rychlý nástup zdravotních obtíží krátkodobého charakteru v důsledku vystavení rizikovým faktorům, které se podílejí na vzniku muskuloskeletálních poruch; akutní zdravotní dopad může být také popsán jako účinek s krátkodobým trváním
Škodlivý účinek látky vyznačený tím, že jediná expozice vyvolává biologické poškození, včetně smrti.
Systematický, nezávislý a dokumentovaný proces, vedoucí k získání důkazů a jejich objektivnímu hodnocení, s cílem stanovit v jakém rozsahu jsou splněna definovaná kritéria.
Bezpečnostní rizika práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán.
Bezpečnostní technik je dnes již zastaralý pojem, který označoval fyzickou osobu, která pro zaměstnavatele zajišťovala do 31. 12. 2006 služby v oblasti BOZP. Bezpečnostní technik plnil z pověření zaměstnavatele úkoly v oblasti BOZP. Za odborně způsobilou osobu k plnění povinností v prevenci rizik, tj. bezpečnostního technika podle ustanovení § 132b č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, byla považována osoba se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, která měla mít ukončené studium oboru bezpečnosti, doklad o rekvalifikaci v oboru bezpečnosti práce nebo odborný kurz pro bezpečnostní techniky. Tehdy platný zákoník práce stanovil předpoklady odborné způsobilosti bezpečnostního technika velice obecně a příslušné nařízení vlády k provedení tohoto zákonného ustanovení, které by stanovilo ověřování znalostí a dovedností uchazečů o tuto odbornou způsobilost zkouškou, nebylo zpracováno. Teprve schválením zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti byl schválen národní standart odborné způsobilosti fyzických osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik a k činnostem koordinátora BOZP na staveništích.
Bioplynovou stanicí se rozumí zemědělská, komunální nebo obdobná bioplynová stanice.
Konečný krok v procesu hodnocení rizika zahrnující integraci (syntézu) dat získaných v předchozích krocích a vedoucí k určení pravděpodobnosti, s jakou lidský organismus utrpí některé z možných poškození.
Starší termín popisující pozdní účinky přetrvávající po ukončení expozice bez ohledu na to, zda se projevily bezprostředně po jejím zahájení, nebo po nějaké době. Pojem je často zaměňován a směšován s pojmem "chronická expozice".
zdravotní obtíže střednědobého až dlouhodobého charakteru v důsledku vystavení rizikovým faktorům, které se podílejí na vzniku muskuloskeletálních poruch; chronický zdravotní dopad může být také popsán jako účinek s dlouhodobým trváním nebo onemocnění s dlouhou latencí
pozice těla, k nimž dochází, když se tělo a/nebo končetiny hýbe/hýbou, například při chůzi
Kontakt fyzikálního, chemického, případně biologického faktoru (činitele) s vnějšími hranicemi organismu (s kůží, sliznicemi očí, dýchacích cest a trávicího systému, pohybového aparátu) nebo definované části životního prostředí.
Identifikace nebezpečí rozpoznání existence nebezpečí a stanovení jeho charakteristik.
Proces zjišťování zdrojů nebezpečí, jejich velikosti, charakteru a umístění.
Kategorizace prací vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek.
Kategorizace prací je základním nástrojem, jakým způsobem hodnotit vliv práce na zdraví zaměstnanců. Měla by odrážet fyzický stav pracovního prostředí a jeho případný vliv na ohrožení zdraví zaměstnanců.
Kategorizace není povinností pouze zaměstnavatelů, ale povinnost zařazení prací do kategorií má i ten, kdo např. vykonává práce sám (jako OSVČ) nebo s rodinnými příslušníky (§ 43 zákona).
Povinnost kategorizace je dána § 37, ze zákona č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví, vč. vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, a její následné novelizace s účinností od 1. května 2013 (č. 107/2013 Sb.).
