Často kladené dotazy - OSVČ

OSVČ

Když jsem si zakládal živnostenský list, tak po mně na živnostenském úřadě chtěli, abych doložil svoje nejvyšší dosažené vzdělání v oboru elektro. Z vyhlášky č. 50/1978 Sb. splňuji podmínky § 6 pro samostatnou činnost, ale na webu jsem se dočetl, že jako OSVČ potřebuji ještě splňovat požadavky pro pracovníky uvedené v § 8. Nikdo mi nedokáže vysvětlit proč, tento paragraf je pro pracovníky pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníky pro řízení provozu. To bych ještě pochopil ve firmě o více lidech, ale já jako OSVČ jsem samostatný, tudíž odpovídám pouze sám za sebe.

Odpověď

Chtěl bych se zeptat, jak je to s pracovním úrazem u OSVČ. Měl jsem úraz, platím si sociální a zdravotní pojištění, ale připojištění na úraz ne. Teď jsem v pracovní neschopnosti a jsem bez měsíčního příjmu, protože jsem si neplatil připojištění. Ale zdá se mi divné, že bych neměl dostávat žádné peníze. Kam se mám obrátit, abych dostal alespoň nějaké peníze?

Z vašeho dotazu vyplývá, že jste zřejmě účasten jen povinného, tedy důchodového a zdravotního pojištění. Nemocenské pojištění je pro OSVČ pojištěním dobrovolným a předpokládám, že vy nemocensky pojištěn nejste. V tom případě vám nemocenské (dávky) pochopitelně nenáleží. Není rozhodující, zda pracovní neschopnost byla způsobena úrazem nebo nemocí. Pokud nemáte žádný příjem, nezbývá vám, než se obrátit na příslušný obecní úřad se žádostí o příspěvek na živobytí.

Stal se mi závažný úraz na vodojemu provozovaném vodárnou. Jsem OSVČ, uzavřeli jsme smlouvu o dílo, byl jsem proškolen z bezpečnosti práce. Po několika dnech se pode mnou utrhl ocelový žebřík, který byl ukotven v podlaze a podestě. Mám otevřenou zlomeninu levého bérce, jsem v pracovní neschopnosti již 9. měsíc. Vše bylo zapsáno do stavebního deníku. U jiných investorů však podepisujeme seznam rizik na stavbě, například zásah el. proudem, uklouznutí, pád ze žebříku atd. Myslel jsem, že za vestavěné zařízení odpovídá provozovatel, tedy vodárny. Žebřík se utrhl po několika výstupech. Při předávání staveniště nebylo zřejmé, že k tomu dojde. Zástupci vodárny tvrdí, že z jejich strany nebylo nic zanedbáno. Já však mám úraz a trvalé následky. Je možné od této společnosti požadovat odškodné? Měl jsem problém i se svojí pojišťovnou, který se týkal prokázání místa úrazu. Úraz vyšetřovala Policie ČR. Bohužel od jsem od nich záznam ani na požádání neviděl.

V tomto případě jste měl požádat o přešetření celé situace oblastní inspektorát práce. Na vás jako osobu samostatně výdělečně činnou se vztahuje ustanovení § 12 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a toto ustanovení Vám ukládá mimo jiné povinnost hlásit svůj úraz oblastnímu inspektorátu práce. Nevím, jestli dnes již není pozdě, ale přesto doporučuji, abyste to alespoň zkusil. Samozřejmě, že provozovatel sám na sebe nic dobrovolně hlásit nebude, aby ještě dostal pokutu, že nemá v pořádku žebříky. To vám mělo být jasné hned, když se to stalo. Pokud ale úraz vyšetřovala Policie ČR, pak asi nějaký záznam existuje a pak byste se mohl obrátit na inspektorát. V případě, že by vám inspektorát potvrdil, že provozovatel odpovídal za stabilitu žebříků a že se úraz stal tak a tak, pak byste mohl po provozovateli požadovat odškodnění, ale bez nějakých konkrétních závěrů šetření příčin a okolností úrazu by to asi byl marný boj.

Z Vašeho dotazu sice nevyplývá, o jakou stavbu se jednalo, jestli tam byl koordinátor BOZP nebo ne, pak by ten úraz musel vyšetřit on. Jak správně uvádíte, na každém pracovišti, kde pracují zaměstnanci více zaměstnavatelů nebo zaměstnanci a OSVČ, je povinnost vzájemně se informovat o rizicích a o opatřeních k ochraně před jejich působením. I toto by měl inspektorát přešetřit, kdo tam odpovídal za BOZP a jak ten dotyčný vyšetřil příčiny a okolnosti Vašeho úrazu.

