - občan schopen doložit naplnění podmínek výše uvedeného ustanovení § 62 odst. 2 písm. f), může v případě nějaké mimořádné události, např. otravy spalinami, provoz plynového zařízení naplňovat znaky obecného ohrožení a tím odpovědnost fyzické osoby - občana za tento stav.

Pokud jím bude podnikající fyzická nebo právnická osoba, bude muset v rámci plnění povinností § 62 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. dodržovat i požadavky předpisů ve skupině A, tzn. zajišťovat provozní revize a kontroly ve smyslu vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.

Poněkud složitější je situace v případech nájemních bytů a provozu plynových zařízení v těchto prostorách. Rozhodujícím aspektem vždy je vlastnictví tohoto zařízení.

 V těchto případech pak mohou nastat následující případy:

1) Vlastníkem plynového zařízení je vlastník nemovitosti

Tento případ může být řešen dvěma způsoby:

a) bezpečnost provozu zařízení zajišťuje vlastník nemovitosti provedením revizí a kontrol;

b) bezpečnost provozu zařízení je upravena nájemní smlouvou tak, že tato povinnost je svěřena jasnou specifikací jak zařízení tak činností nájemníkovi a pak musí nájemník zajišťovat plnění podmínek podle předpisů ve skupině B.

2) Vlastníkem plynového zařízení je nájemník resp. uživatel bytu

V tomto případě jsou veškeré povinnosti se zajištěním bezpečného provozu na straně nájemníka bytu. V daném případě se musí při zajištění bezpečnosti provozu plynového zařízení řídit návodem výrobce dodaným se spotřebičem, tj. zejména v otázkách obsluhy spotřebiče a ve lhůtách pro zajištění servisu a čištění spotřebiče. Může samozřejmě využít i institut provedení revize plynového zařízení, který musí zajišťovat fyzické podnikající a právnické osoby, který však v daném případě občanů nelze vyžadovat.

V případě, že nebude fyzická osoba, občan, schopen doložit naplnění podmínek podle § 62 odst.2 písm. f), může v případě nějaké mimořádné události, např.otravy spalinami, provoz plynového zařízení naplňovat znaky obecného ohrožení a tím odpovědnost fyzické osoby - občana za tento stav.

Z hlediska provozu odběrného plynového zařízení platí:

1. Podle předpisu TPG 704 01:2013 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách následující ustanovení:

7.1 Vlastník (resp. provozovatel) a uživatel připojeného OPZ je povinen jej udržovat ve stavu, který odpovídá právním předpisům na úseku bezpečnosti práce, příslušným technickým normám a technickým pravidlům.

8.1.7 Za užívání plynového spotřebiče odpovídá vlastník spotřebiče, pokud se této odpovědnosti nezprostí jejím prokazatelným přenesením na uživatele, např. smlovou o pronájmu nebo předáním do osobního užívání podle Přílohy 13.

2. Podle předpisu ČSN EN 1775 ed. 2:2009 Zásobování plynem – Plynovody v budovách – Nejvyšší provozní přetlak ≤ 5 bar – Provozní požadavky platí následující ustanovení:

8.1.1 Počínaje uvedením celého plynovodu nebo jakéhokoli jeho úseku do provozu má být ustanovena osoba odpovědná za jeho provoz.

Tato osoba bude dále nazývána "osobou odpovědnou za provoz". Za provoz celého plynovodu nebo jakéhokoli jeho úseku má být v každém okamžiku odpovědná pouze jedna osoba.

POZNÁMKA: Provozovatel distribuční sítě může být odpovědný za přípojku a plynoměr nebo regulátor, odběratel nebo vlastník nemovitostí za domovní plynovod.

Základním předpisem pro plynové spotřebiče je nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv.

§ 1 odst. 5 písm. a): Pro účely tohoto nařízení jsou spotřebiče považovány za běžně používané, pokud jsou správně instalovány a pravidelně udržovány podle návodu k použití,

§ 2 odst. 2: Spotřebič a vybavení musí vyhovovat technickým požadavkům podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, které se na ně vztahují (dále jen "základní požadavky").