Prostředky, zejména technického, technologického nebo organizačního charakteru, zajišťující bezpečné pracovní podmínky více zaměstnancům společně. Kolektivní ochrana poskytuje účinnější ochranu než zajištění osobní, chrání všechny pracovníky a umožňuje jim volný pohyb.
Příklady kolektivní ochrany:
Koordinátorem BOZP na staveništi je fyzická nebo právnická osoba, odborně způsobilá osoba koordinátor BOZP, dle zákona č. 309/2006 Sb. určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností na staveništi při přípravě a realizaci stavby.
Manažer BOZP v prevenci rizik je další profesní kvalifikace v Národní soustavě kvalifikací, která byla schválena. Jde o fyzickou osobu, která je držitelem platného osvědčení o získání odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP a u autorizovaného subjektu po úspěšně vykonané zkoušce z profesní kvalifikace Manažer BOZP podle zákona č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, si zvýšila svoji odbornou kvalifikaci v prevenci rizik, a to o znalost platných norem, které se týkají především systémů řízení v oblasti BOZP.
mapa rizik zachycuje problémy týkající se ochrany zdraví a bezpečnosti při práci; tyto problémy mají za následek onemocnění, poranění nebo stres pracovníků
Provozovatel skladu v místním řádu skladu stanoví
a) odpovědnou osobu za provoz skladu, údržbu, opravy a prohlídky skladovacích zařízení a prostředků,
b) organizační a bezpečnostní opatření pro bezpečný provoz skladu při:
c) stanovení termínů prohlídek, kontrol skladovacích zařízení a prostředků,
d) vyhrazení provozních a neprovozních ploch skladu,
e) vybavení a místa použití ochranných pomůcek.
f) organizaci kontrol, školení a přezkušování zaměstnanců.
k) schématický půdorysný plán skladu s vyznačením využitelných ploch a pohybu osob a dopravních prostředků, směrů příjezdů a vstupů, způsobu parkování atd.
činnost, při které jsou jednotlivé dílčí části spojovány v technologický celek, jeho část, nebo je jeho část spojována s pevnou nebo pohyblivou částí; montáží se rozumí i demontáž a zpětná montáž
muskuloskeletální poruchy dolních končetin související s prací
poruchy postihující dolní končetiny, zejména kyčle, kolena a chodidla, které jsou způsobeny nebo zhoršeny zejména prací a dopady prostředí, ve kterém je práce vykonávána
muskuloskeletální poruchy horních končetin související s prací
poruchy postihující krk, ramena, paže, ruce, zápěstí a prsty, které způsobují bolest, nepříjemné pocity, necitlivost a brnění a které jsou způsobeny nebo zhoršeny zejména prací a dopady prostředí, ve kterém je práce vykonávána
muskuloskeletální poruchy související s prací poškození tělesných struktur, jako jsou svaly, klouby, šlachy, vazy, nervy, kosti a lokalizovaný systém krevního oběhu, které je způsobeno nebo zhoršeno zejména prací a dopady prostředí, ve kterém je práce vykonávána
návrat do práce je koordinované úsilí, jehož cílem je zajistit, aby si pracovníci udrželi místo a neodcházeli předčasně z trhu práce; zahrnuje všechny postupy a opatření, které mají chránit a podporovat zdraví a práceschopnost pracovníků a usnadňovat reintegraci pracovníků se sníženou pracovní schopností v důsledku úrazu nebo nemoci na pracovišti
Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.
Nemoci z povolání jsou taxativně vyjmenovány v seznamu nemocí z povolání.
Neplánované absence (někdy opakované během určitého období) v době, kdy by daná osoba měla pracovat
Normovou hodnotou se rozumíkonkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení vyhlášky.
Nejvyšší přípustná koncentrace je taková koncentrace chemické látky, které mohou být zaměstnanci exponování nepřetržitě po krátkou dobu, aniž by pociťovali dráždění očí nebo dýchacích cest nebo bylo ohroženo jejich zdraví a spolehlivost výkonu práce.
