Některé dny pracuji z domova. Zaměstnavatel nyní chce používat prostřednictvím služebního mobilního telefonu službu „Kde je“ pro kontrolu, zda opravdu já i jiní zaměstnanci pracujeme z domova, a to prý kvůli BOZP. Má na to právo?
Zaměstnavatel nemá povinnost je přidělovat. Rouška nebo zdravotnická obličejová maska se za osobní ochranný pracovní prostředek (OOPP) nepovažuje, respirátor sice ano, ale ochranné prostředky dýchacích cest nyní musíme mít všichni, nevychází to z nějakých konkrétních rizik u zaměstnavatele, a proto zaměstnavatel nemá povinnost je podle § 104 zákoníku práce poskytovat. Zde připomínáme vyjádření publikované na webu Ministerstva zdravotnictví. Rozdíly mezi prostředky na ochranu dýchacích cest najdete podrobně v tomto článku.
Jak jsem vyrozuměl z různých článků, obličejové masky – roušky měly být posuzovány dle normy EN 14683+AC Zdravotnické obličejové masky – Požadavky a metody zkoušení. Klient, který toto zboží dováží, nám předkládá certifikát dle normy EN 149+A1 Ochranné prostředky dýchacích orgánů – Filtrační polomasky k ochraně proti částicím – Požadavky, zkoušení a značení. Mohou prosím mít i tyto obličejové masky – roušky (viz obr.) třídu ochrany FFP1 dle EN 149+A1?
Rozhodně ne. Roušky jsou zdravotnickým prostředkem, který se nezkouší podle normy pro osobní ochranné prostředky. Jde o jiný druh výrobku s rozdílným druhem ochrany.
Roušky nejsou OOPP, tak se na ně nevztahují povinnosti, které se vztahují na OOPP. Podle tohoto letáku, který vydal Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP), se však doporučuje na prostředky na ochranu dýchacích cest nahlížet obdobně jako na OOPP a například v souvislosti s jejich používáním umožnit v pracovní době zaměstnancům individuální přestávky na oddech, v rámci kterých si zaměstnanci od nich mohou odpočinout, provést jejich výměnu a osobní hygienu.
Na webových stránkách VÚBP jsou uvedeny všechny certifikáty pro osobní ochranné prostředky, které vydal VÚBP od roku 1997 do současnosti. Aktualizace seznamu se provádí cca 2x ročně.
Skutečně lze použít pro testování ve firmách nad 50 osob veřejná testovací místa?
Ano. Je to možné, ale z důvodu vytíženosti antigenních odběrových míst se to však nedoporučuje.
Započítávají se do celkového počtu zaměstnanců pro účely testování i pracovníci na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr? A platí v tomto případě pojišťovna příspěvek 60 Kč?
Ano, do celkového počtu se počítají všichni zaměstnanci. Jak velká společnost je ta vaše, si můžete zjistit podle Registru ekonomických subjektů (RES, ARES). Zatím je možné si příspěvek vyžádat, ale jak to bude dále, je ještě v řešení.
Je možné testy nakupovat pouze od schválených distributorů, nebo od kohokoliv, pokud se jedná o testy se schválenou výjimkou - myšleno z hlediska proplácení státního příspěvku 60 Kč/osoba/test?
Dodavatelé se označují jako výrobce, pojem distributor je zavádějící, ale jde o to, že vycházíme z institutu zdravotnického prostředku, který dostal nějaké výjimky od Ministerstva zdravotnictví. Je to komplikovaný proces uvést na trh zdravotnický prostředek, se kterým mohou zacházet nezdravotníci. Je potřeba vycházet z výčtu výrobců, kteří jsou schválení. Seznam obsahuje široké spektrum výrobců, není problém najít dodavatele testu.
Máme zájem provádět testování, ale nesplňujeme podmínku stanoveného počtu zaměstnanců. Je to možné? Budeme mít nárok na kompenzaci, když testování provádíme dobrovolně?
Je možné, aby požadavek na proplácení příspěvku na testy dávaly i subjekty, které nemají povinnost testovat přímo ze zákona. Téma ale ještě diskutujeme.
Na školení řidičů nás lektor upozorňoval na povinnost vozidel nad 3,5 t vést kontrolní knížku řidičů (tzv. kontrolbuch) i pro jízdu v ČR. Je toto opravdu nutné? V případě že ano, kdo může kontrolovat a jak by měla kniha vypadat?
Jsme výrobci strojních zařízení, včetně velkých technologických linek. Situace okolo samostatných strojů tu už byla, myslím, dostatečně vysvětlena. Mě by zajímalo, jak je to v případě rozsáhlé linky. Tyto technologické linky v sobě obsahují i výše zmíněné samostatné stroje a dopravníkový systém. Taktéž technologické potrubí. Dodáváno je vše jako jednotlivé stroje. Vše u zákazníka instalujeme my, výrobce. Zákazník instaluje pouze hlavní přívodní kabel do centrálního rozvaděče a my z něj napájíme jednotlivé stroje, které mají vlastní rozvaděče. Stroje mají pochopitelně prohlášení o shodě a jsou opatřeny CE. Jde o pivovarnictví. Dopravníky vynášejí ze strojů vodu, tudíž jde o prostředí s vlivem vody. Můj dotaz je, zda je nutná revize/zkouška celé technologie jako celku před uvedením do provozu. Například dílčí napájecí přívody z centrálního rozvaděče, spojitost ochranného obvodu aj. A kdo je povinen ji zhotovit a uhradit?
Vzhledem k omezením v souvislosti s epidemií COVID-19 zaměstnavatel neprovedl školení BOZP v termínu, ve kterém bylo původně naplánováno. Lze v současné době pořádat školení BOZP zaměstnanců, s ohledem na počet zaměstnanců v auditoriu, tak jak to ukládá zákon? Zaměstnanci vykonávají administrativní práce, případně obsluhují drobnou mechanizaci, jako je sekačka na trávu nebo křovinořez. K jakým změnám v oblasti BOZP z pohledu zaměstnavatele došlo v době epidemie COVID-19 vzhledem k době, kdy tu epidemie ještě nebyla?
Prosím o výklad zákona č. 309/2006 Sb. § 9, podle kterého má zaměstnavatel povinnost zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik buďto sám nebo odborně způsobilou osobou. Nikde jsem nedohledala odpověď na otázku, zda tato odborně způsobilá osoba (OZO) musí být fyzicky přítomna na pracovišti nebo zda stačí, aby společnost, která má více pracovišť, kontrolovala pouze jedna OZO, která bude dostupná online nebo přes telefon.