V Příloze 1 tohoto předpisu jsou pak stanoveny povinnosti vyplývající ze základních požadavků na spotřebiče plynných paliv v části 1 takto:

1. VŠEOBECNÉ PODMÍNKY
1.1 Spotřebiče musí být konstruovány a vyráběny tak, aby fungovaly bezpečně a neohrožovaly osoby, domácí a hospodářská zvířata nebo majetek při běžném užívání, jak je definováno v §1, odst. 5 tohoto nařízení.

1.2 Všechny spotřebiče, při uvedení na trh, musí
a) být vybaveny technickými návody určenými pro pracovníka provádějícího instalaci,
b) být vybaveny návodem k použití a údržbě určeným pro uživatele,

1.2.2 Návod k použití a údržbě, který je určen pro uživatele, musí obsahovat všechny informace požadované pro bezpečné používání a musí zejména upozorňovat uživatele na jakákoliv omezení při používání.

Zásadním z hlediska zajištění bezpečnosti a spolehlivosti je požadavek uvedený v ustanovení bodu 1.2.2, který požaduje v části určené pro uživatele uvedení veškerých informací pro bezpečné používání spotřebiče a uvedení veškerých upozornění pro uživatele z hlediska jakýchkoliv omezení při používání.

Návod k instalaci a užívání má charakter závazného předpisu pro veškeré subjekty, které budou instalací a provozem spotřebiče dotčeny. Tento požadavek je logický ve vztahu k legislativě o odpovědnosti výrobce za výrobek, neboť pokud nebudou v řetězci instalace a užívání výrobku dodrženy veškeré požadavky stanovené výrobcem, není možné dovozovat odpovědnost výrobce z titulu takto instalovaných a provozovaných spotřebičů.

Závaznost návodů výrobců vyplývá z následujícího schématu. Přehled závazných a nezávazných předpisů a dokumentů je uveden v následujícím schématu.

Nezávaznost ovšem neznamená, že norma nemá být respektována (dodržena) nebo že je neplatná. Konkrétní požadavek je dodržen tehdy, pokud je jeho realizace na stejné nebo lepší úrovni. Pokud však projektant, stavebník atd. zvolí odchylné řešení, je případné důkazní břemeno na něm.

Odchýlení se od požadavků technických norem a technických pravidel

Činnosti a zařízení provedené podle technických norem a technických pravidel odpovídají stavu vědeckých a technických poznatků. Odchýlení se od těchto dokumentů při zajištění alespoň stejné úrovně bezpečnosti a spolehlivosti, která je deklarována ustanoveními těchto předpisů, činí příslušný subjekt na vlastní odpovědnost s vědomím skutečnosti, že splnění bezpečnosti a spolehlivosti musí prokázat.

U naprosté většiny návodů se nelze spokojit s jeho obsahem, zejména ve vztahu ke stanovení jasných a adresných požadavků směrem k jeho uživateli, a to zejména z následujících aspektů:

a) požadavky stanovené směrem k uživateli nejsou na jednom místě v tomto dokumentu, který by měl jasné určení k povinnostem uživatele;
b) požadavek není jasně formulován a objasněn ve vztahu k bezpečnému užívání spotřebiče;
c) uživateli spotřebiče není srozumitelným způsobem vysvětlen tento nezbytný úkon, který je nutný realizovat, aby spotřebič nemohl způsobit nebezpečný stav spojený s otravou spalinami;
d) chybí vysvětlení mechanismu otravy spalinami;
e) zcela chybí přehled všech rizikových stavů, které mohou za provozu spotřebiče způsobit nebezpečnou situaci, jako je například nedostatečný přívod vzduchu (plastová okna, výměna dveří s otvorem pro přívod vzduchu za nové dveře bez potřebných otvorů), vliv zařízení vytvářejících podtlak, které mohou svým provozem nepříznivě ovlivnit tah v komíně, a tak ve svém důsledku i pronikání spalin do prostoru instalace plynového spotřebiče (digestoře, větrací otvory do šachet).

Vlivem nedostatku vzduchu dochází ve velmi krátké době k vysoké produkci oxidu uhelnatého ve spalinách, které vlivem omezené průchodnosti výměníku odchází podél krytu spotřebiče do vnitřního prostoru bytu.

 

BUCHTA, Jiří. Úkony na odběrném plynovém zařízení. Portál BOZPinfo.cz, dostupné z: http://www.bozpinfo.cz/ukony-na-odbernem-plynovem-zarizeni