Ochranou veřejného zájmu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při přípravě, realizaci anebo údržbě staveb soubor činností všech subjektů podílejících se na přípravě, realizaci anebo údržbě stavby směřujících k omezení nebezpečí anebo vzniku rizik na staveništi, k odstraňování anebo snižování důsledků těchto rizik na životy a zdraví fyzických osob na stavbě a k předcházení vzniku škod anebo k jejich snižování.
Zařízení (jiné než ochranný kryt), které snižuje riziko buď samo o sobě nebo ve spojení s ochranným krytem.
Osobní ochranný pracovní prostředek (OOPP) je prostředek určený k individuální ochraně osob, jehož úkolem je chránit zaměstnance před riziky. Použití osobního ochranného pracovního prostředku zabraňuje nebo oslabuje působení nebezpečných a škodlivých faktorů (rizik) pracovního procesu.
Nelze-li rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.
Příklady OOPP:
zásah do již provozovaného vyhrazeného technického zařízení, kterým je odstraňován jeho poruchový stav nebo opotřebení, při němž může dojít k výměně, demontáži a zpětné montáži funkčních částí s cílem obnovit jeho použitelný stav beze změny základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení
PBPP - Postup Bezpečného Provádění Prací kromě technologického popisu prováděné činnosti komplexně popisuje všechna bezpečnostní opatření, která je nutno řešit s návazností jednotlivých pracovních úkonů s ohledem na použitou konkrétní technologii, návaznost a souběh jednotlivých pracovních operací, zejména:
1) návaznost a souběh jednotlivých pracovních operací,
2) pracovní postup dané pracovní činnosti; pracovní postup musí stanovit návaznost a souběh jednotlivých pracovních operací pro danou pracovní činnost při dodržení zásad bezpečné práce,
3) použití strojů a zařízení a speciálních pracovních prostředků, pomůcek aj.
4) druhy a typy pomocných stavebních konstrukcí (lešení, apod.),
5) způsoby dopravy materiálu včetně komunikací a skladovacích ploch,
6) technické a organizační opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků, pracoviště a okolí,
7) opatření k zajištění staveniště (pracoviště) po dobu, kdy se na něm nepracuje,
8) opatření při pracích za mimořádných podmínek.
Plánem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „plán“) je dokument obsahující základní informace a opatření pro jednotlivé práce a pracovní postupy na staveništi, jejich časové trvání, posloupnost anebo souběh, které jsou zpracované za účelem zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce s ohledem na povahu a rozsah stavby, místní a provozní podmínky staveniště
Platnost právního předpisu obecně závazné právní předpisy (zákony, nařízení vlády, vyhlášky) nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů (Sb. z.). Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů uvedený v jejím záhlaví. Důsledkem stanovení dne platnosti právního předpisu je, že se od tohoto dne právní předpis stává součástí národního právního řádu a nelze jej měnit. Tento právní předpis však ještě není vynutitelný povinnými subjekty, protože právní předpis musí nabýt účinnosti.
Posuzování rizika je proces hodnocení rizika vyplývajícího z nebezpečí vzhledem k přiměřenosti jakéhokoliv existujícího opatření a rozhodnutí, zda riziko je nebo není přijatelné
Požární kniha nebo také kniha požární ochrany je dokument, který slouží ke všem důležitým záznamům ohledně požární bezpečnosti.
Do požární knihy se evidují zejména pravidelná školení zaměstnanců v oblasti požární ochrany, záznamy o pravidelných požárních kontrolách, protokoly o pravidelném servisu požární techniky, průběh protipožárních a evakuačních cvičení a další důležité události včetně vzniklých požárů, a to i těch, které byly zvládnuty pomocí jednoduchých protipožárních opatření a bez nutné asistence hasičské záchranné služby.
Požární kniha je povinná součást dokumentace požární ochrany pro všechny právnické a podnikající fyzické osoby.
