Jsme zdravotnické zařízení a na letní brigády k nám nastupují studenti zdravotních škol. Vzhledem k jejich věku by neměli pracovat s některými chemickými látkami. Dezinfekce na ošetřování ploch obsahuje větu H334, se kterou nesmí vůbec pracovat. Tuto dezinfekci my ředíme vodou ve speciálních směšovačích. Může pak s tímto tento brigádník pracovat? A na dezinfekci rukou používáme Softalind, což je vysoce hořlavá kapalina, takže teoreticky si s tímto brigádník ani nemůže vydezinfikovat ruce.
Zákazy konaných prací pro mladistvé jsou stanoveny jednak přímo zákoníkem práce a dále vyhláškou č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích). Obecně platí, že zaměstnavatel nesmí mladistvé zaměstnávat pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob. Zákoník práce i vyhláška tyto práce vymezuje obecně, a je proto na zaměstnavateli, aby podle konkrétních podmínek posoudil, zda mladistvý zaměstnanec může vzhledem k uvedenému zákazu sjednaný druh práce konat v celém rozsahu, anebo zda může konat pouze některé činnosti.
Podle § 5 odst. 1 písm. f) vyhlášky jsou mladistvým zakázány práce spojené s expozicí chemickým látkám nebo chemickým směsím senzibilizujícím dýchací cesty nebo kůži s větami R 42 nebo R 43 nebo jejich kombinacemi anebo s větami H334 nebo H317. Věta H334 znamená – Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže.
Podstata všech uvedených zákazů je v tom, že jsou zakázány práce, při nichž dochází k (ve větě uvedené) expozici, to znamená, že dotyčný musí s konkrétní chemickou látkou pracovat (viz v návětí ustanovení § 4 uvedená slova „Mladistvým zaměstnancům jsou zakázány práce…“). Ve vašem případě by se jednalo o to, že zákaz by se uplatnil v případě, že by mladistvý měl například dezinfekci ředit, rozlévat a jinak s ní manipulovat, to by pak byla práce se zakázanou látkou. Když si však běžně jako ostatní zaměstnanci ošetří ruce, pak to není práce se zakázanou chemickou látkou. V případě, když pak dotyčný pracuje se zředěnou dezinfekcí, tak již to není chemikálie vyjmenovaná ve vyhlášce. Pokud se týká Vámi uváděné dezinfekce Softalind, tak, podle mých poznatků, je to přípravek běžně dostupný v lékárnách pro nejširší veřejnost, takže pro něj také zákaz práce pro mladistvé neplatí.
Skladujeme autobaterie a podle REACH je to předmět, tak se nás zákon o prevenci závažných havárií netýká. Ale v baterii je elektrolyt směs, která má nebezpečné vlastnosti. Jak to řešit? Musím to dát do protokolu o nezařazení?
Z Vašeho dotazu není jednoznačně patrné, jakým způsobem nakládáte s předmětnými autobateriemi, tzn., zda je pouze skladujete, nebo i například nabíjíte. V případě nabíjení a manipulace s autobateriemi zde existují potenciální rizika, jako je vývin vodíku, který je v určitých koncentracích ve vzduchu výbušný a riziko poleptání kyselinou sírovou (žíravina), která je obvykle elektrolytem těchto autobaterií. Rizika jsou vždy závislá na typu používané autobaterie.
V § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, se uvádí, že minimálním požadavkem na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením je používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou. Součástí provozní dokumentace je i návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu.
Z výše uvedeného vyplývá, že jedním z požadavků na bezpečný provoz a používání zařízení je používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, a v souladu s návodem výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu. Pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s autobateriemi je nutné se řídit požadavky, které jsou uvedeny v tomto návodu.
Samozřejmě, v oblasti skladování je nutné dodržet i další požadavky právních předpisů v oblasti BOZP a požární ochrany, jako je například nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí a zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a další související právní a ostatní předpisy v oblasti BOZP a PO.
Co se týká protokolu o nezařazení a postavení v systému prevence závažných havárií, tak je důležitá role, tzn., zda nejste například i výrobci, kteří nakládají a skladují nebezpečné látky a směsi potřebné k výrobě autobaterií. Pokud autobaterie tedy pouze skladujete, podle mého názoru, se nebezpečné látky a směsi, které jsou součástí těchto autobaterií, neuvádí v protokolu o nezařazení.
Potřebuji poradit s kvalifikací osoby odpovědné za nakládání s vysoce toxickými a ostatními nebezpečnými chemickými látkami. Musí mít pouze vysokoškolské vzdělání chemického směru, nebo stačí SŠ chemická s praxí?