Stal se mi závažný úraz na vodojemu provozovaném vodárnou. Jsem OSVČ, uzavřeli jsme smlouvu o dílo, byl jsem proškolen z bezpečnosti práce. Po několika dnech se pode mnou utrhl ocelový žebřík, který byl ukotven v podlaze a podestě. Mám otevřenou zlomeninu levého bérce, jsem v pracovní neschopnosti již 9. měsíc. Vše bylo zapsáno do stavebního deníku. U jiných investorů však podepisujeme seznam rizik na stavbě, například zásah el. proudem, uklouznutí, pád ze žebříku atd. Myslel jsem, že za vestavěné zařízení odpovídá provozovatel, tedy vodárny. Žebřík se utrhl po několika výstupech. Při předávání staveniště nebylo zřejmé, že k tomu dojde. Zástupci vodárny tvrdí, že z jejich strany nebylo nic zanedbáno. Já však mám úraz a trvalé následky. Je možné od této společnosti požadovat odškodné? Měl jsem problém i se svojí pojišťovnou, který se týkal prokázání místa úrazu. Úraz vyšetřovala Policie ČR. Bohužel od jsem od nich záznam ani na požádání neviděl.

V tomto případě jste měl požádat o přešetření celé situace oblastní inspektorát práce. Na vás jako osobu samostatně výdělečně činnou se vztahuje ustanovení § 12 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a toto ustanovení Vám ukládá mimo jiné povinnost hlásit svůj úraz oblastnímu inspektorátu práce. Nevím, jestli dnes již není pozdě, ale přesto doporučuji, abyste to alespoň zkusil. Samozřejmě, že provozovatel sám na sebe nic dobrovolně hlásit nebude, aby ještě dostal pokutu, že nemá v pořádku žebříky. To vám mělo být jasné hned, když se to stalo. Pokud ale úraz vyšetřovala Policie ČR, pak asi nějaký záznam existuje a pak byste se mohl obrátit na inspektorát. V případě, že by vám inspektorát potvrdil, že provozovatel odpovídal za stabilitu žebříků a že se úraz stal tak a tak, pak byste mohl po provozovateli požadovat odškodnění, ale bez nějakých konkrétních závěrů šetření příčin a okolností úrazu by to asi byl marný boj.

Z Vašeho dotazu sice nevyplývá, o jakou stavbu se jednalo, jestli tam byl koordinátor BOZP nebo ne, pak by ten úraz musel vyšetřit on. Jak správně uvádíte, na každém pracovišti, kde pracují zaměstnanci více zaměstnavatelů nebo zaměstnanci a OSVČ, je povinnost vzájemně se informovat o rizicích a o opatřeních k ochraně před jejich působením. I toto by měl inspektorát přešetřit, kdo tam odpovídal za BOZP a jak ten dotyčný vyšetřil příčiny a okolnosti Vašeho úrazu.

Přítel pracuje jako OSVČ u firmy. Při výkonu pracovní činnosti se mu stal úraz. Nemocenské pojištění si platí. Má nárok na nemocenské dávky?

Abych mohla přesně odpovědět, tak bych musela vidět jeho smlouvu s dotyčnou firmou. Pokud skutečně pracuje jen jako OSVČ a při nějaké zakázce se mu u firmy stal úraz, pak veškerá škoda tzv. jde za ním. To znamená, že jaké si platí nemocenské pojištění, tak takové bude mít dávky nemocenského, a pokud má uzavřenou nějakou komerční pojistku pro případ úrazu při práci, pak dostane plnění i z této pojistky. Pokud nemá uzavřenou pojistku, pak nedostane nic, leda by se prokázalo zavinění té osoby (toho zaměstnavatele), u kterého pracoval. Tam by se ale skutečně muselo prokázat zavinění, tedy například závažné porušení bezpečnostních předpisů. To by se postupovalo podle občanského zákoníku a dotyčný by dostal náhrady obdobné jako při pracovním úrazu. Domnívám se ale, že by se to neobešlo bez soudního řízení.

Pokud však dotyčný (a to z Vašeho dotazu bohužel usuzuji) pracuje u zaměstnavatele, byť je OSVČ, pak by šlo o tzv. švarcsystém, kdy OSVČ pracuje u zaměstnavatele na své náklady a de facto v zaměstnaneckém poměru. Švarcsystém je nepřípustný (zákon o zaměstnanosti jej výslovně zakazuje) a pokud by se o tom úrazu dozvěděl inspektorát práce, tak si může být on i onen zaměstnavatel jist, že dostanou pokutu, ne za porušení bezpečnostních předpisů a samotný úraz (to možná také), ale především za obcházení zákona o zaměstnanosti a zaměstnávání OSVČ v zaměstnaneckém poměru. Tím švarsystémem se zaměstnavatel lehce zbavuje odpovědnosti právě třeba za pracovní úrazy. To bych ale skutečně musela vidět smlouvu, kterou má dotyčný uzavřenou na činnost, při níž došlo k úrazu.