Odráží rovnováhu mezi pracovními požadavky a individuální (osobní) kapacitou, například co se týče typu práce, pracovní zátěže, organizace práce, zdraví, dovedností, hodnot, postojů a motivace
Pracoviště je prostor přidělený jednomu či více lidem (např. zaměstnancům) vybavený stroji a pracovními nástroji pro provádění uceleného komplexu činností v rámci plnění pracovních úkolů.
Pracovištěm je ve stavebnictví vymezené místo pro provádění dílčích stavebních a údržbářských prací.
Soubor podmínek, za kterých se práce na daném pracovišti provádí, které zahrnují fyzikální, chemické, biologické, sociální a psychologické faktory ovlivňující bezpečnost zaměstnance při práci.
Pravděpodobnost výskytu nechtěné události spojené s prací, která způsobí nehodu a její důsledek. Důsledkem může být nepříznivý vliv na zdraví zaměstnanců.
Na vznik pracovního rizika má vliv pracovní prostředí, pracovní postupy a technologie a chování zaměstnanců.
Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik (§ 102 odst. 2 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).
Přijatelné riziko je riziko, které bylo sníženo na úroveň, kterou může zaměstnavatel tolerovat se zřetelem na platné právní předpisy a vlastní politiku BOZP.
Přípravou stavby období ode dne zahájení zpracování projektové dokumentace pro podání žádosti o vydání stavebního povolení na stavbu do dne jeho vydání nebo den ohlášení stavby, které končí dnem předání staveniště zhotoviteli.
soubor dokumentů obsahující záznamy o kontrolách, zkouškách a revizích, místní provozní řád, provozní deník, doklady o kvalifikaci obsluhy, záznamy o opravách a údržbě, harmonogramy, záznamy o činnostech prováděných na provozovaném vyhrazeném technickém zařízení a jiné specifické dokumenty, vznikající při provozu daného vyhrazeného technického zařízení v rozsahu požadovaném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
soubor dokumentů, dodaných výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízení, v českém jazyce, který musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení
Realizací stavby je období ode dne převzetí staveniště zhotovitelem, které končí dnem předání stavby.
nahrazení stávající nevyhovující části již provozovaného vyhrazeného technického zařízení novou nebo modernější částí zařízení, přičemž dojde ke změně základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení, a to zpravidla podle technické dokumentace
posouzení provozní a technické bezpečnosti vyhrazeného technického zařízení uváděného do provozu nebo již provozovaného, při kterém se prohlídkou, zkouškou nebo měřením ověřuje, zda zařízení odpovídá právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě posouzení technické dokumentace a odborné způsobilosti obsluhy
odborně způsobilá fyzická osoba oprávněná provádět revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, která má pro tuto činnost osvědčení o odborné způsobilosti vydané podle tohoto zákona
Řízený dokument v oblasti BOZP je dokument zpracovávaný v určité oblasti BOZP v souladu s platnými právními či jinými předpisy či normami z podnětu zaměstnavatele, který musí být snadno přístupný, je pravidelně přezkoumáván, kde je to nutné revidován a schvalován oprávněným zaměstnancem nebo jinou odborně způsobilou osobou v prevenci rizik.
Řízený dokument v oblasti BOZP je dokument zpracovávaný v určité oblasti BOZP v souladu s platnými právními či jinými předpisy či normami z podnětu zaměstnavatele, který musí být snadno přístupný, je pravidelně přezkoumáván, kde je to nutné revidován a schvalován oprávněným zaměstnancem nebo jinou odborně způsobilou osobou v prevenci rizik. Řízený dokument je nezbytnou součástí systému řízení BOZP u každého zaměstnavatele, který ze zákona (především se jedná o zákoník práce) odpovídá za plnění povinností v oblasti BOZP, které jsou mu zákonem či jiným právním předpisem uloženy ke splnění, ale v případě nesprávně zpracovaného dokumentu, v jehož důsledku došlo ke škodě na majetku a zdraví, se může zaměstnavatel „hojit“ na zpracovateli této dokumentace nikoliv podle veřejného práva, ale především podle občanského práva (zákon č. 89/20012 Sb., občanský zákoník). Řízený dokument může mít několik podob, např. listinnou, elektronickou aj., z nichž žádná nemá vůči jiné podobě přednost.
