Po drobném tržném poranění dítěte v MŠ mi bylo sděleno, že jej učitelka nemohla ošetřit (dezinfikovat ránu), protože k tomu není oprávněna na základě zákazu ze školení BOZP. Na druhé straně je přímo tato učitelka zdravotnice školy a má rovněž příslušná školení z této oblasti. Podle informací vedení školy pak mají učitelé zákaz ošetřovat zranění dětí bez svolení rodičů. Dochází k paradoxu, že mají školení o první pomoci a lékárničky ve třídách, ale současně mají zákaz je používat. Po rešerši zdrojů jsem nenašel žádnou konkrétní právní normu (směrnici, vyhlášku, zákon), která by toto zakazovala. Nebyl mi na to schopen odpovědět ani právník ze školského krajského odboru. Chci Vás tedy požádat o odpověď na tři otázky:
1. Je instruktor BOZP oprávněn dávat direktivní zákazy v této oblasti a jakou kvalifikací musí v té souvislosti disponovat? Podotýkám, že daná škola zná pouze jméno příslušného instruktora bez dalších informací o jeho kompetenci.
2. Pokud je tato instrukce (nemyslím podávání léků, ale základní ošetření typu dezinfekce rány, vytažení klíštěte) správná, můžete uvést konkrétní znění příslušných legislativních norem, ze kterých vychází?
3. Jak je takový přístup ve shodě se zodpovědností školy za žáka po dobu výuky? Odmítnutí ošetření žáka totiž už samo o sobě v sobě nese rozhodnutí potenciálně ovlivňující zdravotní stav dítěte, resp. jej nezbavuje zodpovědnosti.