Máme v zemědělském podniku zaměstnance traktoristu. Ten přes zimu pracuje jako topič a tato skutečnost je uvedena v pracovní smlouvě. Je nutné, aby byla práce topiče zařazena do kategorie práce a bylo na tuto práci zpracováno hodnocení rizik? Školení topičů má, lékařské prohlídky má na topiče i traktoristu. Hodnocení rizik je zpracováno pro traktoristu.
Držitel osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik řízení motorových vozidel je povinen absolvovat pravidelnou lékařskou prohlídku do dovršení 50 let věku každé dva roky a po dovršení 50 let věku každoročně - viz ustanovení § 87 odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Může inspektor oblastního inspektorátu práce požadovat na zaměstnavateli předložení výsledků o zdravotní prohlídce zaměstnance? V zákonu č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, jsem takové právo nenalezl. Podle mne výsledek zdravotní prohlídky patří do ochrany osobních údajů a inspektorovi by mělo postačovat sdělení zaměstnavatele, že konkrétní zaměstnanec je zdravotně způsobilý pro konkrétní druh práce. Pokud ale takové právo inspektor má, napište, prosím, kde to je uvedeno.
Poskytovatel pracovnělékařských služeb (PLS) napsal, že zaměstnanec je způsobilý s podmínkou. Tato podmínka je z hlediska pracovního zařazení zaměstnance nesplnitelná. Je tedy správný výklad, že zaměstnavatel musí mít za to, že zaměstnanec není způsobilý vykonávat práci dle současného zařazení a musí ho převést na jinou práci nebo propustit?
Pracuji jako obráběč kovů (8 hodin denně) a snažím se dohledat maximální hlučnost (v dB) přípustnou na pracovišti. Zajímalo by mě, zda mám nárok na příplatek (popřípadě výši) za hlučnost pohybující se okolo 80 dB nebo přestávky. V článku, který jsem dohledal, jsou uvedeny podmínky, kterým nerozumím. Prosím tedy o "laické" vysvětlení.
Musí mít uklízečka, která koná práce na žebříku s chodidly více než 1,5 m (ovšem ne více než 5 m) nad okolní podlahou speciální lékařkou prohlídku (zkouška rovnováhy, Rombergův test), tedy více než základní vyšetření? Ve vyhl. č. 79/2013 Sb., ve znění vyhl. č. 436/2017 Sb. - příloha č. 2, část II, bod. 9 - je práce ve výšce a nad volnou hloubkou s použitím osobních OOPP jako práce, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví.
Dotazy na téma pracovnělékařských služeb.
Zaměstnavatel k nám do ordinace pracovnělékařské služby poslal uchazeče o zaměstnání. Uchazeč nemá registrujícího praktického lékaře, od kterého bychom mohli vyžádat výpis ze zdravotnické dokumentace. Musíme udělat vyšetření navíc, abychom vůbec zjistili jeho zdravotní stav. Hradí tato vyšetření navíc uchazeč o zaměstnání nebo pojišťovna nebo zaměstnavatel?
V zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 54 odst. 2 písm. b) je uvedeno: zaměstnavatel může, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak20); ostatní součásti pracovnělékařských služeb podle § 53 odst. 1 zaměstnavatel zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu.
Z toho vyplývá, pokud zaměstnavatel má zaměstnance zařazené do kategorie první, nemusí mít smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Toto neplatí, pokud je má zařazené do kategorie druhé. V tomto případě smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb mít má.