Kvalifikační požadavky pro osoby odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008 stanoví § 44b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Přímo jsou kvalifikovány osoby s VŠ více směrů (lékař, veterinář, farmaceut, chemik, jiní VŠ s doloženým vzděláváním v toxikologii…). Jejich výčet je uveden v § 44b odst. 1 písm. a). Není-li takováto osoba na pracovišti k dispozici, může funkci odpovědné osoby vykonávat i jakákoliv jiná osoba, avšak musí u krajské hygienické stanice složit zkoušku na konkrétní chemické látky. Zkouška platí 5 let.
A s ostatními chemickými látkami může nakládat ten, kdo absolvoval školení BOZP podle zákoníku práce, v jehož osnově byla problematika chemických látek obsažena, pakliže se pracoviště týká.
Měl bych otázku ohledně značení míst k ukládání nebezpečných látek a směsí. Je nutné prioritně používat značení podle nařízení EU 1272/2008, nebo podle NV č. 375/2017 Sb.? Nebo je možné používat bez rozdílu jednu nebo druhou legislativní úpravu? Pokud ne, vysvětlete, prosím, z čeho vychází upřednostnění jednoho značení před druhým.
Všechny sklady nebezpečných látek nebo směsí musí být označeny v blízkosti místa skladování nebo na dveřích skladu. Pro označení skladů je možné použít výstražné symboly nebezpečnosti nebo symboly výstrahy podle nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů. V § 4 odst. 1 tohoto nařízení vlády se uvádí, že „Nádoby používané při práci s chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako nebezpečné pro kteroukoli třídu fyzikální nebezpečnosti nebo nebezpečnosti pro zdraví, jakož i nádoby pro skladování takových nebezpečných látek nebo směsí a potrubní vedení, obsahující nebo přepravující tyto látky nebo směsi, musí být po celou dobu jejich používání, skladování nebo přepravy označeny příslušným výstražným symbolem nebezpečnosti na viditelném místě s kontrastním pozadím a podle potřeby i vzorcem nebo názvem chemické látky nebo směsi, případně bližšími údaji o její nebezpečnosti. Klasifikaci chemických látek a směsí a výstražné symboly nebezpečnosti stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění - nařízení CLP). Výstražné symboly nebezpečnosti lze pro označení podle věty první nahradit výstražnými značkami uvedenými v příloze k tomuto nařízení, pokud tyto značky obsahují shodný piktogram.“
Výše uvedené ustanovení je z hlediska označení místností, uzavřených prostorů nebo prostranství, kde jsou skladovány nebezpečné látky nebo směsi, důležité, neboť se na něj odvolává v § 4 odst. 3 tohoto nařízení vlády. V § 4 odst. 3 tohoto nařízení vlády se konkrétně uvádí, že „Místnosti, uzavřené prostory nebo prostranství, kde jsou skladovány nebo dopravovány nebezpečné látky nebo směsi, musí být označeny vhodnou značkou výstrahy nebo výstražným symbolem nebezpečnosti v souladu s odstavcem 1, pokud nepostačuje označení umístěné na jednotlivých obalech nebo nádobách, zejména s ohledem na jeho velikost a zřetelnost.“
Odpověď na Vaši otázku je v poslední větě § 4 odst. 1 tohoto nařízení vlády, ve kterém se uvádí, že „Výstražné symboly nebezpečnosti (uvedené v nařízení EP a Rady (ES) č. 1272/2008 – nařízení CLP) lze pro označení podle věty první nahradit výstražnými značkami uvedenými v příloze k tomuto nařízení (značky výstrahy uvedené v příloze NV č. 375/2017 Sb.), pokud tyto značky obsahují shodný piktogram.“ Srovnáme-li piktogramy podle nařízení CLP s výstražnými značkami podle nařízení vlády č. 375/2017 Sb., tak je patrné, že některé z piktogramů uvedených v nařízení CLP nelze nalézt u výstražných značek. Lze-li nalézt shodný piktogram, tak je možné v tomto případě použít výstražné značky uvedené v příloze NV č. 375/2017 Sb.
V předmětném nařízení vlády je rovněž uvedena možnost použít výstražné značky pro všeobecné nebezpečí, a to v případě skladování většího počtu látek nebo směsí. Pro úplnost je vhodné uvést text, který se v příloze k tomuto nařízení vlády u této značky uvádí, a to že „S výjimkou případů označení skladů většího počtu nebezpečných látek nebo směsí nesmí být tato značka používána k varování před nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi.“
Prosím o konzultaci dvou problémů: 1) Může mě zaměstnavatel nutit k práci s nebezpečnými látkami, když jsem neprodělal žádné seriózní školení? Bezpečnostní list řadí látku do: akutní toxicita kategorie 4 - vážné poškození očí; toxicita pro specifické cílové orgány - opakovaná expozice - kategorie 1. Takové látky zpracovávám cca 200 kg denně. 2) Jak se z takového zaměstnání co nejrychleji vyvázat, pokud mám podezření na zdravotní problémy vzniklé výkonem práce, tzn. pálení očí, vysušení sliznic, bolesti hlavy a zaměstnavatel odmítá přistoupit na dohodu?
