Často kladené dotazy - Home office

Home office

Měla bych dotaz ohledně práce z domova. Pokud zaměstnanec, který pracuje z domova, během pracovní doby utrpí úraz, jakým způsobem se řeší, zda je to pracovní úraz, či nikoliv? Je možné monitorovat, jestli zaměstnanec opravdu prováděl pracovní činnost?

Odpověď: Samozřejmě, že i v rámci práce doma může zaměstnanec utrpět úraz, takové případy se i staly. Zde je třeba, aby zaměstnavatel znal podmínky, za kterých zaměstnanec práci doma koná, například aby znal, jestli počítačové pracoviště odpovídá předpisům apod. V tomto směru by zaměstnanec měl zaměstnavateli umožnit vstup do bytu. Jinak otázka uznání nebo neuznání úrazu za pracovní je především otázkou vyšetření příčin a okolností. Zaměstnanec by měl zaměstnavateli spolehlivě vylíčit, jak došlo k úrazu (je znám i případ, kdy zaměstnanec z pracoviště, které bylo v podkroví šel na WC a uklouzl na schodech), aby zaměstnavatel mohl vše řádně posoudit. Monitorování zaměstnance se neprovádí.

Pracuji jako odborně způsobilá osoba k prevenci rizik. Někteří naši zaměstnanci pracují doma a chtějí na tuto domácí práci proškolit v oblasti BOZP. Jak mám postupovat? Je nutné vidět jejich domácí prostředí, aby bylo možné vyhodnotit rizika apod.?

Odpověď: 

Odpověď na tento dotaz není rozhodně jednoduchá. Zákoník práce připouští, aby zaměstnanec vykonával závislou práci na jiném dohodnutém místě než na pracovišti zaměstnavatele (dříve práce doma). Přitom tato možnost výkonu práce není zohledněna v povinnostech zaměstnavatele při zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatele nezbavuje skutečnost, že zaměstnanec pracuje na jiném místě než na jeho pracovišti, povinnosti zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Ustanovení § 317 zákoníku práce vymezuje případy, kdy se na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, nevztahuje zákoník práce. V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ale žádnou výjimku z povinností zaměstnavatele k tomuto zaměstnanci zákoník práce nepřipouští. Vzhledem k povaze práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele není objektivně možné, aby zaměstnavatel všechny uložené povinnosti beze zbytku plnil. Zaměstnavatel nemá možnost zjistit, v jakých podmínkách zaměstnanec práci koná a jakými riziky prostředí je ohrožen, pokud pracuje doma. Tuto možnost má jen v případě, že s tím zaměstnanec souhlasí. V opačném případě je, s ohledem na ústavní ochranu nedotknutelnosti obydlí, takové zjištění nemožné.

Obdobně to platí i pro školení BOZP zaměstnanců pracujících na jiném dohodnutém místě než na pracovišti zaměstnavatele, konkrétně ve svém obydlí. Je-li to pro obsah školení nutné a zaměstnanec hodnocení rizik pro vykonávanou práci ve svém obydlí zaměstnavateli (tedy jeho jménem osobě způsobilé k zajišťování úkolů v prevenci rizik) umožní, není problém výsledky hodnocení rizik do školení zahrnout. Pokud zaměstnanec souhlas nedá, bude muset postačit popis místa výkonu práce zaměstnancem a na tento popis školení zaměřit.

Více naleznete v publikaci: JUDr. Pavel Kučina, Flexibilní formy práce a jejich právní úprava, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2007



Některé dny pracuji z domova. Zaměstnavatel nyní chce používat prostřednictvím služebního mobilního telefonu službu „Kde je“ pro kontrolu, zda opravdu já i jiní zaměstnanci pracujeme z domova, a to prý kvůli BOZP. Má na to právo?

Odpověď: 

  • Kontrola zaměstnance prostřednictvím sledovacího zařízení jde proti logice zákoníku práce § 317.
  • Aktivace sledovacího zařízení by musela být součástí dohody se zaměstnancem.
  • Úkoly, které pro zaměstnavatele při homeoffice vyplývají z BOZP, je nutné plnit ve vzájemné spolupráci mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
  • Práce z domova je postavena na vzájemné důvěře mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
  • Pokud by měl zaměstnavatel pochyby, zda homeoffice plní původní předpoklady, může od této dohody odstoupit, protože na práci z domova nemá zaměstnanec automatický právní nárok.