Řízený záznam v oblasti BOZP jde o záznam v listinné či elektronické podobě s uvedenými důkazy o provedených činnostech v této oblasti. Záznam musí být identifikovatelný a přiřaditelný k příslušné činnosti. Záznamy musí být ukládány a udržovány tak, by byly snadno dostupné, chráněny proti poškození, znehodnocení nebo ztrátě. Dále v něm musí být stanovena a zaznamenána doba, po kterou se záznam uchovává.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví, které může být způsobeno událostí nebo expozicí jejímu vlivu. Posuzování rizika – je proces hodnocení rizika vyplývajícího z nebezpečí vzhledem k přiměřenosti jakéhokoliv existujícího opatření a rozhodnutí, zda riziko je nebo není přijatelné
SBP - Systém bezpečné práce organizační směrnice předpisu pro provoz, údržbu a opravy jeřábů musí obsahovat kapitoly dle čl. 4.1 ČSN ISO 12480 – 1.
Skoronehoda není blíže upravena žádným právním předpisem ani normou, ale jedná se o událost související s prací, při které došlo nebo mohlo dojít k poškození zdraví, popř. ke škodě na majetku. Synonymem „skoronehody“ je „nežádoucí událost“. Tento pojem však zaměstnavatelé přesto využívají, aby předcházeli vzniku rizik.
Neplánovaná událost vyvolaná činností člověka, selháním zařízení nebo přírodními vlivy, která může vést k ohrožení života, zdraví, životního prostředí nebo majetku (která ale nenastala).
Stavbou stavební dílo, které vzniká stavební, montážní a stavebně montážní prací anebo se jedná o bourací či udržovací práce bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, účel jejich využití anebo dobu jejich trvání.
Stavbou pro zemědělství se rozumí:
• stavba pro hospodářská zvířata, tj. stavba nebo soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům,
• doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, tj. stavba pro dosoušení a skladování sena a slámy, stavba pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky, stavba pro skladování tekutých odpadů a stavba pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv,
• stavba pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby,
• stavba pro skladování minerálních hnojiv,
• stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin,
• příruční sklad, stavba, část stavby nebo oddělená místnost určená pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin o maximální přípustné hmotnosti do 1 000 kg přípravků a prostředků na ochranu rostlin.
Staveništěm je místo, vymezené dočasně k realizaci stavby, její změně, odstranění anebo k její údržbě
Technický dozor stavebníka fyzická osoba určená zadavatelem stavby, který zajišťuje dodržování právních předpisů významných pro stavbu, dodržování technických norem, jiných doporučení a standardů, pokud zabezpečují sjednanou nebo potřebnou kvalitu realizovaného díla.
Technik BOZP je fyzická osoba, která u autorizované osoby, tj. osoby, která byla MPSV pověřena k provádění zkoušek z této odborné způsobilosti, úspěšně vykonala zkoušku z profesní kvalifikace technik BOZP podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 179/2006 Sb.). Fyzická osoba technik BOZP nemůže samostatně vykonávat činnosti jako osoba odborně způsobilá v prevenci rizik. Technik BOZP však spolupracuje se zaměstnavatelem na zajišťování úkolů v prevenci rizik a získává praktické dovednosti proto, aby se mohl přihlásit ke zkoušce z odborné způsobilosti v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb. Náplní spolupráce technika BOZP a zaměstnavatele jsou činnosti, které tvoří obsah pracovní pozice profesní kvalifikace „Technik BOZP“, a kterou lze nalézt v Národní soustavě povolání (spravované MPSV). Zde lze dohledat obsah pracovních pozic dalších profesních kvalifikací nebo odborných způsobilostí nejen v oblasti BOZP, které jsou pro zaměstnavatele vodítkem při výběru jejich nových zaměstnanců.