V § 103 odst. 1 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP), se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce, dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů (§ 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tj. kategorizace prací), zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.
V § 106 odst. 2 ZP, se dále uvádí, že zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.
Je však nutné naplnit požadavek uvedeného ustanovení, tj. že daná práce „bezprostředně a závažným způsobem“ ohrožuje život a zdraví.
Základním dokumentem, který specifikuje rizika spojená s nebezpečnou chemickou látkou nebo směsí, je bezpečnostní list (dále jen BL). V oddíle 7 BL jsou uvedeny požadavky pro zacházení s nebezpečnou chemickou látkou a směsí a v oddíle 8 BL jsou uvedena opatření k omezování expozice, tj. technicko-organizační opatření, včetně poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků.
Pokud jsou uvedené požadavky na pracovišti splněny, jsou rizika spojená s nakládáním s nebezpečnou chemickou látkou nebo směsí minimalizována. Případné zdravotní problémy pak mohou být spjaty s nedodržením těchto požadavků.
V případě, že máte podezření na zdravotní problémy vzniklé výkonem práce, je možné se obrátit na příslušnou odborovou organizaci nebo zástupce pro BOZP, pokud u zaměstnavatele působí, nebo případně kontaktovat poskytovatele pracovnělékařských služeb [viz § 103 odst. 1 písm. d) ZP]. Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem je podle § 56 zákoníku práce možné, jestliže a) podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce.
Asi před 2 roky nám byla provedena rekonstrukce eternitové střechy velmi neodborným způsobem, kdy část střechy byla shazována z výšky do otevřeného kontejneru a druhá část do půdy domu. Pracovníci pak odcházeli domem celí zaprášení a pohybovali se téměř všude po pozemku. V tu chvíli jsme bohužel nevěděli, že se jednalo o nebezpečný azbest. Doma máme dvě malé děti, které často něco olizovaly, strkaly do pusy, válely se po zemi doma i venku atd. Následně jsme zjistili, že se jednalo o krytinu obsahující azbest, a vše nám začalo docházet. Nyní víme, že se při demolici mělo postupovat jinak, ale bohužel se již stalo. Když si to tak shrnu, vlákna se mohla dostat úplně všude. Mám neskutečný strach o děti, protože už je to dva roky, co v tom žijeme. Zatím nenacházím nic, co by mě alespoň trochu uklidnilo. Je to opravdu tak vážné?
Chápu Vaše obavy, zvláště v současné době, kdy se o nebezpečí azbestu hodně píše. Azbest byl dlouhodobě používán jako stavební materiál, to znamená, že ho lze nalézt prakticky ve všech stavbách postavených v období 1950 až přibližně rok 2000. Jeho samotná existence v objektu ale nemusí být zdrojem problémů, obecně se rozeznává latentní - klidová a aktivní fáze. V latentní fázi se jedná o materiál, který je dobře zajištěný, neemituje žádná nebezpečná vlákna. V aktivní fázi - většinou při a nebo po rekonstrukci se takový materiál může stát krátkodobě omezeným nebo v některých specifických případech i dlouhodobějším zdrojem vláken. Přitom je ovšem nutno také brát v úvahu, že pro riziko vzniku dopadu na zdraví (rakovina plic) je důležitá jak délka expozice azbestovým vláknům (a to je myšleno v rocích, ne v hodinách), tak koncentrace vláken ve vzduchu, dále o jaký druh azbestu konkrétně jde, jaký je rozměr vláken, vyšší riziko je u kuřáků a uplatňují se zde i další faktory. Kromě rakoviny plic může azbest způsobit také mezoteliom, novotvar postihující vnitřní výstelku dutiny hrudní, dutiny břišní a povrchu plic a od roku 2016 je mezi nemoci způsobené azbestem zahrnován také karcinom ovárií. Ale i zde jde o onemocnění velmi vzácné, u kterého je pravděpodobnost vzniku nepatrná.
Ve Vašem případě, kdy lze předpokládat krátkodobě zvýšenou expozici, se vdechnuté částice v těle v podstatě zapouzdří a s vysokou pravděpodobností nezpůsobí žádné poškození. Nutno také mít na vědomí, že případný dopad - onemocnění - kdy se ale předpokládá dlouhodobá profesionální expozice - se projevuje až v řádu desítek let s pravděpodobností 1 ze 100 000 exponovaných až 1 z 1 000 000 exponovaných osob. Postup prací byl zjevně nesprávný, ale zdravotní riziko je vzhledem k délce expozice velmi malé.