Účinnost právního předpisu označuje, od které doby je nutno podle právního předpisu, který byl uveřejněn ve Sb. z., postupovat, resp. jej používat a dodržovat. Okamžik platnosti a účinnosti právního předpisu většinou není totožný. Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývá právní předpis účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý právní zájem, lze stanovit účinnost právního předpisu dnem jeho vyhlášení.
činnost prováděná na vyhrazeném technickém zařízení nebo jeho částech za účelem zajištění bezpečného a provozuschopného stavu tohoto zařízení, pokud se nejedná o opravu nebo montáž vyhrazeného technického zařízení
Proces pochopení existence rizika, hodnocení rizika a jednotlivých prvků jeho řízení všemi zúčastněnými stranami. V současné době se pokládá za součást řízení rizika.
tlakové, zdvihací, elektrické nebo plynové zařízení, které při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představuje závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob,
Zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců.
Jejich obsluhu, montáž, kontrolu nebo opravy mohou samostatně vykonávat a samostatně je obsluhovat jen zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci – viz Zvláštní odborná způsobilost.
Rozlišují se vyhrazená zařízení tlaková, zdvihací, elektrická, plynová a vyhrazená zařízení v jaderné energetice.
Zadavatel stavby je v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 306/206 Sb., ve znění zákona č. 88/2016 Sb. definován jako právnická nebo fyzická osoba, pro kterou se stavba provádí který však může být současně i zhotovitelem této stavby. Podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, se jedná o investora či stavebníka.
Zadavatelem stavby je stavebník, investor, objednatel stavby, kterým může být právnická nebo fyzická osoba, pro kterou je stavba anebo údržba stavby prováděna anebo zhotovitel v případě, že provádí stavbu pro sebe.
Zdravotní rizika vyjadřují míru závažnosti zátěže pracovníka vystaveného faktorům na pracovištích a mohou mít nebo mají negativní vliv na zdraví osob.
Na základě vyšetření zdravotního stavu zaměstnance v rámci preventivních zdravotních prohlídek lékařem odborně posouzená schopnost/způsobilost vykonávat konkrétní práci nebo pracovní činnost. Zdravotní způsobilost je součástí celkové způsobilosti zaměstnance k výkonu práce a je posuzována zejména v souvislosti s riziky, která se mohou při výkonu dané práce nebo činnosti vyskytovat. Hodnocení zdravotní způsobilosti zaměstnance je nezbytné např. pro práci ve výškách, pro obsluhu, montáž, kontrolu nebo opravy zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců apod.
Zhotovitelem je právnická nebo podnikající fyzická osoba nebo jiná fyzická osoba, která pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu zajišťuje nebo provádí na staveništi stavební, montážní, stavebně montážní a bourací anebo udržovací práce bez ohledu na to, zda se jedná o přímou dodávku díla pro zadavatele stavby nebo o poddodávku pro jiného zhotovitele
Životnost – schopnost objektu plnit požadované funkce do dosažení mezního stavu při stanoveném systému předepsané údržby a oprav.
Riziko, které nebylo odstraněno v etapě projektu, výroby a montáže zařízení a bývá uváděno v návodu pro obsluhu.
Kombinace požadavků, které jsou na zaměstnance kladeny v souvislosti s obsluhou, montáží, kontrolou nebo opravami technických zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců = viz Vyhrazená technická zařízení.
Předpokladem zvláštní odborné způsobilosti zaměstnance je:
Zvláštním právním předpisem jsou míněny prováděcí právní předpisy k zákonu č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a k zákonu č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.